Antipotratové Polsko

 

Upozornění - tento článek je místy syrový a pojednává o velice citlivém a třaskavém tématu. Fotografie s tím související jsem do článku vložila jen jako odkaz. Ponechávám tak na zvážení každého z vás, zda  jej otevřete a zda budete ve čtení pokračovat, či nikoliv.

"To mi zase jednou páni poslanci zvedli mandle" napsala bych, kdyby se mi příčila vulgární slůvka a kdybych nějaké mandle měla. Ale protože mandle nemám a moje huba občas potřebuje provětrat, můžu směle napsat, že mě ta hovada polská poslanecká pěkně rozčílila (snažím se mírnit, ale život v drsném kraji jemnocitu zkrátka neprospívá, tak mi, prosím, promiňte, kdybych se rozvášnila). Ačkoliv mám z poloviny polskou krev a tuto zem velmi miluji, nemůžu pochopit, co za sebranku v této vládě sedí. Ne, že by to u nás bylo lepší, ale poslanci ultrakonzervativní strany Solidární Polsko, bývalí členové strany Právo a spravedlnost, kteří evidentně podstoupili hodně nepovedenou lobotomii mozku, ti se u nás hned tak nevidí. A o co jde?

To, že Polsko má jeden z nejpřísnějších zákonů o potratech na světě, je všeobecně známo. Zákon povoluje ukončení těhotenství pouze v případě, že vznikne následkem znásilnění či incestu, pokud plod vykazuje známky těžkého poškození, jež nejde nijak zvrátit, nebo nevyléčitelné nemoci, která vážně ohrožuje jeho budoucí život, nebo pokud těhotenství ohrožuje život či zdraví těhotné ženy. Tento přísný zákon se v zemi porušuje hned dvěma způsoby, ten první si vzali na starosti věhlasní páni gynekologové, kteří naoko mravně káží a potají za tučnou sumu, použiji-li syrová slova jednoho z diskutujících na polských stránkách, "škrábou, až se z nich kouří". Tím druhým je ignorace lékařů, kteří si hrají na Boha a zákrok, k němuž je skutečně pádný a zákonem povolený důvod, neprovedou. Zamítavý výrok lékaře "do počtu", který je potřeba k souhlasu a provedení zákroku a který kolikrát ženu ani nikdy neviděl, tak ničí životy nevinným lidem. Případ paní Agnieszky, kdy bylo věhlasným lékařem Chazanem dopuštěno narození dítěte bez části lebky a bez vyvinutého mozku (fotografie ZDE), hnul před lety polskou veřejností. Bohužel, vlivná církev a slepá víra způsobily, že spousta lidí byla schopná obvinit ženu z toho, že chtěla zabít své dítě, neboť uvěřila lékaři, který hlásal, že dítě má šanci po operaci přežít a vést plnohodnotný život a že ukončení těhotenství by bylo krutou smrtí, při které je dítě rozcupováno na kousky. Záměrně lhal, protože to zní daleko lépe, než kdyby řekl, že v tomto případě by žena po vyvolání potratu porodila mrtvé dítě. Vcelku. Dítě se nakonec narodilo císařským řezem a umíralo v agonii pod obřími dávkami morfia deset dní. A už tak přísný zákon členové politické strany Solidární Polsko (kam se slůvko solidární dostalo zřejmě nedopatřením), vyšlechtili do extrému a do dalšího čtení protlačili návrh, který by zakazoval ukončení i takových těhotenství, u kterých se zjistí, že je plod těžce postižený.

Opravdu by mě zajímalo, kdo z těch navrhujících a hlasujících pro návrh se někdy ocitl v kůži rodiče těžce postiženého dítěte? Kdo z nich prožil duševní peklo, kterým rodiče, kteří se musí rozhodnout, zda si postižené dítě ne(ne)chat, prochází? A jak by zvládl duše bol, kdyby se rozhodnout nemohl? Kdo z nich by se vzdal kvůli postiženému dítěti, které vyžaduje celodenní péči, zaměstnání, a kdo z nich by dokázal vyžít z almužny, kterou stát takovýmto rodinám přispívá? Kdo z nich by se dokázal s myšlenkou celoživotní péče vyrovnat a situaci v rodině by ustál? Kdo z nich by byl schopen strávit pohled na fyzickou či duševní bolest, kterou by týdny, měsíce či roky prožívalo jejich dítě?

