Adventní fotoguláš

První adventní neděle byla plodná a kdybych nemusela vařit, doma bychom se moc neohřáli. Začali jsme návštěvou zvonohry na náměstí, na kterou jsem se opravdu hodně těšila. Tu jsme prozíravě šli okouknout hned po obědě, protože jsem měla za to, že při večerním rozsvícení stromečku toho už moc skrz tmu a ty davy vidět nebude (a taky že nebylo). Zato odpoledne jsme měli vše z první ruky, protože o tom, že bude paní carillonistka Elisabeth Debevere hrát každou hodinu několik vánočních skladeb, nikdo moc nevěděl. Paní mi bylo zprvu celkem líto, protože u nás byla zima jak v márnici a bušit rukama do jakýchsi velkých dřevěných kláves (jsem laik, snad mi prominete neznalost terminologie :)), které zvony rozeznívaly, muselo být o umrznutí. Ale pak mou lítost trochu utišil fakt, že paní carillonistka byla odkudsi ze severní Evropy, takže myslím, že ji pár stupňů pod nulou moc nerozhodilo :).

Pár obrázků Pražské mobilní zvonohry...

Perníkový věnec

Do bronzova upečený,

přičmoudlinou ovoněný,

nadávkami kořeněný,

s láskou cukrem oblepený,

na neděli připravený,

všemi doma pochválený...

Se mě bojej, nebo co? :)

A teď vážně - mám z něj ohromnou radost i přes to, že je celý nakřivo, že si poleva dělala co chtěla a že jsem málem neměla co zdobit, protože komponentům hrozilo sežrání. Jen doufám, že si věnec nevezme příklad ze své předchůdkyně - perníkové chaloupky. Ta totiž poté, co do sebe natáhla veškerou vlhkost z naší domácnosti, odešla navždy, nasáklá jako houba, do perníkového nebíčka :).

Jedenáctka blogu vládne...

...nakažlivost je ohromná a ano, i mě dostihla malá blogová pohroma v podobě jedenáctek, která se šíří rychleji, než chřipka v čekárně u doktora. Zadání je jednoduché - odpovědět na 11 položených otázek, napráskat na sebe 11 zajímavostí, zaúkolovat 11 nových blogů a vymyslet 11 otázek pro nové účastníky. Byla jsem zaúkolována hned dvakrát a snad se na mne nikdo nebude zlobit, když úkol splním jen částečně a odpovím pouze na otázky. Jedenáct zajímavostí o sobě si můžu leda tak vycucat z prstu a oslovovat další účastníky je doslova o hubu, protože v současném blogovém světě, který je jedenáctkami prošpikovaný, ztrácím přehled o tom, kdo už se v tomhle letadle proletěl a kdo ne...

Vánoční tvoření s dětmi - Sněhuláci, milí chlápci...

...ale jen v případě, když kvůli jejich tvorbě nemusím mrznout a brodit se tím bílým sajrajtem. Minulý rok mě tohle sněhulákování minulo, letos se tomu nejspíš nevyhnu. Ale ještě nevěším hlavu, třeba mi to synkové odpustí, když jsme si udělali prima odpoledne a postavili si sněhuláky, kteří jsou na dotek mnohem příjemnější, než ti ledoví :).

Každý náš sněhulák je vyrobený ze dvou polystyrenových koulí (větší a menší), které jsme nacpali do bílé ponožky, nahoře zavázali a odstřihli zbytek. Jako čepice a šály posloužily rozstříhané dětské punčošky, které měly ošoupaná kolena a navíc velikostně dosloužily. Oči jsme koupili v papírnictví, místo uhlíků na břiše máme nepotřebné knoflíky a pusu jsme namalovali fixou. Ruce jsou z párátek, které Míša natřel hnědou fixou a jako koště posloužil, stejně, jako na nos, plyšový drátek. Všechno jsme pak kompletovali s pomocí špendlíků, lepidla a vlny, kterou jsme zavazovali bambule na čepicích.

Večer jsem sněhuláky zapíchla do jediného květináče v domácnosti, který patří naší palmě...

