Statečný Kulihrášek

Za barem II #10: Pohádka O Kulihráškovi

Zadání desátého kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

V jedné vesničce, pod podlahou jednoho z mnoha dřevěných stavení, žil malinkatý hrášek. Nikdo mu neřekl jinak, než Kulihrášek a to proto, že od dětství patřilo mezi jeho největší záliby kutálení se sem a tam. Marně byste u něj hledali zářivě zelenou barvu, za ta léta, která strávil ve svém úkrytu, patřičně vyschnul a vybledl. Ale on byl i tak šťastný, spokojeně si žil svým kulihráščím životem, koulel se z místnosti do místnosti a se zájmem sledoval dění skrz škvíry v podlaze. Poslouchal vrzání houpacího křesla a vyprávění staré babičky a lahodně nasával vůni, která se, díky fantazii lidské maminky a jejím šikovným rukám, linula z kuchyně. A když se dokoulel až k prahu domovních dveří, pozoroval, co se děje venku. Nejvíce se mu líbily dětské hry v blátě a následné dohadování maminek, jestli to dítě, co před nimi stojí, je kluk nebo holka a jestli vůbec patří do jejich rodiny. Večer se pak Kulihrášek se zasněným pohledem díval na černou oblohu, která, podle něj, byla hodně děravá, protože skrz ní prosvítala mihotavá světýlka. Ven se ale nikdy neodvážil, bál se, že by ho někdo mohl, díky jeho velikosti, přehlédnout a rozšlápnout...

Zase mě sežerou...

Za barem II #9: Vejce v aspiku

Zadání devátého kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

"To je život, zase mě sežerou..."

...řeklo vejce a tak se i stalo.

Bramboočko

Za barem II #8: Bramborové placky

Zadání osmého kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Děkuji týmu Mléčného baru, že ulehčuje mojí mozkovně od zátěže, kterou pro ní představuje každodenní otázka "Co zase dneska upatlám k obědu/svačině/večeři?"

Vím, že dle zadání úkolu jsme kuchtit nemuseli a stačil jen recept, ale když my dostali tááákovou chuť :)!

Epes rádes MENU :)

Za barem II #7: Veršované MENU

Zadání sedmého kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Pekelný úkol, pekelné vedro, pekelně znavená mozkovna, pekelný výsledek... :)

Chod první - Knedlíčková polévka

Každý vám to o nás poví,

my jsme kluci polívkoví!

Zelenina a knedlíčky,

porce masa a nudličky.

Polévka nej ze všech je ta,

když v ní zůstane lžíce stát!

Krokodýl Okurka

Za barem II #6: Zeleninová příloha

Zadání šestého kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Divíte se prázdné tlamě?

Kde že mám své krásné zuby?

Protéza má naštvala mě...

Tak jsem vyplivl ji z huby!

Mléko v borůvkách

Za barem II #5: Mléčný nápoj

Zadání pátého kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Původně to mělo být mléko s borůvkami, množství borůvek ale výrazně převyšovalo nad mlékem... Ale i tak to bylo mňamózní.

A hustý :).

Čuně

Za barem II #4: Hravá svačinka

Zadání čtvrtého kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE:).

S úsměvem a pocitem zadostiučinění servírujeme malým či větším čuňátkům, která při svém hodování nezapomenou nakrmit i podlahu, zeď, či svoje oblečení... :)

Mini-myší dort

Za barem II #3: Sýrový dort

Zadání třetího kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE:).

Vzhledem k tomu, že jsem u nás doma sýrožravec pouze já a můj muž, který je momentálně mimo (mimo jako mimo, ne mimo, jako mimo, chápete? :)) a konzumace by zbyla pouze na mně, rozhodla jsem se vyrobit dortík ve verzi mini. Myšky mi byly inspirací díky článku na stránkách Mléčného baru - Tutok.

Základ dortu tvoří plátky cereálního toustového chleba, které jsou plněné a potažené sýrovo-vaječno-zeleninovou pomazánkou. Zakryto eidamem, tečky jsou z taveného plátkového sýra.

