Genealogie po x-té


Není to tak dávno, co jsem tu psala, že si musím dát od genealogického pátrání pauzu, protože vidím matriční zápisy, kudy chodím a hrozí mi nucený pobyt v blázinci. Tak, moji milí, už tomu tak není, zásahem jakési vyšší moci jsem postoupila do dalšího levelu a já se můžu hrabat v matrikách jak se mi zlíbí a vůbec nic to se mnou nedělá. Tedy samozřejmě kromě toho "ejchuchů", když najdu dlouho hledaný nebo nečekaný zápis. Taky jsem získala jakýsi bonus (to asi za ten vyšší level :)), že se mi o hledání v matrikách zdá jenom občas (a ne pořád) a dokonce mne to i navádí, na kterou stránku jít a kde daný zápis najít. Malinkatý problém je v tom, že si to ráno jaksi nepamatuji a tak je mi to platné asi jako hadovi noha.

Taky jsem tu psala, že tvořím rodokmen pro maminku mého manžela, měla ho dostat začátkem března k narozeninám. Mno, nedostala, a to díky výše zmíněným indispozicím. Kromě toho jsem tvorbu nechtěla odfláknout, takové pátrání je věc nesmírně časově náročná, na části jejího rodokmenu z matčiny strany jsem strávila stovky, možná tisíc hodin. No, a mám hotovo! A i když mi občas při hledání opravdu hrabalo, nebyla nouze o legrační situace...

Třeba můj drahý, když se mě zeptal "Tak co, maminko, už jsi našla všechny mrtvolky?" To si asi žehlil tu hlášku o tom, že si stejně myslí, že si ta jména vymýšlím a patlám to tam, jak se mi zlíbí. No věřili by jste tomu? To se mu vážně nepovedlo a dostal taky parádní šťouchanec, protože si vůbec nedovede představit, co za piplačku takové hledání někdy je.
Minulý týden, když jsem byla téměř na konci pátrání, mě rozesmál můj prvorozený - podařilo se mi objevit a rozklíčovat něco, co mne posunulo rázem o nějakých 150 let dále až do roku 1624, to jsem ovšem v tu chvíli ještě nevěděla. Nicméně jsem měla z objevu takovou radost, že jsem začala celkem neelegantně a nežensky ječet jako při gólu na nějakém důležitém zápase a při mém "je to tááám" a "jóóó!" si můj syn začal točit prstem u hlavy a tiše šeptal našemu skorotříleťákovi "Matýsku, maminka se nám zbláznila!". To jsem samozřejmě nemohla nechat jen tak a začala mu trpělivě vysvětlovat, že to není rodokmen jen pro babičku, ale taky pro něj a bráchu, protože to jsou i jejich předkové a že až budou starší, třeba se dostanou na některých místech dál a doplní to, co mně chybí. Můj rozvášněný projev v něm probudil náznak slitování a tak pronesl:

"Tak mi teda řekni, co jsi tak důležitýho objevila?"
"No, představ si - mám tu Františka, který se oženil a v zápisu je, že jeho maminka byla Barbora Bartlová a tatínek Jan Pokorný. Jenže v matrice se brali jen Barbora Tichá a Jan Pokorný a děti, které se tam rodily, měly tyhle rodiče a tak jsem myslela, že to byli jiní manželé a že se dál nedostanu."
"No a dál?"
"No a já jsem přišla na to, že když byla Barbora malinká, tak jí umřel tatínek Tichý, její maminka si vzala Bartla a oni to v matrice, když se František ženil, špatně napsali."
"Hmm. Mám hlad."
Ach ty děti...:)

Občas člověka při pátrání zamrazilo, hlavně když viděl ta kvanta malých dítek, která běžně umírala, nebo když byla půlka vesnice vyhlazená, protože jí navštívila cholera. Stačilo ale málo - aby přišla jména jako pan Emil Londýn, pan Zabil, Šulín a Kokotek, případně pan Bolíbřuch a mě opravdu to břicho bolelo. Smíchy :).

No a takhle to vypadá, když se to s hledáním přežene. Vytiskla jsem si provizorní rodokmen, abych si do něj mohla psát poznámky, protože jsem se ve svých vlastních zápiscích už ztrácela, protože neustále přibývali noví předkové. A protože jsem megaloman, říkala jsem si, když mi ta matrika tak hezky nabízí ty sourozence, proč je tam nefrknout taky, že jo. Nakonec jsem s pokorou musela uznat, že pro klasický rodokmen je nejlepší sourozence vynechávat. Ono když jich měli každí druzí rodičové třeba deset, pak je z toho na papíře docela slušná pětimetrová matlanina a nevyzná se v tom snad ani čuně...:)

Nějak podobně bude vypadat rodokmen - tedy spíše půlka rodokmenu - na plakátu finálním...

