Falešný patchwork - věnec, návod podruhé

To jsem to zase vymňoukla, když jsem se v minulém článku prsila svým zimním věncem a ještě k tomu machrovala, že ani u nás, na horách, není po sněhu ani památky. Zřejmě kombinace obojího způsobila, že další den začalo chumelit a pro jistotu stále ještě nepřestalo. A kdyby jenom chumelilo, ono ještě chumelí tím nejhnusnějším způsobem! Ne, že by jiné druhy chumelenic a vánic byly kdovíjaký zážitek, ale tenhle pichlavý fujtajbl, který se dostane úplně všude, to je k vzteku, obzvláště, když mi byly povoleny vycházky a já konečně můžu ven. No tak to by stačilo, utlumíme vášně a jdeme zimě čelit dalším výtvorem, tentokrát laděným více do jara, možná i léta. Ale to bych asi už chtěla moc :). A protože byla po návodu z více stran sháňka, jsem tu i s ním :).

Slunečnicový...

A jak si ho vyrobit? Velmi jednoduše a hlavně, o dost rychleji, než věnec klasický.

Je to cajk a zase píchám :)

Jo, já vím, že jste mi to říkali :). Jenže když máte ulítlou genetickou výbavu po předcích, nervy nějakými řečmi neobalamutíte, dokud to nebudete mít černé na bílém. A já to mám, takže už se nemusím namáhavě přetvařovat, že je všechno cajk, protože to skutečně cajk je. Ovšem operace mě nemine a to velmi brzy, neboť Vetřelec (jak jsem si toho "drobečka" familiérně pojmenovala), který nelegálně obsadil moje břicho, je momentálně velký asi jako grapefruit. A já si pořád říkala, že se budu muset přestat cpát tou smetanou s cukrem, protože mi to jde do břicha a vypadám jako těhotná. Mám opravdu radost, že to tou smetanou není :).

A tak teď mám víc času a zase, v rámci chvil bez bolesti, patlám, tvořím a píchám. Nejnovější dílko je zimní a píchané, ale není to proto, že by se mi po sněhu nějak stýskalo (ano, ani u nás na horách sníh stále ještě není!), nýbrž proto, že jsem do dnešního dne neměla vycházky a tak jsem si musela vystačit s tím, co jsem doma našla :).

Pro příznivce falešného patchworku přidávám na TUTO stránku všechny mé návody a inspirace na toto téma :).

Čumí jako sůvy z nudlí

Poslední dobou jsem na blbiny spíš myslela, než je vymýšlela a tak jsem se rozhodla skóre ve prospěch blbin vymyšlených trochu vylepšit. Představuji vám tedy náš dnešní exoběd, sůvy z nudlí. Co na tom, že sůvy vypadaly jako mimoňové a místo nudlí jsme měli špagety... Mimochodem, nevíte náhodou někdo, kde a kdy se vzalo "Čumí/kouká jako sůva z nudlí? :)

Dinosaurus ve sklenici a jiné špeky

S vrtáním, řezáním a boucháním jsme skončili den před Vánocemi. Každá rána mě vytáčela do nepříčetnosti, ale chtěli jsme mít konečně klid a proto jsme od rána do večera dřeli. Z toho také, mimo jiné, vyplynula moje několikatýdenní absence, potřebovala jsem akutní regeneraci jak těla, tak nervů. I v těch nabušených dnech jsme si ale udělali čas a všichni patlali cukroví. Můj drahý pojal zdobení po svém. Dvě obyčejná vykrajovátka - horní kytička a spodní kapřík - vytvořily duo, na které se nedá zapomenout...

Mňaucukroví

"Letos nebude na talíři s cukrovím žádný okatý, zvířecí či jiný ksichtík!" Toto předsevzetí vyplývající z "postěhovacího" šílenství se ukázalo jako silný držák, nicméně ve chvíli, kdy dvě várky plněných ořechů, které nikdy nenaplníte, protože jejich pečení a následné vyklepávání je, hodně slušně řečeno, "nasírací", se vaše mínění velmi rychle změní. Do zmasakrovaných exořechů jsem zamíchala trochu oříškového krému a zkaramelizovaného Salka a zaúkolovala děti, ať navrhnou něco s kukadly, ale tak, aby to nebylo nic, co už jsme měli v letech minulých - tedy žádní ježci, bubáci, myši, čuňata, ba ani vrány a tučňáci. Po krátkém přemítání to vyhrály kočky...

