Týden 37.


Úterý...
Naši cikánští sousedé nad námi už nemají prázdný byt. Mají v něm... rádio!

Zářím štěstím. Kluci se měli vždycky svým způsobem rádi, ale co předváděli dneska... Vodili se za ruce, Matěj se k Míšovi nezvykle tulil, ten ho na oplátku choval a nosil a dokonce ho večer při koupání i namydlil. Pak spolu koukali na video návod k našim novým klávesám, řehtali se u toho jako blázni, mrňousek do toho tancoval a nakonec Míša Matýskovi lípl pusu na dobrou noc. Asi je něco ve vzduchu či co, já ty děti nepoznávám.

Čtvrtek...
Matěj je extrémně všímavý opičák, už nějakou dobu se nás snaží ve spoustě věcí napodobovat. Tak třeba...
...když něco rozlije, vyndá si z krabičky papírový kapesník a jde to utřít...
...utrhne si kus papírové utěrky v domnění, že je to toaletní papír, sedne si na bobek a šmrdlá si s tím kusem papírku mezi nohama...
...ze sklápěcího přívěsu od svého dětského vozíčku si vyrobil cvičící lavici. Všechno, co byť jen vzdáleně připomíná kotouč k násadě na činku, si pokládá na břicho a cvičí. To samé dělá s čímkoliv, co vypadá jako násada k činkám, tu zase zvedá nad hlavu a funí u toho jako jeho táta.
...když si dávám krém na obličej, kouká na mně a lehce si ťuká prstíky do obličeje. Dnes mi ukradl tužku na oči, hádejte, co s ní asi tak dělal? Ještě, že jí neumí otevřít...

Pátek, sobota...
Slavíme Míši narozeniny. Bylo to prima, Míša měl radost, jen jsem unavená, protože je slavíme dvakrát. Z narozeninových oslav jsem na nějakou dobu vyléčená a jsem rozhodnutá svoje narozeniny příští měsíc neslavit. A nebude ani dort - proč by taky byl, copak je normální, že si oslavenec dělá dortík sám? Mám mít výčitky? Néééé, však oni to nějak přežijí... :)


Dortík...

Dort - Mobilní telefon :)


Haló, haló! Něco se stalo... Nadání na patlání odcestovalo! Kdo viděl předchozí článek, pochopí, když napíšu jen "Zlatej Gary". No zkrátka a jasně, patlání dortů se mi poslední dobou prostě nějak nedaří. Po dlouhém dumání, proč tomu tak je, jsem zjistila, že se mi mnohem snadněji dělají složitější tvary a obrázky, než ty jednoduché. Není to náhodou nějaká nemoc? :)
I přes to, že jsem byla strašně sprostá a měla jsem sto chutí té čokoládové polevě udělat něco hodně ošklivého, si dortíku vážím, protože... už jste někdy "mleli" lískové ořechy na struhadle? Já jo...

Dort - Šnek Gary


Díky účasti v soutěži na stránkách Mléčného baru Míšu chytlo tvoření z marcipánu a tak mi z něj tenkrát nadělal spoustu malých šnečků. Zabalili jsme je do alobalu a on si na mně vymámil, že až bude mít narozeniny, tak mu je musím dát na jeho dortík. No tak je tam teda má, ten obr uprostřed vznikl mojí rukou a kdyby to někoho zajímalo, má to být šnek Gary ze seriálu Sponge Bob.
Dort se mi moc nepovedl, řekla bych, že je to takový sladký paskvil, ale co, jak říká manžel "To nevadí, v bříšku se to srovná" :). Zítra, kdy bude oslava druhá, přidám další dortík, ten snad bude koukatelnější.


Týden 36.


