Stromečky na stromeček


Loňský adventní čas se nesl v duchu klidu a pohody. A to i přes to, že jsem ho trávila v nemocnici s Matějem a jeho kámoškami angínou a horečkou na kapačkách, že jsme tam oba chytili blicí chřipku, že jsem si musela propuštění týden před Vánocemi tvrdě vybojovat, aby se synkovi doma dva dny na to vyrojily neštovice takovým stylem, že jsme u toho plakali oba. Já vztekem, lítostí a bezmocí, on bolestí. I přes to jsme se snažili si udělat ze všeho legraci. Neštovice jsme třeba pojmenovávali, dvě první byly královnou a králem a ten tisíc neštovic, co se do hodiny objevil, byl nazván poddanými v podhradí, podpindí (tam se usídlil král...) a tak. Pobyt v nemocnici jsme si snažili taky zpříjemnit, obzvláště ráda vzpomínám na okamžik, když jsem Matěje vezla na kolečkovém křesle na kontrolu. Bylo to v neděli, nikde ani noha, v nemocnici se zastavil čas a my se jen tak projížděli a kochali se vánočním stromkem a výzdobou ve vestibulu u nemocniční kaple. Ozdoby na stromeček většinou vyrábí pacienti nemocnice nebo senioři na svých dýcháncích a to bych nebyla já, abych se takového tvoření nechytila jako myš na kus sejra. Minulý rok jsem se k tomu nedostala, přeci jen jsem se za ten týden snažila alespoň napéct trochu cukroví, ale letos jsem si to vynahradila a vyrobila klukům na stromeček nové ozdoby, pětiminutové korálkovo-stuhové stromky :).


43 komentářů:

  1. V jednoduchosti je kouzlo a kde všude člověk vezme inspiraci, tak nad tím mnohdy zůstává rozum stát. Ať jsou ty letošní svátky bez podobných komplikací a piškuntálií

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Mockrát děkuji , ode dneška jsem s Matýskem na ošetřovačce, protože zase ochořel. Ale naštěstí to není ta brutální angína. Třeba si i to cukroví napeču v klidu .

    OdpovědětVymazat
  3. [2]:ježkovy voči, tak ať se to moc nerozjede ♥

    OdpovědětVymazat
  4. Ty stromečky jsou fakt parádní, jednoduché a krásné Klidné vánoce a žádnou chorobu     

    OdpovědětVymazat
  5. Jelikož jsem si jako dítě prožila spálu v nemocnici ještě za totáče a musela tam být sama, v cizím prostředí, jsem ráda, že dnes je možné být v nemocnici s dětmi. Samota, i když mezi lidmi, je při nemoci hrozná. Navíc jsem byla na pokoji s harantama, kteří pořád říkali: "Mně z tebe bolí břicho..." Ale i tak se tam našly spřízněné duše, byly to větší holky, které každý večer za mnou chodily a stály u mé postele, dokud jsem neusnula...

    OdpovědětVymazat
  6. Zajímavé, jednoduché, ještě jsem takové neviděla!

    OdpovědětVymazat
  7. Když měla moje Verča neštovice, byli jsme doma tři týdny, měla je všude, nejhorší to bylo na spojivkovém vaku, strašně jí to bolelo a pak je měla kolem konečníku, v konečníku a v pochvě, bála se čůrat, bylo to šílené, nerada na to vzpomínám.

    OdpovědětVymazat
  8. Nechť tě za to Pánbuch ozdob odmění.

    OdpovědětVymazat
  9. Jé, ty stromečky jsou opravdu hezkým nápadem na vánoční výzdobu Moc pěkné!

    OdpovědětVymazat
  10. [8]: Neznám moc lidí, co se setkali s takovouhle těžkou formou neštovic, Matěje asi nejvíc trápily ty pod očními víčky, na genitáliích a hlavně v pusince. Ještě, že to bývá (většinou) jen jednou za život.

    OdpovědětVymazat
  11. Wow, tak jednoduché a nádherné, takové ozdobičky vidím poprvé!

