V dobrém i zlém...


...v bohatství i chudobě, v nemoci i ve zdraví, budu tě milovat a ctít, dokud nás smrt nerozdělí. 

Věta, kterou v různých obměnách slýchají při svatebním obřadu novomanželé a která v daný moment působí až téměř posvátně. A přeci 50% manželství, posvátnost neposvátnost, končí rozvodem. A z těchto 50% rozvodů je podle odborníků 70% zbytečných a mnoho z nich by se dalo zachránit třeba u párového terapeuta, který nestojí na ničí straně, který vaše nitro rozebere na prvočástice a který vám rozhodně nebude říkat to, co vaše nejlepší kamarádka nebo matka - ať od toho kreténa konečně odejdete. Jenže trend dnešní doby je zcela odlišný, místo, aby se rozbité, leč opravitelné, opravilo, je modernější a snadnější to vyhodit a nahradit novým. Neodsuzuji ani nemoralizuji, moc dobře vím, že život není jen čajový dýchánek na načechraném červánkovém obláčku a že každý životní osud je unikátní, i když mnohdy jako přes kopírák :). Jen si uvědomuji, jak veliké mám v manželství štěstí. 

Když mě začátkem roku postihl zdravotní kolaps, který mě na pár týdnů naprosto vyřadil z běžného života, byl můj muž u nemocnice dřív, než rychlá. Když mě po pěti hodinách kapaček na lehátku na chodbě blahosklonně propouštěla paní neuroložka domů s tím, že "co by tady dělala, vždyť vypadá podstatně lépe, než když přišla", kvitovala jsem to vlastně s povděkem i přes to, že jsem ve chvíli propuštění měla tlak převyšující mou výšku, brutální blicí závratě a o nějakém postavení se na nohy nemohla být ani řeč. A to jenom proto, že jsem věděla, že mám vedle sebe někoho, s kým to zvládnu. Celou tu dobu i dny následující byl můj manžel nablízku a byl mi psychickou a obzvláště fyzickou oporou, i když by ji tenkrát ve svém zdravotním stavu potřeboval spíše on sám. Utíral mé fantasticky fosforeskující zvratky, které jsem cestou z nemocnice nechala jako dárek sousedům před dveřmi. Když už jsem mohla jíst, krájel mi jídlo na kousíčky a nosil ho do postele s komentářem, že takhle krásně to nenaservíroval ani klukům. V noci nechával otevřené dveře mezi třemi pokoji, kdyby se něco dělo a je nepodstatné, že mého muže z hlubokého spánku nevzbudí ani ten pitomej řvoucí traktůrek odhazující v půl třetí ráno za domem sníh, i snaha se cení :). A že jsme byli na správné cestě k uzdravení se ukázalo po pár dnech, kdy jsem na úsměv po probuzení nepotřebovala kafe, ale postačilo manželovo růžové aranžmá :).


Nic z toho neberu jako samozřejmost a moc si toho vážím, možná o to více, že jsme oba dva z rozvedených rodin a že jsme v dětství viděli a slyšeli věci, které by děti měly míjet velikým obloukem. Nedávno jsem četla jednu zajímavou studii o vlivu rozvodu na život dětí v dospělosti a  byla jsem opravdu překvapená, jak moc to jejich budoucí život ovlivňuje. 24% z nich se po zkušenostech z dětství rozhodne nikdy manželství neuzavřít a pokud ano, mají o 48% vyšší šanci, že se rozvedou. Pokud z rozvedených rodin pochází oba partneři, jejich manželství téměř jistě skončí také rozvodem, protože jim chyběl vzor a měli jen malou šanci naučit se dovednostem, které provází harmonická manželství. Emoční problémy je postihují dvaapůlkrát více, než je tomu v běžné populaci. 

