Zobrazují se příspěvky se štítkemPovídky na písmenko.... Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPovídky na písmenko.... Zobrazit všechny příspěvky

Žabí žranice


Tento týden mě postihla malá blogová pohroma ve formě spamové laviny u mých článků. Byla jsem z toho opravdu hodně rozčarovaná a otrávená, ale po hodině blokování autorů nevhodných komentářů jsem zjistila, že ty spamy přeci jen k něčemu dobré jsou. Občas totiž díky nim zabořím nos do staršího článku, tentokrát jsem natrefila na "Šarlotu Šklíbovou" z rubriky "Povídky na písmenko". Jak já se u něj bavila! A když jsem zjistila, že "nejnovější" článek v této rubrice je starý téměř sedm let (rodičovská dovolená byl opravdu ráj :)), zastesklo se mi po písmenkovém patlání a vzala jsem si na paškál písmenko Ž. Představuji vám tedy nejnovější dílko nazvané "Žabí žranice".

Příběh plný "péček" :)


Milý Programátore, kdyby jsi zanechal na sebe kontakt ve zprávě autorovi, nebo alespoň napsal svůj vzkaz do komentářů, bylo by to mnohem jednodušší. Takhle vůbec netuším, zda se k tobě moje vysvětlení dostane, i když na tom možná ani nesejde.

Předem díky za GOOD web :). A teď k tomu vysvětlení - mé stránky jsou autorské a to znamená, že veškeré mé písmenkování včetně povídek na písmenko..., patlání a tvoření je skutečně moje tvorba, ačkoliv se to může zdát u blonďaté holky jakkoliv nepochopitelné. Proto nevidím jediný důvod, proč u svých článků dodatečně uvádět zdroj, když jako autor článku jsem již uvedená já.

Hezký den ti přeje Janinka.


Putování pravěkem potřetí - Punťa posmutněl

Punťa, pes půvabné profesorky paleontologie Pomněnky, posmutněl. Praha plná psích přátel předaleko, pravěk psí partnerky postrádá. Plavovlasá profesorka pejska pohladí, Punťovi porozuměla. Poprosí pravěkého přítele:
"Pomoz Punťovi, pračlovíčku, potřebuje přátele, prapsí polovičku..."
Polívka (plavovláska pojmenovala pračlověka Polívkou, protože pořád pojídá prasečí polévku pečlivě připravovanou plavovláskou) popřemýšlel, poté povídá:
"Plavovlásko, po pralese pobíhají potvory prudší povahy podobné psovi. Pravda, proti Punťovi působí poněkud přerostle, přesto pokusím potvoru pro pejska polapit. Polívka připravil proutěnou past plnou pochutin. Past působila přelákavě, pár pravěkých psů podlehlo, pamlsky pozřeli. Pak připitoměle padli, protože Polívka přidal pochoutkám příchuť pravěké přesličky působící pomatenost, pomalost, průjem.
Poté potvory polapené pastí přenesl před příbytek plavovlásky, prapsy pomalu probouzí. Psi působí příšerně povadle, Plavovláska podá psům protilék, po přeléčení Pomněnka past pomalu pootevře. Pravěcí psi překvapivě postrádají původní prudkost, plavovláska přijímá psí poděkování - povalení, poskakování, přelíznutí paží, pekelně páchnoucí pusinky.
Punťa, podporován plavovláskou, přiblíží packu přímo před přerostlou prapsí polovičku, pravděpodobná partnerka po Punťovi pokukuje, pak packu příjímá. Punťa působí přešťastně...

Pomatená pohádka pro plnoleté


Panství Prsatkov...
Pantáta plánuje provdat princezničku Paulu. Posílá pánům princům panujícím poblíž pantátova panství poupravený portrét princezny. Proč poupravený? Protože princátka podle posledního průzkumu požadují princezničky padesátikilové, ploché, pas pětačtyřicet, prostoduché, popřípadě prudérní puťky. Paulinku příroda podarovala půvabnou povídavou pusinkou, převelikými prsy plus parádní (přinejmenším půlmetrovou) prdelkou...

Panství Prasárničkov...
Pantáta povídá pětatřicetiletému potomkovi:
"Poslyš, princi, podívej, přišla podobizna princezny Pauly, pěkná, pravda?"
Princ Pedro pohledem přejede portrét, pak procedí:
"Primitivní plavovlasá puťka!"
Poté, plně ponořen, plní princovské povinnosti (prohlížení prsatého plátku pro plnoleté). Pantáta, podporován panímámou, povzdechne:
"Princi, přiveď princezničku, počni potomka, prahneme po prccích pobíhajících po panství!"