Nejspíš nikdo. Jim stačí ohánět se žvásty, že "Bůh to tak chtěl". 

Tolik můj předělaný, o nové informace doplněný a zhuštěný výkřik z léta páně 2012. Tento šílený návrh zákona byl tenkrát spolu se svými více či méně šílenějšími bratříčky vzešlými ze strany Občanská platforma (naprostá legalizace potratů a jejich financování z Národního fondu zdraví a vyučování minimálně jedné hodiny sexuální výchovy už v první třídě základní školy) smeten ze stolu a všem se alespoň trochu ulevilo. V roce 2016 vystrčila se stejným tématem růžky strana Právo a spravedlnost, ovšem díky masivním protestům pod tlakem veřejnosti strana ze zpřísnění potratového zákona couvla. O to větší šok způsobilo letošní říjnové rozhodnutí polského Ústavního soudu, ve kterém se uvádí, že část zákona o legálním ukončení těhotenství v případě těžkého poškození plodu je v rozporu s Ústavou Polské republiky. V zemi se ročně provádí okolo 1.100 ukončení těhotenství v důsledku genetického poškození plodu a okolo 200.000 žen ukončí těhotenství v zahraničí nebo nelegálně, kdy ženám i lékařům, kteří interrupci provádějí, hrozí 2-12 let vězení. Se zpřísněním potratového zákona souhlasilo pouze 15% obyvatel země, a proto by mě ani ve snu nenapadlo, že se těm bestiím podaří nakonec svůj záměr dokonat.

A jak se jim to povedlo? Strana Právo a spravedlnost si notuje s katolickou církví, která je jejím hlavním spojencem a ke které se v Polsku hlásí neuvěřitelných 96% obyvatel. Za její významnou podporu v posledních dvou volebních obdobích, kdy strana volby vyhrála, se jí tímto způsobem revanšuje v jejím boji proti potratům. A nedalo jí to ani moc velikou práci, protože Ústavní soud tvoří až na jednoho člena lidé dosazení stranou Právo a spravedlnost. Ruka je v rukávě, mocipáni i církev mohou být spokojení... nebo ne?

Církví v posledních letech otřásá jeden skandál za druhým, společnost trápí zejména pedofilní kněží a sexuální zneužívání. Co se může, to se zamete pod koberec, protože neposkvrněný obraz církve je důležitější, než zraněné duše zneužívaných dětí. Už jen tato neúcta k obětem násilí bije do očí v kontrastu s tím, jak církev urputně bojuje proti potratům a zabíjení dětí. Po výroku Ústavního soudu se již přes týden společnost bouří, ženy i muži stávkují, v době druhé vlny koronaviru považují toto rozhodnutí za účelové se snahou zakrýt naprosté nezvládnutí pandemie. Ženy, které v sobě nosí nemocné dítě a mají povolení k přerušení těhotenství, jsou zoufalé, neboť žádná nemocnice jim už dveře neotevře. Společnost se v protestech zaměřila nejen na představitele strany Právo a spravedlnost, Jaroslawa Kaczyńského, ale překvapivě také na církev. Uzdu vášním popustili všichni, protestuje se v kostelích a na mších, vzduchem létají řízné hlášky jak ze strany protestujících, tak z církve a ze strany Právo a spravedlnost. Jedna za všechny, která vystihuje aktuální situaci - kněz a katecheta na základní škole o protestujících ženách prohlásil, že jsou to "vzteklé kurvy". Lech Kaczyński, dvojče Jaroslawa Kaczyńského, bývalý prezident, který před deseti lety zahynul při letecké havárii ve Smolensku, a jeho žena Marie se musí v hrobě obracet. Před svou smrtí, za plné podpory své ženy, prohlásil: "Pokud jde o otázky související s potraty, domnívám se, že kompromis dosažený před 15 nebo 14 lety je kompromisem, který nesmí být porušován. Opakuji - nesmí být porušován!"