My dva jsme tedy díky předpokladům a zkušenostem z minulosti ideálními adepty na to, abychom byli už dávno rozvedení. A přesto tomu tak není. Možná proto, že jsme se rozhodli všem statistikám vzdorovat, vzali si naše rodiče jako vzor a díky nim tak víme, jak se v určitých životních situacích nechovat nejen sami k sobě, ale i ve vztahu k dětem nebo vnoučatům. Pevně věřím, že naši kluci mají do budoucna slušný základ a moc bych jim přála, aby byli se svou polovičkou naladěni na stejné vlně a aby svým dětem dopřáli harmonické dětství. Sama sobě přeji, aby to bylo i nadále tak pohodové, jako je tomu teď. A jestli budu mít někdy pochyby nebo mi bude ouzko, vzpomenu si na moment v nemocnici, který mě naprosto odrovnal a který dokonale ve zkratce vystihuje mé manželství. To mě vám totiž takhle manžel odnesl na toalety, posadil na záchod a povídá: 

"Hele, jsme spolu přes 20 let, tak nedělej Zagorku a čůrej..." :)

72 komentářů:

  1. Jani, nádherné vyznání, které mně dojalo.
    Podobná slova by si měli přečíst všichni ti, kteří za sebou při první neshodě pálí mosty.
    Máte se, že se máte. 💓👍💓👍

    P.S. My s mužem loni oslavili 45. výročí.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Alenko, moc ti děkuji za milý komentář a gratuluji ke krásnému výročí :).

      Smazat
  2. Jani,
    celý článek super. Ale ten konec, to je, pane, tečka! :-D :-D :-D

    Ale k tobě: Už zase skáčeš přes kaluže, doufám?

    Mimochodem, potvrzuji statistiky, po většinu života si k sobě raději nikoho nepouštím. Že nebudu mít nikdy děti jsem tak nějak "plánovala" už v pubertě...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti, milá doktorko :).
      Kaluže už zlehka opatrně přelézám, brzy to snad bude skok vysoký :D.

      Zvláštní jsou ty statistiky, mám ve svém okolí spoustu podobných případů. Trochu mi ta zmínka o dětech připomněla spolužačku, která spoustu let tvrdila, že nikdy mít děti nebude. A bylo to tak zarputilé, že jsem byla skutečně v šoku, když jsem se dozvěděla, že je nakonec má :D.

      Smazat
  3. Janinko, přesně vystiženo, já také vrčím a někdy si jdeme na nervy, ale když jsem měla naražená žebra a 6 neděl nemohla nic sama, ani vstát z postele, byl mi ten můj dědouch dobrý, oplatila jsme to tomu starému Bručounovi loni v únoru, když tady spadl jako podťatý. Jsme spolu od r.1975 a už si ho nechám.
    Statistika promine. Pa Jiřina z N.
    Hodně štěstí a radosti do dalších let.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, děkuji ti za milý komentář, gratuluji k tolika letům společného soužití a přeji co nejméně toho vrčení! :)

      Smazat
  4. Výjimka potvrzuje pravidlo, Vaši rodinku znám pouze z Tvých příspěvků a ta je prostě skvělá. Vám to určitě vydrží. Já už také měnit nebudu, mám prima chlapa se kterým to táhneme už skoro 48let. Je fakt, že v poslední době mi leze dost na nervy (asi to bude vzájemné), za to může ta corona. Divadlo, kino, cvičení, kafíčko s kámoškou, zahrada i chata, to všechno je teď pryč, takže klasická ponorka. Zdravím ☺

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Evi, moc děkujeme :). Je pravda, že ta corona toho ve vztazích dokázala napáchat hodně, přeji ti spoustu dalších pohodových společných let a co nejméně lezení si na nervy :D.

