S vrtáním, řezáním a boucháním jsme skončili den před Vánocemi. Každá rána mě vytáčela do nepříčetnosti, ale chtěli jsme mít konečně klid a proto jsme od rána do večera dřeli. Z toho také, mimo jiné, vyplynula moje několikatýdenní absence, potřebovala jsem akutní regeneraci jak těla, tak nervů. I v těch nabušených dnech jsme si ale udělali čas a všichni patlali cukroví. Můj drahý pojal zdobení po svém. Dvě obyčejná vykrajovátka - horní kytička a spodní kapřík - vytvořily duo, na které se nedá zapomenout...
No a kdyby někdo ve výtvoru z domečkového vykrajovátka poznal, slušně řečeno, pozadí s hemeroidy, má pravdu...
Povánoční čas jsme prožívali lehce v pravěku. Míša dostal pod stromeček dinosauří vajíčko. Poznámka švagra před rozbalením "A udělala jsi, mami, do tý krabice díry?" mě poněkud rozhodila, ovšem po objevu "pouhého" vejce se mi velmi ulevilo. Vajíčko se mělo ponořit do vody a nechat vyklubat. Po třech dnech mělo být hotovo, nicméně náš dinosaurus byl poněkud zabrzděný a tak mu to trvalo něco málo přes týden. A protože měl po vyklubání křivé nohy a každou jinak velkou, dali jsme ho do sklenice s vodou ještě trochu nabobtnat...
Jenže nohy našemu dinosaurovi po pár dnech nabobtnaly tak, že skoro nešel ze sklenice vytáhnout. Když se nám to povedlo, zjistili jsme, že má, v poměru k obřím nohám, poněkud malou hlavu. A tak teď relaxuje hlavou vzhůru...
A jak se vede teď? Mám strach. A slzy na krajíčku, že sotva můžu přes ten knedlík v krku mluvit. V přítomnosti ostatních se snažím vypadat, že všechno zvládám skvěle, že je všechno v pořádku, tak, jak jsem to ostatně dělala vždycky. Tahle přetvářka, že je všechno "cajk", mě ale tentokrát stojí mnoho síly. Poprvé v životě se bojím, že umřu dřív, než bych sama chtěla. Že ta veliká mrcha v břiše, co utiskuje všechno ostatní okolo, nebude obyčejná. Že to nezvládnu. Že tu nechám děti, mého polovičáka a všechny, na kterých mi záleží. Možná je to příliš čerstvé na to, abych se s tím srovnala a myslela pozitivně, možná jsem jen koza, která bolestí myslí na blbosti, ale v hlavě mám chaos plný myšlenek, co všechno musím zařídit. Roztřídit dokumenty, které se při stěhování trochu pomíchaly. Sepsat "manuál", který by měl, kdyby to nedopadlo dobře, pomoci mému polovičákovi zvládnout beze mě všechen kolotoč okolo - důležitá data a termíny, kdy se co ve školkách a školách platí, čísla účtů, kdy jsou zápisy, kdy další kontroly dětí u lékařů.
Omlouvám se, neměla jsem v úmyslu to někomu někdy povídat, ale dnes, kdy neuzvednu ani blbý pytlík s moukou, nedokážu se postarat o děti a kdy se cítím naprosto nemožně, to musím někam vykřičet. A nezlobte se proto prosím, že zrovna sem.
Hele, sdělená bolest, poloviční bolest. Sdělené problémy, poloviční problémy. Já taky cintala a cintám na blog když je mi zle na duši(zrovna teď v předposledním článku a(ne)malých radostech. Trochu se uleví, někdo ti hodí pomocnou ruku komentem a je o něco líp! nesmíš myslet hned na nejhorší ( radí ta pravá, když začaly bolesti a to hodně velké v prsou už se rozžehnávala se vším a se všemi). Pak mi řekla doktorka před dodatečným skenem, že můžu bejt klidná, protože ty hnusárny který jsem měla na mysli a kterejch jsem se bála nebolej. Tedy v zárodku. A i jestli ti je psychicky i fyzicky zle, všechno zase bude O.K.
OdpovědětVymazata kam bys to chtěla křičet jinam? Od strachu nebo bolesti ti pomoct nedokážeme, ale můžeme tě podpořit! Takže si zakřič, zaplač, ulev, jak jen je libo - a drž se, my budeme držet pěsti a palce a talismany všech druhů, aby bylo zase dobře
OdpovědětVymazatne, vy nemůžete umřít, nemám kam bych chodila na takové nápady, jako falešný patchwork a podobné;
OdpovědětVymazatZdravím Janinko. Prvně jsem se hodně smála , takové cukroví se jen tak nevidí a dinosaurus mi připomněl předminulé vánoce. Taky nám tak nepravidelně rostl . Pak mi už slzy vyhrkly z očí a objevila se mi v hlavě myšlenka, proč je ten život tak zlej a připomnělo mi to moje stejné myšlenky před každou nedávnou návštěvou nemocnice. Bude líp, musí být líp. Přeji hodně zdraví.
OdpovědětVymazatJaninko, hlavně myslet pozitivně!!! Vím o čem mluvím. Důležité je nebát se ničeho a postavit se k tomu čelem a dokonce i s úsměvem.Jste mladá a máte všechno před sebou, takže se těšte, že se té" noční můry" zbavíte a bude zase dobře!!!! Myslíme na Vás a držíme pěsti!!!!
OdpovědětVymazatVelmi vtipné cukroví a dinosaurus má zřejmě žábry.)
OdpovědětVymazatHele, slyšela jsi někdy rčení o tom, že "strach má velké oči"? Tak koukej tomu svému strachu ty oči pěkně zatlačit.
OdpovědětVymazatZačala som sa pochechtávať na koláčikoch a výchove dinosaura v Čechách a potom som sa zarazila.