Knihovna z kostiček

Je jen málo hmotných věcí, po kterých opravdu toužím. Jednou z nich je místnost s krbem, pracovním stolem a ohromnou knihovnou. Já vím, že to není zrovna moc skromné přání, ale knížky, které bych tam ubytovala, by měly radost, protože jejich momentální domov není moc důstojný. Jenže naše bydlení nafouknout neumím a tak to vypadá, že mě můj sen bude provázet hodně dlouho. Ale optimismus se mě drží jako klíště a tak jsem si to dlouhé čekání trochu zpestřila. Prostě jsem si tu knihovnu postavila... :)

Pár detailů a záběrů z mé nové knihovny, která už je momentálně exknihovnou, neboť se chuděra, stejně jako ostatní mé stavby, nedožila moc vysokého věku. Dnes to bylo úctyhodných 25 minut, než ji synkovy nenechavé ručičky odeslaly do LEGOvého nebíčka...

Ta opravdová knihovna vážně nemusí mít nutně červené zdi a žlutý krb, ale kostek téhle barvy máme prostě nejvíc, no...:)

Pyžamo

Každý rok dostáváme od mojí maminky měsíc před Ježuchem korunky, které si rozdělíme na čtyři díly a každému z rodiny se pak pod stromeček koupí to, po čem jeho srdíčko touží. Dospěláci si vyberou sami a jako malá děcka jásají "Babi, jak jsi věděla, že přesně tohle jsem si přál? Ty jsi úžasná!", děti dospěláků zase nevědí, že vybírají rodiče a tak výskají "Babi, ty jsi ta nejlepšejší babička na světě, jak jsi to uhodla?" A babička se tetelí blahem a je šťastná, jak to zase letos se všema skoulela.

Ani tento rok tomu nebylo jinak a já si chtěla pořídit něco, co postrádám už několik let. Rozhodla jsem se investovat svůj šustivý dárek do dvou regulérních pyžam s dlouhými rukávy a nohavicemi a nahradit tak vyplandaná trika ukradená manželovi. To jsem ovšem ještě netušila, co mě čeká za pyžamovou story. Kdybych si bývala vzpomněla na svoje utrpení se sháněním pyžama před lety (taky mi mohlo dojít, že právě od té doby jsem na ně zanevřela a žádné nevlastnila), asi bych si běhání po městě ušetřila. Tam na mě totiž čekaly pouze velikosti mastodontní 50XL a výše, ve kterých lze hrát sice krásně na schovávanou, nicméně účel pyžama neplní, nebo velikosti mínusové XXXXXS, které si na sebe pochopitelně nenarvu, protože vlastním normální postavu. I když podle výrobců pyžam zase tak normální proporce nemám, protože další specialitka, která na mě v obchodě vykoukla, byla sice moje velikost, nicméně pyžamo, které bylo deklarováno jako DLOUHÉ, mi bylo k lýtkům. Ale za to si asi můžu sama, protože podle paní prodavačky mám prý moc dlouhé nohy.

Quilling - inspirace a návod

V posledním chlubícím se tvořivém článku :) jsem slíbila návod na quillingové tvoření, takže žádné kudrlinky okolo, jde se na věc.

Možná by ale nebylo na škodu nejprve si tuto techniku trochu přiblížit. Co tedy je quilling? Jedná se o tvoření, které je založeno na práci s papírovými proužky. Ty se většinou navíjí na jehlu k tomu určenou (lehce seříznutá počeštěná špejle nebo párátko bohatě postačí :)) a vzniklá kolečka se pak podle představ a fantazie následně tvarují a slepují do obrazců...

Já a moje opice

Když jsem se narodila, babička o mně řekla, že jsem strašně šeredná. Pravda, mohla to říct trochu ohleduplněji, ale když se to vezme kolem a kolem, měla pravdu. Po narození jsem byla malá, chlupatá, černovlasá a ošklivá opice. S odstupem času se téměř nic nezměnilo, jen jsem trochu vyrostla a barva vlasů záhadně vybledla, což mělo za následek, že ze mě byla v jednom roce malá chlupatá blondýnka. Což mě na jednu stranu trochu mrzí, protože se mi černá barva vlasů líbí, na stranu druhou jsem ale vděčná, protože představa mých světlounkých chloupků na rukách v černé variantě se mi nezdá příliš lákavá. To byste mě taky mohli místo na blogu potkat třeba v ZOO jako raritu v podobě nejtvořivější opice na světě. To je totiž zvíře, které mne dokonale vystihuje. No nemyslete, nejsem tím zrovna dvakrát nadšená a mnohem radši bych byla třeba kočkou, jenže já, jako na potvoru, musím mít zrovna osobnost opičí.