Tajně a velice opatrně doufám, že strana i církev, pokud necouvnou, to mají spočítané. Strana v následujících volbách a církev v prázdných kostelích a pokladničkách.

69 komentářů:

  1. Dá se pochopit, že věřící mohou mít problém s ukončením života plodu, ale vůbec ne s tím, když se má narodit postižené dítě. A pak to vede k tomu nelegálnímu potratovému "byznysu" a potratové turistice a ženy, které si to z finančních důvodů nemohou dovolit, riskují potraty "svépomocí" s mnohdy tragickými následky.
    Nikdy mně nebylo jasné, že ti choleričtí skřeti Kaczynští mohou mít v Polsku takovou podporu. A ten, co je po smrti, si ji zavinil sám, když nutil piloty k přistání v rizikových povětrnostních podmínkách, druhý z toho pak ještě udělal kampaň, že šlo o atentát. Ale možná teď někoho taková myšlenka napadne v souvislosti s ním.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Skřetem jsi se trefil do gusta mojí tetě, ta Kaczyńskému totiž neřekne jinak. Absolutně nechápu, kde vzalo Právo a spravedlnost takovou podporu ve volbách, když se lidé bouřili proti každý měsíc se opakujícím tryznám pořádaných Kaczyńskim po smrti jeho bratra prezidenta. Průvody papalášů procházely městem plným zábran a omezení, stálo to strašně moc veřejných peněz, policie, která by byla potřeba jinde, musela být přítomna v masivním měřítku. Škoda mluvit.

      Vymazat
  2. Když se víra vyprázdní, zbydou už jen rozvody, potraty a homosexuálové. Ač jsem křesťanka, jsem velmi ráda, že u nás církev není v pozici mocipána jako v Polsku, protože z toho nikdy nevzejde nic dobrého - jak ostatně vidíme v přímém přenosu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U nás, myslím, nic takového nehrozí, Čechy jsou, co se týká čísel věřících, ve světovém měřítku někde na konci. Pokud by církev požadovala víc, se zlou by se potázala.

      Vymazat
  3. Mé kamarádce se díky špatné diagnostice před 35 lety narodila holčička bez části hlavičky, přežila pouze jedno odpoledne, ale zanechalo to obrovské šrámy na psychice matky, dodnes nezapomněla.
    Tyto středověké praktiky do moderního světa nepatří a skutečně žena, potažmo partneři by měli o dalším životě rozhodovat sami, uvážlivě, s citem a rozumem.
    Po druhé jsem otěhotněla nevhodně, ve špatný čas a krize našeho manželství rozhodla.
    Tenkrát jsem to viděla jako snadné řešení, dnes velice, velice lituji a je to má 13.komora.
    Ale to důležité !!!! ... měla jsem šanci se rozhodnout, což bylo mé a partnerovo svědomí.
    Taky doufám a věřím, že společnost půjde kupředu, nikoliv zpět za vysokou cenu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Každý z nás má nebo zná někoho, kdo má svou 13. komnatu. A nikomu nepřísluší soudit, pokud nebyl v kůži souzeného a neprošel si tím, čím on.
      Jsem ráda, že u nás je ještě svět relativně v pořádku, že máme možnost volby.

      Vymazat
  4. Janinko, tohle téma je tak ožehavé, že k tomu napíšu jen tolik: jak může nějaký kněz k tomu mít hlavní slovo? Církev by měla vyvodit důsledky z jejich středověkých pálení lidí a držet hubu.Ať se starají o to, aby neprznili děti.Pokud se jedná o můj skromný soud - napsala jsi to nádherně, obdiv!
    Jiřina z N.
    Mám známou, kterou kdysi znásilnili tři vojáci a dítě si nechala, pak se vdala a má děti i s manželem, ale já bych to nedala!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti, Jiřinko. Je děsivé, kolik smutných příběhů na toto téma je kolem nás.

      Vymazat
  5. Uf, velice těžké téma a výborně zpracovaný článek.

    Odjakživa jsem přesvědčena, že právě o téhle záležitosti by neměli mít možnost rozhodovat ani politici, ani církev, ale především ženy samotné, protože těch se to opravdu týká.