Panství Prsatkov, pár pátků později...
"Pomóóóc, pomóóóc, příšera (přerostlý pětimetrový pavouk) polapila přincezničku Paulu, pomóóóc!" piští poddaní panství. Pantáta posílá pozdravy princům přilehlých panství, prosí "Pomozte princezně!". Padesát princů poštu přebralo, poté papír promptně podpálilo. Přestože podle portrétu princezna působí pěkně, povahově princátka připomínají poseroutky...

Panství Prasárničkov...
Padesátý první princ Pedro pod podmínkou ponechání ploché princezny Pauly pantátovi (prsaté plátky princi plně postačí) přijal, princezně pomoci přispěchá. Princova panímáma připravila princi pečínku, pití, přibalila pár pohádek pro plnoleté, plačíc potichu povídá "Pa pa, princátko!".
Princ putoval přes pět pohoří, patnáct panství, přes padesát potoků, prošlapal patery podrážky.

Panství Prsatkov...
Panímáma přeleštila pantátovi počínající pleš, přes přelesklou plešku položila pozlacenou pokrývku panovníků, palic pomazaných. Pantáta přivítal prince, pak povídá:
"Princi, především, příšera působí přestrašně, přerostle, patříš pod poseroutky?
"Pantáto!"
"Pardon princi, potřebuji pravdu pouze pro pořádek. Přijmi poděkování..."
Pedro přijímá, poté princ procházející polem potají poobhlédl plesnivý příbytek příšerného pavouka. Princeznu připláclou pavučinou přehlédl. Po příjezdu povídá pantátovi poznatky, panímáma pláče "Přichystáme princezničce pohřeb...".
"Prdlajs pohřeb" povídá princ. "Připravíme pořádnou past, potřebuju pizzu potřenou příšerně pálivým papričkovým pyré. Pět pekařů peklo pizzu, princ, přikrytý půlnocí, potají přináší papání pro pavouka. Prvními paprsky probuzený pavouk pocítí překrásný pach. Prahnouc po pokrmu (pavoukovi přijde princezna příliš podvyživená, potřebuje před požitím pořádně přikrmit) pozřel pizzu. Párkrát prsknul, plivnul, pak pořádně prdnul. Poryv prdnutí poodnesl pavouka přes půl planety (Peru, průšvih), přičemž pavouk průletem protrhl pevnou pavučinu. Povolená princezna padá, padá, padá... "Prásk!" přímo před prince.
"Pardon", povídá princ poblouzněný půvabnou princeznou, pomáhá Paule povstat. Pokukuje po prsaté panně, princezna pokukuje po pohledném Pedrovi. Princ popadne (pantátou princezny povoleno) Paulu, pádí přes potoky, pole, pohoří. Pantátovi, panímámě princeznu představí.
Pohádka pokračuje... příkladným plozením potomků...

Vochechulčiny výjevy



Varování: vyznavači spisovné češtiny nechť dále nečtou, mohli by dostat osypky.


Vochechulčiny výjevy


Váha
vodpovídající vosmiměsíčnímu vlkodavovi, víceméně variabilní (vyžrané vyžle)

Výška
výjev vysokovyčnívající (VI vynásob VI, vynásob V, vodečti V)

Věk
vykopávka víceletá

Vzhled
vizáž viditělně vybočující vypelichané vochechule

Vnadná
vůbec

Vdaná
velmi vážný vztah (vyvolená vodnáře Vítka)

Vlasy
vanilkovo-vlašskoořechové, voňavé

Vočiska
vykulená, vřesovitě vybarvená

Vlastnosti (většinou)
všežravá, veselá, vděčná, vnímavá, věrná, věřící, vařící

Vlastnosti (výjímečně)
vzteklá, vzdorná, vybuchující, vulgární, vrtošivá, vrčící, vážná

Vlastnosti (velmi vzácně)
vlivem výborného vína vrávorající, vzlykající, vypatlané vemeno

Vostatní
vícenásobná vzorná vychovatelka vlastních vysněných vřeštících výtržníků
vlastenec
vynervovaně vrásky vyrábějící vidíc vojáky, volejbalisty, vlezdoprdelky, vypečené vejtahy, vykuky, veledůležité velikány

Vynalézavá
veršuje, vášnivě vyrábí všelijaké věcičky

Vadná
vykrkává věty

Vcelku všední,
Vás, vážení, vždy vřele vítající.
Vaše Vochechule.