    OdpovědětVymazat
  12. Moc pěkné ozdoby! Někdy se prostě věci sejdou tak, že by z toho člověk brečel a někdy prostě pláče doopravdy. Hlavní je, že většinou pominou a dá se pak na ně vzpomínat z bezpečí odstupu.

    OdpovědětVymazat
  13. Je to tak, v jednoduchosti je krása a ty to prostě umíš

    OdpovědětVymazat
  14. Jani, loni jste tedy měli pořádnou smůlu a chytili jste veškerý bacil, co se kolem vás mihnul. Letos si ale to předvánoční těšení se určitě vynahradíte a užijete si parádní společné chvilky!

    OdpovědětVymazat
  15. Tyto ozdoby se mi také moc líbí a chystám se na ně. Jen s tím rozdílem, že místo stuhy chci použít uháčkovaný proužek.

    OdpovědětVymazat
  16. Nádhera Janinko, na tvém blogu nikdy není nic ošklivého ani negativního, jak je to vůbec možné?

    OdpovědětVymazat
  17. [22]: Abych nepamatovala, vždyť jsem tu už léta, skoro inventář!

    OdpovědětVymazat
  18. [23]: No to je fakt, taky si tu občas připadám jako fosilie .

    OdpovědětVymazat
  19. [24]: Můžeme být fosilie dvě?

    OdpovědětVymazat
  20. [25]: To si piš, alespoň nám nebude smutno .

    OdpovědětVymazat
  21. Super, ozvi se pak kdy a kde, jsem připravena, raneček sbalen!

    OdpovědětVymazat
  22. [27]: To by chtělo nějaký tématický výlet, když už jsme ty fosilie . Co třeba nějaká prehistorická výstava zkamenělin?

    OdpovědětVymazat
  23. To jsou ale hezké stromečky. Já teď coby babička budu hledat inspirace pro tvoření s Mrňavicí a u tebe je tolik nápadů...Ještě, že nemusím chodit daleko...   

    OdpovědětVymazat
  24. [29]: Převeliké díky posílám, tobě i Mrňavici!

    OdpovědětVymazat
  25. Doufám, že jste si tohle vybrali na dobrých deset let. Neštovice vůbec na doživotí, protože jsou jen jednou.

    OdpovědětVymazat
  26. [31]: Tak minulý týden jsme taky marodili, ale naštěstí žádná horečka, takže se při tom dalo uklízet a péct cukroví, malej si vystačil s Playstationem a úkolama .

    OdpovědětVymazat
  27. Krásné a nápadité v tom, jak se vlny stuhy zužují a vytvoří profil stromku.

    OdpovědětVymazat
  28. Výborný nápad, zkusím taky.

    OdpovědětVymazat
  29. Precetla jsem dva tvoje clanky a dychla na me energie! Zrovna, kdyz jsem se rozhodla, ze tu svatecni lenoru neni zdrave premahat! Lidi, co maji konicky, jsou zajimavym korenim lidstva!

    OdpovědětVymazat
  30. Krásný nápad. Už to vidím, jak by to byla krásná dekorace ke dveřím apod. Děkuji za nápad :)

    OdpovědětVymazat
  31. [37]: Já myslím, že myšlenka nepřemáhat sváteční lenoru je naprosto v pořádku . A děkuji!

    OdpovědětVymazat
  32. Nádhera, škoda, že už je po vánocích

    OdpovědětVymazat
  33. [40]: To nevadí, další tu budou cobydup!

    OdpovědětVymazat
  34. Znovu jsem tě objevila a už tě nepustím. Zrovna tyto ozdůbky dokážu udělat, teda aspoň doufám. Už si dělám poznámky k nákupu, páč trpím na proskrastinaci (odkládám všechno a pořád). Bude čas, ještě je zimina a ven se nechce, když nemusím.

    OdpovědětVymazat
  35. [42]: Moc děkuji, jsem ráda, že sis sem našla cestu .

    OdpovědětVymazat

Milí čtenáři, děkuji vám za nakouknutí a komentář :).