Pajduláci na salátu :)

Za barem II #2: Těstovinový salát

Zadání druhého kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Tentokrát se nám zadáním v Mléčném baru trefili do noty, protože těstovinový salát jsme si plánovali dnes upatlat k obědu. Na salát jsme použili vařené těstoviny, na jemno nakrájenou jarní cibulku, rajčata, červenou papriku, pažitku, okurku na ozdobu, majonézu, sůl a čerstvě namletý pepř. Salát je výborný i s vařeným vejcem nebo opečenou slaninkou, podávám ho řádně vychlazený jen tak, nebo jako přílohu k rybě či kuřecímu steaku. Pro parné dny je to ideální pochoutka... :)

Míša míchal a s malou pomocí zdobil, ten zanedbatelný zbytek jsem obstarala já :).

Tramtadýdatramtadá

Tramtadýdatramtadá, na vědomost se velectěnému čtenářstvu dává, že z rozhodnutí Janinky, královny blogozemě Mozkovnie, se dnes 2. července, léta Páně MMXII, na počest Lucerny, výherkyně níže vyobrazených cetek, rozhlaholí zvony a všichni obyvatelé země (takže já) se budou veselit, tančit a hodovat.

No a co, tak mi z toho vedra hrabe. A komu ne? :)

Lucerna v Korálkové soutěži se svým tipem, že na soupravy bylo použito 800 korálků, byla skutečnému počtu 797 korálků ze všech tipujících nejblíže a proto jí sady právem náleží. Velká gratulace výherkyni, čest poraženým, jakmile obdržím zprávou autorovi adresu, posílám! :)

Čokoškové omalovánky :)

Stejně, jako o minulých prázdninách, jsem se i letos rozhodla zahrát si roli barmanky v Mléčném baru. Za tuto soutěž jsem milé Mami neskonale vděčná, neboť následující dvouměsíční prázdninová ponorka s mým skoro třeťákem nebude tak šílená, má loňská zkušenost to jen potvrzuje. Když budu moci dítko zavalit úkoly (ono totiž v této soutěži platí jeden den - jeden úkol), nebude mít tolik času vymýšlet kraviny, kvůli kterým mi občas téměř tečou nervy. Minulý rok jsme si soutěž náramně užili a letos, když bude moci pomáhat i ten mrňous dvouletý, bude to teprve zábava :).

Takže moji milí, připravte se na další megaprázdninovou várku článků (pokud tedy budeme stíhat) a stejně jako loni se můžete kochat, chválit, zírat, nadávat, slintat, kritizovat, komentovat, ignorovat, inspirovat a tak dál a tak dál, hurá lemra, ať žije léto!

Za barem II #1: Omalovánka - Čokoláda

Zadání prvního kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Výtvory mého dítka :)

(Pra)prababička a jak šel čas...

Když minulý týden babička zaštrachala ve staré krabici a řekla "Janinko, tyhle fotky mých rodičů a babičky jsou to nejcennější, co mám", chytlo mě to za srdce, stejně jako pohled na ony obrázky. To už ostatně někteří víte odsud. Dnes jsem stihla upravit další fotografie, které zobrazují, až na jednu výjimku, mou prababičku Bertu.

Tou výjimkou je pravděpodobně jediná zachovaná fotografie mojí praprababičky Veroniky, narozené roku 1864.

Foceno v období mezi první a druhou světovou válkou, přesný rok nemohu určit.

Pan Vajíčko a Ranní zácpa

Aneb i tak se dá cestovat... :)

Sváteční řidič pan Vajíčko a jeho jízda v rohlíkovozítku...

Cesta do roku 1912

Abych vás uvedla do obrazu - moje babička je tajnůstkářka a některé záležitosti, které mě zajímají a které potřebuji k tvoření rodokmenu, se z ní musí dolovat stejně těžce, jako zbytek zubní pasty z tuby. Ale! Dnes bylo všechno jinak, asi erupce na Slunci či magnetické bouře způsobily, že mi babička přivodila extrémní rozrušení, třes rukou, nohou i hlasu. Ještě teď, když píšu článek, mi srdce bije v tempu závodním. Při dnešní návštěvě totiž babi přinesla nejen svůj oddací list, který jsem potřebovala k dalšímu pátrání (a který mi byl mimochodem celkem na houby, protože hledat v matrice člověka, když víte místo narození Prahu a ještě k tomu bez městské části, je stejně těžké, jako najít zapadlý korálek v našich parketách), se mi do rukou dostaly další zajímavé dokumenty a hlavně... krabice. Stará krabice s poklady, o kterých jsem neměla doposud ani tušení... Ty fotografie byly tak nádherné, krásně voněly a mně se sevřelo u srdce a bylo mi do pláče. Asi teď vypadám ve vašich očích jako naprostý idiot, ale můj emoční stav nejspíš pochopí jen sběratelé, hledači pokladů nebo stejně genealogicky postižení, jako jsem já :)

Máte-li rádi staré fotografie, udělejte si výlet do minulosti stejně, jako jsem to udělala dnes já. Představuji vám své poklady největší (tedy hned po mých dětech :)). Ostatně, i má babička tiše zašeptala, že fotografie rodičů jsou to nejcennější, co má...

