Kdybych mohla mít křídla, přála bych si být andělem. Držela bych je roztažená nad dětmi, starými lidmi, nemocnými, bezmocnými, hladovými, životem zkoušenými. Nad mou milovanou babičkou. Jenže křídla nemám a anděl taky nejsem. Ale jak se říká, toho Bohdá nebude, aby Janinka z boje utíkala. Nebo tak nějak to určitě bylo :). Čímž jsem jen chtěla říct, že když už nemůžu být andělem, tak nějakého musím k babičce protekčně protlačit.
Možná jsi to poslední, co jsem pro ní mohla kdy vyrobit. A možná taky ne.
Dávej mi na ní, prosím, pozor :).
Je úžasný!
OdpovědětVymazatNež jsem se zorientovala, myslela jsem si, že ten začátek jsi měla připravený, kdybys vyhrála Miss World...
OdpovědětVymazatVěřím tomu, že babička bude mít z toho veselého andílka radost. Mně také každý rok donese vnučka Petra svůj výrobek-věneček na pověšení, košíček s vánočním aranžmá, prostě to, co vyrobila ona nebo ještě se sestrou Pavlou, když byly obě doma. Je to milé. Další vnučka Hanička zase udělala keramickou panenku, vnučka Korinka mi zase maluje obrázky. Jsou to milé pozornosti, které si člověk cení .♥
OdpovědětVymazatVypadá roztomilé a bude to věkem zkušený andelsky strážce..
OdpovědětVymazatJá bábě říkám, musíš cvičit a chodit, na jaře budeme pořizovat jisté okřídlené opeřence, abych nemusel tolik vyžínat trávu mezi vánočníma stromkama a ty je tam budeš chodit pást. Jen se směje a říká, že jestli dočká, tak pást bude. Ale chodit a cvičit stejně nechce!
OdpovědětVymazatAnděl je moc roztomilý, věřím, že udělá radost a bude dobře babičku střežit a ty detaily dekorace jsou úžasné. Prohlížím to stále dokola.
OdpovědětVymazatAnděl babičku určitě potěší, moc ji zdravím a přeji, aby to nebyl dárek poslední. Úžasná dekorace, jsi prostě šikulka
OdpovědětVymazatTen je krásný. Mám andělíčky moc ráda, sbírám je a dva mám po milované pratetě - je to jedna z mála věcí, které mi po ní zbyly na památku.
OdpovědětVymazatTen se ti povedl! Tak tedy ať plní svůj účel, co nejlépe to půjde.
OdpovědětVymazatVypadá jak Legolas z Pána Prstenů...
OdpovědětVymazatAnděl se směje jako měsíček.
OdpovědětVymazatNádherně napsané a krásně udělané
OdpovědětVymazatBýt nápomocným andělem ve 30 je hračkou, být jím o 30 let později už síly nestačí a samotné "pomocnici" je zapotřebí aby jí nějaký anděl pomohl. Věřím, že ty to dáš, máš na to věk, zdraví a polo-vičáka, to vše je Dar, který nemá každý. Nevím zda jsi myslela babičku jako tvou maminku, nebo babičku, jako skutečně tvou babičku tj. matku matky. /viz komentář č. 12 nade mnou?/
OdpovědětVymazat[1]: Musí to být štěstí mít babičku a dědečka, ne každý to nejlepší, jak Pavle píšeš, má, či někdy vůbec měl. Věřil bys?
OdpovědětVymazatNo jo, zas a opět parádní!
OdpovědětVymazat[1]: Děkuji ti .
OdpovědětVymazat[4]: Díky, Jane .
OdpovědětVymazat[3]: Děkuji ti, Růženko, také v to doufám .
OdpovědětVymazat[2]: Vždyť já vím .
OdpovědětVymazat[5]: Moje babička zase chodit chce, ale nemůže...
OdpovědětVymazat[6]: Mockrát ti děkuji, Bev!
OdpovědětVymazat[9]: Děkuji ti!
OdpovědětVymazat[8]: Moc děkuji za milý komentář!