Voficiální vobrázek: vlezte :)

Šarlota Šklíbová


Škole šéfuje šedovlasá šilhavá šedesátiletá škarohlídka Šarlota Šklíbová. Šarlota školní škvrňata štve, šikanuje, šmíruje, škodí, šíří špatnosti.
Špuntové šibalsky šeptají: "Šerifce šplouchá, šššš ššššš." Šerifce špínu špicluje Šarloty šišlavý švýcarský šofér Škodovky.
"Šup šup šup, šikovný šmíráku!" šveholí Šarlota. Šmírák šmajdavě šourá Šarlotě šeptat školní špatnosti...

"Šmladi šíkají, še šte šeredná!"
Šarlotu šat škrtí...
"Školník Štěpán Šibal šoupnul šeditelky Škodovse štěnise!"
Šarlotu škrobená šněrovačka škrábe...
"Šéfkuchaš špatlal škubánky šeditelse še šchnilé šeleniny še škvorama!"
Šarlota štká...
"Školník šíkal, še šte šilhavý šimpanz špadlý še Šaturnu!"
Šarlota šediví...
"Školníková šíkala, še šte šovinistiská šmudla!"
Šarlota škytá...
"Šéfkuchaš špolešně še šéfky štvrtešním špenátem šmašil šváby!"
Šarlota šílí...
Šmladi šíkají, še šesiško šeknou šéfovi školství. Šítla šem šijede!!!"

Šokovaná Šarlota šíleně šeptá: "Škůdci, šaškové, šelmy!" Šílená šéfka šaší, šeredně štěkne: "Šarvátka!"
Šarlota štípe, škrábe, špičatou šavlí šermuje, šálou šlehá...
Šofér štká: "Šáchranku, šavolejte šáchranku, štala še šílenou!"

Škvrňata štěstím šílí, škole šéfuje šaramantní švihácký školník Štěpán Šibal, školní špion...

Putování pravěkem podruhé, plavovláska papá plevel


Plavovláska papá plevel

Pražští průzkumníci putující pravěkým pralesem potkali první pralidi. Pozdzravili. Protože profesor Pepa Pako před přenesením přístrojem pod pravěkou přesličku podal přítomným podkožní překladač, porozuměli povídání pralidí. Pralidé poté porozuměli průzkumníkům, protože překladač přinutil promlouvat pusy pražáků povídáním podobným povídání pravěkému. Předkové překvapivě přátelsky pobídli průzkumníky, pražákům přenechali prostorný pohodlný příbytek. Počalo pravé porozhlížení po pravěku...

Pohledný prapředek pokoukává po půvabné průzkumnici - profesorce Pomněnce. Potřeboval připoutat plavovlásky pohled, proto praštil pravěké prase po palici. Potom povídá: "Papej, prdelko!"
Plavovláska (půvabně politá purpurem) poplašeně pípne: "Papám pouze potraviny prosté prazvířátek, prosté prazvířecích přísad!"

"Průšvih! Požírá plevel" povídá pračlověk. Plivne, přemýšlí, poté popadne průsvitnou packu plavovlásky, pádí pro pomoc. Pravěký psychiatr pomůže, pokaždé pomohl. Projdou panenskou přírodou před příbytek psychiatra, pračlověk přinese prezent, pštrosí prsíčka. Psychiatr poděkuje, povídá: "Potřebuješ pravděpodobně pomoci...

"Prasata?"
"Paráda, přebytek..."
"Plynatost? Pocení? Plíseň?"
"Pokořeno!"
"Pole?"
"Pokropeno..."
"Pak?"

Pračlověk pravěkému psychiatrovi pošeptá plavovlásky problém. Psychiatrovi pohrdlivě prolétne palicí "Pche, primadona!", Přesto plavovlásku prohlédne, počne poskakovat, pobrukovat, pálit ptačí pera, pštrosí pařáty, potírat popelem profesorku. Poté položí před plavovlásku pečené prase. Pomněnka přiškrceně polkne, počne před prasátkem plakat. Psychiatr: "Proč pláčeš, plavovlásko? Proč pozření prazvířete působí problémy profesorky pusince?"
"Protože praštění palicí, probodnutí, působí prasátku příšerný prožitek!" pláče plavovláska.
Psychiatr povídá: "Pomůže pouze přeléčení psychiky. Pojď plavovlásko!"

Provede profesorku pravěkým pískovcovým pomalovaným příbytkem. Plavovláska pláče. Pralidé pomalovali příbytek pravdivým příběhem, provázejícím pralidi pár pátků - pravěká pětimetrová prasata pokradmu potmě přichází, podupou pralidské příbytky, pole, pralidi. Požírají prťavounké pračlovíčky...

