Můj školní deníčku...


...krmím tvou rubriku poslední dobou dost často, jenže jak odolat, když je kolem tolik inspirace? :)

První nouzový stav, zavřené školy a následné prázdniny jsem přežila jen díky úžasným a samostatným dětem, možnosti chodit do práce, dostatečné zásobě vína a vidině, že tohle s koncem prázdnin skončí. Na začátku září se mi až líčka rděla nadšením, že po necelých šesti měsících budu konečně chodit kolem sporáku jen když já budu chtít a v ostatní dobu budu toho nerez krasavce přezíravě ignorovat. Víc jsem se snad ani mýlit nemohla, osud mi, jak mívá poslední dobou v oblibě, nastavil nohu a já si zase rozbila hubu - prvorozenému zavřeli školu. Ono to občas chce spadnout z toho nadejchanýho obláčku na tvrdou zem, aby člověk věděl, na čem je a kde je jeho místo. Tak jo, pochopila jsem. Ale proč zrovna u sporáku?!? 

Po prvotním znechucení jsem dospěla k názoru, že bych se měla hodit do klidu, že jeden strávník navíc není taková tragédie a že to v pohodě zvládnu. Skleničková metoda, kdy uvařím vždy jednu porci navíc a zavařím ji do skleničky na horší časy, je vcelku nenáročná a efektivní. Můj geniální plán začal mít vážné trhliny o pouhé dva dny později, kdy se manžel dobrovolně rozhodl, že začne pracovat z domova. A když o další dva dny později zavřeli i školu základní, skleničkový plán vzal definitivně za své a ze zavařených jednoporcových skleniček jsme si udělali švédský stůl.

Věčný optimista v mém nitru se snažil mou rozmrzelost rozehnat tím, že se žádná kaše nejí tak horká, jak se uvaří. A že prý si mám zrekapitulovat svou covidovou kuchařskou kariéru, podívat se do deníčku a spočítat si skóre. Tak jsem si to tedy spočítala, vykřížkovala, vysmajlíkovala a víte co? Jestli ten optimista ještě cekne něco o kaši, tak mu  ji vyliju na hlavu!

Plán na říjen je jasný a skoro si troufám tvrdit, že ten listopadový a prosincový se lišit nebude...


P.S: křížky jsou dny vařící, smajlíci dny nevařící - dovolenkové, babičkoobědové, restauracové, dovážkové :).

64 komentářů:

  1. Jejda, Kuchařinko,
    ještě, že živím jen jeden krk. Ten svůj. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Vaření nesnáším, v poslední době vaří víc Druhorozený než já. Nechce umřít hlady...:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pud sebezáchovy. Asi :D. Mně vaření nevadí, ale je toho už moc.

      Vymazat
  3. Procházkovic, já vařím velice ráda, baví mne i pečení.
    Dokonce s láskou to jídlo nakupuji, říkám to furt dokola, jsem slípka popelivá.
    Když budeš unavená, přijedu, jsem zvyklá jezdit i s plechem dobrého koláče, nejezdím na plech :))))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jsi zlatá, děkuju! :D
      Já vaření i pečení miluju, ale teď si připadám tak trochu jako vařící a pečící mašina :D.

      Vymazat
  4. To je přesně to, co mě na home officu či nemocenské drtí nejvíc - zavřené školní jídelny plus všeobecné přesvědčení, že když je matka doma, tak se jídlo bude tak nějak připravovat samo. A vaření není zrovna moje oblíbená parketa, takže v tomto směru taky celkem solidně trpím... :-/
    Ale bije se to s pocitem, že proti covidu je třeba bojovat pestrou domácí stravou, takže nemám to srdce to přehrát na ostatní, neb připálená jídla zas tak optimální výživově nejsou...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, a teď si představ, že já do té práce chodím a devět hodin denně jsem v tahu :D.
      Vaření a pečení miluju, nevadí mi, ale začínám být jako stroj a to mi vadí. Ulehčuju si to, jak se dá, ale většinou fakt vyvářím :D.

      Vymazat
  5. Já sice vařím ráda, ale stejně jsem se z toho docela pěkně vyvlíkla. Adámek už má od jara sešit popsaný recepty a baví ho to!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je super, Adámek je šikula! :)
      Nám od loňských prázdnin visí na lednici přehled asi třiceti jídel, která si kluci poručili a úspěšně je aplikuju s menšími změnami pořád dokola :D.

