Pondělí
Díky roky zatracovanému Facebooku jsem navázala kontakt s příbuznou mého "dědečka". Nikdy jsem ho neviděla a moje rodina o něm nemluví, takže všechny informace, které jsem o něm získala, byly z úmrtního listu, ke kterému jsem se dostala díky ochotnému majiteli pohřebního ústavu a výpisu z katastru nemovitostí (zlatej internet). Práce na rodokmenu, která se díky nedostatku základních informací před lety zastavila, se tak možná znovu rozjede. I když... neříkej hop, dokud nepřeskočíš, ze strany nově nabytého rodinného příslušníka jasně cítím obavy, že si budu klást nějaké nároky. Mně však jde opravdu jen o informace potřebné pro mé pátrání a sestavování rodokmenu.
Otázky, které měla, jsem zodpověděla a uvidím, co bude dál, není každodenním uživatelem počítače, počítám, že do týdne by se znovu mohla ozvat.
Úterý
Vrhla jsem se na kreslení obrázků pro Kulíšky.
Středa
Pořád kreslím...
Konečně je naše okno po bebíčku, které utrpělo minulý týden, kompletní. Bohužel, kompletní sice je, ale nesmíme ho otevřít, protože by sklo prasklo znova. Pan okenář se při té příležitosti podíval i na ostatní okna a slíbil, že do konce týdne dá městskému úřadu písemně, že okna jsou v tak havarijním stavu, že je třeba je co nejdříve vyměnit, protože hrozí zřícení na ulici. Takže až budete někdy v Jablonci, v centru choďte raději uprostřed zóny, jinak riskujete setkání s naším oknem :).
K večeru mi volala paní z úřadu, že už jim pan okenář dal vědět (asi to není fakt dobrý) a že se mám příští týden přijít zeptat, co s námi udělají. To ani nemusím, jasně vím, že tenhle rok určitě nic.
Čtvrtek, pátek
Ještě pořád ve volných chvílích kreslím, bolí mě záda, oči, za krkem a brní mě ruka. Asi bych nemohla být profesí ilustrátorka.
Všude vidím kulíšky, dokonce se mi o nich i zdá.
Dopsala mi fixa, druháček mi výměnou za dnešní neuklizení pokojíčku s radostí skočil do papírnictví pro další.
Sobota
Kreslím, kreslím, kreslím.
Potřebuju koupit oblečení dětem a taky něco pro sebe, za dva týdny jedu na seminář do matičky Prahy, tak ať nějak vypadám. Při cestě jsme se po dlouhé době zastavili na zdravý oběd ke strýčkovi McDonaldovi. Věděli jste, že jedno Big Tasty menu s tatarkou a lehkou Colou má v sobě 25 velkých kostek cukru? Ne? Já jo, a stejně jsem to do sebe narvala, občas je třeba udělat prostor nějaké prasárně...
Neděle
Dnes dokreslen poslední obrázek, vše zabaleno a zítra balíček pošlu štandopéde poštou.
Ten obrázek je naprosto úchvatný :))nemám víc slov....
OdpovědětVymazatRodokmen? To je veliký projekt.
OdpovědětVymazatMyslím si, že by ses mohla živit jako ilustrátorka, obrázek je báječný. Je to další doklad tvé kreativity.
OdpovědětVymazatten obrazok je velmi mily! krasny, moc sa mi paci
OdpovědětVymazat[1]: Děkuji moc :).
OdpovědětVymazatDěkuji. Právě dorazily poštou. Jsou tak krásné, laskavé a pozitivní, že věřím, že spálová angína, která na mě skáče od kluků definitvně díky obrázkům dostane na prdel! Emailem jsem některé poslala mamuškám v Nedoklubku. Jsou nadšené a pokud jim dáš souhlas, tak už nemluví jen o omalovánkách pro kulíšky a jejich sourozence, ale i o nedoklubích tričkách s Tvými obrázky!
OdpovědětVymazatNení zač , souhlas máš, naložte s nimi, jak uznáte za vhodné a jak bude potřeba .
OdpovědětVymazatty jsi z Jablonce? no nic já si pod ty vaše okna stoupnu...=o) schválně jestli an mě zhučí.. jasně takže ty odkna který by na mě zhučily maj na sobě dýní chn'ápu budu hledat oknou s dýní..
OdpovědětVymazat[8]:
OdpovědětVymazatZrovna jsem přemýšlela, jestli poslat nějaké upozornění na knížku Pohádek pro kulíšky do redakce Našeho Jablonecka, když jsem si vzpomněla, že Edith psala, že je z Jablonce ještě někdo :). Takže zdravím z Jablonce do Jablonce. Alespoň vím, že příště nemusím shánět ilustráce k pohádkám všude možně :).
OdpovědětVymazat