Milé ženy,
náš svátek je nebezpečně blízko. Takže vám i sobě přeji, ať se nám to před okolím podaří ještě nějakou chvíli ututlat, a ať z toho vyvázneme zítra bez úhony.
Však to znáte - čím starší a vyschlejší, tím líp to hoří... :)
Dort - Ježek a další
Zjistila jsem, že trestuhodně zanedbávám rubriku "Patlavá". Hodila jsem tedy háček do svého fotoarchivu a vylovila pro vás pár úlovků.
Dle libosti se koukejte, slintejte a třeba se i inspirujte :) .
Ježek
Míšane netoč!!!
Můj prvňák se od školních vrat táhne jako smrad z veřejných záchodků a jeho oteklá tvář svítící červeně jako semafor mi už z dálky signalizuje, že je něco v nepořádku...
"Míšo, co se ti stalo?"
"Nic se mi nestalo."
Koukám na jeho tvářičku a ptám se znova:
"Děje se něco?"
"Ne, nic se neděje."
"Někdo ti něco udělal?"
"Ne, nikdo mi nic neudělal."
Super. Už je to zase tady a scénář je opět ten samý. Ještě chvíli se takhle budeme dohadovat a bude ze mně papiňák. Rázně posunu debatu kupředu:
"Míšane netoč!!! Vážně si myslíš, že jsem úplně slepá nebo blbá?"
"Ne, nejsi blbá." (Takže slepá asi jo... )
Začne natahovat a nakonec se dozvím, že mu v šatně dala jen tak pro zábavu pěstí spolužačka Natálie.
A když to ze sebe dostane, přestane natahovat a začne bulet tak, jako kdyby měl hlavní roli v té uřvané telenovele. A já ho utěšuju, protože on je hrozný "cíťa", který by neublížil ani mouše a který hrozně špatně snáší násilí. Utěšuju ho i přes to, že bych ho nejraději přehnula přes koleno, protože pokaždé, než něco vyklopí, z toho musí nejdříve udělat pořádné drama a mě tím neuvěřitelně vytáčí. Ale neudělám to a radši mu utírám ty krokodýlí slzy.
Velikonoční tvoření s dětmi - Variace
To byla pořád samá hnědá světlá, béžová, hnědá tmavá, dřevěná, přírodní. A já jsem řekla "Dost!" a letošní Velikonoce jsem se barevně i technicky odvázala. Ale to neznamená, že bych na mé barevné oblíbenkyně v úvodu navždy zanevřela, jen máme tak trochu ponorku a dáváme si pauzu...
A co že jsem tento rok splácala za velikonoční výzdobu? Falešnou mozaiku, korálky, decoupage (ne, to není zaklínadlo) a trochu toho tvoření. Takže se dle libosti kochejte, inspirujte, nadávejte, tiše záviďte, kritizujte. Nebo třeba volejte Bohnice na jednoho cvoka, co obalil vejce v korálcích...
Decoupage
Kousky ubrousků jsem nalepila obyčejným lepidlem na bílá polystyrenová vejce, přelakováno.
Šarlota Šklíbová
Škole šéfuje šedovlasá šilhavá šedesátiletá škarohlídka Šarlota Šklíbová. Šarlota školní škvrňata štve, šikanuje, šmíruje, škodí, šíří špatnosti.
Špuntové šibalsky šeptají: "Šerifce šplouchá, šššš ššššš." Šerifce špínu špicluje Šarloty šišlavý švýcarský šofér Škodovky.
"Šup šup šup, šikovný šmíráku!" šveholí Šarlota. Šmírák šmajdavě šourá Šarlotě šeptat školní špatnosti...
"Šmladi šíkají, še šte šeredná!"
Šarlotu šat škrtí...
"Školník Štěpán Šibal šoupnul šeditelky Škodovse štěnise!"
Šarlotu škrobená šněrovačka škrábe...
"Šéfkuchaš špatlal škubánky šeditelse še šchnilé šeleniny še škvorama!"
Šarlota štká...
"Školník šíkal, še šte šilhavý šimpanz špadlý še Šaturnu!"
Šarlota šediví...
"Školníková šíkala, še šte šovinistiská šmudla!"
Šarlota škytá...
"Šéfkuchaš špolešně še šéfky štvrtešním špenátem šmašil šváby!"
Šarlota šílí...
Šmladi šíkají, še šesiško šeknou šéfovi školství. Šítla šem šijede!!!"
Šokovaná Šarlota šíleně šeptá: "Škůdci, šaškové, šelmy!" Šílená šéfka šaší, šeredně štěkne: "Šarvátka!"