Plavovláska prodělala psychickou přeměnu. Přestala plakat pro pravěká prasata, přímo pocítila potřebu pojídat pravěké potvory, při pobíjení parádně pomáhá...

Pokračování příště...

PS: Pro případné příznivce - Putování pravěkem poprvé :)

Putování pravěkem poprvé - Průzkumníci


Praha, 500 palců pod povrchem...

Profesor Pepa Pako pořádá pečlivě plánovanou prezentaci přístroje PePaKo. Přístroj (podobný přerostlé pračce) profesor poskládal podle plánu prapradědečka. Při posledním Pakově průzkumu půdního prostoru poletovaly papíry popsané plánky po půdě, poletování pravděpodobně pomohly (prohryzáním palubáku) půdní pískalky.

Podle prapradědečka přenese přístroj případné příznivce přesně před pravěký prales plný pralidí, případně pralesních potvor.

Přenášení počalo, přihlášení průzkumníci - plavovlasá profesorka paleontologie Pomněnka Půvabná, profesorky pejsek Punťa, podomní prodejce Prokop Patla, profesor Pepa Pako, plukovník Přemysl Podrážka, psychiatrička Patricia Pajdavá - přelezli práh přístroje, použili pásy, pevně přidržovali prsty (Punťa packami) područky. Přístroj pokořil přítomnost, přenesl pět pokusných postav plus psa přímo pod pravěkou přesličku.

Při přistání propukl požár, přístroj planul pomerančovým plamenem. Podomní prodejce přestal plnit předletová poučení, počal příšerně panikařit. Pohlcen pralesem padl prodejce přímo predátorovi pod papulu. Překvapený predátor Patlu pozřel.

Průzkumníci prodejce politovali, pobrali potřebné pomůcky (pokud přežily požár), pak přístroj PePaKo pohřbili. Posledním pohledem přelétli požářiště, pohřebiště, potom, pevně přimknutí, přešli pravěký potok, prožít pravý pravěký příběh...

Pokračování příště?

Opičí O


Okouzlující opice Otylka očekávala od Oskara opičátko, Oskar otálel, opičátko odkládal, odbýval Otylku, odmítal obětovat obydlí opičátku, obstarávat obživu. Otylka omlouvala Oskarovo oddalování, ovšem opičí ovulace oznamuje (ohlušujíc ouška): "Ótylkóóó, odtikávám, okamžitě objev ochotného opičáka!"

Otylka obhlédla ostrov, opičí očka oslnil ostýchavý osmdesátikilový opičí obr Otakar, otec osamělé osmitýdenní opičky Odetky. Okrově odbarvenou opici Olinu Otakarovi odloudil ošklivý, odporným odérem omamující, ohyzdný oranžový orangutan Osvald. Opojenou Olinu opelichaný opičák odvlekl, ona ochotně odešla, opustila opičátko. Ovšem... Olina Osvalda odstrašila odvážným oznámením o oženění, ošklivý orangutan okamžitě opatrně otočil. Odhodlán odstranit Olinu Osvald (odmala odborníkem) opici opil, oloupal otrávené ovoce, okouzlená Osvaldovým obskakováním Olina ochutnala, onemocněním, otravou oslabená, odešla... Otakar ovdověl, Odetka osiřela. Osvalda opičí ochránci obvinili, odsoudili, oprátkou odpravili.

Otakara Otylka oslnila, opičku oslovil, ona odtušila oporu, opojeně odsouhlasila odstěhování od Oskara. Omámená, Otakarovým osudem očarovaná Otylka oznámila opičákovi Oskarovi: "Odcházím".

Otřesený osamělý Oskar ostrouhal, ovšem obezřetně opodál osnová odplatu, odmítá Otylčino oznámení, oddělené otomany, odmítá Otylce odpustit odchod.

Otakar odstěhoval Otylku, opatrně oslovila opičátko. Ono Otylku obřadně obešlo, očichalo, obdivujíc okouzlující opičku odevzdaně Otylku objalo, ona opičátku oplácí, opatrně olizuje osvojenou Odetku.
Otakar ochranářsky ovinul obrtlapy okolo Otylky, odvážně ožužlává opičce ouško, ona objetí opětuje... och... Och!!! Oskar! Odhodlaně okopává Otakara, obdarovává opičáka odřeninami. Obrovský Otakar Oskarovi oplácí, ohromným opičím ocasem Oskara omotal, okolostojící ohromil obratným opičím odpalem onam... Ojojoj, Oskarovi odumřel orgán, omdlel. Od Otakarova obydlí odbelhal opuchlý, omlácený outsider.

