Skřítek z květináče


Na sychravé, uplakané a pošmourné počasí, které se někdy, i když se tomu ze všech sil bráním, vkrádá i do duše, mám hned několik spolehlivých léků. Preventivně denně si dávkuji (ne)obyčejné světlo svíček a jejich vesele tančící plamínky. Taky mi pomáhá horký čaj a přes ramena přehozená deka. A když si to chci hodně pojistit, naordinuji si tvoření. A nejsem v tom sama, díky milým vzkazům od těch, které mé stránky inspirovaly, jsem se dozvěděla, jak moc jim právě tahle činnost pomohla překonat těžké nebo dokonce nejtěžší chvíle v jejich životech. A já jsem tomu opravdu moc ráda :).

Tenhle prcek a jeho vzhled byl výrazně ovlivněn končícím prosluněným babím létem a všudypřítomnou oranžovou, žlutou a červenou barvou. A ani při focení nás nezapomnělo slunce zalít svými zlatými paprsky. Jako by dávalo vědět, že to je letos úplně poslední polechtání, které stojí za to... :)







52 komentářů:

  1. Pěkně veselá postavička ve všech polohách.....Ta rozverná očička...

    OdpovědětVymazat
  2. Parádní kukuč. Celé to aranžmá je parádní. Mám doma pár takových malých postaviček, které by se mohly vnoučatům líbit, když je tak trochu naaranžuji třeba do vánoční výzdoby. Díky za inspiraci. Už když mi bylo 16 a plakala jsem jednou v léčebně steskem, jedna sestra mi řekla, že nejlepší lék na smutek je jakákoliv činnost- ona myslela  pletení, háčkování, malování- tehdy.

    OdpovědětVymazat
  3. To se ti opravdu povedlo, skřítek je parádní, doufám že tvé chmury jsou už pryč

    OdpovědětVymazat
  4. To jsi se dost dlouho těšila z tvoření

    OdpovědětVymazat
  5. Téda, ten má parádní čapku a šálu. Ten se má. Je nádhernej a myslím, že je taky hodně zvědavej, nebo možná zvídavej, kdo ví. Působí na mne jako pořádný rozumbrada. S tímhle kloučkem už žádné smutky nemají šanci <3

    OdpovědětVymazat
  6. Kdepak skřítek, tohle je jasná skřítkulka.

    OdpovědětVymazat
  7. [1]: Děkuji, přemýšlím, že si upletu podobnou .

    OdpovědětVymazat
  8. [3]: Moc ti děkuji, Růženko . Sestra v léčebně měla pravdu, opravdu to pomáhá.

    OdpovědětVymazat
  9. [4]: Děkuji ti . Já chmury nemám, jen starosti, které jednou potkají každého. A tvoření mi pomáhá alespoň na chvíli zapomenout .

    OdpovědětVymazat
  10. [6]: Pevně v to věřím. A moc děkuji!

    OdpovědětVymazat
  11. Parádní skřítek s krásným outfitem

    OdpovědětVymazat
  12. [17]: Převeliké díky posílám!

    OdpovědětVymazat
  13. Taky se mi moc líbí... a souhlasím s Baruškou, je to holka...

    OdpovědětVymazat
  14. Jani, paráda. Takový roztomilý skřítek pohladí na duši a hned je nálada veselejší

    OdpovědětVymazat
  15. Takhle slečna Skřítková rozsvítila neskutečně pošmourný den, dík

    OdpovědětVymazat
  16. Nádherné podzimní a přitom optimistické

    OdpovědětVymazat
  17. Ali Čaja z Paláca9. listopadu 2019 v 20:59

    Pre mňa su liekom proti jesennemu splinu su prechadzky v prirode, teply caj, hry a tulkanie sa s deckami a dobrá kniha. To mi vzdy doda kopu energie. Milujem jeseň. Život sa trochu spomaluje, priroda pripravuje na zimu. Este aj to sychrave pocasie mi ide k srdcu. Akurat ten tlak nizky je katastrofa. Citim sa akoby mi niekto kopal do hlavy... ale aj to prejde..

    OdpovědětVymazat
  18. [19]: Děkuji . Právě podobné zažívám s babičkou, ještě žije, jen je po těžkých úrazech, mění se jí myšlení, je to těžký se s tím smířit, že milovaný člověk se mění na někoho jiného.

