Dům s hlavami aneb maloval Rembrandt Komenského?


Při letním toulání Amsterdamem jsme neměli žádné konkrétní cíle, naše nohy dostaly volnost a měly dovoleno nést nás tam, kam uznají za vhodné. Po návštěvě muzea a hrobu Jana Amose Komenského v Naardenu jsem je ale přece jen trochu nasměrovala - k domu, ve kterém učitel národů v počátcích svého pobytu v Amsterdamu žil. 




"Dům s hlavami" v ulici Keizersgracht 123 z roku 1622 koupil v roce 1634 Louis De Geer. A protože rodina de Geerů byla známá svou podporou a financováním evropských exulantů, začal v této době dům sloužit také k setkávání volnomyšlenkářů, kteří v tolerantním Amsterdamu našli bezpečné útočiště. Dům zřejmě navštěvoval i Rembrandt, když maloval členy rodiny De Geerů. Poté, co Jan Amos Komenský přišel při požáru v Lešně v roce 1656 o téměř všechen svůj majetek a rukopisy, uprchl z města a přijal pozvání této mecenášské rodiny. A ačkoliv zde nepobýval dlouho, v Amsterdamu najdeme zmínku o Komenském pouze na tomto domě, nepočítám-li po něm pojmenované ulice nebo základní či střední školy napříč celým Nizozemím. Jan Amos Komenský pro tamní lid hodně znamenal, a jen díky zájmu a podpoře městské rady, která mu zajistila pravidelný příjem, mohl vydat v Amsterdamu téměř polovinu svého díla. 

Dům je pojmenovaný podle šesti hlav na fasádě, které dle pověsti patřily lupičům, jež sekáčkem jednu po druhé setnula služebná. Ve skutečnosti ale hlavy zobrazují šestici antických bohů (Apollon, Ceres, Merkur, Dionýsos, Minerva a Diana). 


Sloupky před domem jsou stále původní ze 17. století.


Dům je dnes památkou UNESCO a sídlí v něm muzeum Velvyslanectví volné mysli. 


V roce 2006 nizozemský odborník umění a uznávaný znalec Rembrandtova díla Ernst van De Wetering přišel se senzační zprávou, že muž na Rembrandtově olejomalbě s názvem Portrét starého muže (nebo také Starý rabín) je ve skutečnosti Jan Amos Komenský. Spekulace o této možnosti se vedly už dávno, jako první jí nastínil český historik umění a profesor pražské univerzity Karel Chytil již v roce 1914 a následně i Gustav Jaroš-Gamma, spisovatel a novinář v roce 1915, nicméně pro jejich domněnky chyběly přesvědčivé důkazy. Ohlasy na tvrzení novináře Jaroše-Gammy však poukazovaly na to, že by se nemuselo jednat jen o pouhý výplod fantazie, například Max Švabinský napsal J. Herbenovi, redaktorovi Noviny:

Maloval Rembrandt Komenského?

Drahý příteli! K článku Maloval-li Rembrandt Komenského, dovoluji si Vám skromně sděliti - snad Vás to bude zajímat - že jsem roku 1914 v dubnu se ženou byl v Palazzo Pitti ve Florencii a pohleděv na obraz Rembrandtův, že jsem řekl ženě: Koukej, to je Komenský." Ovšem dále jsem na věc nemyslil. Také malíř Vejrych, který portrét Komenského v Rejks museum v Amsterodamu kopíroval, když uviděl Rembrandtův obraz v Gallerii Pitti, tvrdil, že je to Komenský. Snad to bude zajímat pana Gammu. Nemohl jsem odolat, abych Vám to nesdělil.

Se srdečným pozdravem Váš M. Švabinský.


