Dvacetileťák

Dvacet. Už jsem to nakousla minule, ale moje děťátko opustilo éru náct a na pár desítek let vplulo do období cet. Jo, je to přesně to děťátko, kterému bylo v době založení mého blogu sedm a které chodilo do první třídy. Mezitím stihlo přerůst úplně všechny členy rodiny, vystudovat gymnázium a nastoupit na vysokou. Tohoto věku se dožilo ve zdraví, čemuž se někdy upřímně divím, a během té doby se tak zdokonalilo ve svém suchém, černém, břitkém, sarkastickém a cynickém humoru, že se dostalo na úroveň svých rodičů, za což jsem nesmírně vděčná vesmíru/pánu Bohu/stvořiteli/entitě - dosaďte si, jak je libo. 

A protože dvacet je člověku jen jednou za život, mega dort byl na místě. Mega čokoládový dort! 

Ořechový korpus mléčnočokoládovo-ledovokaštanovo-šlehačkovým krémem promazaný, kilem banánů proložený, mléčnočokoládovo-šlehačkovou polevou zalitý, na zakázku vyrobenými čokoládovými tvary ozdobený. 

Takový čokoládový cvalík, tři kila devadesát :).

Jo, a ty vzduchové bublinky v polevě, co vypadají jako maličké bradavice, jsou tam schválně. Teda alespoň jsem to nabulíkovala mému perfekcionalismu, které by jinak asi bojkotovalo oslavu :).

"Jééé, ten šroubovák vypadá přesně, jako ten můj!"

Pro případné zájemce recept ZDE.