      Smazat
  5. Jani, je to krásný, když má někdo takový vztah i po 20 letech. Samozřejmě to není zadarmo. A nejvíc to vystihuje ta závěrečná věta...Zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětSmazat
  6. Jsem z rozvedeného manželství, i když moji rodiče se rozvedli když mi byly tři roky, takže si na nějaké scény vůbec nepamatuju, jedinou vzpomínku na otce z té doby mám, je jak sedí v naší pidikuchyni zkřížené s koupelnou na stoličce a brečí.... No a vidíš, i já se rozvedla a dceři byl jeden a půl roku. Na ní se hlavně podepsal můj psychický stav v těhotenství, době kdy jsem si zažívala co je to domácí násilí. A pak i potom co se narodila, nicméně myslím, že ona si už vůbec na nějaké scény nemůže pamatovat. Do vztahů se ale nikdy nehnala, ale když už, tak do toho šla na sto procent. Na děti se dívala jako na fuj, a svůj nynější vztah si vlastně taky rozvedla, i když nutno říct, že by tak skončil stejně. No a je z ní máma na sto procent. Vím, že už to není po 35 letech manželství úplně skvělé, asi není dobrá startovací pozice pro společný život že si s někým de facto zbydeš, ale takový je život, nemůžeme mít to co by jsme chtěli tak si holt musíme nějak zvyknout na to co máme. Ale když se umí vyjít vstříc dá se to. Přeju vám oběma ať tenhle krásnej přístup vám vydrží co nejdýl!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Zvláštní, jaké klacky dokáže házet život pod nohy a kolikrát mi přijde, že se ty klacky trefují do stále stejných lidí a na stejné místo. Přála bych ti moc, abys měla pohodu. A moc děkujeme! :)

      Smazat
  7. Tak tohle bylo tak fantasticky sepsáno, až mi slza ukápla. A manžel šel kolem a ptal se, co se děje:-)))
    Jani, v dobrém i ve zlém není jen fráze. A kdo je s někým již nějaký ten pátek, většinou to ví. Je jen na nich, jak se k tomu zlému postaví. Bohužel ne vždy si partneři podají pomocnou ruku. Někdy se prostě otočí zády a vydají se jiným směrem.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Hani, moc ti děkuji, hlavně za milý hřejivý komentář :).

      Smazat
  8. To je krásně napsané :) Naštěstí moji rodiče jsou spolu taky pořád šťastní a prarodiče taky, i když občas po sobě babička s dědou vyjedou... a druhá babička každý večer zapaluje svíčku u fotky dědečka, který nás už opustil... Mně hrozně hřeje u srdce, když vidím lidi, kteří se stále milují i po tolika letech. Třeba různí naši známí a tak :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Rezzy, moc děkuji :). Přála bych tvým rodičům i prarodičům, aby byli pořád tak šťastní, jako doposud :).

      Smazat
  9. Jsem rád že taková láska existuje v reálném životě a ne nejen v amerických filmech.
    Doufám, že to spolu s mojí milostivou taky vydržíme až do úplného stáří.
    A ať vám zdraví a láska slouží dlouho, předlouho.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti převelice za milý komentář a z celého srdce ti přeji, aby se ti tvé přání vyplnilo :).

      Smazat
  10. Krásně napsané a poslední věta mluví za vše.
    My budeme mít za pár dnů 43 výročí, naše manželství rozhodně není procházka rozkvetlou zahradou. Velkou zkouškou pro nás byla smrt našeho staršího syna, více nás rozdělila než spojila. Nakonec jsme to ustáli i kvůli mladšímu synovi a snad to tak i zůstane.
    Přeji vám oběma další krásné společné roky.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Je mi moc líto, že tě potkala tak smutná událost. Je pravda, že když jsme přišli o naší maličkou holčičku, kterou jsme neměli ani šanci poznat, zamávalo to i s námi, nakonec jsme to ale zvládli a s odstupem času musím říct, že nás to i stmelilo.
      Děkuji ti a i tobě přeji hlavně zdraví a pohodu.

      Smazat
  11. Kdysi spolu manželé byli opravdu v dobrém i zlém (a jak jsem někde cetl-třeba i strašně) dokud je smrt nerozdeliila, mlynář Vávra by mohl vyprávět.... Dnes je to jinak, a manželství které vydrží na první pokus je vzácnost, takže grstuluji👍🍀 Take téměř všechny celebrity vyměnily v půlce života manželku za mladší model, dodávám ale dravejsi a bezohlednějsi, někteří na to doplatili, třeba Paroubek... A kdoví jak je to u těch, co jsou s těmi mladšími nadále třeba jen naoko spoku

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti, Jane :). Je fakt, že v současné době je manželství výzva.