Je vůbec možné, že se někdo, jako je Komenský, mohl dostat na Rembrandtův obraz? A mohli se ti dva vlastně vůbec někdy setkat? Jakkoli se zdá toto tvrzení fantastické, několik indicií, které by mohly vést právě k němu, skutečně existují. Například lékař a přítel Komenského Nicolaes Tulp, mimo jiné starosta Amsterdamu, byl zadavatelem zakázky pro Rembrandta, z níž vzniklo dílo Hodina anatomie doktora Tulpa. Dále, jak jsem již zmínila, pak Rembrandt maloval portréty členů rodiny De Geerů, mecenášů Učitele národů. Posledním významným vodítkem je, že v pozdějších letech Rembrandt a Komenský bydleli v domech od sebe vzdálených osm minut chůze, a to v městské části, kde se v té době nacházela řada tiskáren včetně té Komenského. Rembrandt obýval dům v Rozengracht 184, Komenský zase v Prinsengracht 415. V něm také 15. listopadu roku 1670 zemřel v přítomnosti ženy Johanky, syna Daniela a lékaře Tulpa. Proč byl pohřben Komenský v Naardenu, není oficiálně známo, mně se však při hledání materiálů pro článek podařilo najít informaci, ve které se uvádí, že byl Komenský uložen v Naardenu do rodinného hrobu svého patrona - Laurense De Geera, což by otazníky kolem místa uložení vysvětlovaly. 

Po Komenského smrti se Rembrandtův obraz dostal do Florencie díky zdejší zámožné rodině Ferdinanda Medicejského, která se věnovala shromažďování portrétů významných představitelů vědy, kultury a politiky. Samotná galerie Uffizi ve Florencii, ve které je obraz umístěn, na svých stránkách uvádí, že je pravděpodobné, že je na něm vyobrazen holandský rabín portugalského původu Saul Levi Morteira, který také žil v Amsterdamu. Žádná podobizna se z doby jeho života ale nezachovala, pouze v knize Givat Shaul byla, dle jeho tiskařů, do knihy vložena a vytisknuta kresba jeho postavy. Vzhledem k tomu, že modlitební řemínek není na obrázku umístěn dle židovského náboženského práva, považuje se obrázek za neautentický. Kde je ale pravda se už zřejmě nikdy nedozvíme.



Saul Levi Morteira
(zdroje - 1 a 2)

46 komentářů:

  1. Hezké fotky a zajímavý článek! Aspoň jsem se dozvěděla něco nového :) Abych pravdu řekla, o tomhle jsem nevěděla skoro nic.

    OdpovědětVymazat
  2. Jani, díky za moc zajímavý článek. Ten dům je nádherná stavba, ani se nedivím, že je památkou UNESCO. Hezký den, pá 😉

    OdpovědětVymazat
  3. Tu služebnou pak prý povýšili do šlechtického stavu.

    OdpovědětVymazat
  4. Jani, velice zajímavý článek.👍👍 Pravdu se asi už nedozvíme, ale je docela klidně možné, že Rembrandt Komenského opravdu maloval. Určitá podobnost mezi oběma obrazy tam je.
    Ovšem co mně potěšilo, je cedule v češtině na "Domě s hlavami".
    Měj hezké jarní dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, moc děkuji :).
      Jestli je to pravda, to ví asi vážně jen Rembrandt, mně osobně přijdou skoro všechny portréty starých mužů na jedno brdo :D. Všichni mají plnovous, delší vlasy, sepjaté ruce, ostrý nos, plášť...
      Ta cedule je vážně skvělá, člověk se cítil jako doma :).

      Vymazat
  5. Hodně zajímavé počtení, děkuji.

    OdpovědětVymazat
  6. Janinko, jen stručně: moc ti děkuji. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  7. To nemůže být Komenský! Vždyť vůbec není podobný Ladislavu Chudíkovi :-).

    OdpovědětVymazat
  8. Dům jsem viděla na vlastní oči. To, co jsi napsala je zajímavé. Těžko říci, zda na obraze Komenský je, ale trochu podobnosti bych viděla - třeba tvar nosu. Pěkný příspěvek !!
    Pěknou klidnou neděli !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, že v tom nejsem sama :), moc ti děkuji!

