Během týdenní dovolené jsem stihla spoustu věcí. Třeba neplánovaně umýt okna. Opraváři, kteří nám je měli dát do pořádku, se od poslední návštěvy už čtvrt roku neozvali (objednávají součástky, zapomněli, musí se zkoordinovat s kolegou, špatné počasí, blá blá blá...), jenže já naivka jim stále ještě dávala šanci, a tak jsem skla a rámy ozdobené otisky pracek potřených vazelínou z jejich poslední opravy nechávala žít vlastním životem do další fáze předpokládané opravy. Ta ovšem nepřišla, já se nefalšovaně nakrkla, okna umyla, a přísahám, že kdyby se opraváři druhý den ozvali, poslala bych je do prdele. S prominutím. Po oknech přišlo na řadu pečení a zdobení cukroví, ale ještě před tím vším, kdy jsem se vzpamatovávala z nemoci, jsem si polehoučku, abych najela do normálního denního režimu, vyrobila pár vánočních svíček.
Díky těm podzimním jsem s jejich výrobou už nějaké zkušenosti měla, ale ani přes to se mi šlehačkový vosk vyrobit nepodařilo. Jak jsem později zjistila, i kdyby mi klíček na zádech natáhli na maximum a já metličkou šlehala nadzvukovou rychlostí, z palmového vosku šlehačku neudělám. Nikdy. Prostě ne. Takže jsem zaimprovizovala se sutí, ale v další várce se šlehačkového svíčkového dezertu dočkáte, stejně, jako ozdob bez mrazivého efektu (který je jinak úžasný, ale tady působí poněkud nepatřičně), protože už vím, jak na to - stačí použít vosk sójový. Prý :).