      Smazat
  12. Jani, je mi líto, že jsi byla nemocná. Ale je z toho krásný příběh. V současném světě si občas s naším harmonickým manželstvím připadám jako exot. A tak jsem ráda, že v tom nejsem sama.

    Co se týká rozvodů všeobecně, tak zastávám názor (podpořený vlastní zkušeností z dětství), že někdy je rozvod rodičů lepší, než nefunkční manželství, kdy se jeden, případně oba rodiče, tzv. obětují, aby dětem zajistili úplnou rodinu.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti, Jirko. Také jsem ráda, že nás je víc, v mém okolí se rozvádí jedno manželství za druhým, mrzí mě to za ně a jejich děti, protože vidím, že si něco usmysleli a za tím si stojí, nechtějí vidět to dobré, co bylo a co by ještě mohlo být.

      Na rozvody mám stejný názor, jako ty, mnohdy je takový rozvod skutečně lepší.

      Smazat
  13. Čůrala jsi před ním do bažanta. To už je oddanost.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Do bažanta jsem nečůrala nikdy, a to ani po operaci s hadičkama v břiše, k tomu by mě nikdo nedonutil :D. Ale mísa k oddanosti stačí :).

      Smazat
  14. Jani, to je nádherné vyznání ❤️ jsem ráda, že jste šťastní!
    Leník

    OdpovědětSmazat
  15. Jani, super článek a vyznání. Moc vám přeji, ať máte takový i celý zbytek života 💝
    Petra

    OdpovědětSmazat
  16. Procházkovic, souhlasím a podepisuji.
    Se současným rozumem, tolerancí, nikdy bych se nerozváděla. Měli jsme oba koudel u prdele a kdyby nám jí někdo uhasil, spokojeně bychom zestárli.
    Vám to na sever přeji, hýčkejte si svůj svět, je krásný a milovaný.

    OdpovědětSmazat
  17. Moc hezky napsané.Moc Ti přeji, aby vaše manželství si stále udrželo to, o čem jsi napsala.
    Hanka

    OdpovědětSmazat
  18. Nádherné a skutečně téměř pohádkové vyznání :-) Šťastné manželství je nesmírně krásná a vzácná věc a je velmi inspirativní vidět, že se může podařit i nepříznivým statistikám navzdory. V létě nás s manželem čeká završení první pětiletky a věřím, že máme nakročeno podobným směrem :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti :), přeji ti, aby první pětiletka nebyla tou poslední :).

      Smazat
  19. Tak to je fakt doják...:-D Mám ráda šťastný konce.

    OdpovědětSmazat
  20. Po přečtení mě napadl klasický výrok : Šťastná to žena! A taky muž a samozřejmě děti. Dnešní manželství bych neromanticky přirovnala k dnešní konzumní společnosti - co se rozbije, to se vyhodí, oprava se nevyplatí, pořídíte si nové . Je mi líto žes byla nemocná , ale v nouzi poznáš přítele natož manžela 😉 Držím vám palce a jen tak dál, hlavně ve zdraví 🤞😊

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Růženko, moc ti děkuji i za milý komentář, který zahřál na duši :).

      Smazat
  21. Krásně napsané, dojemné a záviděníhodné! Já už bohužel 20 let manželství nestihnu a nejspíš ani mnohem míň, protože už s ničím takovým pro další roky nepočítám. Ale stihl jsem jich 17 a ani jednoho nemám důvod litovat, byť jejich povaha byla různorodá.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Moc ti děkuji a přeji, abys byl hlavně, ať je to jak je to, šťastný a spokojený, to se asi v dnešní době, krom zdraví, počítá nejvíc :).