A tak na nás bude z vánočního stolu zírat kočičí armáda, jejíž někteří jedinci vypadají jako kočkokrálíkopsi. Ale jak se říká, v bříšku se to srovná :).

Už nejsem kobyla!

Jedna chvastounka se nedávno prsila, jak si napeče cukroví, umyje okna, ušije záclony, alespoň trochu vánočně uklidí a upíchne třeba i věnec na dveře. A tu spoustu času, který jí k tomu vždycky chyběl, měla mít jenom díky tomu, že jí - ano, zase - ochořelo dítko. Ovšem Janinka míní... aneb jak by řekl náš prvorozený - kecy, prdy, beďary. Ona totiž slečna angína uzavřela společenství s jakousi zákeřnou virózou a horečkou zvanou vysokou, společně ty tři přibraly do party zánět středního ucha, a aby tu fungovala nějaká rovnoprávnost ženského a mužského bacilopohlaví, ta cuchta viróza přitáhla do spolku odněkud i průjem a celou pusu aftů.

Jediné, co jsem tak po těch bezesných nocích zvládla, byl věnec, ve který jsem ani nedoufala. Paradoxně to bylo díky tomu, že jsem ho mohla (musela) dělat v blízkosti drobka, který odmítal být, byť minutu, sám. A tak tedy s hrdostí mohu vytroubit do světa, že v tomto směru už nejsem kobyla, tedy ta kovářova, a že už mi visí. Věnec :).

Pro příznivce falešného patchworku přidávám na TUTO stránku všechny mé návody a inspirace na toto téma :).

Nacpi svíčku do polystyrenu...

...a budeš nejspíš za cvoka :). Tímto článkem bych chtěla vznést trochu svěžích informací a vlastních poznatků a utlumit tak vášně, které poslední dobou vzplanuly okolo debaty, zda do polystyrenu nacpat svíčku či ne, a odpovědět tak na otázky nevěřícím Tomášům, které se okolo toho vyrojily.

Vše nejspíše začalo zveřejněním článku s mým svícnem, který jsem vyrobila technikou falešný patchwork - článek ZDE. Měla jsem radost, že se spousta tvořílků nachytala, vzala kudličky a pilníčky, případně zaúkolovala své drahé polovičáky :), když v tom se, jako zázrakem, objevil k prodeji hotový polystyrenový polotovar právě na svícen, jen s tím rozdílem, že otvor byl na čajovou svíčku. Po prvotním nadšení se však objevila informace, že tento výrobek byl označen jako nebezpečný a zakázán prodávat (čemuž se snad ani není co divit), sama jsem nikde tyto informace ani na stránkách české ČOI, ani slovenské SOI, nenašla, nicméně vzhledem k tomu, že se nikde tento výrobek nedá sehnat a není v žádném obchodě obrazově v nabídce, tudíž vám ani nemohu ukázat, jak onen produkt vypadá, je tato informace velmi pravděpodobná. Dotaz jsem na stránky SOI zaslala, neboť u nás jsem tento výrobek v prodeji ani nezahlédla (i když je fakt, že oči nemám všude), prozatím ale nejsem líná udělat si malý test sama, jak se to vlastně má s roztékáním či tavením polystyrenu od obalu svíčky...

Test jedna

Svíčka ve skle

- tato byla vložená do polystyrenové vydlabané koule potažené stuhami

- v mém návodu jsem uváděla právě svícen skleněný, neboť mi přišel nejbezpečnější a "luftoval" téměř ze všech stran

Průběh - stráááášně nudný :)

Výsledek - Po dvouhodinovém hoření svíčky, to aby se krásně celá rozpustila, byl skleněný obal horký, ale rukou bez problémů udržitelný. Po vyndání svíčky byl vnitřek polystyrenového svícnu vlažný a po odhrnutí stuhy na vnitřní straně polystyrenového svícnu byl polystyren naprosto neporušený.

