Jak psal Matýsek dopis do nebe


Jaruška. Má nejdražší, "služebně" i věkově nejstarší přítelkyně, která při každé návštěvě nezapomněla nabídnout ovocné pivo. Příznivkyně dortíků a chlebíčků, která s oblibou používala větu "Co bych z toho života měla, kdybych se ani dobře nenajedla?" Má druhá máma, moudrá a sečtělá rádkyně tlumící mé vášně a mající pro problém vždy velice jednoduché vysvětlení. Matýskova kamarádka, které, jako prvňáček, utíkal ukázat svoje první známky. Se svým prvním velkým vysvědčením se už ale pochlubit nestihl. Jaruška umřela.

Je to už několik měsíců a já myslela, že to nejhorší máme za sebou, byť dusící bolest u srdce při vzpomínce na ní je tu stále. Jako dospělá se se smrtí vyrovnávám velice těžko, jak to ale vnímá dítě?

V Matýskově třídě pod tabulí je pověšený drátek, na který děti kolíčkem připevňují smajlíky nebo smutňáky. Ta označení nejsou znamením toho, že zlobily nebo že byly hodné (jako je tomu u nás doma), ale mají vyjadřovat, jak se děti cítí...

"Maminko, já mám ve třídě pověšenýho smutňáka."
"Proč?"
"Mně se strašně stejská po Jarušce..."

Smutný povzdech nás obou.

"Matýsku, to mně taky..."
"Já doufám, že se má v nebi dobře. A že bydlí támhle na tom hezkým mráčku. A že se na nás chodí koukat. A že teď jde vedle nás a drží mě za ruku."

Lapám po dechu, těžko rozdýchávám smýšlení sedmiletého dítěte a trvá mi dlouho, než se zmůžu na slovo.

"Matýsku, já myslím, že Jaruška je smutná, když vidí, že jsi smutnej ty a že máš ve třídě pověšenýho smutňáka."
"Hmmm. Ale já jsem fakt smutnej."
"Co by pomohlo, aby jsi tam měl zase veseláka?"
"Napíšeme Jarušce dopis!"
"A kam ho pošleme?"
"No do nebe přece!"
"Ale jak?"

Jdeme tiše vedle sebe za ruku a Matýsek přemýšlí. Z myšlenek mě vytrhne "Už to mám!"

"Napíšu dopis, dáme ho do skleničky, venku ho spálíme a kouřovej dopis se dostane až k Jarušce!"
"A pak si sundáš smutňáka?"
"Jo!"
"Tak jo..."



44 komentářů:

  1. Jak už jsem kdysi psala, tví synkové jsou prostě kreativní po mamince. Jinak by Matýska nemohlo něco tak úžasného napadout!

    OdpovědětVymazat
  2. Moc hezké, dojemné. Je vidět, že i vy dva máte k sobě hodně blízko, a to je dobře. Kdyby to byl další smajlík, dala bych ho sem, chybí mi - smajlík s palcem nahoru.

    OdpovědětVymazat
  3. To bylo tak dojemné... A máš opravdu nápadité dítě.

    OdpovědětVymazat
  4. A já proč jsem zrovna taky měla přání někomu našemu něco akutně napsat, jak se mi po něm stýská! Je tu nápověda - jdu napsat a spálit dopis v lahvi. Ale až uvařím slepici pro sestru z Moravy, nerada bych ji taky spálila.

    OdpovědětVymazat
  5. Krásný a zároveň tak šíleně smutný... Matýsek je, jak by řekla Outěžčina kamarádka, "hustej"! Má geniální nápady a je cítit, že je hodně citlivej. No a bodejť by nebyl, vždyť má Lunu v Raku! Takže POZOR na Matýskovu dušičku, Raci jsou hodně emotivní

    OdpovědětVymazat
  6. To je tak dojemné. V jeho letech jsem psala z Děcáku dopis mamince, zajímalo by mne, jestli jí došel. Je dobré, že je chlapec tak citlivý.

    OdpovědětVymazat
  7. Co napsat...dostal mě, donutil přemýšlet a uvědomit si, že svého syna empaticky vychováváš a že se v životě neztratí...a Jarušce na mráček pěkné počtení

    OdpovědětVymazat
  8. Skvělý, dojemný a čistý nápad. Taky se najdou lidi, kteří si ode mne něco podobného zaslouží. Tak díky tobě i Matýskovi za nápad a vyberu nějakou pěknou skleničku...