Otylka, opečovávaná Otakarem, otěhotněla, oba očekávají opičátko. Otakárka? Otylka odpustila obludnému Oskarovi, obtelefonovává opice, ohromná otrlá orangutaní otrokářka Oxana ochotně opouští oázu, odjíždí opečovávat Oskara. On, oněmělý, ochrnutý Otakarovým odpalem, opusinkováván, omýván obstarožní orangutankou, opovržlivě odplivne... odjistí... odpálí... Ohromná ozvěna obletí ostrov, ochromí opičí obyvatele.

"Óóóó, ohňostroj!" ohromeně obdivují opice odpálené Oskarovo obydlí. Odpáleného Oskara, Oxanku...

Naháněčka Nina aneb není nosál jako nosál


Nosálí nesmysl na N

Nešťastný, nikým nemilovaný, nosál Norbert (není nuzákem, nedávno nabyl nemálo nemovitostí - nor) nepřítomně našlapuje náměstím. Nechce nic, než noc naplněnou něhou nějaké nosálice. Náhle Norbertův nosan nasaje něco nadpozemského, neváhá, následuje neodolatelné, nezvyklé, nedefinovatelné...

No ne! Nazrzlá nosálí nymfa! Nikdy neviděl nic nádhernějšího. Nalíčená, načesaná, navoněná nosálice Nina (nebožák Norbert nezná nudou nasáklou, nadanou nosálí naháněčku) "náhodou", naprosto nenacvičeně, nenuceně, nakrucuje na náměstí nosálí náprsenkou. Nina nese nálepku nafoukané nemravné nány, neboť nezřídka nahá na nivách natřásá nadprůměrně nadměrnými ňadry.

Nicméně nadšený Norbert nedá na nějaké nechutné nadávky, nevěří. Nikým nepochopený (no, náhodou nadmíru nadržený) naletí. Nastupují nosálí námluvy, několik neděl nosí Nině narcisky, na netu nerozvážně nakupuje náhrdelníky, náušnice, náramky. Nakonec Niny nahnilé nitro Norbertově nabídce (nechutně nadité náprsence) nést název "Norbertova nádherná nevěsta", neodolá.

Naštěstí (nehledě na Norbertovu naivitu) Ninu náhle nakazila nemoc - nachlazení. Neonová několikacentimetrová nudle na nose nevěsty navodila nosálovi nevolnost. Nevolnost nastolila Norbertovi nerovnováhu, narazil na náprsenku nosálice, načež nafouklá nepravá ňadra náhle... nebyla??! Nešťastné náhody nekončí, nádherné Niny narafičené nakadeření nevydrželo Norbertův nechtěný náraz.

"Neee", naříká nosál, "Nina nemá ňadra, nemá nádherné nazrzlé nakadeření! Nina není nádherná nosálka, nýbrž... nehezký nosál?!!"
"Nestydo nechutnej, nemravnej! Ničemo!!" nadává Norbert.

Naštvaný nestydatému nosálovi nafackoval, na nabalzamování nervů navštívil nosálí násosnu. Nešťastně nasává nízkokalorického Napoleona, nadává na nevydařené námluvy, na neuskutečněnou nosálí něžnou noc. Náhle nosálův nosan nasál něco nádherného, nedefinovatelného...

Mrzuté M


Máme tu další písmenko, pár jsem jich zdárně přeskočila, nebudu se vymlouvat, na K mě napadala samá sprostá slova a L se mi úplně někde ztratilo, prostě jsem ho nezaregistrovala... Tentokrát se omlouvám všem, kteří zde hledají pobavení, protože povídka na M je lehce depresivní.


Mrzutá

Melírované Mileně mizí mládí, menopauza minula, má mindráky. Mileny mírumilovná mláďátka (místo muchlání, mazlení - mámou mlácená) mají manžely, malé mrňouse. Mámu milují minimálně, mrzké mínění mají mladí...

Mileny mateřství možná mařil manžel (mrtvý?), Milena mutovala... Místo mladé milé maminky měla mláďátka mrzutou, mstivou, mystifikátorskou, mnoho mužů milující, mlátičku.

Momentálně, mimo mladých, Milena mučí mě, mé milované. Mnoho měsíců mrštná mučednice mistrně manévruje, mlží, maniakálně mobilizuje. Mohutně, mstivě mlátí malou místnost metlou, monstrózní modřiny má mrakodrap.

"Možná má mozek mravence", míní můj mrňous.
"Megakráva. Magor. Mimo mísu", mumlá manžel.
"Má marodný mozek, mámení", míní moudře manželova maminka.
Mmmm, možná.