      Smazat
  22. Takový vztah je jako krásný dort stvořený z lásky, shovívavosti, kamarádství, trpělivosti a mnoha dalších ingrediencí, které samy o sobě mají chuť třeba ne zrovna výraznou, ale společně vytvoří kulinářský zázrak. Gratuluji a přeji, aby to tak bylo navždy. :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Krásně jsi to napsala, máš pravdu, je to hotová alchymie, něco takového umíchat! Sehnat správné přísady a odpovídající kotlík je někdy těžší, než se na první pohled může zdát :).
      A moc děkuji! :)

      Smazat
  23. I z tvých článků dýchá rodinná pohoda a vždy se mně moc líbilo, jak jste všichni spjatí tvořením a společně táhnete za jeden provaz. Takový vztah nemůže nic rozklížit.

    OdpovědětSmazat
  24. Krásně napsané s krásným, humorným koncem.
    Přeji, aby stále vycházelo jak to v dobrém, tak i ve zlém, i v tom zlém se dá spojit a udržet na nohách jeden druhého. Právě v tom horším, v malérech životních, se ukáže pevnost vztahu. Myslím, že už po 41 letech manželství to mohu potvrdit. Nyní si tak krásně spolu stárneme a jsme za to oba vděční. Když byly starosti, drželi jsme při sobě o to pevněji. Synům vždy říkám - Hlavně ať jste šťastní, ale snažit se o to štěstí musíte ve vztahu vždy oba.
    Ať se vám spolu stále daří v celém dalším žití.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti za krásný komentář :), přeji ti, ať je to vaše spolustárnutí pohodové a tajně doufám, že i nás jednou nemine.

      Smazat
  25. Jste asi onou pověstnou šťastnou výjimkou, která potvrzuje pravidlo. A znovu, také se říká, v nouzi poznáš přítele a dá se to rozšířit na - v nouzi poznáš člověka.
    Máš opravdu skvělého muže, Janinko, a věřím, že v opačném případě by to dopadlo stejně. Ale jsem až zděšena, co se to s tebou probůh dělo? Přepracování? Výpadek v organismu? Něco jsem postřehla o vysokém tlaku. Nebylo by divu. Ale je ti očividně líp, vítej, děvčico, a ten růžový muchláč od tvýho muže, to je taky krásná pozornost.
    Hodně zdraví nebo aspoň dobré uzdravování!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ivanko, moc ti děkuji, vždycky doma říkám "my se máme, že se máme" :).
      S tím zdravím, nikdo neví, asi varování, že nejsem nesmrtelná. Ono to občas chce rozbít si kokos :).

      Smazat
  26. Trochu mě ten článek dojal :-)
    Můžu k tomu dodat jen to, že je prostě dobrý pocit, když má člověk vedle sebe někoho, na koho se může spolehnout :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti, pod to se klidně podepíšu také :).

      Smazat
  27. To je moc pěkně napsáno. Máš úžasného muže, nekaždá žena má takové štěstí. Ať jsou hádky sebevětší, v takových chvílích se ukáže, co je partner zač :)

    OdpovědětSmazat
  28. Jsem z rozvedené rodiny, v dětství jsem si zažívala své a to se podepsalo i na mé psychice. Když jsem byla starší vyhnala jsem otce z domu. Takže než takové manželství, tak radši žádné. Měla jsem jedno manželství, které se podobalo manželství rodičů. Podruhé už jsem se nevdávala. Dlouho mi trvalo než jsem otci odpustila.
    Krásné vyznání Janinko. :-) Je moc hezké, že jste si oporou v dobrém i zlém a přeji Vám, ať jdete dále společně životem s láskou, radostí a harmonií. ;-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Marcelko, děkuji ti za tvou zkušenost i za milá slova :).

      Smazat
  29. Krásně napsáno a poslední věta mne dostala, v dobrém. My příští týden oslavíme 30. výročí a myslím, že celkem pohodového manželství, bez vážných krizí a problémů. Tak snad nám to také vydrží.
    Vám oběma přeji dny plné štěstí, lásky, pokory a tolerance. Je fajn, mít se o koho opřít. D.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za milý komentář a i já ti přeji, aby to bylo stále tak pohodové, jako doposud :).

