Jsou hlášky, které, ať chcete nebo ne, zlidoví. Jedna taková je ze silvestrovské oslavy, na které jsem, díky bohu (tedy spíš díky čerstvému hruškovému nektaru, který byl sice fantastický, ale zřejmě už ne tak čerstvý, jak bylo psáno na obalu :)), nebyla. Vzniku téhle hlášky vás ušetřím, protože je stejně nechutný, jako následky hruškového nektaru, nicméně "Dáš si chlebíček" je od té doby Procházkovic oblíbený rodinný hláškový klenot, který nám bude do smrti připomínat, že méně je někdy více...
A co že má tohle všechno společného s dortovou rubrikou?
No... asi takhle... "Dáš si chlebíček? Tříkilovej?"
Speciální loňský dvaadvacetileťák na přání byl výzva, která se neodmítá. Tohle patlání mě vážně bavilo, a i přes to, že jsem měla při výrobě dortu za parťáka teplotu, finálnímu výsledku jsem se musela od srdce zasmát - pařížským salátem počínaje a okurkou, která vypadala jako plastelínovej školkovej výtvor tříletého dítěte, konče. Mohla bych na ní do příště zapracovat, ale vzhledem k tomu, že jsem se rozhodla, že se k podobnému výstřelku do budoucna uchylovat nehodlám, mě to ani moc netrápilo. No, vlastně mě to netrápilo vůbec :).
Piškotový polonaháček lehoučkým vanilkovo-máslovým krémem promazaný, malinami prosypaný, potahovkovou peřinkou přikrytý...
P.S: Pařížskej salát chutnal po vanilce :).
