Dům s hlavami aneb maloval Rembrandt Komenského?

Při letním toulání Amsterdamem jsme neměli žádné konkrétní cíle, naše nohy dostaly volnost a měly dovoleno nést nás tam, kam uznají za vhodné. Po návštěvě muzea a hrobu Jana Amose Komenského v Naardenu jsem je ale přece jen trochu nasměrovala - k domu, ve kterém učitel národů v počátcích svého pobytu v Amsterdamu žil. 

"Dům s hlavami" v ulici Keizersgracht 123 z roku 1622 koupil v roce 1634 Louis De Geer. A protože rodina de Geerů byla známá svou podporou a financováním evropských exulantů, začal v této době dům sloužit také k setkávání volnomyšlenkářů, kteří v tolerantním Amsterdamu našli bezpečné útočiště. Dům zřejmě navštěvoval i Rembrandt, když maloval členy rodiny De Geerů. Poté, co Jan Amos Komenský přišel při požáru v Lešně v roce 1656 o téměř všechen svůj majetek a rukopisy, uprchl z města a přijal pozvání této mecenášské rodiny. A ačkoliv zde nepobýval dlouho, v Amsterdamu najdeme zmínku o Komenském pouze na tomto domě, nepočítám-li po něm pojmenované ulice nebo základní či střední školy napříč celým Nizozemím. Jan Amos Komenský pro tamní lid hodně znamenal a jen díky zájmu a podpoře městské rady, která mu zajistila pravidelný příjem, mohl vydat v Amsterdamu téměř polovinu svého díla. 

Dům je pojmenovaný podle šesti hlav na fasádě, které dle pověsti patřily lupičům, jež sekáčkem jednu po druhé setnula služebná. Ve skutečnosti ale hlavy zobrazují šestici antických bohů (Apollon, Ceres, Merkur, Dionýsos, Minerva a Diana). 

Sloupky před domem jsou stále původní ze 17. století.

Dům je dnes památkou UNESCO a sídlí v něm muzeum Velvyslanectví volné mysli. 

V roce 2006 nizozemský odborník umění a uznávaný znalec Rembrandtova díla Ernst van De Wetering přišel se senzační zprávou, že muž na Rembrandtově olejomalbě s názvem Portrét starého muže (nebo také Starý rabín) je ve skutečnosti Jan Amos Komenský. Spekulace o této možnosti se vedly už dávno, jako první jí nastínil český historik umění a profesor pražské univerzity Karel Chytil již v roce 1914 a následně i Gustav Jaroš-Gamma, spisovatel a novinář v roce 1915, nicméně pro jejich domněnky chyběly přesvědčivé důkazy. Ohlasy na tvrzení novináře Jaroše-Gammy však poukazovaly na to, že by se nemuselo jednat jen o pouhý výplod fantazie, například Max Švabinský napsal J. Herbenovi, redaktorovi Noviny:

Maloval Rembrandt Komenského?

Drahý příteli! K článku Maloval-li Rembrandt Komenského, dovoluji si Vám skromně sděliti - snad Vás to bude zajímat - že jsem roku 1914 v dubnu se ženou byl v Palazzo Pitti ve Florencii a pohleděv na obraz Rembrandtův, že jsem řekl ženě: Koukej, to je Komenský." Ovšem dále jsem na věc nemyslil. Také malíř Vejrych, který portrét Komenského v Rejks museum v Amsterodamu kopíroval, když uviděl Rembrandtův obraz v Gallerii Pitti, tvrdil, že je to Komenský. Snad to bude zajímat pana Gammu. Nemohl jsem odolat, abych Vám to nesdělil.

Se srdečným pozdravem Váš M. Švabinský.

Zdroj

Je vůbec možné, že se někdo, jako je Komenský, mohl dostat na Rembrandtův obraz? A mohli se ti dva vlastně vůbec někdy setkat? Jakkoli se zdá toto tvrzení fantastické, několik indicií, které by mohly vést právě k němu, skutečně existují. Například lékař a přítel Komenského Nicolaes Tulp, mimo jiné starosta Amsterdamu, byl zadavatelem zakázky pro Rembrandta, z níž vzniklo dílo Hodina anatomie doktora Tulpa. Dále, jak jsem již zmínila, pak Rembrandt maloval portréty členů rodiny De Geerů, mecenášů Učitele národů. Posledním významným vodítkem je, že v pozdějších letech Rembrandt a Komenský bydleli v domech od sebe vzdálených osm minut chůze, a to v městské části, kde se v té době nacházela řada tiskáren včetně té Komenského. Rembrandt obýval dům v Rozengracht 184, Komenský zase v Prinsengracht 415. V něm také 15. listopadu roku 1670 zemřel v přítomnosti ženy Johanky, syna Daniela a lékaře Tulpa. Proč byl pohřben Komenský v Naardenu, není oficiálně známo, mně se však při hledání materiálů pro článek podařilo najít informaci, ve které se uvádí, že byl Komenský uložen v Naardenu do rodinného hrobu svého patrona - Laurense De Geera, což by otazníky kolem místa uložení vysvětlovaly. 

Po Komenského smrti se Rembrandtův obraz dostal do Florencie díky zdejší zámožné rodině Ferdinanda Medicejského, která se věnovala shromažďování portrétů významných představitelů vědy, kultury a politiky. Samotná galerie Uffizi ve Florencii, ve které je obraz umístěn, na svých stránkách uvádí, že je pravděpodobné, že je na něm vyobrazen holandský rabín portugalského původu Saul Levi Morteira, který také žil v Amsterdamu. Žádná podobizna se z doby jeho života ale nezachovala, pouze v knize Givat Shaul byla, dle jeho tiskařů, do knihy vložena a vytisknuta kresba jeho postavy. Vzhledem k tomu, že modlitební řemínek není na obrázku umístěn dle židovského náboženského práva, považuje se obrázek za neautentický. Kde je ale pravda se už zřejmě nikdy nedozvíme.

Vlevo Portrét Jana Amose Komenského, datace 1657-1663, Jürgen Ovens

Vpravo Portrét starého muže, datace 1665, Rembrandt van Rijn

Saul Levi Morteira

(zdroje - 1 a 2)