Pondělí...
V pondělí jsem si vzpomněla, že jsem k plodné sobotě v minulém týdnu zapomněla přidat jeden nevšední pohled, který se mi, co by Procházkové na procházce, naskytl při nehodě dvou aut. Nikomu se naštěstí nic nestalo a vozítka měla jen pár škrábanců, újmu ale utrpěla má oblíbená cukrárna, do jejíchž otevřených dveří se jedno z aut čumákem napasovalo, tudíž dveře přestaly plnit svojí obvyklou funkci a nikdo se nemohl dostat dovnitř ani ven. Když jsem šla za hodinu a půl stejnou cestou zpátky, auto "parkovalo" stále na stejném místě...

Úterý...
Strávila jsem hodinu u dětské psycholožky, kam mě odeslala Míšova dětská lékařka. Ani jí nedělalo problém nám žádanku vypsat, úplně jí stačilo, když byl Míša naposledy očkován a museli jsme ho držet tři. Jeho panický strach z bolesti, psů a vody věkem nepřechází a tak to nějak musíme řešit. Psycholožka doporučila kineziologii. Máte s touto metodou někdo zkušenost?

Středa...
Můj skoro osmiletý se rozhodl, že mě zavede do tajů binárního kódu. Jenže jsem zjistila, že převádět čísla z desítkové soustavy na dvojkovou neumí, jak jsem si do té doby mylně myslela, jen si ta převedená čísla ten lišák prostě zapamatoval... Takže to nakonec dopadlo tak, že jsem si na netu našli, jak to vlastně funguje a naučili se to spolu. Taková blbost a jak jsme se při tom bavili :).

Mozaika - svícen


Moje první mozaikování v životě se mi zalíbilo a já se rozhodla, že hned jak bude chvilka, pustím se do dalšího dílka. To je tentokrát o poznání menší a jednodušší, na výrobu svícnu potřebujete vše, co jsem už napsala zde, jen sklíčka musí být průsvitná, aby skrz ně prosvítalo světlo svíčky (na podnos jsem použila sklíčka, která jsou ze spodní strany pozlacená) a dřevěný tác vyměníte za skleničku. Tu je nezbytné před použitím důkladně odmastit a umýt od lepidla z etikety, nejlepší je skleničku na chvíli vložit do vařící vody, všechno se pak sloupne mnohem snadněji. Pro pobavení přidávám výjev z naší domácnosti při čištění jedné takové skleničky...
"Maminko, copak to tam v kuchyni děláš?"
"Vařím si skleničku."
"Hmmm... a nebylo by jednodušší si jí dojít koupit?"

Jen dodám, že ač by se na první pohled mohlo zdát, že otázky pokládalo moje dítě, není tomu tak. Ptal se manžel...:)

A tady už je hotový výrobek, první obrázek je za denního světla, druhý za noční tmy se svíčkou...

Tvoření s dětmi - Melounohrátky


Původně měl tenhle kulatý zelený chlapík vyprávět svůj příběh k minulému Tématu týdne. Jenže... Jeho příběh by byl plný nožů, řezání a cákanců (takže strááášně strašááácký) a slabší povahy by to nemusely ustát. Tak jsme si s panem melounem řekli, že brutality kolem nás je více, než by bylo záhodno, že vám nic vyprávět nebudeme a že vám sem dáme jenom obrázek. Jen tak. Pro radost :).

Týden 35.


Možná to znáte taky - hlavu máte plnou zajímavých nápadů a myšlenek, o které byste se chtěli podělit, ale na článek by to nestačilo. Rozhodla jsem proto vytvořit novou rubriku, v jejíž článcích spojím myšlenky k sobě, a pokusím se tak zdokumentovat zajímavé okamžiky a události "mého" týdne, které občas doplním nějakou fotografií. Pokud nějaký den chybí, vězte, že se nestalo vůbec nic, co by stálo za to :).

Pondělí...
Po devíti měsících vegetačního klidu se o patro výše nastěhovali noví sousedé - mladá cikánská rodina s blíže neupřesněným počtem dětí. Tedy nastěhovali se není asi to správné slovo, oni se tam prostě najednou ocitli. Absencí nábytku a koberců v bytě v kombinaci s velmi živými a nudícími se dětmi bez hraček, bez bačkůrek a s tragicky (bývalými sousedy) udělanou plovoucí podlahou, tak vzniká celodenní zemětřesení. Prvotní myšlenku zabít se jsem zavrhla večer, kdy děti šly spát a byl klid. Takže v pohodě.

