Poslední měsíc mám pocit, že se moje ruce transformovaly. Jedna do podoby koštěte a druhá se nápadně svými funkcemi podobá šroubováku, kterému zdatně sekundují kladivo s kličkou...
V téhle chvíli jsem alergická na jakýkoliv zvuk, který se podobá řezání, zatloukání či vrtání a na vše, co tyto zvuky vyluzuje. Husí kůže mi naskakuje, když se v mojí blízkosti objeví cokoliv, co vypadá jako hřebík, šroub, čep, případně piliny a suť. Ovšem nejhorší emoce, kterých jsem schopná, a to myšlenky na vraždu, nastávají, vidím-li majitele firmy, která nám měla kompletně zrekonstruovat naše bydlení ještě před naším nastěhováním.
Vy, kteří si tipujete, že moje vražedné myšlenky neplynou z žádné skryté duševní poruchy, nýbrž z toho, že majitelé firmy jsou debilové, máte pravdu. Na rekonstrukci, která by měla za normálních okolností trvat měsíc, jsme jim dali měsíce téměř dva. A to byla chyba. Času dost, lážo plážo, byť se jim stálo stále za zadkem, výsledek byl takový, že po ujištění, že můžeme dát výpověď ze starého bytu a v daný termín se nastěhovat, to dopadlo tak, že v den stěhování stihli ti kutilové zprovoznit WC a fungovala pouze voda z hlavice ze sprchového koutu a elektřina z jedné zásuvky, kterýžto stav takhle setrval několik dní. V celém bytě nebyly zárubně ani dveře, dřez zprovoznit nedokázali, protože by si museli vypilovat do vyříznuté desky malinký otvor, umyvadlo neuměli osadit, protože takový typ ještě neviděli a sprchový kout? Po sešroubování rámu nám bylo řečeno, že máme vadný kus a že se tam nevejdou skla a ať set jdeme reklamovat. Nejsem nijak cimprlich, byla jsem zvyklá na svíčky, kadibuku a mýt se v lavoru, ale tohle bylo i na mě moc, obzvláště, když jsme začali zjišťovat další nedostatky - na jednom místě propadlá plovoučka, na některých místech vymalováno tak, že by to snad i náš Matýsek zvládl lépe plus jako bonus rozmlácený domovní telefon. Lišty u podlah přivrtané ohromnými šrouby a jako bonbonek, to se nedá slovy popsat, to se musí vidět...
...hadičky a trubky koukající zpod sprchového panelu...