Jé jako Janinka


Minulý týden jsem přeskočila I, neboť mě velmi iritovalo. Prostě ať jsem přemýšlela (bolelo to!), jak jsem chtěla, nešlo to. Takže tento týden tu máme krásné J...



Jé jako Janinka

Journalista: "Jakápak jsi, Janinko?"

Janinka: "Já jsem Jablonečák, jehož jazyk je jedinečně jadrný, jsem jedlíkem jahod, jednohubek, jablíček, jsem jedincem, jednoduchým jako jazykolam, jevem, jehož jekot jest jiskrný jako jantar..."

Journalista: "Jejda!" 

Janinka: "Jsem jízlivá jako jedubaba, jemná jako ježek, jasnozřivá jako jednooký jeseter, ješitná jako jezevčík, jednotvárná jako jackpot, jímavá jako jezevec. Jančím, jakmile je jaro, jitřenka je jediná jistota..."

Journalista: "Ježíši... Jakápak ještě jsi, Janinko?"

Janinka: "Já jsem... já jsem jelito..."

Journalista: "Jelito??"

Janinka: "Jo, jelito. Jakmile jím, jídlo je jako jeskynní ještěrka. Jeansy jsou jaksi jasněflekaté..."

Journalista: "Janinko, jsi jedinečná... jobovka!"

Chlupáčovi :)


Zdatně jsem přeskočila písmenko H a vrhla se rovnou na CH. Tuto povídku bych s dovolením věnovala Chlupáčovi, který mi tak štědře, nezištně a naprosto dobrovolně nadělil malovaného Ježucha (Pro zvědavce tady). Takže ještě jednou díky! 



Chloupek

Chlupatá chaloupka, CHKO...
"Chrchly, chrchly!" Chudák Chloupek (charitativní Christmasděd) churaví, chřadne. Chrchlá, chraptí, chátrá, chytil chřipku, chystajíc chumelenici. Chápavá choť Chloupková chlácholí churavého Chloupka, chodí chladit charismatického chlapíka. Chřipka chladnokrevná! Chloupek chrní, chrápe.
"Chrrr, chrrpší, chrr..."
Chrpy, chryzantémy, chudobky (Chloupkova chlouba) chrastí, Chloupek chlemtá chablis, chroupe chutný chlebíček, chráněný chmelovým chvojím.
"Chmpf?" Choulostivé chvojí chemikálie (chlor?) chroustá, chomáčky chmele chřadnou. Chaos!
"Chrt!" (Chocholouškův chovanec, chovatel chundelatých chřestýšů)
Chrtovi chromozomální chybou chybí chrup, chvost, chrupavky, chlupy. Chytrost... Chladnokrevný chuligánský chrt chce Chloupka. Chrčí "Cha cha chááá, chuťovka!"
Chloupek chce chránit choť, chaloupku, chvatnou chůzí chce chrta chrabře chňapnout. Cholerický choromyslný chvastoun chlubivě chroptí "Chytrolíne, chyba!". Chloupkovu chřípí chtivě chrstne chlorofyl. "Cha cha chááá, charmantní champione!" Chloupek chrupčí, chrt chřtánem chroupe chutného Chloupka...
"Chloupku, Chloupku! Chloooupkuuu!!" Chloupková (chuděrka chystala Chloupkovi Chocholouška) chotěm chvatně chvěje, chlácholí Chloupka.
Chloupek chápe, "Chválabohu..."

Galaktický galimatyáš


Po dlouhé době jsem opět padla do tenat PŘÍBĚHOVÉ ABECEDY. Tentokrát je na řadě písmenko G...



Genocida gastronomických genů graduje...
Galaktická GPS: Gigantická galaxie Gáblík, Gourmandie, Grandhotel Groupp, Galapárty

generál Guláš: "Grobiáne!"
generál Gyros: "Grázle!"
generál Guláš: "Gravidní gorilo!"
generál Gyros: "Gumovej Goleme!"
generál Guláš: "Ga ga ga ga ga" (GAU)
generál Gyros: "Grch, grch, grrrrch" (granáty)

Gigaobrazovka

galaktický guvernér Garnát: "Generálové, galantně..."
generál Guláš: "Gelová gardedámo!"
generál Gyros: "Grepe gravírovanej!"
galaktický guvernér Garnát: "Groteskní gagmani! Generálové..."
generál Guláš: "Grenadská galoše!"
generál Gyros: "Gulášová granule!"
galaktický guvernér Garnát:"Grrrrr!"
generál Guláš: "Gratinovanej gumídku!"
generál Gyros: "Grilovaná gazelko!"

