Dort Groot


Smutná šňůrka s černými korálky, tak by se dal ve zkratce popsat uplynulý rok a na něj navazující ten nový. Jeden korálek, jedna potíž, starost, jeden smutek, průšvih. Soukromě jsem si tohle období pojmenovala na "Leden, ve sračkách jedem, duben, ještě tam budem." Trochu se to období prodloužilo až do roku letošního, tajně však doufám, že už brzy skončí. Ale jako nezdolný optimista jsem na místech a v situacích, kde by to jeden nečekal, i mezi těmi černými korálky sem tam objevila korálek radostný, sněhobíle zářící. 

A právě mezi takové korálky se řadí i jedna únorová dvounarozeninová oslava, na které se sešli všichni, které mám ráda. A dort? Jasně, že byl :). A protože mi poslední dobou dělaly dobře katastrofické a sci-fi snímky, neboť právě u nich si o to víc uvědomuji, že může být ještě daleko hůř, a protože posledním filmem byli Strážci galaxie, byl Groot, kterého máme všichni moc rádi, jasnou volbou :).





A stejně, jako Mistra Yodu o tři roky dříve, i malého Groota nikdo nechtěl sníst. A tak i jeho potkal podobný osud, bude tu s námi v kuchyni do té doby, dokud nesejde na plíseň :). Ty snídaně při svíčkách s ním miluju, hned je veseleji :).

54 komentářů:

  1. Dort vypadá krásně a určitě je i moc dobrý.
    I já už jsem se v životě přesvědčila o tom, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. Když mi před rokem a půl umřel milovaný pes, který po dvou letech následoval naši Bety - fenku, bylo to příšerné. Za osm měsíců, zemřela milovaná prateta, která mě když odešel Black, jako jediná ze všech babiček utěšovala nejvíc. Řekla mi tenkrát, že je jí to moc líto, že ho měla ráda. Zatímco jedna babička řekla, že se to stává - a to v tu chvíli fakt nechceš slyšet. Když potom zemřela teta, taky jsem byla - vlastně pořád jsem v těch sračkách. Každý den, mi ji něco připomene a i po těch deseti měsících, se mi pořád strašně stýská. Nejsem s tím smířená a vůbec nevím, co by bylo, kdybyh kolem sebe neměla rodiče a sestru. Drž se, Janinko.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám to podobné, ale už se v tom tak netopím, snažím se žít tak, jak by se to líbilo babičce. Protože věřím tomu, že kdybych se utápěla ve smutku, tak by mi jednou, až se tam někde nahoře potkáme, pořádně vyčinila :). Stýská se mi, moc, to ano, ale už jinak... I tobě přeji hodně sil!
      A moc děkuji! :)

      Vymazat
  2. Jéééé, tohle by byl dort přesně pro mě:-) Baby Groota miluju:-))) Taky bych ho asi ale nesnědla:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Jani, dort je prostě boží. Věřím, že i náramně chutnal. :-D
    Občas se to tak blbě sejde, že se navléká jeden černý korálek za druhým ... moc ti přeju, aby už ty černé smutné konečně došly a na šňůrku se začaly navlékat krásné a barevné. Držím pěsti :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti, ano, byl skvělý, malinovo-vanilkový, ale řez jsem vyfotit nestihla, mizel prazvláštní rychlostí :).
      Snad je to už všechno za námi, děkuji ti :).

      Vymazat
  4. Můj Chocholoušek mne pochválil a pravil, že jsem po dvou měsících první dobře naladěný pacient.
    No není to skvělá pochvala, potom prima roce, pecka.
    Procházkovic, já slintám, já zase cintám na klávesnici.
    Jak odhazuji kostky, tak mám při takových fotografiích skutečně problém se udržet.
    Ale nehty si fakt neokusuji :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já tedy Chocholouška ještě nemám, ale asi mi vydatně pomáhají antidepresiva, která beru na migrénu :D.
      Kostky taky shazuji, ale neberu to tak striktně, dělám si prasečí víkendy, já totiž nemám vůbec žádnou disciplínu a vidina odměny v sobotu nebo neděli mi pomáhá přežít těch pět zdravých dnů :).