Šarlota štípe, škrábe, špičatou šavlí šermuje, šálou šlehá...
Šofér štká: "Šáchranku, šavolejte šáchranku, štala še šílenou!"
Škvrňata štěstím šílí, škole šéfuje šaramantní švihácký školník Štěpán Šibal, školní špion...
Pozdravuj v Pekle!
Pozdravuj v Pekle!
Zpočátku jsem se vztekala,
zoufala si a plakala
proklínala, na blog psala
ptala se a litovala.
Jako dlaždič nadávala.
A pak?
Později se tomu smála,
nervy opečovávala,
dětem svým se věnovala,
života si užívala.
Bábu zlou ignorovala.
A teď?
V neděli když jsem vstávala
a okno otevírala,
bych vzdoušku se nalokala,
s dokořán pusou zírala
jsem jak přejetá žížala.
Babizna se stěhovala!!!
Moji milí, je to tak. Bába je pryč. Snad - pokud jsem tedy indicie, z nichž jsem vyvodila "nafurt" odstěhování, pochopila správně - stěhovací dodávky, okna bez záclon, neuvěřitelný binec okolo kontejnerů (skládající se z prehistorických kufrů, částí magnetofonu, hadrů, nábytku), začmáraný zvonek i poštovní schránka. A taky neuvěřitelné ticho bez nadávek směřujících vzhůru k nám...
Lucifer v kozačkách, aneb jak díky čůrací pauze půjdeme všichni doNebe...
Lucifer v kozačkách
aneb jak díky čůrací pauze půjdeme všichni do Nebe...
To si takhle Lucifer
pro kořist jel na sever.
Prý nějaká královna,
co tvrdí, že je rovna
samotnému Satanu.
"Cha chá, však tě dostanu!"
chechtá se ten pekelník.
"Stačí mi na tebe mžik!"
Když se s pytlem na zádech
vracel vrchní čertů všech
zpátky domů do Pekla,
tak ta ženská utekla!
Čert čůrací pauzu měl
a na svůj lup zapomněl.
Královnička fikaná
ztrapnila tak Satana.
Tvoření s dětmi - Bambulínci podruhé
Další várka bambulínků, tentokrát zvířátka doplněná o informace z tvoření...
Na výrobu jsem potřebovala bambulky, plyšové drátky, tavnou pistoli a náplň do ní, nůžky, pěnovou gumu, černý fix, plastová očička a zápalky na opalování konečků plyšových drátků, aby tak nepelichaly.
Při výrobě jsem také použila jedno trdlo makový, co mi shodilo a pomíchalo pečlivě roztříděné a připravené dílky k jednotlivým zvířátkům. Ale to používat nemusíte, jde to i bez něj .
Na tvoření jsem se přestěhovala na prvňákův stůl, který jsem mu k této příležitosti zabrala a kde se mi moc líbilo. Při vyrábění jsem si párkrát spálila prsty horkým lepidlem a připekla psací desku, kterou měl na stole. No můžu já za to, že zápalky (mimochodem kvalita z "Káčka") se při škrtnutí v půlce zlomí a ta zapálená půlka odletí zrovna tam??? Pak jsem pro jistotu používala zapalovač.
Tvoření s dětmi - Bambulínci poprvé
Už dlouho jsem měla v plánu zužitkovat obsah boxu, který jsem původně pořídila svým synovcům. Jenže jsem zjistila, že moje tvořivé já je mrcha a že se do něj zamilovalo a že ho nedá. Takže kluci dostanou LEGO a krabice plná plyšových drátků, bambulek a doplňků na výrobu různých potvůrek, je jen moje .
Po prvotním nadšení po otevření boxu jsem ale nakonec usoudila, že fialové, modré a oranžové bambulky jsou na výrobu zamýšlených domácích zvířátek poněkud extravagantní, takže jsem bambule motala ve volných chvílích sama z vlny, která mi zbyla ještě z doby, kdy jsem se chtěla naučit plést, leč moje milá babi nade mnou zlomila hůl s tím, že na leváka prostě nemá nervy. Fuj, to byla ale věta.
Bambulek bylo hodně, protože vlny bylo hodně a ty méně povedené a ty, co zbyly po zvířátkách (až je vyblejsknu, taky se jich dočkáte), jsem použila na příšerky Bambulínky. Prvňáčkovi se bambulky moc líbily, pořád se s nimi mazlil (dokonce s nimi i usnul) a tak s nadšením pomáhal a připevňoval ruce.
Nejdříve vzniklo cosi, co jsme pojmenovali Bambulínek...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)