Vánoční quilling

Listopad letos opravdu překvapil, sníh nikde a zimu připomíná jen Dýňulák na okně (já to těm dýním říkala, že to nemají s tou sněhovou hysterií přehánět :)), což ale vůbec nic nemění na tom, že vánoční nálada tu je a to ani nemusím chodit do žádných ultrahypermegasupermarketů, kde mi budou nazdobené třímetráky větvičkama ometat obličej a kde uši budou trpět koledami à la moderna.

A když je vánoční nálada, tak je i vánoční tvoření, dnes je to vánoční quilling. Prosím, berte to s rezervou, jsou to touto technikou vůbec moje první spatlané výtvory. Jo, a návod bude taky. Někdy :).

Politické desatero

Když Pepa umřel, dostal se do nebe. Protože byl celý život poctivý (v dnešní době se tomu říká blbý), byl ochotně vpuštěn svatým Petrem za nebeskou bránu. Pepův pohled upoutala zeď plná hodin.

"Na co tu máte ty hodiny?" zeptal se.

"To jsou hodiny lží" odpověděl svatý Petr. "Každý člověk na světě má jedny a kdykoliv dotyčný zalže, ručičky na hodinách se pohnou."

"Páni! Čí jsou tyhle hodiny?"

"Ty jsou Maruš, vdovy po tvém kamarádovi Lojzovi, nikdy se nepohnuly, to znamená, že nikdy nelhala."

"A čí jsou tyhle?"
"Ty patří vašemu bývalému faráři Antonínovi, pohnuly se za celou dobu dvakrát, takže nemluvil pravdu dvakrát za život.

"Aha. A kde máte Kalouskovy hodiny?"

"V pracovně. Používám je jako větrák..."

Anekdota na podobné téma mne nakopla k sepsání malého Politického desatera, které je zároveň i splněním pátého zadání (téma Požaduji) Netradiční soutěže, která potrvá až do Vánoc a kterou pro své čtenáře připravila blogerka Lucerna :).

Vánoční tvoření s dětmi - Stromeček podruhé - Quilling - návod

První přetváření šišek na vánoční stromečky sklidilo úspěch a protože ještě dvě šišky zbyly, snažila jsem se vymyslet něco, u čeho by děti vydržely a co by je bavilo. Povedlo se a tak vám přináším další tip na tvoření s dětmi, který je sice trochu složitější, než ten předchozí, na druhou stranu je ale kreativnější a výrobu si děti užijí, protože je pracnější a trvá déle :). Takže, představuji vám nové šiško-stromečky à  quilling...

Tenhle vyráběl Míša...

Vánoční tvoření s dětmi - Stromeček z šišky

Máte-li doma čirou náhodou šišky z borovice a vykouzlíte-li si k nim odněkud pár korálků, mohou z této kombinace vzniknout neobyčejné vánoční stromečky. Tvoření je jednoduché, děti se zabaví a navíc si tak mohou vytvořit nevšední dárečky pro své blízké, kterým takový stromeček určitě udělá radost :).

Vysmáté rizoto

Už jsem vám říkala o tom, že doma nesmím vařit rizoto? Ne, a opravdu to není proto, že jsem na jeho kopečky na talíři nasadila kukadla a papulu :). Ty tam jsou kvůli splnění smajlíkovského úkolu - čtvrtého zadání Netradiční soutěže, která potrvá až do Vánoc a kterou pro své čtenáře připravila blogerka Lucerna :). Tohle jídlo prostě nesmím vařit proto, že má můj drahý problém MOJE rizoto pozřít. Pán je totiž fajnšmekr, víme? Ale budiž mu k dobru (a k zachování jeho fyzického i psychického zdraví), že hned vzápětí za větu "Tohle jídlo vážně neumíš uvařit" dodal "Ale jinak všechno od tebe mi strašně moc chutná, fakt!" :D