Galaktický guvernér Garnát (grimasa grizzlyho) gestikuluje geniálnímu galskému gladiátorovi Gastonovi: "G-R-A-N-Á-T-O-M-E-T-Y!"

Galaktická GPS: Gigantická galaxie Gáblík, Gourmandie, gyroplán, gigantická garsonka, gauč
Guvernér Garnát gratuluje gladiátorovi: "Gastone, grandiózní grilovačka..."

Cukrářská


Objevila jsem jeden úžasný písmenkový projekt - příběhová abeceda. Kdo sem občas zavítá, ví proč...


Takovými blbinkami jsem prostě posedlá...


Cukrářská

Cizozemský cyklista Carl cestuje Cvikovem. Cestou cítí cukroví. Couvá, couvá, Camfourkova cukrárna!
Carl cucá citronádu, civilizovaně cumlá cereální cukroví. Civí. Cupitající cukrářovic copatá cudná Celinka cílevědomým citlivým cestovatelem Carlem cloumá. Celince cituje Cyrana, cukruje.
Celoživotní cenzurou cepovaná Celinka cimru (celu) cídí. Cavyky? Ciráty? Cvrliká "Carle, cokoliv!"
.......
Ceritifikovaný cynický cukrář civí - "Cóóžééé?! Cucflek?!" Celulitidová cukrářka ctící celibát cloumá Celinkou - "Couro!"
.......
Celinka, Carl cestují cizinou. Cipískové capají cestičkou, clonění Celinčinými copánky...

Sněhobílé svinstvo




Stále stejný scénář.

Středa, svítá. Snídám. Slyším slaboulinké svištění. Skrz skla sleduji Sibiř. Sakra, sněhová sezóna! Spolehliví silničáři sladce spinkají. Skandální? Standardní... Silnice se staly sjezdovkou, stávají se sjízdné sněžným skútrem.

Starší synek skáče, skotačí, směje se, "Supééér, stavíme sněhuláka!"
Spontánně sprostě sakruju: "Si snad spadnul?"
Smýkám sebou, synátorova sněhová spatlanina strefila světlovlásky slušivý svrchník. Syčák sadistickej. Stydí se. Sporťák skoro sedmiměsíčního synka se stal sáňkami, spěchám, snažím se surfovat skrz sněhovou spoušť.
"Sodoma", syknu, "seženeme sněžnice!"

Světlovlásku si snadno spletete se sněhulákem. Setřesu sajrajt, svléknu sněhule, svetry. Sednu si, slastně srkám svařák, sleduju sálající svíčku. Smířeně smrkám, sníh se stává snesitelnějším.
Středa, stmívá se. Sněhobílý sajrajt se stále sype. Silničáři se snaží, sypači solí.
Sním svůj sen - Středomoří, sedmadvacet stupňů, sluníčko svítí...

Pokračování Procházkovic patálií


Prosím případné příznivce, promiňte Plavovlásce posedlost, písmenku p prostě podlehla...

Poledne. Procházková připravuje první pořádné papání pro prdítko. Pokrm prská, poklička poskakuje, pidi Procházka povýskává. Praštěná pětašedesátnice (přibližně), patro pod Procházkovými, pečlivě poslouchá. Penzistky první pošahaná paranoidní polovina patrně potřebuje potěšit polovinu podlou, proto přichází pomsta. "Prásk! Prásk, prásk!"

Prazvláštní. Posledně pádem pacinkám přivodila polámání (pravděpodobně přitom pořádně poškodila palici), prý pohyb pobolívá, potřebuje pomoci, posluhovači plácání poslouchají, pomáhají.
Prdlajs.
Podvodnice podupávání, poskakování, práskání provádí přímo precizně.
Procházková příjemnou představu pěstuje, pouhé pomyšlení působí plavovlásce potěšení:

Placený padouch popadne pětašedesátnici, přelepí papulu páskou, prackou pořádně praští přes palici. Pak příšeru převeze, poletí přes předaleký prales. Padouch připevní prudičce padák, pootevře, popostrčí. Penzistka přistává, po porozhlédnutí přichází panika. Panenský prales plný primitivních pralesních potvor. Prima! Potřebují papat... Přichystají past. Plamen plápolá, polévka pobublává. Přísady:

- paprika
- pepř
- pálenka
- pavouci
- pažitka
- penzistka

Polévka přinesla potvorám plné pupky, pětašedesátnice prý pikantní pamlsek. Přežraná prasátka posílají přiobjednávku...

To se mi snad jenom zdá...