    Ti staří pokrytci k tomu přistupují, jako by to pro ženu bylo rozhodnutí na úrovni toho, zda si dá zmrzlinu vanilkovou nebo třeba malinovou... :-/
    Přitom dostat se před toto rozhodnutí, to musí být tak neskutečné trauma na celý život, a to i v zemích, kde to je legální...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti.
      Příměr se zmrzlinou je velice trefný. Lidé, kteří o tom v Polsku rozhodovali, jsou převážně muži, je to tedy o to horší, že o osudu žen rozhoduje někdo, kdo nemá s těhotenstvím a problémy s ním spojené žádnou zkušenost.

      Vymazat
  6. Vzpomínám na komise, které u nás rozhodovaly, zda povolit nebo nepovolit žádost o přerušení těhotenství. Byly v nich převážně baby z uličního výboru vlastně rozhodovaly o osudu mladých žen zda mít nebo nemít dítě. To samozřejmě nebylo nic příjemného, ale nějaká pravidla tam existovala. Příšerné je, že v současné době rozhodují o osudu rodičů i dětí převážně arogantní chlapi, kteří si myslí, že jejich moc je bezbřehá. Bohužel, zatím jim to vychází, ale věřím, že přece jenom rozum zvítězí nad šílenou arogancí, která teď v Polsku panuje. Je mi těch žen opravdu líto, na nich je rozhodnutí, zda chci, nechci nebo prostě nemůžu dítě mít, ať už mají jakýkoliv důvod. Je to jejich život.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také věřím, že rozum zvítězí a zpřísnění tohoto zákona zruší. To, co se momentálně děje v Polsku na ulicích ve městech i městečkách, je od pádu komunismu věc naprosto nevídaná.

      Vymazat
  7. Jak si církev přivlastňuje právo rozhodovat o osudech jiných. Obdivuji ty, kteří se rozhodnou přivést na svět postižené dítě, o které budou celý život pečovat. Ale je to jejich svobodná volba. A nikdo by neměl matku nutit, aby přivedla na svět těžce postižené dítě.
    Nebyla jsem vychovaná ve víře a když se podíváme zpět do historie, kolik zla bylo spácháno ve jménu náboženství. A děje se tak dodnes.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je neuvěřitelné, jak moc církev dokáže ovlivňovat životy lidí, jak v tom dobrém, tak v tom špatném smyslu.

      Vymazat
  8. Mojí kamarádce se narodila dcera s diagnózou mikrocefalus. Dceři bude 40 let a maminka se o ní celou tu dobu stará. Zanechala práce, zkrachovalo jí manželství. Každý týden v Motole, kdy jí doktoři řekli, že dcera bude "ležák". Pak sehnala nějakého léčitele, který Adélu ve třech letech posadil.... tehdy nebyla diagnostika na takové úrovni, jako je dnes. Věřím, že kamarádka má svou dceru ráda, obětovala jí v podstatě celý život. Už před spoustou let řekla, že kdyby tušila, že porodí postižené ditě, rozhodla by se pro interrupci.
    Církev má v Polsku téměř neomezenou moc, spolu s Kaczynskim a spol. a po rozhodnutí Ústavního soudu budou přicházet na svět postižené děti? Pocházím ze severu a u nás byla spousta ústavů sociální péče, kde takové děti přežívaly.
    Ne každá máma bude mít tolik sil a současně lásky, jako maminka Adély.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, vzpomeň si na ty ÚSP v Lobendavě, Poustevně, v Brtníkách a okolo, co jich tam bylo, a že by rodiče těch postižených dětí všichni chtěli ty děti mít? Třeba ty nebohé ležáky? Je to těžké téma. Jiřina z N.

      Vymazat
    2. Alenko, uvedla jsi ještě jeden důvod ohledně porodů postižených dětí a na který jsem zapomněla - rozpad manželství. Slyšela jsem mnoho příběhů, kdy muž situaci neustál a od rodiny odešel. A soudit je za to nemůžu, nevím, jak bych se zachovala v jeho kůži.

      Vymazat
    3. Zapomněla jsem ještě dodat, že poslanci v čele s magorem Kaczyńskim si neuvědomují, že péče o takto postižené děti, které by byly donuceny se narodit, bude velice nákladná. Daleko nákladnější, než zajištění přerušení těhotenství.