      Smazat
  30. Tak předně bych ti chtěla popřát co nejvíc zdraví a méně stresu!

    A teď ke článku...totiž, ta úvaha mě dost zaujala, respektive se mě celkem týká. Nebo spíš přítele. Jeho rodiče se rozvedli, když mu bylo dvanáct, na tátu v podstatě vzpomíná jako na hrozného člověka a naprosto nespolehlivého rodiče. O manželství (případně dětech) jsme spolu už mockrát mluvili, ale z jeho strany je to právě hodně nerozhodné. Bojí se, že to nedopadne dobře, bojí se, že bude stejný, že bude špatný a že není rodinný typ, že v podstatě neví, jak funkční rodina vypadá. Je to pro mě někdy trochu těžké, protože já zas vyrostla v "úplné" rodině a tak nějak mám zažité ty modely, jakože svatba a děti a rodinné oslavy a tak. No, občas válčíme a někdy nevím, jestli jednou ty rozdílné myšlenky nebudou příčinou rozchodu. Nicméně zatím se toho nebojím, zatím to ani není třeba řešit, a kdo ví, co se všechno může změnit (na obou stranách i tak nějak mimo náš vliv).

    Ještě jednou držím palce, hodně zdraví a lásky!

    Moin Mondo

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Vlasti, děkuji ti :). Můj manžel a jeho sourozenci na svého tátu vzpomínají podobně, vlastně si ho prý doma ani nepamatují, pro rodinu nedělal prakticky nic, pro ostatní cokoliv. Výsledek - my jsme stále spolu, další sourozenec je šťastně ženatý, jeden je rozvedený a druhý na prahu padesátky bez vztahu. Takže je to tak půl na půl, flintu do žita bych ještě s přítelem neházela. Nevím, kolik mu je let, ale třeba to chce jen čas. Přeji ti hodně štěstí, ať to dopadne, jak to dopadne a děkuji za komentář :).

      Smazat
  31. Dojemná a řekla bych až vzácná slova Jani...❤️

    OdpovědětSmazat
  32. Máš prima manžela, parťáka do nepohody. To je vzácnost. Opatruj ji jako oko v hlavě. Ale to ty dávno děláš.

    OdpovědětSmazat
  33. Vo vypätých situáciách si uvedomis ci mas pri sebe skutocnu lasku alebo pozlatko. Ja osobne som na to prišla pri pôrode (taký domáci klystir alebo masaz hradze utvrdi silu vzťahu) a druhykrat pri karanténe. Mať doma človeka s ktorým dokazem byt 24 hodin a nezabit sa pri tom je na nezaplatenie. A hoci nemáme vzťah potvrdený úradmi a parkrat to bolo na hrane roz(v)chodu (pri foteni do blogu alebo natacani videa) ale vždy sa to dalo prehryzt. Maličkosť nesmu byť nadradene dôležitým veciam. Jasné žiadna ruža nekvitne celý rok ale láska vše zdola. Dnešná konzumna spoločnosť je naucena vsetko vymeniť a nahradit ale my stará skola sme este za to, že veci sa daju opravit a renovovat. A to ucime aj naše deti.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Apropo, čo to bolo za zdravotný problem ak to nie je tajné? Ja som mala podobný tetanicky zachvat.

      Smazat
    2. Domácí klystýr a masáž hráze? Tohle zvládne málokdo, jste si souzení! :)

      Ali, byl to celkový kolaps, zatím netušíme, co byla příčina a co následek, ale řešíme to a snad na to přijdeme a bude zase dobře :).

      Smazat
  34. A takhle se pozná chlap do nepohody ♥ Díky za něj a díky za to, že se držíš a on drží tebe.

    OdpovědětSmazat

Milí čtenáři, děkuji vám za nakouknutí a komentář :).