      Vymazat
  6. Ty piškvorky teda hraješ mizerně.

    OdpovědětVymazat
  7. Takhle nějak měl František Koudelka zapsané svoje kritické a skvělé dny :-)

    OdpovědětVymazat
  8. I kdybys nechodila do práce, tak by to byl záhul. Jsi dooost dobrá Jani. Ode mě máš všechny 4 palce nahoru 😂

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chudobko, protože vím, jak s vařením někdy bojuješ, od tebe si téhle pochvaly obzvláště cením, fakt! :)

      Vymazat
  9. Hlavu vzhůru a kašli na osud a jeho nohu:-)

    OdpovědětVymazat
  10. Já vařím nerada, naštěstí mám šikovného muže, který mě občas vystřídá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já vařím ráda, ale tohle už je moc :). Taky mám šikovného muže, i děti mám šikovné, jen tu kuchyň pak nějak nepoznávám, tak je k tomu raději nepouštím :D.

      Vymazat
  11. Copak vařit, když to druzí jí. Ale uvařit, když je potřeba trochu dietně a jedno teplé jídlo denně nestačí a k tomu zmlsanost... No, úplně s tebou soucítím. Také jsem uvítala 1.září a nejen kvůli obědům :-) :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A jéje, jedna komplikace za druhou, naštěstí u nás se moc dietně nemusí a ty mlsné huby zbaští všechno :). Ale znám rodiny, kde ten nejí tohle a ten zase tamto a většinou se vaří dva obědy, to bych asi hodně rychle utnula :D.

      Vymazat
  12. Já vařím opravdu jen občas, většinou totiž vozím jídlo z práce, nebo uvařím na víc dnů....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky vařím často na dva dny, jenže stejně u toho sporáku člověk musí stát, než se všechno ohřeje, i to považuju za vopruz :D.

      Vymazat
  13. Stydím se to přiznat, ale já vařit neumím. Ale ráda pomáhám. Naštěstí jsme čtyři dospělí, taťka pracuje celý týden mimo domov, tak se my tři holky stravujem dle toho, co máme rády - to je většinou, co taťka nejí. Lámem si hlavu nad obědy o víkendech.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maminka na nás byla sama a tak jsme se musely se sestrou lecčemu přiučit už jako menší. Když pak těžce onemocněla, ve vaření jsme se střídaly a jak nám přišly ty lekce vhod :). Ale je pravda, že nejvíc jsem se naučila sama, až když jsem se odstěhovala z rodného hnízda :).

      Vymazat
    2. To nejspíš bude i můj případ. :)

      Vymazat
    3. Ono to je asi tak i nejlepší, ne nadarmo se říká, že nouze naučila Dalibora housti :).

      Vymazat
  14. Tohle naštěstí už řešit nemusím, tedy jídlo pro děti. Jinak můj muž má rád jedno teplé jídlo denně. Sám umí vařit skvěle, a tak má možnost realizovat se v kuchyni. Bohužel to není každý den, ale i tak to potěší. Jani, pevné nervy budeme asi ještě dlouho potřebovat všichni, držím nám palce ☺☺☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Evi, taky nám všem držím pěsti, ať to přežijeme ve zdraví a ve skvělém psychickém rozpoložení :).

      Vymazat
  15. Myslím, že všechny mámy, na které lockdownem padá další úvazek v podobě dětí a domácnosti, zaslouží metál. A pořádně velký! Vidím to u svojí starší ségry a umí to být vážně dost šílené. Hlavu vzhůru a pevné nervy! Krupicová kaše a brambory s tvarohem to jistí :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ha, krupicová kaše, díky! Tu už jsme dlouho neměli! :D
      Je fakt, že tahle doba je náročná pro všechny, ale budiž nám útěchou, že jednou to skončí :).

      Smazat

      Vymazat
  16. No aspoň to zvládáš! Narozdil od Prymuly, který pro několika dnech ve funkci "zakopl o nastavenou nohu" a upadl hned na drstku.. A kdoví jak teď po jeho pádu bude, hůř asi být nemůže...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zvládám a ani tu hubu jsem si zase až tak moc nerozbila, Prymula je na tom asi hůř :D.