      Vymazat
    4. Mi osobně připadá na tom všem děsivý ještě další pohled - pro rodiče postižených dětí podle mě musí být ohromně těžké zvládnout i obavy, co bude s oním dítětem a kdo se o něj tak postará, až zůstane časem samo. Alespoň mě by toto dost drtilo.

      Vymazat
    5. Máme vedle ve vchodu sousedy, počítám, tak přes 70 jim bude. Mají mentálně i fyzicky postiženého syna, možná kolem padesáti. Starají se o něj od narození a i když si letos už museli nechat udělat plošinu, je vidět, jak jim síly ubývají. Obdivuji je a zároveň nechápu, jak tohle mohli vydržet. Sama si nedokážu představit, že bych takový život žila, ale kdo ví...

      Vymazat
  9. To je velmi choulostivé téma...

    Jsem ráda, že jsem tam, kde dneska jsem. Že za mě rodiče bojovali, že se o mě starali, když to bylo třeba. Nebylo to jednoduché, ale jsem jim vděčná. V mnoha případech, bych díky svému handicapu byla ztracená i dneska, kdyby nebylo rodičů, nebyla bych tam, kde jsem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tvůj příběh jen dokazuje, že možnost mít volbu je jen dobře. Jsi prima a tvoji rodiče mají mou úctu.

      Vymazat
    2. Doufám, že jim jednou budu moci vrátit to, co pro mě udělali. Dneska chodím o berlích, ale chodím.

      Vymazat
  10. Církev a mocipánství - to dohromady vždycky smrdí průšvihem.

    OdpovědětVymazat
  11. Je to choulostivé téma, ale stále aktuální , každý má své pro a proti. Když se interrupce zakáží, budou se praktikovat dál, buď za peníze nebo u různých “felčarů” kde jde kolikrát o život. Nemyslím, že je to pro ženu lehké rozhodnutí a když to udělá, má pádný důvod . Podobná situace byla za komunismu v Rumunsku a pak se zjistilo, že je spousta opuštěných dětí které žily prakticky pod mosty a živily se tím, co našly na skládce . Tam nešlo o náboženství , ale o nárůst porodnosti, byla zakázána i antikoncepce. V Itálii, kde má církev svou váhu , i když poslední dobou vychází na povrch co je to za spolek, je interrupce povolená i pilulka která může potrat vyvolat. V kostele sice brblají, ale tady se říká “ dělej co ti farář říká, ale nedělej co on dělá “ Myslím, že to hovoří za vše ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pamatuji si, jak babička jela někam na zájezd přes Rumunsko. Líčila tenkrát, jak všude byla spousta žebrajících dětí, teď už vím, proč tomu tak bylo. Extrémy nejsou dobrou volbou a nikdy nedělaly dobrotu.

      Vymazat
  12. Je výsostné právo ženy rozhodnout, zda ten shluk buněk ve svém těle nechá dorůst a následně porodí dítě. Žádný pupkatý impotent ve vládě nebo v církvi není oprávněn rozhodovat místo ní. Demonstrovala bych taky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naštěstí už si to lidé uvědomili, přála bych jim, aby to klaplo.

      Vymazat
  13. A potraty se budou dělat načerno. Neodborně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takže tak, jako doposud, v potratovém podsvětí, v lepším případě za hranicemi.

      Vymazat
  14. Velmi razantní postup by nebyl na škodu. Všechny ty děti , které se moc postižené narodí a nemohou se o ně rodičky starat, by měly přivést do parlamentu nebo přímo na fary do klášterů církevních, aby se o ně museli postarat ti, co na nesmyslném zákoně trvají. Snad si to Poláci vydupou. Je přece 21. století ne středověk. I když mi mnohdy připadá, že se tam myšlení lidí vrací.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růženko, moc se mi líbí, že i přes generační rozdíl mezi námi máš moc fajn moderní názory :). Tvůj nápad s razantním postupem není vůbec špatný!