Úterý...
Od úterního rána jsem starším synkem zdravena "Brýtro, šéfíku!" Zřejmě deformace oblíbeným komiksovým hrdinou.

Středa...
Nějaký idiot nalil do fontánky poblíž našeho domu pěnu do koupele, což způsobilo, že se fontánka (za normálních okolností oblíbená pouze dětmi) stala atrakcí i pro dospělé. Foto je trochu rozmazané, večer se fotí blbě a já byla líná lézt ven :).

Bublinková koupel ve fontáně

Příběh plný "péček" :)


Milý Programátore, kdyby jsi zanechal na sebe kontakt ve zprávě autorovi, nebo alespoň napsal svůj vzkaz do komentářů, bylo by to mnohem jednodušší. Takhle vůbec netuším, zda se k tobě moje vysvětlení dostane, i když na tom možná ani nesejde.

Předem díky za GOOD web :). A teď k tomu vysvětlení - mé stránky jsou autorské a to znamená, že veškeré mé písmenkování včetně povídek na písmenko..., patlání a tvoření je skutečně moje tvorba, ačkoliv se to může zdát u blonďaté holky jakkoliv nepochopitelné. Proto nevidím jediný důvod, proč u svých článků dodatečně uvádět zdroj, když jako autor článku jsem již uvedená já.

Hezký den ti přeje Janinka.


Putování pravěkem potřetí - Punťa posmutněl

Punťa, pes půvabné profesorky paleontologie Pomněnky, posmutněl. Praha plná psích přátel předaleko, pravěk psí partnerky postrádá. Plavovlasá profesorka pejska pohladí, Punťovi porozuměla. Poprosí pravěkého přítele:
"Pomoz Punťovi, pračlovíčku, potřebuje přátele, prapsí polovičku..."
Polívka (plavovláska pojmenovala pračlověka Polívkou, protože pořád pojídá prasečí polévku pečlivě připravovanou plavovláskou) popřemýšlel, poté povídá:
"Plavovlásko, po pralese pobíhají potvory prudší povahy podobné psovi. Pravda, proti Punťovi působí poněkud přerostle, přesto pokusím potvoru pro pejska polapit. Polívka připravil proutěnou past plnou pochutin. Past působila přelákavě, pár pravěkých psů podlehlo, pamlsky pozřeli. Pak připitoměle padli, protože Polívka přidal pochoutkám příchuť pravěké přesličky působící pomatenost, pomalost, průjem.
Poté potvory polapené pastí přenesl před příbytek plavovlásky, prapsy pomalu probouzí. Psi působí příšerně povadle, Plavovláska podá psům protilék, po přeléčení Pomněnka past pomalu pootevře. Pravěcí psi překvapivě postrádají původní prudkost, plavovláska přijímá psí poděkování - povalení, poskakování, přelíznutí paží, pekelně páchnoucí pusinky.
Punťa, podporován plavovláskou, přiblíží packu přímo před přerostlou prapsí polovičku, pravděpodobná partnerka po Punťovi pokukuje, pak packu příjímá. Punťa působí přešťastně...

Plešatý Pilus


Když se stálo ve frontě na rozum, asi jsem díky své plachosti byla na úplném konci, protože to vypadá, že mě všichni předběhli. Nebo jsem tu jediná, kdo nechápe, proč slovo složené z vlny, ničeho, maličkosti, udělání či čeho všeho ještě znamená "něco bezvýznamného"?
I když ono to s tou vlnou, ničím, maličkostí či uděláním nebude tak žhavé. Nebyla jsem líná a udělala si rozbor slova Floccinaucinihilipilification a s pomocí několika latinských slovníků hledala a překládala. Hlavu jsem z toho měla jako přefouknutý pouťový balónek, protože co slovník, to jiný význam slova. Ale dílo se nakonec zdařilo, takže vám mohu představit jedinečný překlad...