39 komentářů:

  1. Jop když jsem dělala rodokmeník, tak jsem ani nevěděla jak tam tu desítku sourozenců zakreskit -_-

    OdpovědětVymazat
  2. Tak na něco takovýho já bych neměla ani nervy ani zvědavost. Jsi neobyčejně trpělivé stvoření...   

    OdpovědětVymazat
  3. Tedy to je lidiček! U nás jsou samí jedináčci!

    OdpovědětVymazat
  4. To teda klobouk dolů..... ani jsem nevěděla, žese dá takhle pátrat

    OdpovědětVymazat
  5. [1]: No, a proto já se na to raději vykašlala .

    OdpovědětVymazat
  6. Pěkný stromek, jen co je pravda!Taky se do toho jednou pustím, mám to rozhodně v plánu. Ale doufám, že se mi bude zdát i o něčem jiném

    OdpovědětVymazat
  7. Janinko, tvůj blog je velice zajímavý a tvůj rodokmen je úžasný, abych mohla sledovat co je u tebe nového dala přihlásila jsem se k odběru novinek.Rodokmen u náš buduje můj bratr je to velice zajímavé krásný pátek

    OdpovědětVymazat
  8. Tak na jednu stranu věřím, že je to určitě žůžo-dobrodrúžo(Schválně-které "u" je správně? Přiznám barvu - netuším, ale to slovíčko tam prostě musím mít )

    OdpovědětVymazat
  9. Janinko, ať žije megalomanie!

    OdpovědětVymazat
  10. [6]: Děkuji , třeba se ti o tom zdát nebude, to jen já jsem takový typ, si moc všechno bere. Třeba když jdu na houby, tak se mi celou noc zdá, že sbírám houby .

    OdpovědětVymazat
  11. Dítka jsou pěkní rozumbradové páni, Jani, ale to je ... boží! takové množství práce a ... máš můj obdiv... jsem čím dál zvědavější, jak se bude dárek líbit

    OdpovědětVymazat
  12. No to je paráda! Já se na rodokmen vnitřně připravuju už několik let. S těmi sourozenci máš asi pravdu, když jen pomyslím, že můj dědeček je z jedenácti dětí, jestli byli všichni takoví čilouši, měla bych strom přes celou Letenskou pláň . Tvůj stromeček bude určitě  ve finále graficky dokonalý, protože jsi velká šikula.

    OdpovědětVymazat
  13. No, jestli některé z mých budoucích praprapravnoučat někdy dostane nápad vytvořit si rodokmen, pak budu kvůli holkám proklínaný předek.

    OdpovědětVymazat
  14. Jsi velmi, velmi trpělivá Já bych se u toho vztekla.

    OdpovědětVymazat
  15. Můj tatínek se už léta věnuje genealogii, takže vím, co je to za práce. Občas jsme ho neznali jinak, než zabořeného do lejster, případně byl někde na výletě v archivu. Po revoluci se z něj stal pracovník archivu a musím říct, že práce pro něj byla vždycky koníčkem a věnoval se jí maximálně. Ovšem slíbil, že udělá taky genealogický vývod našeho rodu, k čemuž se zatím nedostal - ale vzhledem k tomu, že už je v důchodu, tak snad se dočkáme.

    OdpovědětVymazat
  16. Pátrat v matrikách je príma činnost.

    OdpovědětVymazat
  17. [11]: Děkuji ti moc , taky jsem zvědavá, jen mám problém najít někoho, kdo mi to za rozumnou cenu vytiskne, patnáct stovek mi příjde přitažený za vlasy .

    OdpovědětVymazat
  18. Tak to jsi teda dost dobráJe to mravenčí práce dát dohromady takový "stromeček". Klobouk dolů     

    OdpovědětVymazat
  19. Páni, ty máš pohár trpělivosti asi bezedný, ne? Něco takového Ti muselo zabrat opravdu hodně práce a nedivím se, že jsi nechtěla zakreslovat sourozence, z toho by pak nakonec byl strom z nějakého amazonského pralesa Mimochodem, to Tvé vysvětlování jsem si musela přečíst třikrát, a stejně jsem ho taky nepochopila ... No, jsem ještě dítko

    OdpovědětVymazat
  20. [21]: To nevadí, že jsi to nepochopila, prostě někde psali Bartlová a někde Tichá a pak jsem v tom měla bordel a nevyznala se v tom. Ale teď už v tom mám jasno a to je důležité .

    OdpovědětVymazat
  21. Moc Tě obdivuji,že si to dotáhla tak daleko. Opravdu pomyslný klobouk dolů před Tvou trpělivostí. Po rodokmenu toužím už dlouho, ale nějak se nedokážu odpíchnout. Snad někdy. Maminka bude nadšená - to je dárek k nezaplacení,fakt. Zdravím Tonina

    OdpovědětVymazat
  22. [23]: Děkuji moc, ona taková tvorba spolkne opravdu hodně času, můžu být vděčná, že jsem tohle stihla ještě o rodičovské dovolené, další části už budu pytlíkovat nevím kdy, snad v důchodu .