      Vymazat
    2. Růženko, přesně nad tím jsem ráno uvažovala, všem těm, kteří o tom rozhodují, bych na rok přikázala tvrdý režim v roli pečujícího - s tím, že by měli minimální příjem rovný tomu, na který dosáhnou rodiče z dávek, protože nemohou chodit do práce. Plus veškerý svůj volný čas by museli trávit péčí o nemohoucí v ústavech, aby neměli prostor na přátele, zábavu, sport, odpočinek atd... A až poté by mohli mít právo nějakého hlasování o takto závažné záležitosti.

      Vymazat
  15. Potratem jsem si prošla jako 15 letá holka. Přesto, že jsem to v hlavě měla srovnané a byla jsem ráda, že jsem otěhotněla, protože s přítelovi strany byly nějaké problémy jsem musela na potrat. Donutila mě mamka a dlouho jsem jí to měla za zlé, ale chápu to. Chtěla, abych se vyučila a šla pracovat a prožila si život sama s partnerem. Netušily jsme že budeme moct mít miminko., ale doufali jsme v to i když po potratu jsou také nějaká rizika. Ve 22 letech jsem otěhotněla se stejným mužem a děkuji za to dušičce, která si nás vybrala. Myslím, že každý z nás by měl mít právo o rozhodování zda půjdeme nebo ne. A kord, když tam jsou nějaká postižení. Neříkám, každý má právo na život, ale jelikož jsem viděla pár dětí s těžkou mozkovou obrnou. Můžete to udělat a nechat takto dítě žít? Já sama nevím co bych dělala. Ani jak bych se zachovala, ale furt máme právo volby a to bych neodebírala nikomu.. Snad to dopadne dobře..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A o tom to je, ať se rozhodne každý podle svého svědomí, ale ať má právo volby.

      Vymazat
  16. Ako alarmujúce vnímam, že návrh na sprísňujúci zákon bol podaný aj u nás, a som rád za každého, kto sa postaví týmto "katolibancom" na odpor, či na Slovensku, Poľsku, alebo kdekoľvek inde. Prísny zákon v Poľsku však bol porušovaný aj iným spôsobom: tým, že niekto prezrádzal lekárske tajomstvo a tak prišli samotní veriaci na miesto, kde mala byť vykonaná interupcia ešte pred tehotnou ženou, aby sa tomu snažili zabrániť. Neexistuje žiaden zmysel v tom odrodiť dieťa, ktoré nemá šancu žiť bez bolestí a problémov -ako bolo spomenuté v komentári vyššie, iba to traumatizuje matku. Samozrejme iné sú prípady, keď si rodičia nemôžu dovoliť dieťa z ekonomických dôvodov, vtedy by im snáď malo byť umožnené uložiť dieťa do hniezda záchrany, hoci aj to má negatívne dôsledky -ako pocity viny u rodičov alebo problém s identitou u dieťaťa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že jsem o tom, že se u vás něco podobného děje, četla.
      Fanatici, kteří chodí s transparenty před nemocnice, jsou u nás staří známí, naštěstí u nás vyzrazení lékařského tajemství nehrozí, protože se vše děje legálně, nedovedu si ale představit být v kůži polské ženy, která by tohle vše musela podstoupit.

      Vymazat
  17. Jiný kraj, jiný mrav... Ale tady je problém že ti, kteří rozhodují, si myslí, že se jich problém netýká..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná, kdyby se jim něco podobného stalo, by názor změnili. A možná taky ne, šli by "příkladem"...

      Vymazat
  18. Fukčarinka-vseobecne vnímám Poláky za velmi zaostalé v tomto směru,vzpomínám,když táta mě vštěpoval do hlavy,že církev může za všechny nepokoje v celém světě ať ji v historii a nyní zákazy potratu v Polsku.
    Bydlíme v příhraničí a vím,že je veřejným tajemstvím,že k nám jezdí ženy sousedů na potravy. Je mě jich líto a ubohé ty co o všem rozhodují bych nejraději vystavila tomu všemu utrpení,které ty ženy musí řešit včetně těch rizikových těhotenství a všeho co k tomu náleží. Je to ubohé, v dnešním století neuvěřitelné,bohužel víra je přednější. Zase si to dělají na druhou stranu věřící sami,jdou a poslouchají jak s
    stádo ovcí. Neuvěřitelné zatemněné mozky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Církev v Polsku měla vždy velký vliv a poté, co z této země vzešel milovaný papež Jan Pawel II., se její pozice ještě více upevnila. Naštěstí mnoho polských mladých si papeže nepamatuje a uvědomuje si, že církev v zemi páchá spoustu zla a čím dál častěji se od ní odvrací.