Nuže tedy...

Floccinaucinihilipilification = Stručně řečeno, trochu plešatý (nepatrné množství pramínků vlasů) dobrý člověk Pilus udělal nevýznamnou věc, maličkost - rámoval a komponoval chlupaté chomáče z kusů vlny a hejna moderních vloček a vyrobil z nich nepatrné dílo - postavil zámek NIC.

Vysvětlivky:

floccus - chomáč, vločka, zámek, hejno, pramínek nebo kus vlny
naucum - stručně řečeno, trochu, maličkost
pilus - chlup, nepatrná věc, nepatrné množství, vlas, plešatý dobrý člověk, něco nevýznamného, jméno
facio - dílo, udělat, postavit, vyrábět, komponovat, móda, rám
nihilum - nic (v tom se všechny slovníky shodly)

Pokud někdo ovládá latinu, napište mi prosím, co Floccinaucinihilipilification skutečně znamená. Já bych to opravdu ráda věděla...:)

Nenapravitelný romantik?


Za barem #52: Svatba snů
aneb
"Doufám, že nezůstaneme jenom u toho snu :)"

Zadání dvaapadesátého kola soutěže najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Tenhle úkol nebyl nijak zapeklitý, i když jeho řešení nejspíš nebude tím, které se nabízí jako první... Moje vysněná svatba by tedy měla být...

...zlatá a měla by se konat za 39 let, pokud se toho ovšem dožijeme...
...potěšením pro duši, tedy s lidmi nám milými, dětmi, snad vnoučátky, přáteli.
...voňavá, barevná a chuťovým buňkám nezapomenutelná. Slavnost bude tedy na zahradě nebo louce plné květin, nerada je totiž trhám, líbí se mi mnohem více ve svém přirozeném prostředí. A když nebudeme coby důchodci při penězích, můžeme se tam rovnou všichni napást :).
...oušku lahodná, oba už roky preferujeme Depeche Mode, Enigmu, Enyu, A-háče, Hanse Zimmera, takže snad nám tento vkus zůstane.
...zábavná a hravá, jenže co já vím, na co a s čím si budu chtít hrát ve svých skoro 72 letech?? Možná nás s manželem bude bavit navzájem si schovávat klapačky (zubní protézy)... :)
...sladká. Je jedno, jaký bude mít dort tvar, hlavně, že bude piškotový s oříškovým krémem. Ten má moje drahá polovička nejraději...

Tak jakpak se vám líbí moje vysněná svatba :)?

Barový bowling


Za barem #49: Společenská hra "Za barem"
aneb
"Máte rádi kuželky?"

Zadání devětačtyřicátého kola soutěže najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Hru vymyslel a vyráběl Míša, já opravdu jen malililinko pomohla s "kuželkami". Dřevo je bar, na jeho konci jsou řádně nazdobené kuželky. Pokusy jsou tři, kuželky v první řadě jsou za 5 bodů, v druhé za 10 bodů a ve třetí za bodů 50... :)

Dráha

Komiks


Za barem #48: Komiks
aneb
"Míša maluje komiks..."

Zadání osmačtyřicátého kola soutěže najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :)

Vymýšlel, psal i kreslil Míša, já s tím nemám vůbec nic společného! :). Kdo by měl problém s přečtením textu, malá nápověda:

Políčko 1: Už se mi sbíhají sliny, mňam!
Poličko 2: Cože? 4 poháry? Já chtěl 1 pohár!
Políčko 3: 40 dolarů! 10 dolarů!
Políčko 4: Čut!
Políčko 5: Fííííííí, prásk, jau!
Políčko 6: Brzy doma v telce: Největší bambulu (pozn - pravděpodobně to má být jakýsi antititul :)) všech dob dostává Mléčný bar!