      Vymazat
  5. To je tak úžasné! Také by mi ho bylo líto sníst.
    Mrzí mě, že špatně období stále přetrvává :( drž se, posílám sílu <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc ti děkuji! :).
      Myslím, tedy věřím, že teď už bude jenom lépe! :)

      Vymazat
  6. Ono co se může posrat , to se posere a když je toho hodně je to vážně na Chocholouška. Tohle znám za posledních deset let velmi intimně... dortík super. Já si k narozkám koupila studentskou pečeť!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zvláštní, že to tak má poslední dobou spousta lidí, nestačí jedna sračka, musí jich být hned několik najednou. Snad už bude lépe :).

      Vymazat
  7. Blíží se jaro, Groot nezplesniví, Groot obrazí.
    I´m groot!

    OdpovědětVymazat
  8. Mám docela zvrácenou radost že nejsem sama kdo měl loňský rok jako na houpačce. Ta moje houpačka byla častěji dole než na hoře. Ve vánoce klid a od ledna se to sere zase jinde tak snažím se v sobě najít sílu věřit, že vše dopadne dobře…
    Ten dort je prostě úžasný.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já ho tedy moc na houpačce neměla, spíš se pohyboval někde pod úrovní silnice v kanálech, kudy se valí tuny sraček a který vyvrcholil smrtí milovaného člověka. Ale věřím, že už bude jenom dobře.
      A moc děkuji! :)

      Vymazat
  9. Dort je opravdu nádherný. Jak pravil major Terazky, škoda ho zožrat.

    Ke šňůře z černých korálků - dovedu si představit. Taky jsem měla takhle blbý pro změnu rok předloňský, kdy jsem se ohlušovala filmy, jen ke katastrofickým jsem přidala i dramata typu Prožít si své peklo a později je vytlačovala komediemi a co se fejsu týče, tak neustálými vtípky. Vtipy to na chvíli přehlušily.
    Ta negativní sinusoida se brzy změní a zase tě to vyhodí nahoru. Už to nebude sice stejný jako předtím, ale zase bude svým způsobem dobře. Prostě musíme jít dál. Máš kolem sebe lidi, který tě milují a který miluješ stejně. Rodina je svým způsobem zázrak, který dovede držet nad zemí, tak Jani, hodně zdraví tobě i tvé rodině. A všechno nejlepší k narozeninám, ať je měl kdokoliv!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Vendy, děkuji ti dvojnásobně, za chválu dortu i za milý "nakopávací" komentář. Tomu, že to bude jenom lepší, věřím z celé své duše, smutek tu pořád je, ale už takový jiný, sice bolavý, ale smířený. Už jsem to tu psala výše, vím, že by se babičce nelíbilo, jak se trápím a že by mi tam nahoře, až se jednou potkáme, pořádně vynadala. A za to, že nenosím košilku, asi taky :D. Ti mí tři chlapi jsou mi neskutečnou oporou a já jsem za ně opravdu vděčná :).

      Vymazat
  10. To je fakt úžasný nápad. A moc se povedl. I v tom nočním osvícení je supr. Někdy je hůř, aby pak mohlo být zas lépe. Ale jsou smutné události, které ještě dlouho bolí. Díky za korálky radosti.

    OdpovědětVymazat
  11. Janinko, ty víš, že máš můj obdiv k šikovnosti, veškeré činnosti i chování k blízkým. Teď nemusím psát, že dort, zvláště malinovo-vanilkový je moje slabost, bez ohledu na vzhled, ale otočím tvé bolístky, smutek po babičce. Trochu té tvé babičce závidím. Přestože nemyslím, že by mne potomci neměli rádi-tedy nás oba s manželem, ale jsou asi jiného ražení a vzpomněli by si na nás možná hlavně o Dušičkách nebo snad ti nejmladší v tom směru, že už nebudeme případně hlídat. Soudím to podle toho, že jak je týden dlouhý, když se já nezeptám jak se jim daří, tak nezavolají. Co s nimi je zjistím u jedněch na Facebooku ti další tam nejsou. Neobtěžuji je telefonáty. Prý, když vidí, že svítí skype zeleně tak ví, že žijeme. Nedá se ti to cynické? Je mi z toho smutno. Starí jim zřejmě oslava narozeniny a my jako nejstarší členové rodiny, aby se neřeklo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oni si snad neuvědomují, jak tíživé může jejich chování být. Stačí jim ke štěstí, že vědí, že žijete. Ale občas prohodit nějaké slovo, aspoň jednou za týden zavolat, jak se vám dvěma vede (tedy tobě a manželovi a taky vašim mickám), to by mohli. Růži, co kdybys zkusila jim tohle říct prostě přímo? že potřebuješ slyšet jejich hlas, že stačí i chvilka, povědět, co je nového. Někteří lidi jsou prostě natvrdlí a nenapadne je to. Rozuměj - nestěžuješ si, tak asi není problém, je možné, že to berou takhle. I když je smutné, když si o to člověk musí říct. Drž se, jseš úžasná osůbka, jak tě sleduji, máš můj obdiv.