      Vymazat
  19. Propojení vlády a cirkvi nikdy nepřineslo nic dobré, jen další bič na prostý lid, tentokrát s “božím” posvěcením. Cirkev by mala patrit do historie stejně jako třeba rytíři nebo parní lokomotivy :-) Víru (v cokoliv) může mít každý člověk v sobě. Na to nepotřebuje kostely a celou armádu kněžích, aby jim říkali k čemu a jak správně se modlit. Každý my měl mít v životě možnost svobodné volby, i když by byla (podle někoho) nesprávná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Známe to už ze středověku, církev a král pospolu byla téměř vždycky pro obyčejný lid třaskavá kombinace.

      Vymazat
  20. Je mi smutno z toho, co se v Evropě ve stínu koronakrize děje. Bělorusko, Polsko, Francie...to vůbec nejsou situace, které by se měly ve 21. století dít.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A když se ke koronakrizi přidá migrační krize, jejíž následky se Evropou táhnou už několik let, třeba poslední útok ve Vídni z pondělního večera, je z toho smrtící koktejl. Nevím, co je horší.

      Vymazat
  21. ...a dnes sa striela v srdci Viedne! Kedy z niektoprestane s tou vychovou "poslusnych veriacich"?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To už nie je ani tak viera, ako skôr fanatyzmus.

      Vymazat
    2. To už nie je ani tak viera, ako skôr fanatyzmus.

      Vymazat
    3. Je to smutné, myslím na vás. Kdyby tenkrát Mohamedovi Chadídža, jeho žena, které se svěřil, že má podezření, že se asi zbláznil, neodporovala, mohlo být všechno jinak. Ona ho místo toho poslala za svou sestřenicí, která v něm spatřila proroka. A zlo bylo na světě.

      Vymazat
  22. Janinko, nemám na to číst to celé podrobně... tak jsem jen prolétla očima, tak promiň. Jinak souhlasím s tebou. Tuhle zprávu jsem také zaregistrovala a také mě "vytočila".

    OdpovědětVymazat
  23. Přesně proto nesnáším náboženství. Všem z tohoa korát mrdá v hlavě. Každý neustále kydá špínu na radikální muslimy, ale že radikální křesťani jsou stejná pakáž, to už nikoho nezajímá. Fakt zrůdnost. K Polsku jsem měla výhrady vždy a teď už k nim nemůžu (jako k vládě a církvi) mít ani špetku respektu. Blahopřeji k posunu do středověku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako všude, tak i tady by mělo platit "všeho s mírou". Bohužel, zradikalizovaní fanatici se najdou všude.

      Vymazat
  24. Jsem ráda, že ses k tomuhle tématu vyjádřila. A neskutečně mě sere (pardon, ale jo), že se prostě něco takového může stát. A bojím se, popravdě, že dřív nebo později by se nějaká podobná hovadina mohla začít dít i jinde. Prosím, prosím, vzpamatuj se, světe. Je to šílený a naprosto to nechápu. Být Polka, nejspíš emigruji (což je asi zbabělé, ale prostě v něčem takovém se přece nedá žít...)

    Díky žes o tom napsala, musí se o tom co nejvíc mluvit a co nejvíc se proti tomu protestovat. Tohle se netýká jen polských žen, oni by podobnou spásnou myšlenku mohli mít i někteří chytráci u nás nebo v Americe nebo tak...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti moc, jsem ráda, že i zástupce mladé generace to vidí stejně :).