OdpovědětVymazat[7]: Děkuji ti mnohokrát!
OdpovědětVymazat[11]: To jo .
OdpovědětVymazat[10]: Mně spíš připomíná hippíka, ale když se na něj tak koukám, nejsi daleko od pravdy .
OdpovědětVymazat[12]: Děkuji ti . A přeji prarodičům brzké uzdravení!
OdpovědětVymazat[15]: Díky, Vendy .
OdpovědětVymazat[13]: Obávám se, že věk s tím moc nesouvisí, babička je momentálně ležící se zlomeným ramenem a krčkem na LDN, a jestli ji propustí v takovém stavu, v jakém je (a že to k tomu "zdárně" směřuje), tak se ta pomoc neposkytuje lehce nikomu, ani mladému, ani starému. A ano, je to moje babička.
OdpovědětVymazat[28]:
OdpovědětVymazat[28]:
OdpovědětVymazat[30]: Babičce je 92 a obávám se, že se to hned tak do pořádku nedá. Pro systém je to zkrátka jen další "stará bába", co zabírá místo a co s ní bude po propuštění je jim jedno. Uvidíme, nějak to dopadne .
OdpovědětVymazatAnděl je krásný, vůbec celá ta dekorace je moc hezká. Určitě tvou babičku potěší.
OdpovědětVymazat[32]:Janinko, krásného strážného Anděla jsi vyrobila. Babičce přeji hodně zdravíčka a ještě mnohé pěkné týdny s vámi. Mám osobní zkušenosst se starými lidmi: zeťák se staral o dědu několiktýdnů až do jeho konce, babička zas hodně před devadesát se stěhovala z jednoho bytu do druhého, protože chtěla!zato moje tchýňka, když už nemohla moc chodit a nabídla jsem jí, že si půjčíme vozík a budeme ji ,,venčit,, tak odmítla, co by tomu řekly sousedky!Hodně síly přeji. Jiřin az N.
OdpovědětVymazat[20]: Já mám babičky dvě. Ta starší je plná elánu a to celý život pracovala v zemědělství a mnoho let opatrovala dědu, který byl na několika operacích s klouby a ani tak nemohl dobře (bez bolesti) chodit. Každý den mu vařila čersvý oběd, pekla a starala se až do jeho smrti. Tak se připojuji k tomu, že na věku opravdu nezáleží. :)
OdpovědětVymazat[33]: Děkuji ti, Valin .
OdpovědětVymazat[34]: Moc ti děkuji za komentář . Před tvým zeťem smekám, není to vůbec jednoduché starat se o těžce nemocného starého člověka. Tohle stáří je vlastně strašně moc individuální, vidím to všude okolo...
OdpovědětVymazat[37]:Janinko, on nyní se vlastně trochu stará i o mne, vozí mě z Prahy po chemce autem k nám domů, MHD bych to nezvládla.
OdpovědětVymazat[35]: To je tak krásný! Jsem zvědavá, jestli budu jednou taky taková hodná babička, nebo jestli ze mě bude protivná bába .
OdpovědětVymazat[38]: Asi bych se zachovala stejně, jako tvůj zeť. U nás ale nevíme, jak dlouho ještě, jaké jsou vyhlídky, co nás čeká. Ale nějak to zvládneme, musíme, děkuji ti .
OdpovědětVymazatMoc krásné, to ji jistě velmi potěší. Moc mě mrzí, že sama už žádnou babičku nemám..
OdpovědětVymazat[41]: Moc děkuji . Ona je otázka, co je lepší, jestli být bez babičky nebo s babičkou, která má nejlepší léta za sebou, je nemocná a její osobnost se mění...
OdpovědětVymazatNejvětší andělský dar je láska. To je to nejvíc... Andílek je krásný a doufám, že babičce udělá radost, Janinko.
OdpovědětVymazat[43]: Děkuji ti, Leni .
OdpovědětVymazatKouzelný andílek, babičce se bude určitě líbit a držím pěsti, aby se vrátila z LDN domů.