Vánoční tvoření s dětmi - Píchací panenka a quillingový stromeček

Poslední dobou mám podezření, že má někdo doma schovanou malou panenku, čirou náhodou dosti podobnou mé maličkosti, kterou každý večer vytáhne z šuplíku a hraje si s ní na píchanou. Tedy abychom si rozuměli, žádné nepřístojnosti, od toho tu jsou větší panenky, do téhle malé s chutí zapichuje špendlíčky, možná i párátka a někdy to vypadá, že i klacíky alias kůly. Kromě toho do téhle roztomilé panenky, zřejmě jen tak, jako bonus, zapichuje i brčko a cosi z ní vysává, neboť jsem naprosto bez energie a se silami v koncích. A protože mě tahle laškovná hra osudu nebetyčně vytáčí, rozhodla jsem se jí postavit tím, že jí budu pozitivně bojkotovat a pokud to nepůjde, tak alespoň ignorovat. Tu dlouhou řadu, s prominutím, sraček, bojkotovat nejde, ale jednu vlaštovku jsem přeci našla - po dlouhé době konečně dobrá zpráva - můžu se vrátit k relativně normálnímu fungování Mojí mozkovny, za což bych chtěla poděkovat mým ochořelým dítkům, z nichž jedno skončilo nevyhnutelně na ATB a druhé, které díky zánětu v očích vypadá jako malý upírek, se poněkud ostřeji staví k léčbě, tudíž se třikrát denně pereme a udržujeme se tak v dobré kondici :).

Tvoření - na uzdravování mozkovny jako dělané. Dnes je to rádoby vánoční stromeček tvořený technikou quilling :)

Veselé příhody z rekonstrukce...

Poslední měsíc mám pocit, že se moje ruce transformovaly. Jedna do podoby koštěte a druhá se nápadně svými funkcemi podobá šroubováku, kterému zdatně sekundují kladivo s kličkou...

V téhle chvíli jsem alergická na jakýkoliv zvuk, který se podobá řezání, zatloukání či vrtání a na vše, co tyto zvuky vyluzuje. Husí kůže mi naskakuje, když se v mojí blízkosti objeví cokoliv, co vypadá jako hřebík, šroub, čep, případně piliny a suť. Ovšem nejhorší emoce, kterých jsem schopná, a to myšlenky na vraždu, nastávají, vidím-li majitele firmy, která nám měla kompletně zrekonstruovat naše bydlení ještě před naším nastěhováním.

Vy, kteří si tipujete, že moje vražedné myšlenky neplynou z žádné skryté duševní poruchy, nýbrž z toho, že majitelé firmy jsou debilové, máte pravdu. Na rekonstrukci, která by měla za normálních okolností trvat měsíc, jsme jim dali měsíce téměř dva. A to byla chyba. Času dost, lážo plážo, byť se jim stálo stále za zadkem, výsledek byl takový, že po ujištění, že můžeme dát výpověď ze starého bytu a v daný termín se nastěhovat, to dopadlo tak, že v den stěhování stihli ti kutilové zprovoznit WC a fungovala pouze voda z hlavice ze sprchového koutu a elektřina z jedné zásuvky, kterýžto stav takhle setrval několik dní. V celém bytě nebyly zárubně ani dveře, dřez zprovoznit nedokázali, protože by si museli vypilovat do vyříznuté desky malinký otvor, umyvadlo neuměli osadit, protože takový typ ještě neviděli a sprchový kout? Po sešroubování rámu nám bylo řečeno, že máme vadný kus a že se tam nevejdou skla a ať set jdeme reklamovat. Nejsem nijak cimprlich, byla jsem zvyklá na svíčky, kadibuku a mýt se v lavoru, ale tohle bylo i na mě moc, obzvláště, když jsme začali zjišťovat další nedostatky - na jednom místě propadlá plovoučka, na některých místech vymalováno tak, že by to snad i náš Matýsek zvládl lépe plus jako bonus rozmlácený domovní telefon. Lišty u podlah přivrtané ohromnými šrouby a jako bonbonek, to se nedá slovy popsat, to se musí vidět...