Tvoření s dětmi - Barevné girlandy


Za barem #51: Párty dekorace
aneb
"Hadi sem, hadi tam, hadi kam se podívám!"

Zadání jedenapadesátého kola soutěže najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).


Rozhovor


Za barem #47: Hovory s Hosty
aneb
"Zpovídám Míšu"

Zadání sedmačtyřicátého kola soutěže najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

"Míšo, mohl by jsi se prosím pořádně kouknout na tyhle stránky a pak mi odpovědět na pár otázek?"
"Jo, jasně..."
"Takže, co se ti tu na první pohled zalíbilo?"
"Beruška."
"Ta je z marcipánu."
"Hned bych ji zblajznul!"
Listujeme recepty a tak dalších pár chvil mi neodpoví na žádnou otázku a vypadne z něj akorát:
"Jů, to se mi líbí, jéé to bych si dal, hmmm, to vypadá dobře, mlask, mňam mňam, mňam, dobrůtka."
"Z těch dobrot, co jsi viděl, se ti líbila nejvíce jaká?"
"Ovocné jednohubky. A tý vado, co je tohle?"
"To je retro hra, tu jsem hrála, když jsem byla malá."
Rozhovor se na pár minut zasekne, prvňáček si hraje. Pokračujeme.
"Co by si na stránkách musel najít, aby jsi se sem vracel?"
"Víc staveb z Lega, víc her a recept na okurkovou omáčku, písničky a recepty na všelijaký dobroty. Já bych pak každý ráno vstal, řek si: Héj, koukni se na Mléčný bar, co je tam za novej recept! a pak šel nakoupit, co na to potřebuju a pak to uvařil. A vy by jste ještě spali."
"Paráda, díky moc, Míšo!" :)

Kadibudka a patálie s hajzlpapírem


Kromě kadibudkového vyprávění, které vás nemine, jsem se dobrovolně rozhodla společensky znemožnit a zveřejnit historické foto mé postpubertální maličkosti v poměrně choulostivé situaci. Za náhlý příval exhibicionismu může pravděpodobně to, že dnes vypadám úplně jinak, a tak se nemusím bát, že mě někdo pozná, a že na mě bude na ulici hulákat "Jééé, to je ta trubka z kadibudky!" Na svou obranu však musím uvést, že před objektivem jsem se neocitla dobrovolně, protože akce "Hon na Janinku" byla velmi zákeřná a nečekaná. A zkuste tomu paparazzimu něco udělat, když zrovna to... tento...:)

Ten kadící a čůrací domeček, o kterém vám chci vyprávět, je starý dobrých třicet let, a od svého vzniku prošel několika "inovacemi". Dostal plechovou střechu, aby tam tolik nezatékalo, uvnitř byl vyzdoben zbytky tapet, aby do něj tolik nefoukalo, a byla vyměněna sedací deska, neboť u té staré hrozilo, že se návštěvník domečku propadne a nedobrovolně se vykoupe. 

Kadibudka stojí za plotem zahrady, což je v létě velká výhoda, protože, jak známo, vůně a pachy jsou v teple jaksi silnější, táhlejší a stálejší, a obsah takové kadibudky je hotovou pokladnicí zápachů, které pak velmi obtěžují, stejně jako hmyz, který právě tahle směska přitahuje. Problém s větší vzdáleností kadibudky od obydlí ovšem nastává v zimě, kdy obyvatel domu musí ke kadibudce dojít skrz sníh či bláto, a tiše se modlit, aby k ní v té tmě dorazil živý a celý, a aby mu při vykonávání potřeby nepřimrzla zadnice.

Dalším problémem při používání kadibudky je toaletní papír. To byste nevěřili, co za patálie s ním musí návštěvníci kadibudky prožívat...

Za prvé, papír je silný, jednovrstvý, hrubý, ekologický, což znamená, že výsledek použití se dá srovnat s použitím jehličí. 

