Sirotci a koza...


...aneb další životní lekce udělená, tentokrát na téma "peníze dětskýma očima". Když už si člověk myslí, že ho nemůže vůbec nic překvapit, zaručeně se tak stane :).

Před Vánocemi mi přišla na telefon zpráva, že máme ve schránce dvě obálky. Jedna byla pro Matýska, druhá pro Míšu, a v obou byly peníze. Je jedno, kolik jich bylo, pro někoho to bude vždy málo a pro někoho zase jmění. Poděkovala jsem za ně dárci (toho času již rok skrytého před koronavirem ve svém protiatomovém krytu, jak vtipně poznamenal švagr :)) zprávou s tím, že brzy zavoláme. Po přechozí nepěkné "obálkové" zkušenosti jsem usoudila, že bude jen dobře, když kluci poděkují osobně. Bohužel to byla volba špatná, protože nebyla dostatečně rychlá. Dárce zřejmě očekával, že mu kluci poděkují okamžitě, což ale nešlo kvůli online výuce a celá situace budila dojem, že cokoliv jiného, než dárce vynášet do nebes a blahořečit ho nejméně sto let po jeho smrti, je jediné správné řešení. A protože se tak nestalo a nezapadalo to do jeho představ, začal Míšovi jízlivě vypisovat. Výsledkem bylo, že se kluci šprajcli, a že se žádný děkovný (a vlastně ani žádný následující) hovor nekonal. Prý nechtějí mít s penězi, které jsou podmíněné vynucenou vděčností, nic společného, a že prý se nenechají koupit. 

Přiznávám, že mě to překvapilo, a to i přes to, že už z dřívějška vím, že naši kluci jsou v těchto otázkách trochu jiní. Nikdy nezapomenu na to, co udělali, když jsme se před sedmi lety stěhovali. Hypotéka byla v procesu schvalování a bankovní účty byly díky spoustě poplatků a pojištění s tím spojenými vysáty až na dno, možná i pod něj. Tenkrát jsme si finančně sáhli na dno, a tak jsme si s klukama sedli a opatrně jim vysvětlili, že příští měsíc bude trošku zvláštní, že to bude taková výzva, protože budeme muset hodně šetřit. Budeme mít co jíst, ale delikatesy à la bažant to nebudou. Když ti dva, bylo jim tenkrát tři a deset, přinesli svoje kasičky, že si ty korunky můžeme nechat, nemohla jsem skrz knedlík v krku ani mluvit. Nakonec jsme to zvládli i s drasticky přiškrceným rozpočtem a nabízené peníze si nevzali, ale ten pocit, že jsme se s tou výchovou asi tak úplně nesekli, mě rozněžňuje dodnes :). 

Ale zpátky k obálkám, kromě toho, že jsem byla z rozhodnutí kluků překvapená, mě situace zahřála u srdce, byla jsem na ně vážně pyšná, že mají svůj vlastní názor, svou hrdost a důstojnost, a že se nenechávají semlít tím, co se od nich očekává. A tuhle vlastnost asi mají po nás, rodičích, oba zastáváme názor, že pokud něco darujeme nebo někomu pomůžeme, děláme to v tichosti, nezištně a proto, že chceme, neočekáváme za to vděčnost, závazky nebo něco na oplátku. Jejich volbu jsem tedy s pochopením respektovala, ale co s těmi proklatými papírky, které nás tak tíží? Dali jsme hlavy dohromady a přemýšleli, jak z toho ven. Vrátit? Nevrátit? A když nevrátit, co s nimi? A co takhle darovat? Na tom jsme se shodli všichni, a tak se taky stalo, po chvíli hledání jsme se rozhodli podpořit vzdělání dětí v Bangladéši. Matýsek si při tom zopakoval matematiku a rozpočítal peníze tak, aby se tam mohla radovat jedna škola z kozy, tři sirotci ze školní uniformy a bot, a sto dětí ze školního oběda. Dobrý pocit nám trochu hatil Míšův komentář, jestli těm dětem nebude vadit, že to je za "špinavý prachy", ale uchlácholen tím, že o tom v Bangladéši přeci nemusí vědět, jsme se vytouženého klidu na duši  přeci jen dočkali :).