      Vymazat
  17. Janinko, když jsme doma jen s dědouchem, tak vím, co a jak v kuchyni a u sporáku, ale teď tu mám do středy vnučku a ta nejí maso ( asi to má po mně ) a furt si vymejšlí.Dnes jsem dělala kompromis: do kastrolu špalky pórku, vrstvu vařené, na plátky nakrájené brambory, na polovinu plochy kastrolu ještě na drobno pokrájenou šunku pro dědoucha, to celé zalít rozkvrdlanými vejci a posypat nastrouhaným sýrem. Upéct v troubě. ( pod to buď sádlo, nebo olej nebo...podle zvyklostí v rodině ) bylo to dobré a všichni si pochvalovali, jen jsem musela dát pozor, aby mi šunka nespadla vnučce do talíře.
    Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Šalamounsky jsi to vyřešila! :) U nás taky třeba Matýsek maso taky moc nejí, ale vím, že ho sní, když ho bude jen kousek. Takže mu tam vždycky plave v omáčce jako opuštěný ostrov :D.

      Vymazat
  18. Vařím skoro denně (nebo obden, když nám zbyde), pro dospěláky. Ani mi to nevadí, jím ráda a od toho se pokrmy odvíjí. 😀

    OdpovědětVymazat
  19. Vařit mě vždycky bavilo, ale po týdnu docházely nápady co vlastně :D Teď vaří přítel, tak můžu dilema házet vesele na něj. :D

    OdpovědětVymazat
  20. To mně připomíná los sportky, při zaškrtnutí všech políček se nemůžeš zmýlit :).

    Ale jinak je to děs a žádná naděje na obzoru. Na podzim měla být vakcína, teď se mluví o jaru, ale do té doby při současném nárůstu počtu nemocných a mrtvých nás covid úplně zdecimuje.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Že bych zkusila štěstí a ten pekelný lísteček si zkusila vsadit? :D
      Sdílím tvé obavy, bohužel.

      Vymazat
  21. Vím, o čem mluvíš, vařím každý den. Už jenom vymyslet, co vařit, aby to nebylo pořád to samé, je úplná věda a když se čtyři lidi - holky, manžel a táta - shodnou asi na třech jídlech, která jí všichni, je to skutečně často na zabití. Někdy jsem fakt zlá a říkám: ,,Namažte si chleba máslem a pokud jste bylo mimořádně hodní a výkonní můžete si dát i džem." A co myslíš? Ještě nikdy se to chlebem neodbylo. ;) :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S tím máslem to je úžasný nápad! :D Naštěstí doma nemám vymejšlíčky, takže jí všichni skoro všechno, ale kdyby náhodou, nechám si chleba s máslem jako pojistku :D.

      Vymazat
  22. Aj, aj... no, já vařím pro dva, to se ještě docela dá. A sem tam jsem dokonce i vystřídána - pořádně hustá česnečka, maso na pánvi a podobné, to je manželova specialita. :)
    Držím palce! To dáš!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já vím, že to dám, musím! :D
      Manželé, co dokáží zastoupit u sporáku, jsou požehnáním. U nás, když už hrozí moje kuchařské vyhoření, tak to taky jde :).

      Vymazat
  23. Já se ještě stále nenaučila vařit jen dvě porce. Pořád vařím jako pro pionýrský tábor.😀 Naštěstí je můj muž ochoten jíst stejné jídlo, třeba s jinou přílohou obden. Občas se tu objeví dcera, či některé z vnoučat, jindy dostává oběd syn, to v případě, že je to něco, co snacha nevaří a on to má od dětství rád.
    Co se návratu dětí do škol týče, jsem skeptik. Nějak mi chybí to pomyslné světýlko na konci tunelu. Dětí na distanční výuce je mi líto. Bětka seděla v pátek před počítačem v černém a na hlavě měla čarodějnický klobouk. Na můj tázavý výraz mi sdělila, že mají dnes Halloween a že i paní učitelka má klobouk. Všechny děti v okýnkách na monitoru byly ustrojeny podobně jako Bětka.
    Jani, držím palce nejen všem dětem, aby se jejich život vrátil do normálu, ale také rodičům, kteří se začínají pomalu řadit do fronty pro Chocholouška.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když můžu, vařím na dva dny, jenže to by nejedli skoro nic jiného, než omáčky a to se taky pořád nedá :D.
      Děkuji, také držím pěsti všem dětem i rodičům, snad i učitelům, protože takhle se to dlouhodobě nedá. A na výběr, kde slabší jedinci skončí, moc není, buď Chocholoušek, nebo protialkoholní léčebna.