Rozplynul se věru
ten přenádherný sen
o tichém večeru
byť jednom jediném


Bouračka


Bum! Bác! Buch! Baba Blechová bolestivě bourala, blbě brzdila bicykl. Blondýnka byla báječně bezstarostná - babu budou barevné boule bolet, barák bude bezhlučný, bez bouchání. Boží!
Běžnou bytůstku by bebíčko bolelo, byla by bezmocná, bezbranná, bezradná, bezvládná. Blechová?
Bolístka byla banální, bezesporu bláznivá blínovým bonbonem bedlivě bdí, babu baví bezcitně bez bázně běhat, bouchat, bušit.
Belhající baba bezstarostné blázny běžně blbne barvitými báchorkami, bezmála brečí, běduje, bolí boule! Bláhoví, bůhvíproč bezzásadové babě bláboly baští.
Bestie bezduchá. Blondýnka bude brzy blejt...


P.S: Jen s dovolením dodám, že Blechová přelétla přes kolo, rameno má v jakémsi krunýři, je krásně sedřená a naražená, nicméně ani to jí nebrání v její oblíbené činnosti, a to v prudění všech spolupřilehlých sousedů. Takže zase tak zlé to nebude, jak líčí svým známým a přátelům, kteří jí v dobré víře chodí domů pomáhat.
Pikantní na tom také je, že jí na ulici našla a pomohla má tchyně, kterou Blechová nenávidí, neb jí doporučila psychiatra a léky...:)

Procházkovic patálie


Mám-li pak ještě naději,
že se tomuhle zasměji?
Možná ne a možná ano,
snad až příjde jedno ráno,
kdy vyspalá se probudím,
mozek přemýšlí, sním či bdím?
A pak náhle šťastná zjistím,
že už někde jinde bydlím...



Procházkovic patálie

Pár podzimů prudí Prochajdy paní plus pan Platímnájem. Proč Platímnájem? Protože prapodivně přemýšlí - při první přestřelce (Procházka proti přesile páru Platímnájem) polovičce plavovlásky podrážděně pohotově předložili prostý plán - platí penízky, proto páru přijde přirozené potomkovo pozdněvečerní podupávání po parketách, pobíhání, posunování příslušenství. Procházkům pak postel poskakuje, přichází probuzení.
Povolávání policie panu Platímnájem přináší pravděpodobně pohodový pocit.
Přestože páru překvapivě působí pološílená paní (patro pod Procházkovými) problém, poklesky pokrytecky poníženě přehlížejí. Pouze Prochajdy pomstychtivě provokují, protože pověděli pravdu - pohodlíčko především. Primitivní...
Preferuji přímé pozemšťany, pohrdám povrchními prostoduchými pomlouvači.

Pravé poledne. Plavovláska pádí pro prvňáčka. Před příšerným podchodem potká paní Platímnájem. Procházková pozdraví. Probůh, proč? Protože pradávno přikázala panímáma plavovlasému prckovi "Pozdrav! Pokud pozdravit pozapomeneš, příště přiletí plácanec přes papulu!" Přehnaně přísná paní Platímnájem půvabnou pusinku pevně přitiskla. Pozdrav? Pchá! Předvádí podprůměrnou podívanou, pouze pomstychtivý pohrdavý pohled. Páni, pomsta překrutá, parádně Procházkovou potrestala!
Plavovláska paradoxně pocítila prapodivný příjemný přísun pohody, pobavení...
Pokračování příště, páček...

P.S: Procházková psala povídku počínající písmenem P pohodlně posazená. Překvapivě příjemně pálilo, prosluněný prohřátý park přímo pobízel - "posaď prdelku, plavovlásko!"

(Ne)pohádka na B :-)


Bizarní bludy (bere bobule?), bytem Blechová

Bezohledná bláznivá babizna běsní. Bůhvíproč bezhlavě běhá bytem bosá. Budí bezbranného broučka, bucifálek brečí. Baba bleskurychle boduje. "Buch! Bum!" buší blbka bezcharakterní. Být babičkou, byla by bolestivě bita berlí. "Buch! Bum!" Bezpáteřní bestie Blechová beztrestně bombarduje barák. 

Bodl by boxer. Babu by bravurně bacil, byla by brutálně barevná. Báječné! Blbost, byla by blbější.

Bezmocně brblám: "Bezchybný Bože, bdíš? Budíček, bezpráví!!!"

Bůh burácí (blesky): "Bezbožný blázínku! Budiž... Barbiturát? Buldolzer? Bermudy? Brokovnice? Bacil? Beton?

Blondýnko bláhová, beznadějné... Bohužel...