Kreslení 3D, pokus první

Před nějakou dobou se mi dostal do ruky návod na kreslení 3D ruky a protože mi realizace výtvorů trvá vždy úděsně dlouho (pořadník a čekací doba každého nového tvoření jsou v současné době vážně dlouhé...), dostal se obrázek na řadu až teď. I když to vypadalo podle návodu velmi jednoduše, ve skutečnosti tomu tak nebylo ani trochu. Hlavně proto, že jsem na kreslení levá (ale vyzkoušet jsem tuhle techniku moc chtěla, páč jsem taky paličák a když to zvládnou ostatní, tak já přece taky, že jo :)) a než jsem si našla správný styl a pomůcky a překonala fáze pokus-omyl, chvíli mi to zabralo. Ale nakonec se zadařilo, dětem se to líbilo a to se počítá... :)

Finální pohled

LEGO robot

Venku vítr fičel a kvičel tak, že by tam vylezl jen blázen a tak jsme si zalezli do pokojíčku a stavěli robota. Kdo viděl mojí LEGO žirafu ví, že nejsem, co se velikostí staveb týká, žádný troškař a tak nebude překvapením, že nám i ten robot trochu přerostl :).

Omlouvám se za kvalitu fotografií, kromě toho, že aparátek už dosluhuje, bylo celý den nejen hnusně, ale i děsná tma.

LEGO robot :)

Veverka v montérkách

Než začnete číst, ráda bych vás předem upozornila, že ačkoliv by to tak mohlo vypadat, báseň nevznikala pod vlivem žádných omamných látek ani za přítomnosti alkoholu, neb v lednici je místo něj mléko a bar v obývací stěně sice praská ve švech, ale ne obvyklou barovou náplní, nýbrž pohádkovými DVD. Mé skromné tajné přání, že by eventuálně něco ostřejšího tekutého do naší domácnosti přibylo, byla velmi rychle pohřbeno, protože mě všichni o narozeninách obdarovali bonboniérami. Ale abych nekřivdila, jedna byla s koňakem :).

Báseň je splněním třetího zadání (téma Modrá veverka) Netradiční soutěže, která potrvá až do Vánoc a kterou pro své čtenáře připravila blogerka Lucerna :).

Jo, a nesmějte se. Zkuste si něco vymyslet s modrou veverkou :).

Kočkočlánek

Říjnovým tématem Netradiční soutěže, která potrvá až do Vánoc a kterou pro své čtenáře připravila blogerka Lucerna :), je Šibalství. Jako první mi při vyslovení tohoto slova naskočila před očima kočka, pak Pipi dlouhá punčocha a nakonec sama blogerka Lucerna, páč její další zadání - literární útvar na téma Modrá veverka - je čertovina sama :). Ale o tom až příště, zpátky k číčám. Zapátrala jsem tedy ve svém archivu, vyštrachala tři mně nejmilejší výsledky kočkofocení a vznikl tak mini Kočkočlánek. Takže žádné dlouhé povídání, jde se rovnou na koukání...

Tohle je můj (zatím) největší úlovek, a to doslova. Tuším, že byl na některém z prvních míst v soutěži o největšího kocoura. Ale ani medaile nemění nic na tom, že to je pěknej hajzlík.

Oči jsem neopravovala záměrně, mně se takhle zfušované líbí :).

Podzimní tvoření s dětmi - Dýňulák

To si vám takhle jdu ráno okolo okna, když uslyším slabounké dvojhlasné "Fňůůůk!". Za normálních okolností se občasné fňukání ozývá z dětského pokojíčku, takže tohle procítěné slůvko z úplně jiného místa upoutalo mojí pozornost. Žádné z mých dětí na parapetu nesedí, takže ty vylučuji. Hmyzí řeči nerozumím a tak to ani ten pavouk v rohu nebude. Kytky v květináčích to taky nejsou (což by se v mém případě jevilo jako nejpravděpodobnější), protože žádné, kromě jedné palmy v rohu, v jejich vlastním zájmu doma nemám :). Takže zbývají... dýně???