      Vymazat
    2. Růženko, moc mě mrzí, že to máš takhle. Babičce jsem volala každý týden a poslední rok i dvakrát, třikrát do týdne, když mně, sestře a mojí mamince tak nějak "spadla do klína" a musely jsme se postarat. I když návštěvy, tedy než byla v nemocnici, jsem "flákala", kompenzovala jsem to dlouhými telefonními hovory a trochu mě to mrzí, protože když babička skončila v nemocnici, zjistila jsem, že ono jde tam jet každý týden třeba i dvakrát, byť je to hodně psychicky a fyzicky náročné. Možná to máš takhle i proto, že máš kluky, ony přeci jen dcery se chovají trochu jinak. Bojím se, že jednou to budu mít taky tak, že naši kluci nezavolají...

      Vymazat
    3. Ivanko, já třeba mojí mamce volám obden a když ne, tak mi volá, co se děje a většinou má pravdu. Ale už jsem to psala výše, ono to asi hodně záleží na tom, jestli jsou to synové nebo dcery, vidím to ve svém okolí, ti kluci prostě nezavolají a nezavolají...

      Vymazat
    4. Růženko, úplně jsem zapomněla poděkovat, díky! :)

      Vymazat
  12. Blog CZ je opravdu nezabezpečený, jednak mi to signalizuje můj mobil a pak mi s mojí adresou co na blogu mám nejdou dávat komentáře k vám na blogspot i když tu možnost dávají, dokonce může být i anonymní. Jelikož se už delší dobu stěhují, resp. zakládám si vše co mě zajímá (hlavně recepty :-)) na blogspot.
    Problémy nechodí skoro nikdy samotné, líbí se jim společnost jim podobná. My jsme si začali užívat v únoru, celonárodně. I když v Toskánsku je celkem klid a naštěstí nemusím v blízké době nikam cestovat . Ať se ti na novém bydlišti daří!
    Dort je krásný, opravdu škoda sníst!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, můžeš psát i s blogovou adresou, v možnostech máš i adresu url, tam dáš jméno a blogovou adresu. Jen je to trošku komplikovanější než komentování přímo, jako je tomu na blogu. Ale jestli budeš i na blogspotu, tak to bude jednodušší (postupné přezálohování nebo přenos článků na blogspot doporučuji, byla by to fakt škoda.

      Vymazat
    2. Růženko, na Blog.cz jsem tak naštvaná, že jsem od té doby, co jsem se přestěhovala, nebyla na titulní stránce. Ještě chvíli nechám hlavní stranu mého blogu s odkazem na ten nový a pak ho definitivně zruším, jsem kliďas, ale nervy mi to pocuchalo dost.
      Poslední dobou na tebe dost myslím v souvislosti s virem, držím pěsti, ať se vám to tam vyhne. A děkuji! :)

      Vymazat
  13. Všichni jsme Groot... vydařil se ti naprosto luxusně... jsa momentálně zavalena krabicemi ze všech stran, rozhlítaná mezi dvěma domy se asi na nic delšího a smysluplnějšího nezmůžu, ale miluju tu závěrečnou scénu, kdy je všechny ochrání. A hned potom tu po titulcích "Ukliď si pokoj!" :D a ve dvojce se mihnul David Hasselhoff :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Víš, že já taky, je to takovej krásnej doják, až by chtěl jeden v těch jeho větvičkách se světýlkama bych schovanej taky :). A moc děkuji! :)

      Vymazat
  14. Příjemná společnost. Zdobí a neodmlouvá.