      Vymazat
  24. Tak to já tedy nemohu soudit děti nemám a u sporáku stojíme oba s partnerem, ale věřím že to náročné je. Zažila jsem mamku, když nám furt musela vymýšlet co k jídlu a za křiku bojovníků co mají hlad se těžko vaří :D Tak držím palce :) :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :), naštěstí nemám doma žádné křiklouny, takže se to ještě se zdravým rozumem zvládnout dá :D.

      Vymazat
  25. Janíííí... ty křížky jsou ty kaše?
    A ty smajlíky znamenají co, prosím?
    Že nebyla kaše?
    Ale v podstatě tě úplně chápu a obdivuji tvůj zakutaný smysl pro humor. Přece jen je to výborná genetická výbava.
    Že už z toho člověku hrabe, se taky nedivím. Já sice nejsem doma s děckama, ale když to poslouchám, moje depka posiluje ze dne na den.
    Ale vydržíme to, no. Nějak to přečkáme, vždyycky se všechno přečkalo.
    Držte se, tam u vás! A ti ostatní také.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V podstatě máš pravdu, křížky znamenají, že se vařilo, smajlíci, že ne, páč vařil někdo jiný, jsou to smajlíci restauracoví, dovolenkoví, babičko-obědoví a tak :D.
      My to zvládneme, nic jiného nám nezbývá a zatím to dáváme :).

      Vymazat
  26. Teď jsem si s těmi křížky vzpomněl na Cestu na Island od Ryvoly:Kůs vlka kus hada a z hyeny půlka, jak zjevení ve snu když po chlastu spíš.. Teď mdli se hochu to ne spraví kulka, když Kid ruku natáhne, chystej si kříž... Pravda. Místo Kida máme Víra..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za krásný čtvrteční dopolední koutek kultury! :)

      Vymazat
  27. Musela jsem si přečíst nápovědu v komentářích, abych systému porozuměla. :-D Já jsem tak ráda, že jsem teď v domácnosti a děti zatím v institucích, ale v lednu (nebo dřív) mi začne nový náročný full time job. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už jsem to pro jistotu do článku doplnila :D.
      Děti v institucích ti závidím, u nás to tenhle rok nejspíš neklapne :/. Ale v lednu by to vyjít mohlo, vzpomenu si na tebe a novou pracovní náplň :).

      Vymazat
  28. Hihi. To já teď už 7 den nevařím, protože kvůli covidu nemám chuť ani čich a je to dost naprd...ale aspoň nemusím vařit! :-D Přítel to vyřešil dovážkou jídla...většinou těstoviny nebo pizza. Ale popravdě...radši budu vařit, jen ať už cítím chuť jídla! :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jejda, tak to se kaju, raději budu vařit, než přijít o čich i chuť. Ale zase na druhou stranu by z toho mohly vylézt zajímavé experimenty :D. Přeji brzké uzdravení! :)

      Vymazat
  29. A nejhorší na tom je, že není kam utéct. :-\

    OdpovědětVymazat
  30. Také se ze mě stala kuchařka. Vaření mě baví, ale přiznám se už ne tolik. Velice ráda se vrátím jen k tomu víkendovému…

    OdpovědětVymazat
  31. No ešteže u nás varí muž a to stále do veľkých hrncov že máme na pár dní. Našťastie začal chodiť do škôlky takže sa naje tam. A ja raz za čas nejakú tekvicu alebo dačo ukuchtím tiež tak na týždeň 😂😂😂. Ale vážne toto je totálne na psychiatriu. A u nás detto. Sestra má doma dvoch a za ten čas totálne rozpustilych pubertiakov. Toto je šialené aj keď vyzerá že u vás sa to pomaly uvoľňuje A deti nastúpia do škôl. U nás sa ide testovať lebo chumaj má nejakú utkvelu predstavu že nás spasia testy ktoré majú žiadnu účinnosť. Ja s vesteckou guľou by som lepšie odhadla kto má a kto nie smrteľný vírus 🙏🙏

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vařícího muže ti upřímně závidím! U nás taky zaskočí, když je potřeba, ale nejraději mám, když vaří jím placený rozvoz :D. O vašich testech jsem hodně slyšela, věštecká koule není vůbec špatný nápad! :D

      Vymazat

Milí čtenáři, děkuji vám za nakouknutí a komentář :).