      Vymazat
  9. Janinko zdravím. Kdoví, jak to bylo... Hezký dům a hlavně cedule ! Přeju příjemné prožití neděle, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  10. Já bych řekla že by to mohlo být. Komenský nosil na hlavě něco obdobného jako je jarmulka, i jeho plášť stejně jak na Rembrandtově obraze má červený lem, a i co se týče podoby, tak samozřejmě člověk v padesáti vypadá jinak než v sedmdesáti (střílím od boku) ale rysy tam shodné jsou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já ti nevím, pořád jsem na vážkách - maximální rozdíl mezi obrazy je osm let, minimální dva. Ale je fakt, že tenkrát asi byla doba zlá a tak člověk klidně za těch osm let mohl sejít raz dva.

      Vymazat
  11. Zajímavá reportáž Jani. Ráda jsem si početla a prohlédla fotografie. Přeji ti příjemné jarní dny.

    OdpovědětVymazat
  12. Hodně zajímavé! Právě se učím nizozemské malíře, takže se mi to ke zkoušce parádně hodí :D díky moc ;)

    OdpovědětVymazat
  13. Zajímavý článek.
    Mimo jiné mě zaujalo to muzeum Velvyslanectví volné mysli :-)

    OdpovědětVymazat
  14. No tak, nějaká ta podobnost by byla, ovšem proč to Rembrandt sám takhle zkomplikoval? Kdyby napsal rovnou, že na obraze je Komenský (nebo někdo jiný), nemuseli jsme teď tápat. :-)

    Ale jinak pěkný výlet a ten dům je taky pěkný.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rembrandt byl v tomhle zvláštní, polovinu obrazů měl pojmenovanou konkrétně, polovinu zase ve stylu Židovská nevěsta nebo Starý muž v křesle :D.

      Vymazat
  15. Ráda jsem si rozšířila obzory - o těchto věcech jsem nic netušila.
    Hezký den

    OdpovědětVymazat
  16. Super fotky a bezvadný článek, zajímavý :)

    SmileThess

    OdpovědětVymazat
  17. Páni, o tom slyším prvně v životě! Co může potěšit malé české srdce víc než nějaká takováhle vpravdě světová zpráva? (No dobře, teorie, ale stejně! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky jsem byla překvapená. A nejen z toho, během dovolené jsem se dozvěděla tolik zajímavých věcí o Komenském a jeho životě v Amsterdamu, kam se hrabe učivo ve škole :).

      Vymazat
  18. Byli to kámoši, chodili na poctivý ležák do nedalekého výčepu. Je jisté, že starého muže Rembrandt maloval.

    OdpovědětVymazat
  19. To je ale zajímavých informací! V Amsterdamu jsme v r. 2014 byli 5 dnů, ale na dům s připomínkou J. A. Komenského jsme nenarazili. Co mě na městě zklamalo, že se v jeho galeriích nesmí fotografovat. Těch Rembrandtových skvostů v Rijksmuseu je mně líto nejvíc. Hodina anatomie doktora Tulpa je ale vystavena v muzeu Mauritshuis v Haagu.
    Ale že by portrét starého muže měl znázorňovat Komenského, se mně moc nezdá, protože Komenský měl oválný obličej a muž na obraze protáhlý.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud bych se neřídila navigací, dům bych taky nenašla, centrum města se svými kanály je hotové bludiště :).
      Mně osobně muž na obrazu taky Komenského nepřipomíná.

      Vymazat
  20. To bude Komensky...Urcite

    OdpovědětVymazat
  21. Zajímavé poznatky 😉. Taky mohl napsat dozadu na obraz, koho portrétoval, že? A bylo by to vždy jednodušší.

    OdpovědětVymazat
  22. Zajímavý článek i fotky se mi líbí. 🙂

    OdpovědětVymazat

Milí čtenáři, děkuji vám za nakouknutí a komentář :).