    OdpovědětVymazat
  15. Dort je opět parádní, také by se mi ho nechtělo nakrojit, ale když slyším o té náplni Grootovi bych se omluvila a dala se do něj. Držím ti všechny palce, aby ty korálky byly opravdu už jenom ty veselé. Většinou se říká do třetice ať dobrého nebo zlého, tak věřím, že už to špatné máš za sebou. Moc zdravím ☺☺☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc ti děkuji za milý komentář, taky doufám, že už budou korálky hlavně veselé :).

      Vymazat
  16. To je ale úplně profesionální dort! Nádhera!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak proti tomu budu důrazně protestovat, protože já tam ty chyby vidím :D, ale moc děkuji! :)

      Vymazat
  17. Toz to je pěkný dortík... Vzhledem k tomu, že prožívá těžké období, máš hodně pozitivně laděný blog, aspoň mi to tak připadá..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti, snažím se do toho moc nespadnout, nemám moc ráda depresivní prostředí, tak proč si ho dělat ještě tady, že jo :).

      Vymazat
  18. Tak to se vůbec nedivím, že ho nikdo nechce sníst. Taky s holkama Groota zbožňujeme, toho maličkého ještě o něco víc než předchozího dospělého. Na ten jeho tanec bych mohla koukat celý den. :D Dort je překrásný a jsem moc ráda, že se na té dlouhé černé niti, co se táhne už tak dlouho, našel také nějaký ten světlejší korálek. Tak ať jich přibývá. Držím palce a posílám pozdravy. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem moc ráda, že i ty se řadíš mezi milovníky mrňavého Groota! Mám ho ráda i jako velkého, ale ten prťousek má prostě něco, co moje srdíčko uchvátilo ještě víc :).
      A moc ti děkuji! :)

      Vymazat
  19. Vypadá nádherně! :) Poslední fotku mu dodává úplně jinou atmosféru.

    OdpovědětVymazat
  20. Miluju Groota, představa že bych ho měla jíst i jen jako dort ... koukám nejsem jediná. Krásný je Janinko. :-)
    Přeji ti hodně síly na všechno co tě tíží, smutek odejde i když to někdy trvá déle než by jsme chtěli, a vzpomínky zůstávají v naších srdcích. Snad už bude jen dobře. ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti moc :), myslím, že už jsem, nebo spíše jsme, na dobré cestě za těmi krásnými korálky :).

      Vymazat
  21. Este minuly tyzden by som sa opytala : Kto to je??? Ale cez vikend som mala dve hodiny volno tak som si pozrela Strazcov galaxie a už vieeeeem. Ten je úžasný, krásny... asi si na narodeniny u teba nechám vymodelovat nejaku obľúbenu postavicku. Ono sa to u nas mení. každú chvíľu donedavna to bol Miro Jaros (toho radsej nebudeme modelovat 😂😂😂😂) Momentalne je to Chase z tlapkovej patroly ale ako ho poznam, do leta toho ešte bude. No ja by som toho Groota zjedla. Doslova aj metaforicky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéje, to jsem ráda, že tu je ještě někdo, kdo zná Groota, byť je to jenom krátce :).
      A moc ti děkuji! :)

      Vymazat
  22. Tvoje dortíky jsou taková malá umělecká díla. Je v nich tolik fantazie, až to bere dech. A dýchá z nich láska...( ◜‿◝ )♡

    OdpovědětVymazat
  23. Film neznám, ale figurka je kouzelná a o lentilky bych se s ní kamarádsky rozdělil :).

    OdpovědětVymazat
  24. Milá Janinko,
    já si tě zapomněla dát do Bloglovinu! Ještě že komentuješ - a já si řekla - copak je s sní?!
    Málem bych prošvihla tenhle dortík! Já miluju tu tvou originalitu! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc ti děkuji, milá doktorko, jsem ráda, že si mě zase našla :).

      Vymazat
  25. Čárku před "že" si čtenář představí. ;-)

    OdpovědětVymazat

Milí čtenáři, děkuji vám za nakouknutí a komentář :).