...hadičky a trubky koukající zpod sprchového panelu...

Poloviční ochutnávka a prosba

Nastává den B - bordel, blázinec, Bohnice, mírnější formou řečeno den S - stěhování. Musela jsem si sem neplánovaně akutně na chvíli odskočit od krabic, pytlů a popelnic, nebo by mi předčasně hráblo. Na to, že se máme zítra stěhovat a ještě včera nebylo v koupelně umyvadlo, sprchový kout, v kuchyni kachličky, v bytě odpady a správně zapojená elektřina a na podlahách lišty, je má panika zatím podezřele v mírné fázi. Ale když se nebudu ozývat déle jak měsíc, vězte, že jsem to nejspíš neustála a opravdu to byl den B. Dost remcání, je to jenom párkrát za život, pevně věřím, že mě z "nového doma" dostanou, bude-li mi přáno, až za pár desítek let už jenom nohama napřed :).

Falešný patchwork jsem musela jako uklidňovací metodu na nějakou dobu hodit za hlavu, nebo spíše do krabice, protože bych v tom bordelu stejně nic nenašla, v době předstěhovací mi ale přišlo do cesty nemocné dítko a já, protože jsem nemohla do práce, tak měla čas na ilustrace do druhého dílu Pohádek pro kulíšky. Snad se prckům budou líbit, těm našim tedy moc, Matýsek mi komentoval každý obrázek :). A tak vám přináším poloviční ochutnávku...

...a zároveň mám na vás prosbu - na vydání terapeutických pohádek pro miminka a jejich rodiče chybí už jen necelé tři tisíce a do konce sbírky zbývá pár dní. Můžete-li pomoci, bude vám spousta lidí nesmírně vděčná, není-li to ve vašich silách, velmi pomůže i sdílení tohoto odkazu :

https://www.hithit.com/cs/project/247/vydani-terapeutickych-pohadek.

Vřelé díky všem! :)

Dort z "pičvorku" :)

To vám takhle jeden oblíbený bloger Malkiel frfňal, že to je na mém blogu furt samý "pičvork" a nic, co by dráždilo chuťové buňky. A to vám na to takhle jedna neméně oblíbená blogerka Mengano vtipně reagovala, že mám těm žroutům udělat dort z "pičvorku". A tak těm dvěma vděčím za to, že tenhle šílený slepenec vznikl, nebýt jich, nikdy by světlo světa nespatřil. Obzvláště ale děkuji fantazii Mengano, protože mě napadne ledasco, ale na tohle bych nepřišla ani v nejdivočejších snech :).

No a teď to, co se mi píše už hůře. S hotovým výsledkem nejsem spokojená ani trochu, marcipán, kterého jsem se potřebovala před stěhováním zbavit, se po rozmrazení nechoval úplně kamarádsky a naprosto odmítal spolupracovat. Nebo je tu ještě varianta, že jsem prostě střevo a neměla jsem svůj den. Abych to tedy shrnula, raději se vrátím k tomu "opravdovému" falešnému patchworku, kde se místo neposlušného marcipánu a krému používají neméně neposlušné stuhy a špendlíky. Mno, alespoň, že chutnalo.

Dortík vánoční koule á la falešný patchwork :)

Falešný patchwork - svícen podruhé...

...aneb jak může pořádný bordel za další Janinkovský nápad...:)

Jak zvýšit návštěvnost blogu? Pomocí špendlíků!

Možná to zní jako naprostá ptákovina, ale v mém případě je tomu skutečně tak. Malé upozornění - tento článek je skrz naskrz chvastounský :).