63 komentářů:

  1. To je opravdu krásný příběh! Nakonec to s tou zkaženou mladou generací nebude tak horké, jak se to z toho všudypřítomného nadávání může zdát :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti :). Říkám to pořád, že to s tou mládeží nebude tak úplně špatné :).

      Vymazat
  2. Jani, máš dva prima kluky, kteří to mají v hlavě opravdu srovnané. Rozhodně jste je vychovali dobře.👍👍💓
    Sirotkům v Bangladéši jste rozhodně udělali radost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc ti děkujeme, Alenko, věřím, že pomoc kluků radost udělá :).

      Vymazat
  3. Vy jste úžasní!!!! Děti jsou vnímavé a umí si na věc vytvořit svůj názor. Základy mají skvělé a ještě jste udělali trochu radosti jinde.

    OdpovědětVymazat
  4. Jani, kluci jsou úžasní a vaše volba byla skvělá. Jako rodiče můžete být pyšní, moc vám všem fandím. Mějte se fajn a užívejte si sněhu, zatímco my už se těšíme z přicházejícího jara ☺☺☺ Zdravím ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, děkujeme ti za podporu :). Moje depresivní představy o tom, že sníh tu bude ležet ještě měsíc, docela přes noc vzaly za své, zatím jsem jen opatrně nadšená! :D

      Vymazat
  5. No jo... takové trošku "hrátky s čertem", co?
    Taky tvoje kluky obdivuju! :-) A víš, co, taky se mi MOC líbí, jak jste s penězi naložili! To by naši (bohužel) nikdy neudělali (proto já do žádné větve naší rodiny nikdy pořádně nezapadala).

    Já bych si tak ráda zablbla (na žížaláka s vděčností, Janinko, vzpomínám), ale co napsat na takový článek, které ve mně budí moje vlastní podobné nehezké vzpomínky...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mno, nebo taky šťouchání do sršního hnízda. My taky nezapadáme, názory, chováním, výchovou, jsme takové černé ovce rodiny, ale co už s tím :D.

      Na Bořka vzpomínám taky, snad se mi v téhle blbé době povede ještě něco k blbnutí zplodit :).

      Vymazat
  6. Taky si myslím, že buď chci někomu něco dát a pak mu to dám a nečekám nějaké oslavy, anebo nic nedávám. Klukům naprosto rozumím, je to taková ošemetná situace, ze které jste ale bravurně vybruslili. A ještě jste si připsali na konto tolik dobrých skutků a rozdané radosti, co se někomu nepodaří za celý život. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podobně smýšlejících lidí je hodně, na druhé straně je tu ale i dost z toho druhého břehu. Tentokrát jsme z toho vyvázli, horší to bude na podzim, kdy budeme muset vysvětlovat dárci, že ty roky šetřených desítky tisíc k Míši osmnáctinám vážně nechce :D.

      Vymazat
  7. Janinko, chválím, jak vás, rodiče, tak kluky, mají to srovnané a kéž jim to vydrží.
    Za dárek se má poděkovat, ale vše má být v rovnováze. Záleží taky na okolnostech. Když dá důchodce vnukovi stovku, je to jiné, než když mu strejda milionář koupí hodinu v kokpitu letadla.
    Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, máš pravdu, záleží na okolnostech, na vztazích, na lidech. A u nás to je fakt komplikované.
      A moc děkujeme :).

      Vymazat
  8. Jani, dali jste klukům dobrý základ do života. Líbí se mi vaše společné rozhodnutí pomoci dětem v Bangladéši.

    OdpovědětVymazat
  9. Tak to je dobre, a co se týče výchovy, mají určitě dobrý základ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No. snad se ten dobrý základ časem nezředí nějakou univerzální hnědou omáčkou, jako třeba při vaření :).

      Vymazat
  10. Oooo... tak to je krásné. :) Je vidět, že jste je vychovali moc a moc dobře!

