Vánoční svíčky

Během týdenní dovolené jsem stihla spoustu věcí. Třeba neplánovaně umýt okna. Opraváři, kteří nám je měli dát do pořádku, se od poslední návštěvy už čtvrt roku neozvali (objednávají součástky, zapomněli, musí se zkoordinovat s kolegou, špatné počasí, blá blá blá...), jenže já naivka jim stále ještě dávala šanci, a tak jsem skla a rámy ozdobené otisky pracek potřených vazelínou z jejich poslední opravy nechávala žít vlastním životem do další fáze předpokládané opravy. Ta ovšem nepřišla, já se nefalšovaně nakrkla, okna umyla, a přísahám, že kdyby se opraváři druhý den ozvali, poslala bych je do prdele. S prominutím. Po oknech přišlo na řadu pečení a zdobení cukroví, ale ještě před tím vším, kdy jsem se vzpamatovávala z nemoci, jsem si polehoučku, abych najela do normálního denního režimu, vyrobila pár vánočních svíček.

Díky těm podzimním jsem s jejich výrobou už nějaké zkušenosti měla, ale ani přes to se mi šlehačkový vosk vyrobit nepodařilo. Jak jsem později zjistila, i kdyby mi klíček na zádech natáhli na maximum a já metličkou šlehala nadzvukovou rychlostí, z palmového vosku šlehačku neudělám. Nikdy. Prostě ne. Takže jsem zaimprovizovala se sutí, ale v další várce se šlehačkového svíčkového dezertu dočkáte, stejně, jako ozdob bez mrazivého efektu (který je jinak úžasný, ale tady působí poněkud nepatřičně), protože už vím, jak na to - stačí použít vosk sójový. Prý :).

Podzimní halloweenské svíčky

Někdo na podzim vaří marmelády, já zase vařím svíčky... :)

Od začátku roku jsem průběžně nakupovala materiál potřebný k výrobě svíček - vosk, knoty, barvy, vůně, bylinky a koření, skleničky, formy a spoustu dalších nezbytností, abych ve chvíli, kdy se rozhodnu, že teď je ten správný moment, nebyla zaskočená. Když jsem usoudila, že se mi do úložného prostoru už nic dalšího nevejde, a když začalo sychravé pošmourné počasí, bylo načase začít všechno zpracovávat. Nevím jak vy, ale nutně bych potřebovala, aby měl den alespoň 36 hodin. Jinak netuším, co budu muset obětovat, abych stíhala všechno, co mě baví. A tohle mě bavilo moc :).

Krystalický palmový vosk mám opravdu ráda, a to nejen pro jeho rostlinný původ, strukturu, jasný plamen či délku hoření, ale i proto, že se mi s ním dobře pracuje. Více podrobnějších informací o něm jsem sepsala v tomto článku, včetně toho, že vosk, který používám já, je z udržitelného hospodářství. A ani tentokrát mě při tvoření nezklamal, a to i přes to, že jsem poprvé zkoušela nové techniky - zakomponování odlitků, výrobu voskové "suti", nebo použití praskajícího dřevěného knotu. Ještě vychytat šířku knotů, aby se svíčka vypálila celá, a naučit se "svíčkovou šlehačku", a troufám si  říct, že to jednou bude skoro dokonalé :).

Okatá svíčka

V článku Svíčkobraní jsem psala o svých prvních zkušenostech s výrobou svíček. Matýska to tenkrát tak zaujalo, že si chtěl taky nějaké vyrobit, protože jsem se ale při výrobě trochu rozvášnila a došel vosk, přišlo na řadu nouzové řešení. Napadlo mě, že bych mohla vykuchat a následně roztavit vosk z plechových kalíšků čajových svíček - vzhledově sice parafin palmovému vosku nesahal ani po kotníky, šíleně znějící nápad nakonec ale neskončil tak katastroficky, jak jsem dramaticky předpokládala, a tragédií neskončila ani jejich výroba - svíčky se docela povedly, tedy až na jednu... :)

Babicovu hlášku 

"Když nemáte kečup, přidejte tam hořčici" 

si Matěj poupravil na 

"Když se ti něco nepovede, přihoď k tomu oči". 

Svíčkobraní

Když jsem nastoupila do nového zaměstnání, hned na začátku mě moje milá kolegyně taktně upozornila, že na Vánoce si dolejšek (rozuměj osazenstvo kanceláří - cca 12 kousků) dává drobné dárky. Za informaci jsem byla vděčná, protože mezi jedno z mých oblíbených životních mouder patří i "kdo je připraven, není zaskočen." A protože mám moc ráda dárky s kouskem duše, tedy vlastnoručně vyrobené, a protože se mi v bordeltvořící skříni válela dvě kila vosku, barvivo, voňavé esence, plíšky a kilometry knotů z předloňského objednávacího úletu, volba pro loňské Vánoce byla jasná :).

Na výrobu svíček jsem použila krystalický palmový vosk, a to z několika důvodů:

1) Palmový vosk je stoprocentně přírodní surovina rostlinného původu, při hoření se tak nedostávají do vzduchu toxické látky.

2) Vosk, který jsem použila, je původem z Malajsie, pochází z udržitelného hospodářství a vznikl jako vedlejší produkt při výrobě palmového oleje. Vosk má certifikát organizace RSPO, což znamená, že výrobce patří mezi společnosti, které splňují přísná kritéria na ochranu životního prostředí. 

3) Délka hoření je zhruba o polovinu delší, než u parafinu. Pokud je svíčka vyrobená správně, vosk nevytéká a po vypálení z ní zůstane pouze tenounký voskový obal (na tom musím ještě zapracovat, povedlo se mi to tak půl na půl, protože umístění knotu v tekutém vosku do správné polohy je někdy opravdu těžké).

4) Při hoření ze svíčky nevychází kouř a má jasnější plamen, než je tomu u svíček parafinových.

5) Hotová svíčka má na sobě krásný krystalický vzor ne nepodobný tomu, který můžeme v zimě zahlédnout jako námrazu na oknech. Krystalizace je unikátní a nikdy se neopakuje, proto je každá svíčka originál a vy si můžete být jistí, že nikdo jiný na světě podobnou nevlastní.

Inu, nebyly dokonalé. Podle návodu, který vám má pomoci poznat kvalitní svíčku, bych je dokonce označila za částečné zmetky. 

Sice zmetkosvíčky, ale dělané s nadšením a láskou :).