    OdpovědětVymazat
  9. To je krásné... A dojemné... a... prostě krásné. Určitě se dopis dostal tam, kam měl. :)

    OdpovědětVymazat
  10. No to je brouček, mě to úplně dojalo! Moc hezký nápad s tím dopisem do nebe... věřím, že i Jarušce nahoře vykouzlil úsměv na rtech.

    OdpovědětVymazat
  11. Kouřovej dopis! Perfektní myšlenka!

    OdpovědětVymazat
  12. [7]: Děkuji ti, mě taky dostal .

    OdpovědětVymazat
  13. [6]: Tvůj příběh s dopisem je stejně dojemný, děkuji ti .

    OdpovědětVymazat
  14. [8]: Děkujeme, vítej v klubu kouřových pisálků!

    OdpovědětVymazat
  15. až mi z toho tečou slzy..jak mě to dojalo.. je to nádherné, něco takového udělat a ještě nádhernější, že to napadlo dítě..

    OdpovědětVymazat
  16. To mě moc mrzí. Snad se Matýskovi alespoň maličko ulevilo.

    OdpovědětVymazat
  17. Jani, to je tak krásně dojemné až se mi oči zamžily. Matýsek je zřejmě hodně citlivý kluk, je to od takového špunta až neskutečný nápad

    OdpovědětVymazat
  18. Vnímání tvého synka je naprosto úžasné. Na jeho věk až neskutečné. Ten kouřový dopis, to je nápad s velkým N.

    OdpovědětVymazat
  19. [25]: Děkujeme, myslím, že ano .

    OdpovědětVymazat
  20. [26]: Děkuji ti . Matýsek je zvláštní, na jednu stranu živý rošťák, na stranu druhou má neuvěřitelně citlivý srdíčko, někdy mi nad tím zůstává rozum stát.

    OdpovědětVymazat
  21. [27]: Děkuji ti, Chudobko. Myslím, že kouřový dopis se u nás (a podle komentářů nejen u nás) uchytí .

    OdpovědětVymazat
  22. To je krásný nápad, psát dopis do nebe. Asi bych taky měla komu psát, ale samotnou by mě to nenapadlo. Matýskovi vyřiď díky.

    OdpovědětVymazat
  23. To je nádherný! :)) a skvělý nápad, takhle ho poslat by mě nenapadlo.

    OdpovědětVymazat
  24. [31]: Děkuji za Matýska, určitě mu to vyřídím!

    OdpovědětVymazat
  25. To je úžasné, Jani, a taky dojemné, už to, že si vzpomněl na Jarušku, i to, že si na ni vzpomněl se smutkem, protože mu chybí, a ten jeho skvělý nápad, že jí napíše dopis a pak kouřovým signálem pošle k nebi... geniální! Děti opravdu občas dovedou překvapit - a v tomhle případě moc mile.

    OdpovědětVymazat
  26. To je krásně dojemné. Kluci v sobě mají hodně citu i když se to od nich většinou nečeká. Paní Jaruška to určitě vidí... Matýskovi přeju už jenom samé veseláky.

    OdpovědětVymazat
  27. [36]: Moc děkuji, i za Matýska!

    OdpovědětVymazat
  28. [35]: Děkuji ti, i za Matýska . Je pravda, že mě to jeho chování úplně dostalo, hlavně proto, že když chce, dokáže být pěkný raubíř .

    OdpovědětVymazat
  29. A teď mi řekni, jak mám nebrečet mamka by včera měla 51. narozeniny, v rádiu hráli písničku od Holki- Pro mámu nebo jak se to jmenuje a teď Janinka. Ale Matýsek to vykoumal skvostně! Je to miláček a i když je to smutné, tak i krásné zároveň♥

    OdpovědětVymazat
  30. Hezké, a také nesmírně důvtipné. Jarušce se na mráčku určitě hned rozjasnila tvář.

    OdpovědětVymazat
  31. [39]: To mě mrzí, že jsem se takhle trefila... A moc děkuji, i za Matýska!

    OdpovědětVymazat
  32. [40]: Děkujeme . Škoda, že se o tom, jestli se Jarušce rozjasnila tvář, nemůžu přesvědčit...

    OdpovědětVymazat
  33. Krásný rituál vymyslelo tvoje dítko. Obdivuhodné myšlení a cítění dítěte. Dětská duše je tak čistá...

    OdpovědětVymazat
  34. [43]: To jo, někdy nevím, kde se to v něm bere .

    OdpovědětVymazat

Milí čtenáři, děkuji vám za nakouknutí a komentář :).