    OdpovědětVymazat
  11. Kluky máš moc prima a on mají prima rodiče. Číst takový příběh potěší a moc. Říká se, udělej dobro a zapomeň na to, což se určitě netýká toho blahodárce který poslal klukům peníze. Měl by se od nich hodně učit!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Číst takový milý komentář potěší jakbysmet, moc děkujeme :).
      Rčení, které slyším poprvé v životě, se mi moc líbí a je pravda, že dárce se jím neřídí, je schopen o svých dobrých skutcích vyprávět každému několikrát i mnoho let poté :D.

      Vymazat
  12. Už dávno si myslím, vlastně to vím, že máš šikovné, dobře vychované kluky. Akorát já bych to řešila bližším obdarováním, zavedla bych kluky do zdejšího útulku pro pejsky či kočičího, aby přímo viděli na co to jde. Ale vaše volba byla také dobrá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkujeme moc, Růženko. Naši kluci v okolí žádné psy ani kočičky nemají, nejsou ani moc zvířecí, tak proto padla volba na pomoc jiným dětem:).

      Vymazat
  13. Máš šikovné a dobře vychované kluky. 🙂

    OdpovědětVymazat
  14. Přesně, jak píše Nikola, máš moc šikovné a vychované kluky :)
    Já pomáhám většinou nezištně, takže opravdu nechápu, proč se takhle dotyčný zachoval... :(
    Budu mít hloupou otázku, ale co prosím znamená Donobad? :D
    Leník

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, moc děkujeme :). Dárce má nepřiznaný a neléčený duševní problém, o kterém všichni vědí, ale nikdo s tím nic nedělá, ba ho někteří přiživují a v bludech dotyčného podporují. My už svou snahu pomoc vzdali, je to zkrátka někdy složité.

      Otázka to vůbec není hloupá, Donobad na nás vykoukl, když jsme převedli peníze na účet, znamená to bengálsky děkuji :).

      Vymazat
  15. Panejo, to je moc hezké :) Nevím, co na to napsat. Vychováváte kluky opravdu dobře :) Jen jsem si tak mimo jiné vzpomněla, že jsem teď četla v čekárně u psycholožky takový malý časopis o doktorech bez hranic a bylo to zajímavé. Ale to jsem odběhla od tématu :D

    OdpovědětVymazat
  16. Je dobře, že se kluci šprajcli. A je úžasný, že mají své názory. Jste skvělí rodiče Janinko, ono je dost důležité s kluky mluvit i o vážnějších věcech a vysvětlit jim třeba opatrně nějakou situaci, která je potřeba řešit. :-)
    Dotyčný mi připomněl pár členů z rodiny, měla jsem to podobné. Myslím si, že je to určitý vzorec chování naučený z dřívější doby.
    Moc pěkný článek. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takových lidí, Marcelko, po světě běhá, ale to by zase bylo všechno moc dokonalé, kdyby ne...
      A moc děkujeme! :)

      Vymazat
  17. Perfektní. Nedostatek sebeúcty, důstojnosti a noblesy je podle mě pro společnost mnohem škodlivější než věčně omílaný nedostatek financí, proto něčemu takovému tleskám, protože bych s podobným darem naložil podobně. Jako jsou některé diamanty krvavé, jsou některé peníze zpočátku toxické, což se prý ale povařením a přeposláním daří odstranit :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkujeme ti za milá slova uznání :).
      Povařit peníze jsem ještě nezkoušela, ale kdo ví, jak to dopadne, až bude chtít dárce zase něco darovat :D.

      Vymazat
  18. Janinko, ještě jsem si v souvislosti s tímto článkem vzpomněla na situace, kdy jsme počátkem ledna jezdili k jedné starší příbuzné, raději neuvedu přesně, a ta vždy říkala, proč jste nepřijeli na Vánoce, měla jsem pro vás dárky - a kam je teda dala? chtělo se mi zeptat, jenže to by udělala scénu a tak jsem byla ticho a nebylo mi u nich nejlíp. Nesnáším takové kecy.
    Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když je taková rodina, člověk to snáší hůř, no...

      Vymazat
  19. Jani, můj názor je, že jste to vyřešili perfektně. A ten přístup kluků, to Tě zahřálo u srdíčka, viď? Já se snažím pomáhat jedné holčině samoživitelce s úžasnou holčičkou a můj nejmladší syn sám od sebe vymyslel, že jí koupí tašku a vybavení do 1. třídy. Moc mě to potěšilo, dojalo a tak...Zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, zahřálo, stejně, jako tvůj komentář, je fajn, když si lidé dokáží nezištně pomáhat :).

