Letošní předvelikonoční tvoření (Kosmo, promiň, já vím, že ty tohle slůvko nerada :)) považuji za malé osobní vítězství - povedlo se mi o malý kousek oddálit dobu, kdy moji potomkové řeknou této činnosti razantní NE. Byla jsem mile překvapena, protože bylo vidět, jak to ty kluky baví, a zároveň zaskočena, protože jsem měla obavy, že minimálně u prvorozeného tomu tak letos nebude. On totiž právě prochází pubertálními léty, kdy je pro tahle stvoření všechno hustý a kůůůl a dospělí jsou fosilové. Naštěstí my máme pubertu zatím velice veselou, zato doprovázenou raketovým růstem. Ještě na podzim jsem Míšovi kupovala boty podle své nohy. Nerad chodí po obchodech, takže jsem vždy vyhlídnutou oběť odpovídající šířky a délky vyzkoušela nejdřív na sobě a mohla si tak být jistá, že to bude v pohodě. Když jsem mu ale letos chtěla pořídit nové botasky a poměřila si s ním nohu... Já tedy nejsem žádný drobeček a tomu také odpovídá i moje noha, ale po zjištění, že to dvanáctiletý dítě má téměř číslo 43, se mi orosilo čelo. A to ani nemluvím o tom, že mám podezření, že mě letos přeroste. Ale dost výlevů lehce šokované matky, tady máte ta "dílka" :).
Vlastně ještě ne, ještě předtím vám nabídnu jednu vzpomínkovou: Protože se blíží Velikonoce, ráda bych si, spolu s vámi, zavzpomínala článkem "Hasta La Vista Baby!" na "vaječnou krizi" z jara roku 2012, díky které tenkrát stálo deset vajec mezi 60 až 80 korunami. Pamatujete? :)
A teď už slíbená inspirace...
I tento rok jsme zvolili jako podklad dřevěné výlisky z papírnictví...
...a na to co dům dal :).
Děkuji za krásnou předvelikonoční inspiraci a gratuluji k dětem, které se s tebou do ní pustily.
OdpovědětVymazatJupííííí, moje bééééé mají první místo u Janinky mezi fotkami!
OdpovědětVymazat[2]: Tedy myslím "mé" jako mě oblíbené, tyhle jsou samozřejmě Janinky!
OdpovědětVymazatPohádky ovčí babičky...
OdpovědětVymazatTy jo, to už mu je dvanáct? to už tě sleduju fakt hodně dlouho, pamatuju si, jak byl malej. (vlastně snad od svých dvanácti tě sleduju, ne? )
OdpovědětVymazatPěkně jste si vyhráli! Kdo si hraje, nezlobí.
OdpovědětVymazatJaninko, psala jsem komentář k Terminátorovi s vajíčkem, ale blog.cz mi to několikrát odmítnul Tak zkusím sem,
OdpovědětVymazatJá asi půjdu do sebe a taky začnu!
OdpovědětVymazatOvčičky mají krásné ksichtíčky. Zrovna jsem si říkala že si opět zvládla, a krásně něco nového, ale on to za tebe zvládl papírák. Ale to vůbec nevadí protože jste to krásně namalovali!
OdpovědětVymazatUž se těším, až něco takového budu patlat s vnučkou. To potom tvůj blog vezmu pěkně od začátku a budeme tvořit a tvořit a tvořit.
OdpovědětVymazatJani, vy jste všichni tak neuvěřitelně tvůrčí! Zvláště zásoby "co dům dal" mě zaujaly, s těmi se musí pracovat jedna báseň! U nás bych asi nepochodila, ostatně nikdy jsem nijak moc s kluky nevyráběla, místo toho spíš na velikonoce naplánujeme společný výlet, letos v počtu 16 kusů a jedeme. Kdo ví, jak dlouho to bude ty mé puberťáky bavit, protože každý už začíná mít jinou představu, jak strávit volný čas, takže asi brzy budu jezdit na trajďáky sama
OdpovědětVymazat[1]: Děkuji ti! K tomu druhému se zmůžu jen na "Ježíši Kriste" . Ono to prý tak bývá, když jsou dva rodiče velcí, dítko je přeroste. No, to se mám na co těšit .
OdpovědětVymazatKrásné kousky.
OdpovědětVymazat[13]: Děkuji .
OdpovědětVymazatMoc hezké tvořeníčko! Hlavně obdivuji fantazii, co se dá udělat i z jednoduchých věcí
OdpovědětVymazat[15]: Mockrát děkujeme!
OdpovědětVymazat[4]: Mně to zase připomene "Beránku, otřes se!"
OdpovědětVymazat[12]: Já jsem mrňavá, měřím jen 164 cm
OdpovědětVymazat[18]: Aha, tak to nic, v tom případě máte v rodině raritu .
OdpovědětVymazat[19]: Já bych se neděsila. Dnes už opravdu není problém na ty vysoké a urostlé cokoli sehnat, jako tomu bylo dříve. Nikde není psáno, že tvůj syn musí nutně vyrůst jako ten můj.
OdpovědětVymazat[20]: Při mém štěstí... Ale dík za útěchu!
OdpovědětVymazatJsi borec a tvojí zásluhou i kluci. Vaše tvořeníčko je nádherné a inspirující
OdpovědětVymazat[22]: Moc ti děkujeme!
OdpovědětVymazatPáni, výlisky z papírnictví - no měla bych občas vyrazit mezi lidi, protože něco podobného by se mi hodilo na domácí tvorbu závěsků Jsem ráda, že se mám čím kochat - aktuálně jedu 19tý den v nemocnici a nejsem si jistá, jak dlouho si mě tu hodlají ještě nechat, proto mi letošní velikonoční výzdoba zůstala v krabici pod postelí a jakákoli snaha o nové výrobky zmizela v nenávratnu To nebyla stížnost, jen vyjádření vděku, že se mám čím kochat!
OdpovědětVymazatty si tuším zberateľka ... zakaždým dáš "co dum dal" a ja sa nestačím diviť, odkiaľ to ty všetko berieš?! je to krásna výzdoba a krásne ste si to spravili... opäť raz šikovná rodinka a tvoje nápady ma nikdy neprestanú nadchýnať. A čo sa puberty týka - želám vám doma, nech to prebehne bez nejakých katastrof a hlavne s úsmevom na tvári.
OdpovědětVymazat[24]: Vendi, tak to je masakr, myslela jsem, že už jsi doma! Přeji brzké uzdravení!
OdpovědětVymazat