Po skoncování s blogem o dementních sousedech, který vzal po roce za své poté, co se odstěhovali, jsem chvíli tápala, kam své znovuzrozené stránky směřovat. Nakonec jsem si řekla, že založit blog na něčem, co umím, je docela rozumné řešení a tak přišlo na řadu hraní si s písmenky a o něco později i tvoření. V začátcích mi šlo hlavně o "pochlubení se" a o zvěčnění mých dílek, lhala bych, kdybych tvrdila, že jsem neměla radost z ohlasů, že se mé tvoření líbí. Postupem času se mi ale začaly kupit dotazy, obzvláště ohledně techniky falešný patchwork a protože mailů a zpráv nebylo málo a já jsem nebyla schopná jednotlivě odpovídat, napadlo mě, že bych mohla zaplnit "díru na virtuálním trhu". A že byla veliká, vždyť i já jsem své patchworkové výrobky vyráběla jen podle obrázků, které jsem nacházela po všem možných internetových, převážně zahraničních, čertech.

Tak tedy začaly vznikat mé první návody, které si začaly nacházet své první tvořílky. Časem se díky oné "díře na virtuálním trhu" staly mé postupy stále vyhledávanější a nyní se díky nim návštěvnost mého blogu pravidelně před Vánocemi a Velikonocemi zvyšuje o několik set procent, za což vděčím hlavně vyhledávačům, na kterých jsem své stránky registrovala. Nebudu vám tu hrát divadlo, že mě netěší, že téměř celá první stránka Googlu je po zadání hesla "Falešný patchwork návod" zaplněná články mými. Taky to cítíte? Jako by tu něco... smrdělo? :)

Vyhledávače měly také na svědomí dáreček, který ale se špendlíky neměl nic společného a který mi byl nadělen o loňském Štědrém dnu. Ovšem pokud jsem si myslela, že článek o skládání ubrousků na vánoční stůl s návštěvností 1100 během tohoto svátku je můj blogový vrchol, hluboce jsem se mýlila. Díky tlačítku "To se mi líbí", které jsem u svých článků povolila s nástupem své "Fejsbůkové éry", se vám může stát, jako mně letos, třeba toto...

Minecraft dort

Letošní rok by se dal nazvat kulatinový - slavil drahý polovičák a teď prvorozený, o mých půlkoulích raději pomlčím. To jen druhorozený si ty svoje nechává extra zvlášť, aby si je náležitě mohl užít :). Ale zpátky k prvorozenému - k jeho desítce jsem mu spatlala dort v jeho oblíbeném stylu, tedy à la hra Minecraft. Nečekejte zázraky. Do poslední chvíle jsem netušila, jak dort bude vypadat, jediné, co jsem s jistotou věděla, bylo, že bude patrový. Kluci totiž bezpodmínečně vyžadují dort oříškový - mít na oslavě dusící se tchyni alergickou na ořechy by sice pro leckoho mohlo být to pravé zpestření, leč ne pro mě, protože jí mám opravdu ráda, takže poslední patro bylo v plánu bez skořápkových plodů. A to byla asi tak jediná vize, kterou jsem před patláním měla. Ostatní vznikalo za pochodu, na oficiální měřítka či vztahy (Creeper a Steve ve skutečnosti nejsou kamarádi :)) jsem se tentokrát vykašlala a puntičkářství hodila za hlavu.

Překvapení pro prvorozeného se ale nevydařilo. Protože já KOZA jsem před obědem poslala oslavence do lednice, aby vyndal tatarku na stůl. Úplně mi vypadlo, že jsem ten dort chvíli před tím vybalila, aby trochu oschnul. Vlastně to překvapení tak trochu bylo, i když v jiném čase a na jiném místě, než bylo plánováno :). Mééé.

Tvoření s dětmi - Melfoun

Někdo v tomhle krásném - stále ještě letním - počasí pilně dlabe dýně, někdo zase melouny. Já na dýně dlabu a radši dlabu ty melouny. A tak vznikl meloun ne nepodobný ufounovi, pracovně nazvaný Melfoun... :)

Falešný patchwork - svícen, návod

Slíbila jsem, fotila jsem, žádné dlouhé povídání, jdeme rovnou na píchání :). Tedy až po dvou důrazných varováních...