Ano, dvě okrasné dýně si usmyslely, že si připadají trapně, že prý mají být podzimní dekorace a že ten sníh za jejich zády vypadá blbě a kdesi cosi a ať je vyhodím. Tak jsem těm primadonám slušně řekla, že ať ještě chvíli vydrží, že sníh zase sleze a zase jim to bude se sluníčkem a barevným listím venku slušet a že nic vyhazovat nebudu, když je mám doma něco málo přes týden, nejsem přeci blázen. Jenže ony fňukaly dál, takže jsem jim od plic pověděla, že jsou pěkně rozcapené a že nemají krapet slušného vychování, načež ony se kály a omlouvaly, že to tak nemyslely a moc prosily, ať s nima něco udělám.

No co, když tak hezky prosily, vzali jsme si je s Matýskem do parády. Výsledek se nám i jim docela líbil, jen jsem zvědavá, kdy ty dvě začnou kafrat, že ta čepice má blbou barvu, nebo kdy si jedna dýně začne stěžovat, že ta, co je na ní, je moc těžká. Jo jo, život s dýněma není vůbec lehký... :)

Falešný patchwork - návody

Pro příznivce falešného patchworku přidávám na tuto stránku všechny mnou vytvořené návody a inspirace na toto téma :)
.

Nově jsem také na FB a na Pinterestu.

Návody...

Falešný patchwork návod - vánoční hvězda

Falešný patchwork návod - vánoční koule

Falešný patchwork návod - velikonoční vejce

Falešný patchwork návod - věnec

Falešný patchwork návod - věnec podruhé

Falešný patchwork návod - vejce zápich - poupátko

Falešný patchwork návod - srdce

Falešný patchwork návod - zvoneček

Falešný patchwork návod - svícen

Inspirace...

Halloween:

Falešný patchwork inspirace - Halloween

Vánoce:

Falešný patchwork inspirace - vánoční minikoule

Falešný patchwork inspirace - vánoční koule

Falešný patchwork inspirace - vánoční koule
Falešný patchwork inspirace - vánoční koule

Falešný patchwork inspirace - vánoční věnec

Falešný patchwork inspirace - vánoční věnec

Falešný patchwork inspirace - zimní věnec

Falešný patchwork inspirace - věnečky podzimní, vánoční

Falešný patchwork inspirace - svícen z věnečku

Falešný patchwork inspirace - hvězda

Falešný patchwork inspirace - zvoneček

Falešný patchwork inspirace - zvoneček

Falešný patchwork inspirace - andělka

Falešný patchwork inspirace - čertice

Velikonoce:

Falešný patchwork inspirace - velikonoční vejce

Falešný patchwork inspirace - vejce zápich - poupátko

Falešný patchwork inspirace - vejce zápich - poupátko

Falešný patchwork inspirace - vejce mišmaš :)

Falešný patchwork inspirace - velikonoční věnec

Falešný patchwork inspirace - velikonoční věnec
Falešný patchwork inspirace - velikonoční věnec

Falešný patchwork inspirace - velikonoční minivajíčka

Podzim:

Falešný patchwork inspirace - podzimní věnec

Falešný patchwork inspirace - věnečky podzimní, vánoční
Falešný patchwork inspirace - svícen z koule

Zvířátka:

Falešný patchwork inspirace - kuře

Falešný patchwork inspirace - sova

Falešný patchwork inspirace - prasátko a kachna

Falešný patchwork inspirace - zajíček a ovečka

Mikuláš:

Falešný patchwork inspirace - Mikuláš, čert a anděl

Ostatní:

Falešný patchwork inspirace - srdce
Falešný patchwork - mišmaš :)

Co dělám blbě?

Ještě dnes ráno jsem si říkala, jak se skvěle cítím po fyzické stránce, jak mě nic nebolí, netrápí, jak jsem relativně zdravá. To bych ale nesměla dostat pozvánku na preventivní prohlídku k lékaři. Ráno jsem sbalila obě děti, protože starší má podzimní prázdniny, nasadila s kočárkem tempo hodné vrcholového sportovce, popoháněla staršího, ať mákne, že to musíme stihnout a ať nefrfňá, že bude mít dobrý pocit, že udělá něco pro své zdraví. Ke konci jsme zvolnili, měli jsme ještě chvíli čas a uživali si, i přes to hnusné počasí, barev podzimu a záplavy listí na zemi. Sice už to není, co bývalo na fotografiích před týdnem či dvěma...