OdpovědětVymazatJaninko, dopadne to dobře, uvidíš. I já trnula před časem strachy a promarnila spoustu času představami o tom nejhorším. Zbytečně jsem se hroutila někam do sebe. Kdybychom si někdy nesáhli na dno, nevěděli bychom, jak krásné je to nad hladinou. Budu držet palce a přát ti zdraví (uzdravení). Musí to dobře dopadnout, já kvůli tobě vytáhla tarot a s myšlenkou na tebe tahala ty nejkrásnější karty. Někdo nad tebou drží ochrannou ruku Drž se!!!
OdpovědětVymazatJani, psychika je mrcha. Člověk pak vidí věci horší, než je skutečnost. Každý zde ti drží palce....drž nervy na uzdě, ať je to sebetěžší a pamatuj, že vždycky může být hůř, takže TEĎ je vlastně dobře.
OdpovědětVymazatJaninko, tak jako ostatní i já ti radím, aby jsi nemyslela na to nejhorší! Vím, že to nejde, ale zkus to! Snaž se myslet na něco jiného, dělat furt něco, aby jsi na to přemýšlení neměla čas! Proč myslet na to co nebude? Držím ti MOC palce, všechny čtyři a nezapomeň...Vydržať!!!
OdpovědětVymazatNeboj, v cajku to bude.
OdpovědětVymazatzlatíčko, mohu jen napsat, že se za tebe budu modlit a myslet na tebe
OdpovědětVymazatJaninko, cukroví je srandovní a dinosaurus ještě víc. Hlavně hlavu vzhůru, nemysli na to, co by kdyby, strach sám o sobě je úplně nehorší a dokud nejsou přesné výsledky, nemá cenu myslet na to nejhorší. Moc ti držím palce, ať ti je líp psychicky i fyzicky, hlavně, ať máš kolem sebe odborníky. Moc ti držím pěsti!
OdpovědětVymazatCukroví se vám vážně povedlo-pěkně jsem se nasmála a podobného dinosaura jsem měla také a moc mě bavilo si s ním hrát;)
OdpovědětVymazatJaninko, všichni na tebe budou myslet a držet palce, to by bylo, aby to dobře nedopadlo!
OdpovědětVymazatTak jsem chtěla stvořit nějaký pobavený komentář, protože procedura Dinosaurus byla velmi povedená. S tímhle pravěkým vajíčkem jsem se už setkala a věz, nejste jediní,kdo s ním měli takové problémy.. ;)
OdpovědětVymazatJaninko, s tvým mužem jste nejspíš podobné nátury, s cukrovím si pěkně vyhrál.
OdpovědětVymazatKde jinde by člověk měl upustit špatné myšlenky, když ne tady? Ony totiž kradou síly, které jsou teď tolik zapotřebí jinde. Moc držím palce, ať je té síly dostatek a ať ta podivná kaše není nakonec tak horká, jak vypadá.
OdpovědětVymazatKdyž jsem viděla cukroví od tvého drahého, hned mi napadlo, že ti napíšu, že oba jste velmi umělecky nadaní.. ale teď ti chci hlavně napsat, že úplně chápu tvůj strach. Když jsem měla první dítě a byly mu tři roky, vyhmátla jsem si bouli v břiše. Byla jsem šílená, porád jsem říkala mému muži, kterou ženskou si má vzít, aby se dobře postarala o moje dítě. Dokroři nevěděli a než jsem se dostala na správný vyšetření, kde poznali, že je to jenom pokleslá ledvina, zešedivěla sem. Není to strach o sebe, ale o svoje malé děti.. Jenomže strach má opravdu velké oči, určitě to všechno dopadne dobře a tobě spadne těžký kámen ze srdce...Budu ti moc držet palce..
OdpovědětVymazatOd čeho nás máš?Od toho abychom vyslechly tvoje bolístky a tobě se mohlo aspoň trošinku ulevit Na mnoha úslovích jsou léta pravdy:sdělená bolest-poloviční bolest.Ono se to řekne mysli pozitivně.Když máš před rozhodujícím verdiktem ,ledasco ti lítá hlavou.Chápu tvoje obavy,protože jsem si tím prošla u manželovy nepříznivé diagnózy dokonce dvakrát.Držím ti pěsti a v nich krapet štěstí
OdpovědětVymazat[1]:[2]:[3]:[4]:[5]:[6]:[7]:[8]:[9]:[10]:[11]:[12]:[13]:[14]:[15]:[16]:[17]:[18]:[19]:[20]:[21]:
OdpovědětVymazat[22]: Tak od toho tu přece jsme, ne?
OdpovědětVymazatZlatíčko, neboj se. Všechno dobře dopadne, protože ty jsi tak dobrá duše, že se ti nic zlého určitě nestane. Kdybych ti mohla jakkoli pomoci, třeba jen nastraženým uchem, tak jsem tady
OdpovědětVymazat[24]: Děkuji ti mockrát za nastražené ucho i palce, asi budou potřeba .
OdpovědětVymazat[22]: Neděkuj a nasávej z nás pozitivní energii
OdpovědětVymazat[26]: Sosám, sosám . A stejně díky !
OdpovědětVymazatJaninko,bude dobře uvidíš,drží palečky a ty měj hlavu vzhůru.jsi ještě mladá.
OdpovědětVymazat[28]: Děkuji ti mockrát, teď už je mi na dušičce mnohem lépe , držím ti pěsti a přeji ti, ať i tobě vše dopadne dobře! :)
OdpovědětVymazatČůrám smíchy
OdpovědětVymazat[30]: Já tedy tenkrát při psaní článku moc smíchy nečůrala, ale když si to teď čtu zpětně, tak už jo .
OdpovědětVymazat