Za prvé - vy, kteří nesnesete skřípavý zvuk řezajícího se polystyrenu, v zájmu zachování zdravého rozumu ani článek neotvírejte! :)

Za druhé - píchnete-li se špendlíkem a i když to vypadá, že vám krev neteče, přestaňte pracovat a raději si pořádně prohlédněte prsty. Chápu, že závislost na patchworku je veliká, nicméně ty nadávky, které později vypustíte, protože zjistíte, že na téměř hotovém výrobku ve čtvrté řadě máte kapičku krve, vám na eleganci nepřidají. Zapomeňte na patchwork a dojděte si pro náplast, ono takové zpětné rozebírání, praní a sušení stuh, když zrovna máte poslední kousek a nemáte náhradní, je víc nervydrásající, než cesta k lékárničce a zpátky :).

A teď tedy konečně, jak si něco takového vyrobit?

 

Falešný patchwork, svícen

Tak jsem si myslela, že jsem s tou "Vúdú" píchací technikou vyrobila snad všechno, co šlo. Tedy kromě stromečku, andílka a dalších snad budoucích výtvorů, které mám ještě na virtuálním skladě. Jenže! To jsem zase jednou někde šťourala a brouzdala a našla tyhle svícny. Ty zapříčinily, že se moje mozkovna rozjela na plné obrátky, neboť inspirace to byla báječná, jenže svícínky na obrázcích pro mě byly naprosto nepřijatelné a nepoužitelné. Nejsou ošklivé, chraň Bůh, jen si nedovedu představit U NÁS DOMA jen tak položit na polystyren a mašle SVÍČKU! :)

A tak se zrodil nápad hodný naprostého masochisty, čili mně...

Tak dlouho Janinka dloubala a dloubala, až vydloubala, co potřebovala...:)

Další Matějovina a další falešný patchwork - zvoneček

Už nějakou dobu jsem slintala nad dílky, která jsem objevila na stránce zaměřené na falešný patchwork. Ta má na FB i svojí skupinu, ke které jsem se po dlouhém váhání nesměle přidala, protože jsem si myslela, že tam nejspíše budu za trubku (tramtadadá :)), neb moje dílka se s těmi mistrovskými, která tam dámy prezentují, nedají srovnávat ani v nejmenším. Je to asi jako kdybyste vedle sebe položili jablíčko spadlé na zahradě a naleštěné jablíčko na veletrhu :).

Ale, i přes to, že si nadále myslím, že jim sahám tak maximálně ke kolenům, protože jejich stuhy a špendlíky i zpracování jsou jako z jiné planety, ne-li galaxie :), stalo se něco, co mi udělalo ohromnou radost. Při vložení odkazu na svou hvězdičku i návod, kterou jsem tu prezentovala minule, se objevily komentáře, cituji jeden za všechny doslova, protože to jinými slovy lépe zkrátka vyjádřit nedovedu...

jeeeeeeeeeeeeej moje mozkovna je tvoja stránka ? to je super, odtial berieme návody je to super spracované klobúk dolu, mnohým z nás pomohli, dúfam že nevadí že ich máme uložene v súboroch. Tá stránka je jednička :)

Jsem ráda, že moje návody k něčemu jsou. A jsem ráda, že to vypadá, že kromě ostatních tvořílků jsem nakazila i svoje děti. Po Míšovi je to i Matýsek... :)