    OdpovědětVymazat
  19. [24]: Děkuji ti za milý komentář :).

    OdpovědětVymazat
  20. [22]: Tomu jsem moc ráda, Blondýnko, děkuji .

    OdpovědětVymazat
  21. [26]: U nás to bylo trochu jiné, ale rozumím vám. Možná jsem si to nepřipouštěla, možná jsem si to připustit nechtěla a i když jsem potom viděla, že je zle, tak jsem se nechtěla smířit s tím, že milovaná teta pomalu odchází. Tehdy by mě snad nenapadlo, že ji vidím naposledy. Přeji vám hodně síly.

    OdpovědětVymazat
  22. [33]: Moc děkuji. Ono to u mě je asi trochu jiné tím, že v Čechách nemám skoro žádnou rodinu a tak se mi za celý život nestalo, že by mi někdo skutečně blízký umřel. Je to pro mě úplně nová situace, se kterou se musím poprat a jsem ráda, že moje děti u toho jsou taky, že na to budou do budoucna připravení a nebudou zaskočení tak, jako já.

    OdpovědětVymazat
  23. To je fakt roztomilý. My si s dcerou společné tvoření také užíváme...   Tak děkujeme za inspiraci .-)

    OdpovědětVymazat
  24. [34]: To chápu, o to víc s vámi cítím. Mám kolem sebe rodinu, ale přesto je mi smutno, protože mi byla taky velmi blízká - i když to není možné, byla pro mě jako druhá maminka. V naši rodině už lidi odešli, ale některé jsem bohužel nemohla ani poznat a dědeček odešel, když jsem byla malá. Takže s tím, jaké to je - pokud se to tak dá napsat, - když je smrt blízko, jsem se setkala poprvé. A pokud mám být upřímná, kdybych to věděla, tak bych takhle tetu vidět nechtěla.

    OdpovědětVymazat
  25. To je pěkné... k tomu krapet medoviny nebo svařeného vína a hned mám předvánoční náladu...

    OdpovědětVymazat
  26. Roztomilý skřítek (nebo skřítková) a krásné podzimní barvy. Těch už ubývá, přelaďují se na vánoční, vidím je už všude. Zatím ale jen prší a prší

    OdpovědětVymazat
  27. [37]: Děkuji, ten svařák není vůbec špatný nápad .

    OdpovědětVymazat
  28. [38]: Moc děkuji , je to fakt, chtěla jsem sehnat něco podzimního před dvěma týdny a byla jsem zděšená z toho, že už v papíráku přeladili na Vánoce .

    OdpovědětVymazat
  29. U Procházků by mi překvapila pasivita,

    OdpovědětVymazat
  30. [43]: Sugr, to je opravdu zajímavá otázka a ráda ti na ní odpovím . Ano, můj milý polovičák je velice tvořivý. Skládá hudbu a občas tvoří i s námi, obzvláště může-li se u toho vyřádit po svém - zdobení cukroví nebo tradiční vánoční píchání pomerančů, to je jeho parketa. A to nám ke štěstí stačí, aby s námi lepil třpytky na vlastnoručně vyráběné ozdoby, to by i možná mně přišlo trochu ujetý , ale nebránila bych se!

    OdpovědětVymazat
  31. Nádherná dekorace, milá jako pohlazení a hřejivá jako ten kouřící hrnek ovocného čaje. A s tím tvořením máš naprostou pravdu. Občas se až stydím, že trávím tolik času jako by hrou, ale nemůžu si pomoct, něco mě nutí pořád něco vyrábět. A dokonce jsem předevčírem četla článek o tom, jak je taková hravost v každém věku prospěšná. Je pravda, že si tím vždycky udělám dobrou náladu a zrovna tak, když vidím výtvory druhých.

    OdpovědětVymazat
  32. [49]: Děkuji ti za krásný komentář . Když se koukám okolo sebe, moc takových tvořivých lidí neznám, jsem ráda, že nás je víc .

    OdpovědětVymazat
  33. Umíš je vytvářet s takovým milým a šibalským kukučem. Každé dítě si je musí zamilovat.

    OdpovědětVymazat

Milí čtenáři, děkuji vám za nakouknutí a komentář :).