      Vymazat
  25. Jani, promiň prosím za tu blbost, co jsem napsala před minutkou, ale už počtvrté se pokouším napsat komentář a vždy to celé zmizelo a teď, kdy ve zlosti napíšu jen jedno slovo, protože už s tím vůbec nepočítám, se najednou komentář objeví.
    Jinak jsem samozřejmě taky šokovaná z podobného nápadu. Ženy by měly mít hlavní slovo v tom a právo rozhodovat ve věci, která se jich tak intimně týká. A v případě dětí, u kterých je od počátku jasné, jak moc budou postižené, není vůbec o čem mluvit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V pohodě :D, taky na Blogspotu se mi to taky stalo jednou, kdy nebyla chyba na mojí straně. A to si pokaždé říkám, vytrénovaná z Blog.cz :D, že si komentář před zveřejněním vždycky zkopíruju. A pak rozvášněná zapomenu.
      Zatím je v Polsku v tomhle směru ticho po pěšině, všechno tam válcuje koronavirus, držím jim pěsti, aby to zvládli, není to tam ani trochu dobré.

      Vymazat
  26. To, co se děje v Polsku, je opravdu neuvěřitelné. Jsem křesťanka, ale s tímhle hluboce nesouhlasím. Nikdo nemá právo rozhodovat o tom, co se děje v těle ženy, jen ona sama.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jejich církev má dlouhé prsty, dokonce tak dlouhé, že jsem byla jako dítě pokřtěná, protože tam se to tak prostě dělá. Katolická církev má další ovečku v podobě jedné čárky, přitom spíše tíhnu k buddhismu.
      Sama jsem zvědavá, jak to tam dopadne, doufám, že tak, abych se za svou krev nemusela stydět.

      Vymazat
  27. Věřím v boha po svém a držím se hesla - že na nás nenaloží víc, než dokážeme unést – ale mám taky rozum v hlavě a pokud se matka necítí na péči o postižené dítě je tedy asi lepší, aby se nenarodilo…

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S ukončením těhotenství z rozmaru a z lehkovážnosti nesouhlasím, ale neodsuzuji. V případě těžce postižených dětí mi šance nemít možnost volby přijde jako návrat do středověku.

      Vymazat
  28. Je to děs. A jak se žije postiženému dítěti, resp. jeho rodině, tak o to se už ta slavná vláda nezajímá? Přivézt na svět postižené dítě není proti lidskosti? A kde jsou lidská práva matky? Já myslela, že žijeme v moderní době a ne v době hlubokého temna

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je. Snad se jim podaří to rozhodnutí nějak zvrátit, i když teď tam mají díky covidu úplně jiné starosti.

      Vymazat
  29. Neuvěřitelně z toho mrazí a člověk nestačí žasnout, co je všechno možné. Běhá mi mráz po zádech a v hlavě se mi vybavuje vzpomínka na mé vlastní zvažování potratu v případě, že mi testy na genetické vady dopadnou katastrofálně. Dopadly... ale na ultrazvuku se naštěstí nepotvrdily. I tak mě to stálo týden bezesných nocí a bezpočet teorií a slz a nedokážu uvěřit, že ve vyspělém světě je možné vypouštět z pusy to, co se vypouští.. a nejen z pusy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kachničko, mně zase genetické testy dopadly dobře, ale na ultrazvuku bylo všechno špatně. Nedovedu si představit, že bych tu volbu neměla.

      Vymazat
  30. Toto je inak šialené. A aj u nás to chceli presadiť kotlebovci ale našťastie im to neprešlo. Podľa mňa len jeden človek môže rozhodnúť o tom, či dieťa vynosí alebo nie a tou je matka. A o znasilneniach by som sq už ani nebavila to by automaticky malo končiť potratom. Chudák potom to dieťa. Rovno poviem dementi. Sa nečudujem že ľudia vyšli do ulíc. Všade sa protestuje proti opatreniam covidu iba v Poľsku o potratoch. Neviem, asi už sú ľudia úplne prepnutí. Ale ako hovoríš, rátam, že strana sa tam už na nasledujúce voľby do parlamentu nedostane. Niekto kto zasahuje do slobodnej voľby človeka nemá čo hľadať vo vláde. A dokonca ani cirkev na to nemá nárok.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už i Polsko řeší covid a musím říct, že je to snad stejně šílené, jako výše zmiňovaný zákon. Věřím, že vláda si oboje odskáče.

      Vymazat

Milí čtenáři, děkuji vám za nakouknutí a komentář :).