Můj pradědeček Antonín, rok 1912

Krása k sežrání :)

Aneb výlet do mého zdravého žravého archívu...:)

Pamětníci možná pamatují moje "Melounohrátky",

Dort - Dárek

Během patlání Krtečkovského dortu mi zbylo celkem dost marcipánu a protože nemám zkušenost s tím, jak dlouho vydrží hmota "jedlá", přemýšlela jsem, jak ji zužitkovat. Nápad se dostavil a tak dětičky dostaly minulý týden ke Dni dětí neplánovaný pididáreček. Jo, já vím, umím i lepší, ale mám teď nějak předortíkováno. A mňamózní byl i tak :).

Hravým tvorům připomínám rychlou a jednoduchou "Korálkovou soutěž", vše o ní se dozvíte ZDE. A teď už ten dortík :).

Dort - pididáreček

Korálkové soutěžení

Ačkoliv se mě tvořivá drží jako klíště, korálkům se poslední dobou vyhýbala. Přemlouvání sama sebe zafungovalo (nejspíš proto, že potřeba likvidace zásob tvořícího materiálu je akutní, neboť zabírají více místa, než by bylo záhodno) a tak světlo světa spatřily mini soupravy náramků a náušnic.

A kdo mi do komentáře napíše číslo, které bude nejblíže počtu korálků, které jsem na všechny čtyři sady potřebovala, budou náramky i s náušnicemi jeho :). V případě, že se sejde vítězných tipů více, výhru získává ten, který se objevil v komentářích jako první.

Tak počítejte, hádejte a pište, čas máte do konce června!

Maňásci na prst - návod

Minulý týden jsem slíbila mini návod na maňásky, tak jsem tu zpět i s ním :).

Na výrobu maňásků budete potřebovat:

- různobarevnou vlnu - použila jsem ji na uháčkování tělíček a na vlasy

- háček na háčkování

- nůžky

- tavnou pistoli a tyčinky lepidla jako náplň do pistole

- různobarevnou pěnovou gumu nebo flísové dekorace

- plastová očka - nemáte-li, nevadí, snadno si je vyrobíte z pěnové gumy

Těla maňásků můžete vyrobit i z kousků látky nebo z ustříhaných prstíků starých zimních rukavic. V tom případě si místo háčku připravte jehlu a nit.

Porod-lávstory

To vám takhle jeden mlaďoch úplně zblbnul do holky svých snů. Jenže holčina ráda provokuje a užívá si pozornosti a tak laškuje a baví jí dělat štráchy. Po jedné takové flirtovací chvilce, kdy mu milá zabouchne dveře od domku před čumákem, si rozesmutnělý mladík sedne na pařez v lese a bulí. Slzy se mu z očí valí jako z prasklého vodovodního potrubí, protože si myslí, že o něj dotyčná nestojí. Jeho kamarád ho najde přesně v tomhle stavu a tak ho zajímá, co se jako děje. Zamilovánek achá a vzdychá, vylíčí mu svoje vizionářské plány s dámou a kamarád se té hromádce fňukajícího neštěstí rozhodne pomoci.

Maňásci na prst

Už je to pár měsíců, co do mě starší synek začal hučet, že by si moc přál maňásky na prst. Že prý by s nimi hrál tomu mladšímu divadlo. Ač svoje děti miluju, nadšená jsem z toho dvakrát nebyla a tak se mi před výrobou maňásků dařilo úspěšně unikat. No jo, jenže to bych se taky mohla "prounikat" až do puberty mých dítek a to se obávám, že bych se místo poděkování za ty potvůrky dočkala tak leda označení "vrcholu trapnosti". Takže jsem se do toho pustila a protože poslední dobou není moc času nazbyt, realizace trvala s přestávkami dobře přes měsíc. Ale nakonec se zadařilo a dílko brzy doputuje do správných rukou coby dáreček na Den dětí :). Jestli fandíte více maňáskovým zvířátkům, inspiraci najdete u Kerrii.

Hotoví maňásci :)