Opelichánek


Opelichánka mi dala babička, ale můj není. Už pár let řeším dilema - vrátit nebo ne? Rozum říká "Vrať ho, tobě by se taky nelíbilo, kdyby ti někdo vzal vzpomínku z dětství a dal ji bez tvého vědomí někomu jinému!". Jenže pak je tu ještě to srdce. To si mele svojí, něco jako "A ty si myslíš, že si na něj vůbec pamatuje? A co myslíš, že by s ním asi jako udělal, kdybys mu ho vrátila? Tramtadadá? Prdlajs, řekl by "Ježíši, co to je?" a hodil by ho do pelechu psovi!"

Zatím vyhrává to srdce. Opelichánek tak dál zaujímá čestné místo v naší domácnosti a poctivě dostává čest svému jménu, neboť nemám snahu ho jinak vylepšovat. Bojím se ho jakkoliv čistit, protože látka je chatrná, neb medvědovi je dobře přes padesát let a navíc je vycpaný slámou. Raději z něj tedy nadále odfukuji prach, protože nechci riskovat, že by se z milého Opelichánka stal po jedné koupeli Plešánek :).

18 komentářů:

  1. Taky máme doma opelichánka, je starý asi třicet let a pořád žije.

    OdpovědětVymazat
  2. ten je krásny! síce dosť desivý, ale krásny! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Má takový trochu udivený výraz. Jakoby říkal: proč mě fotíš?

    OdpovědětVymazat
  4. Věř nebo ne, hodně podobného krasavce máme taky. Už je strašně opelichaný, sláma v něm šustí a trochu leze ven, ale přežil všechna stěhování. Teď ho má Cibule a tvrdí, že je krásný

    OdpovědětVymazat
  5. My takového Medvěda také máme, přišívala jsem mu jedno oko, je pořádně opelichaný 50 let starý. Dostal ho nejstarší syn k l. Vánocům od rodičů manžela. V první chvíli se ho bál, pak se ale spřátelili.

    OdpovědětVymazat
  6. [4]: U Janinky mají všichni udivené výrazy.

    OdpovědětVymazat
  7. Tak to je správnej veterán. Ten už by měl mít pomalu nárok na důchod.

    OdpovědětVymazat
  8. Já bych si ho určitě nechala. Už jen proto, že i já jsem měla podobného.

    OdpovědětVymazat
  9. Tak, kdyby pro něj měl někdo ronit slzy, řeknu možná: "vrať ho".

    OdpovědětVymazat
  10. Myslím, že Opelichánkovi je dobře tam, kde je, jinak by už jistě vyrazil na cestu, to tahle zvířátka umějí. Mimochodem, co máš proti Plešánkům?

    OdpovědětVymazat
  11. [1]: Také mám jednoho opelichánka třicátníka, ten je čistě můj a pravda, ať žijí opelichánkové!

    OdpovědětVymazat
  12. Tohle už je historická památka Já už si na něco takového skoro nepamatuju. Dneska mám doma jednoho meďana a druhého hrocha, ale za to jsou aspoň měkoučcí

    OdpovědětVymazat
  13. Takovej medvědí zasloužilej dědeček. Všechny hračky našeho dětství byly krásný, už jenom tím, že my sami jsme byly děti   

    OdpovědětVymazat
  14. [14]: No však aby sis pamatovala, když si tohle nepamatuju ani já !

    OdpovědětVymazat
  15. A láskou opatrovaný méďa - důchodce.

    OdpovědětVymazat
  16. [17]: Krásně jsi to napsala , i když teď bych o těch dobrých rukách trochu pochybovala, Matěj, jak ho zmerčil, mi ho ukradl a má ho v posteli...

    OdpovědětVymazat

Milí čtenáři, děkuji vám za nakouknutí a komentář :).