      Vymazat
  20. Tak knedlík v krku teď mám já Jani. Chybí mi tu objímající smajlík a srdíčko

    OdpovědětVymazat
  21. No, jsou to šikulkové. Je vidět, že je vedete jako rodiče správným směrem...Je to až dojemné a musíš na ně být právem pyšná..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkujeme :), mám z nich radost, lhala bych, kdyby ne :).

      Vymazat
  22. Lidské cesty jsou vskutku klikaté, je mi smutno za tu darující stranu, má takové přiškrcené žití.
    Za to u vás, Procházkovic, tam můžete být hrdi, tam jste s láskou plodili, hýčkali, mazlili a plody vašeho snažení jsou vskutku borci, tleskám na sever.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Napsala jsi to tak, jak to je, taky mi bývalo smutno, ale snaha pomoci nepadla na úrodnou půdu, takže teď už se to snažím kvůli svému zdraví vůbec neřešit.
      Převeliké díky ti posíláme! :)

      Vymazat
  23. Kozorozi jsou známí svými kopýtky!

    OdpovědětVymazat
  24. Máte úžasné kluky! Opravdu respekt, jak jste je skvěle vychovala. Umění darovat a přijímat je poměrně zajímavé (a pro některé i ožehavé) téma, asi o tom brzy napíšu nějaký článek :)

    OdpovědětVymazat
  25. Kluci jsou fakt dobrý, já bych v jejich věku došla jen do stadia nabídnutí peněz rodičům, kozy a spol. jsou úplně jinej level :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak jsou teď zavření doma, mají asi hodně času přemýšlet :). A díky! :)

      Vymazat
  26. Víš, že to dělám podobně? Také si nenechávám peníze, které darující mi dává s takovým tím pocitem, že si je ani nezasloužím, když jsem tak nevděčná... Nemyslím, že bych je dostávala nějak často, ale občas se taková obálka objeví a já z ní vlastně nemám radost, tak udělám radost někde jinde... Takže klukům to schvaluji. Udělali jste velkou radost. Jen doufám, že nevznikly nějaké rozepře a vyhrocená situace se uklidnila.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rozepře trvají už spoustu let, ale ne z naší strany, tiše to ingorujeme. Jinak se to s psychicky nemocným člověkem ani nedá.

      Vymazat
    2. A moc děkuji i za kluky! :)

      Vymazat
  27. Dávat a hned čekat okázalý vděk? To vypadá, jako kdyby si ho dárce kupoval.
    Třeba by ho potěšil dík z Bangladéše :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mi připomíná, jak se kluci ptali, co když bude chtít babička peníze zpátky, když se to dozví. Tak jsem jim odpověděla, že si bude muset zajet do Bangladéše pro kozu, svléknout tři sirotky ze školní uniformy a vydávit ze sta dětí oběd :D.

      Vymazat
  28. Janinko uplně jsi mě rozbrečela,máš šikovné a slušné kluky a to tím,že si je darující nekoupí..Mám raději taky nějaký dárek od srdíčka,než obálku...Měj se fajn a opatrujte se celá rodinka..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Miluško, moc děkujeme :). Taky jsem kolikrát ráda za maličký dárek od srdíčka, než peníze. Taky se opatruj! :)

      Vymazat
  29. Panejo.... normálne mi slzy vyhrkli do očí a zimomriavky mám vsade. Krása toto. Už teraz sa nebojím o budúcnosť keď vidím aké deturence nam rastú. Inak fakt také smutné situácie, u vás hypoteka u nás covid (tyzden bez jedla) deti si naučí vážiť si skutočné hodnoty. A ja tiež neznasam také tie vynutene vďaky. Samozrejme že učím deti že nič nie je samozrejmost ale odtial potiaľ. Kľanat a bozkávať zadky určite nemajú. Krásny príbeh fakt

    OdpovědětVymazat

Milí čtenáři, děkuji vám za nakouknutí a komentář :).