    OdpovědětVymazat
  23. Tak to je úžasný a nádherný .

    OdpovědětVymazat
  24. [25]: Děkuji , já vůbec netuším, jak ve finále bude vypadat, narazila jsem na další linii a nějak se to rozrůstá, na zeď už se to zřejmě ani nevejde .

    OdpovědětVymazat
  25. Gratuluju k úžasnýmu koníčku přesně vím, co to znamená..s rodokmenem jsem začal asi před třemi měsíci a za tu dobu jsem nasbíral okolo 200 jmen (pouze přímých předků)a pořád dohledávám další a další. Spoustu času jsem zabil na notebooku v digitalizovaných matrikách. Přítelkyně už ze mě šílela. Skoro kvůli tomu nastal i rozchodNaštěstí to dopadlo dobře. Je to úžasný koníček! Zajímalo by mě, jak to bádání pokročilo od posledního příspěvku

    OdpovědětVymazat
  26. [27]:: Děkuji, nápodobně . Jsem moc ráda, že je nás víc, kteří, dle okolí, naprosto nesmyslně s notebookem přilepeným k rukám lustrují online matriky. Oni prostě tu závislost nepochopí .

    OdpovědětVymazat
  27. tak to je uzasne:) myslite, ze bych mohl ze zvedavosti do Vaseho rodokmenu nahlednout?:)

    OdpovědětVymazat
  28. [29]: Jestli hledáte konkrétní jméno, klidně si řekněte .

    OdpovědětVymazat
  29. na My Heritage sice prekrocite limit, ale muzete tam osoby i nadale pridavat. Alespon ja to tak mam. Ten limit je jen strasak. Tech jmen mam v rodokmenu opravdu spoustu. Tezko bych je tu vsechny vypsal

    OdpovědětVymazat
  30. [31]: Nevím, jakým způsobem jste do My Heritage přidával předky, já je tam bouchala přes Family Tree, kde jsem mohla přidávat i přes oněch 250 a zaplať Pán Bůh zato, ale v My Heritage se mi jich zobrazilo opravdu jen těch 250, do puntíku přesně. Zkoušela jsem sem nahrát svůj rodokmen jako obrázek do nějaké složky na blog, ale je tak ohromný, že to blog nepobral , ještě vám zkusím poslat zmenšenou verzi mailem, třeba ten to pobere.

    OdpovědětVymazat
  31. Presne jak rikate jsem to delal i ja a zatim je to dobre rodokmen dorazil..dekuji..jdu procitat

    OdpovědětVymazat
  32. Tak toto přesně znám, hlavu zabořenou v noťasu kolikrát už v 6 ráno, protože se matriky načítají rychleji, každý nalezený záznam - vyfotit a uložit, co kdyby náhodou.Je to jak droga, při přestavě, že bude definitivní konec...co já budu dělat, nevím

    OdpovědětVymazat
  33. [34]: Jo, přesně, jsem ráda, že v tom nelítám sama . Já mám jinak pocit, že definitivní konec snad být nikdy nemůže, spousta mých matrik ještě není on-line, takže to určitě ještě nějakou chvíli potrvá. A pak už budu stará a nebudu vidět, takže mi to bude snad i buřt .

    OdpovědětVymazat
  34. Já jsem si to zapisovala na MyHeritage a mohla jsem se uvztekat, když se mi to v půlce záhadně ztratilo a nedalo znovu vyvolat! Možná je lepší si to takto přehledně na A3 vytisknout a hned vidíš!

    OdpovědětVymazat
  35. [36]: Já to taky dělám v MyHeritage a zatím dobrý, jen mě rozčilujou ty jejich reklamy na to rozšíření.

    OdpovědětVymazat
  36. Zajímavé čtení, mám také rodokmen na MyHeritage, v poslední době se tomu věnuje hodně lidí. Začala jsem ho dělat před 10 lety, ale pak nebyl čas. Od té doby mi systém posílá nabídky, vždycky když zjistí, že mám někde registrované příbuzné nebo shodu s jiným rodokmenem a tím se dá jednoduše rozšířit, aniž by člověk musel složitě pátrat. Takhle vidím, že mám příbuzné všude nakonec jsme všichni příbuzní

    OdpovědětVymazat
  37. [38]: Děkuji . S prvními rodokmenovými zápisky jsem začala před čtvrt stoletím, více jsem se jim začala věnovat až s digitalizováním matrik.

    OdpovědětVymazat

Milí čtenáři, děkuji vám za nakouknutí a komentář :).