Úterý


Netradičně z tohoto týdne vypíchnu jednu situaci a věnuji jí samostatný článek, protože byste při čtení příštího týdne byli délkou jeho popisu asi pěkně zpruzení... :)

Hned brzy dopoledne se stalo něco, co jsem se už pár let snažila vysvětlit správcům města a co jsem tak nějak očekávala. A stejně jsem byla zaskočená...

Jako každé ráno po vyvětrání jsem přibouchla okno. To se ale nezachovalo tak, jako obvykle, sklo z venkovní strany prasklo a rozdělilo se na tři střepy. Dva z nich se díky chybějícímu kytu opíraly pouze o sebe a naklonily se nad frekventovanou ulici. A já myslela, že se mi zastaví pumpa, rozklepaly se mi nohy, ruce a tlak mi vylítl až někam do stratosféry.

S oknem jsem nemohla dělat vůbec nic, snažila jsem se ho pomalu přitáhnout k sobě, což sice šlo, ale hned jsem přestala, protože rozbité sklo se nepohnulo ke mně ani o píď a nejspíš by spadlo na ulici. A upřímně, mít v hlavě půlmetrový kus skla, který na vás spadne z dvanácti metrů, asi nebude nic příjemného. Volala jsem tedy správci a opraváři dorazili ve dvě odpoledne. Celou dobu mi bylo zle, protože jsem se bála, že to na někoho spadne, venku pršelo, foukal silný vítr a naším oknům namířeným na sever to zrovna moc nenahrávalo. Pan opravář poslal svého pomocníka na ulici, aby korigoval dopravu, protože situaci označil za "kritický stav". I on předpokládal, že až okno otevře, sklo vypadne. Chudák, stál u toho okna asi půl hodiny, protože pomocníkovi se nedařilo ukáznit chodce a když už se mu to povedlo, zaparkovalo přímo pod naším oknem auto. No jo, jablonečáci...:)

Nakonec se ale zadařilo, pan opravář to zvládl i bez toho, abych musela zametat střepy pod okny a volat záchranku nebo pohřebák neposlušným chodcům dole. Vysadil nám vnější část okna a se slovy, že to bude nejdřív příští týden, si ji odvezl. A prý, že nám při dešti bude do bytu téct voda, tak ať s tím počítáme. Když jsem mu řekla, že na to jsme zvyklí a jeden ručník navíc na okně nás nezabije, málem ho kleplo, protože při důkladnější prohlídce zjistil, že plesnivé a mokré zdi a parapety a vyhnilé rámy má na svědomí idiot, který kdysi do našeho bytu dal okno bez jakékoliv ochrany proti stékající vodě.
A taky nás prý má, díky mým urgencím na správě nemovitostí, v pořadníku na opravu. Jenže před námi má dalších 600 podobných problémů. Tak nevím, dožiju se vůbec toho?

Když se na to tak dívám, zas tak hrozně to nevypadá. Ale věřte mi, strašácký to bylo! :)

8 komentářů:

  1. Na fotce to tak strašně nevypadá. A máš mimochodem moc hezký výhled.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Jo, na kostelík se hřbitovem je fakt hezký výhled. Taková postupná příprava na život posmrtný.

    OdpovědětVymazat
  3. Týden na zasklení jednoho okna je docela nářez. A co kdyby se vám rozbila obě okna? Tak tam dáte igelit? No jo, jsme holt v Česku.

    OdpovědětVymazat
  4. Výhled z okna je opravdu parádní. Asi bych taky byla na prášky z prasklého skla. U nás doma asi ne, pod okny se nám nikdo neprochází, ale jen představa, že to někomu "učeše pěšinku" je drsná.

    OdpovědětVymazat
  5. [1]: No jo, nevypadá, do ulice to trčelo asi dvacet čísel, to sklo má totiž ve skutečnosti skoro třičtvrtě metru šířku, na fotce ale vypadá jako prcek .

    OdpovědětVymazat
  6. Myslím, že strašácky to vypadá. Muselas mít pěkně nervy na pochodu, taky bych se bála, že se sklo vysype a někoho zraní...

    OdpovědětVymazat
  7. Oj, mně to tedy přijde "strašácké" i jen z té fotky a k tomu ještě to tvé vyprávění... no, moc příjemný zážitek to tedy opravdu nebyl! Ale hlavně, že jste se díky němu dostali na pořadník a hlavně, že nikdo nepřišel k úhoně..! (Jen ale.. ale nic! Jistě se dostanete na řadu brzy ;) )

    OdpovědětVymazat
  8. Nejvíc mě ale zaujal ten výhled

    OdpovědětVymazat

Milí čtenáři, děkuji vám za nakouknutí a komentář :).