OdpovědětVymazatTakovéhle dárky potěší nejvíc. Od srdce.
OdpovědětVymazatAnel si Ty sama, tak aj ma byť, nech je každý anjel, aj ten, čo o tom nič nevie,
OdpovědětVymazat[45]: Moc děkuji . Také doufám, že se vrátí babička domů, ještě víc ale doufám, že to bude ve stavu, který bychom mohli zvládnout.
OdpovědětVymazat[46]: Potěšil, a nejen ji, ale i ostatní "spoluležící" .
OdpovědětVymazat[47]: Krásně jsi mi to vysvětlil, děkuji!
OdpovědětVymazatKterý by už měl pomoci, když ne právě takový!
OdpovědětVymazat[51]: Děkuji ti, také v to doufám .
OdpovědětVymazatÚplne krásne si to napísala a ešte nádhernejšieho anjelika si vyrobila. A vložila si do neho toľko lásky, že babku určite ešte dlhé roky bude chrániť.
OdpovědětVymazathodně štěstí a zdraví babičce
OdpovědětVymazat[54]: Děkuji moc!
OdpovědětVymazat[53]: Moc ti děkuji!
OdpovědětVymazatTen to určitě zvládne a nad babičkou podrží ochrannou ruku :).
OdpovědětVymazat[57]: Kéž by tomu tak bylo, díky!
OdpovědětVymazatha, ha, ha... handílek!! Já jsem prostě na andílky ujetá.
OdpovědětVymazat[59]: Handílek, dobrý!
OdpovědětVymazatKrásný úsměv a křídla. Určitě udělal radost.
OdpovědětVymazat[61]: Děkuji, udělal .
OdpovědětVymazatBabi z něj určitě měla velkou radost
OdpovědětVymazat[63]: To měla, a nejen ona, ale i ostatní dámy na pokoji .
OdpovědětVymazatJak slyším ldn, naskakuje mi husí kůže, vyrážka, třasavka a slzy - všechno dohromady - mamku jsem si z ní v 49 letech brala domů po dvou dnech. Babi tam skončila celkem 3x po každé hospitalizaci v rozmezí květen až září. Co to šlo, vždycky jsem si ji brala domu a upřímně... byla to síla. Na to člověka nic nepřipraví, ani předchozí zkušenosti - je rozdíl mezi rakovinou a demencí. Rodeo je oboje. Ale andílek, ať je kde je, je silák, pomůže ♥
OdpovědětVymazat[65]: Děkuji ti moc. Letos tam máme babičku už podruhé, spadla a zlomila si krček a rameno. Měsíc to bylo dobrý, ale pak najednou taková pecka, z ničehonic. Náznaky už dřív byly, ale jen tak polehounku, takže nikdo tuhle nálož fakt nečekal. Je to šílený, smekám před každým, kdo si vezme takového člověka domů a stará se o něj.
OdpovědětVymazat[66]: Jani, však u nás to taky byl pořádný šok - na nic si nestěžovala, pak sebou švihla a hnula si krkem (a asi se i maličko praštila do hlavy) - odvezli ji do špitálu a skončila na urologii s tím ,že má zánět močových cest - domů mi za tři dny vrátili ležáka (dřív normálně o chodítku chodila, sama jedla, komunikovala, vše ok v rámci mezí), který nepoznával kde je, kdo jsme my, musela mít plínky, po nocích hulákala, plínky mazala všude... no hitparáda veliká - já 24 hodin ve střehu - fakt dobrodružný to bylo - br.
OdpovědětVymazat[67]: Tak to jsi měla fakt masakr, vůbec si to nedovedu představit... Nejhorší je, že tomu člověku nemůžeš pomoc a chtěla bys, že jsi ho znala nějak a teď je to někdo úplně jiný. Nevím, jsem asi vadná a bezcitná, ale přeju si, aby nás ten nahoře ušetřil dalšího trápení, jak jejího, tak našeho, asi ji vzal k sobě :(.
OdpovědětVymazat