Falešný patchwork, hvězda - návod

Přeleze nepřelezitelné, podleze nepodlezitelné, už jsem to tu kdysi psala. Jo, to jsou přesně ty sudičky :), co se mezi sebou při sudbě poštěkaly a já kvůli nim teď musím překonávat ty výzvy a postupovat do vyšších "levelů". A jedna taková výzva, dalo by se říci, jedna z největších, se mi naskytla právě teď. Ještě donedávna jsem si myslela, že o falešném patchworku vím naprosto všechno a že mě nemůže vůbec nic překvapit. A ono zatím... ta hvězda! Než jsem přišla na to, jak ji udělat koukatelnou, dostala tolik jmen, že by se za to nemusela stydět ani středně velká parta dlaždičů. A mně to navíc stálo tolik mrtvých šedých buněk, mozkovna trpěla a na internetu nikde žádná rada! Ona totiž tahle milá hvězda nejde dělat klasickým patchworkem od středu tak, jak se dělá třeba vánoční koule, protože do 360 stupňů pět pravých úhlů prostě nenarvete, ani kdyby jste se na hlavu stavěli... :) Nakonec mě napadlo řešení středu při pohledu na jeden obrázek s klasickou patchworkovou hvězdou z látky, která nemá s mým pícháním vůbec nic společného, ale díky bohu za ni, protože ještě chvíli a moje mozkovna by byla dutá. Takže, jak na to?

Na výrobu hvězdy budete potřebovat:

Špendlíky - HODNĚ ŠPENDLÍKŮ. HODNĚ MOC ŠPENDLÍKŮ :). Doporučuji špendlíky krátké, někdy se jim říká aranžérské, které mají poloviční délku, než bývá obvyklé. Vřele je doporučuji, hotová hvězda pak není tak těžká, na jednu takovou, protože byla opravdu veliká, jsem jich spotřebovala cca 600.

Cena balení o hmotnosti 50 g byla 40 Kč, tipuji, jsem použila tak jedno, jedno a půl balení.

Stuhy - látkové, taftové, polyesterové, doporučuji šíři 2 až 3 cm. Stuhy jsem nastříhala na kousky, které jsou o něco málo delší, než je násobek jejich šířky - to znamená, že například stuha o šířce 2,5 cm, kterou jsem použila, měla po nastříhání na kousky délku cca 5,5 cm. Když se vám ale povedou kousky delší, není to vůbec na škodu. Na hvězdu jsem potřebovala 150 kousků (cca 825 cm) plus stuhu vcelku (asi 100 cm) na začištění okrajů. Saténové stuhy nedoporučuji, vypadají sice luxusně, ale mršky se rády třepí a vůbec dělají celkově tak nějak neplechu :).

Ceny se pohybují od třiceti korun výše za deset metrů obyčejné taftové stuhy.

Stuhu širokou - v tomto případě asi 6 cm šířky, budete jí potřebovat na zakrytí středu hvězdy po obou stranách, celkem bude třeba asi 12 cm délky stuhy (dva čtverce 6x6 cm). Rozmyslete si předem barvu, aby jste od toho mohli odvíjet a sladit celou hvězdu, později se to dost špatně mění :).

Polystyrenovou hvězdu - ta z návodu má velikost "od pacičky k pacičce" :) 20 centimetrů a seženete ji za 20 korun v každém lepším papírnictví, případně se dá sehnat i v dobré galanterii.

Propisku nebo kvalitní obyčejnou tužku

Ostré nůžky

Pro jemné prstíky náprstek :)

Falešný patchwork, hvězda

Když se něco může podělat, tak se to taky podělá. Naše účty byly díky bambilionu poplatků za pojištění a odhadce vysáty více, než by bylo záhodno. Ne naší vinou neodešla platba za internet (z celého srdce upřímně nesnáším O2 a jejich poplatky) a tak nás jednoduše na čas odstřihli, což je v době, kdy všechno, včetně bankovnictví, řeším přes internet, docela na pytel. Jedinou dobrou zprávou je, že máme klíčky od bytu. Ale jaksi nám nedorazily peníze na rekonstrukci, protože podmínkou jejich odeslání je zapsání v katastru nemovitostí a tam jsou neuplatitelní, ačkoliv to původně vypadalo, že by se to nějak dalo... Máme nasmlouvanou firmu na stavební úpravy, ale skoro půl milionu na rekonstrukci nám zatím někde virtuálně lítá a já půjdu nejspíš vraždit. A třeba taky ne, zatím to odskákala jen jedna hvězda a pár rychlokvašek kuliček, aby jí samotné nebylo smutno. A jeden vánoční dárek je hotový :).

Prvotina - hvězdička