Za druhé, v deštivém počasí, kdy do kadibudky škvírami v bočních stěnách zatéká, je papír mokrý, tudíž neplní svůj účel, neboť návštěvník (nebo spíše návštěvnice) to mokro ze sebe potřebuje otřít, což v tomhle případě dost dobře nejde. Je to asi stejné, jako když vylezete z vany a utíráte se mokrým ručníkem.

Za třetí, v zimě je pro změnu papír zmrzlý. Zkoušeli jste si někdy utřít zadek zmrzlým papírem? Ne? No tak to prosím vás nedělejte.

No a za čtvrté, když fouká vítr, rolička papíru z desky ráda padá na zem a kutálí se a kutálí... a na návštěvníka, který se právě chystá použít kadibudku, se po otevření dveří vyvalí kilometry rozmotaného papíru. Zážitek je o to mocnější, když nějaký dobrák připraví na desku roličky do zásoby... Věřili byste, že tam ještě nikoho nenapadlo ten papír schovat do nějakého uzavíratelného boxu, kam nefouká, neprší a nesněží?

Ale jednu výhodu tahle kadibudka má. V létě si tam tak hovíte, odháníte mouchy, neohoblovaná dřeva z desky se vám zarývají do zadku a zanechávají tam tak nezaměnitelný otisk, popřípadě třísku, okolo vás vlají pavučiny, venku šumí vítr a vy zíráte na sluncem zalité pole plné zlatých klasů žita...

Janinka, kdysi dávno, ve výše zmiňované kadibudce...


Perníková chaloupka


Za barem #44: Perníková chaloupka
aneb
"My jsme ale lišáci...:)"

Zadání čtyřiačtyřicátého kola soutěže najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

A proč že jsme lišáci? Trochu (ale jen maličko) jsme totiž podváděli, protože se nám nechtělo dělat opravdickou perníkovou chaloupku. A protože se nám opravdu hóóódně moc nechtělo :), vymyslela jsem perníkovou chaloupku z kupovaných perníčků s cukrovou polevou. Já krájela, Míša stavěl. Jako náplast přidávám jednu naší opravdovou perníkovou chaloupku z Vánoc předpředpředminulých.

Chlebíčková...


Za barem #42: Obložený chlebíček
aneb
"Chlebíčky máš rád? Jsi můj kamarád! :D"

Zadání dvaačtyřicátého kola soutěže najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).


Skládání ubrousků ála Lotosový květ


Za barem #43: Skládání ubrousků
aneb
"Tohle bych bez Youtube nezvládla..."

Zadání třiačtyřicátého kola soutěže najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Díky téhle soutěži jsem se naučila spoustu nových věcí a plnění tohohle úkolu patřilo mezi jednu z nich. Skládání mě opravdu bavilo, obzvlášť, když jsem příšla na to, že to vůbec není složité. Už se těším, jak si zpestřím vánoční stůl... :)


Pro případné nadšence i návod :) - https://www.youtube.com/watch?v=Zvg6mBQepoo&feature=emb_logo

Kdo bude dnes vařit?


Za barem #45: Vystřihovánky - Kuchař, kuchařka
aneb
"Kuchař bez čepice je jak kostel bez zvonice"

Zadání pětačtyřicátého kola soutěže najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).


Rooibos


Za barem #46: Kouzelný lektvar
aneb
"Chceš potěšit Janinku? Dej jí tuhle "bylinku" :)"

Zadání šestačtyřicátého kola soutěže najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Stejně jako čaje ovocné nemá tenhle nápoj (nebo chcete-li lektvar :)) s čajem nic společného. Bylo by na dlouhé povídání, jaké pozitivní účinky rooibos na lidský organismus má, mohu snad jen vypíchnout vysoký obsah antioxidandů, absenci kofeinu a lahodnou, oříškově sladkou chuť.
S rooibosem začínám každý den a většinou neskončím jen u jednoho šálku...