Záchodová vzpomínka


To si vám takhle jednou pohodlně sedím v křesle, piju kafe a čekám, až můj (tehdy tří a půlletý) synek ze záchoda zařve: "Hótóvó!". Místo toho ale dolehne k mým uším něco naprosto nečekaného. Dětský hlásek tam potichu šeptá "Slip deo dámské vložky"...

V tu chvíli jsem musela vypadat jako idiot, na dolní čelist totiž zapůsobila gravitace plnou silou. Pak jsem si pomyslela, že to je blbost a že to, co mě napadlo, je ve skutečnosti určitě jinak, než si myslím. Nicméně mi to nedalo, potichu jsem si stoupla za dveře záchoda a poslouchala (já vím, nemá se to). Synkova čítanka pokračovala: "25 ks heřmánek".
To už jsem vypadala jako tuplovaný idiot. Takže přece!

Byla jsem zvědavá, zaťukala jsem tedy, vlezla k němu a povídám: "Co tady tak dlouho děláš?"
Bezelstným pohledem se na mě podíval a povídá: "Kakám!"

Dost mě tím odboural, snažím se zachovat vážnou tvář. "To já vím, to jsem taky nemyslela. Ty jsi tu něco četl, že jo?"
"Ne..."
"Já tě ale slyšela!"
Tvářičky mu polil ruměnec a znovu tvrdošíjně opakoval: "Nene!".

Fajn, takže první přečtená "knížka" byla obal od dámských hygienických potřeb. Nebojte, já se s tím už vyrovnala. Postupem času se přestal stydět a četl cokoliv, kdekoliv a kdykoliv. Vlastně četl skoro pořád. Jeho nejoblíbenějšími "knížkami" byly billboardy, neonové cedule, výlohy a názvy prodejen. Bydlíme v centru města, takže o tenhle žánr nikdy nebyla nouze. Jen mě při procházkách dost často drnčela hlava...

25 komentářů:

  1. Dětičky dovedou někdy překvapit. To mi připomnělo příhodu, kdy bylo klukům asi 2 a půl a čtyři roky. Oba se svlíkli a jeden se břichem válel po břiše druhého. A chechtali se při tom. Tak jsem se jich zeptal co dělají. A oba mi svorně odpověděli: "My děláme tátu a mámu". Dodnes je mi záhadou, jak na to přišli. U nás rodičů to určitě nikdy neviděli a už vůbec ne s chechtáním. Jedině mě napadlo, že to mohli vidět zevnitř před svým narozením.

    OdpovědětVymazat
  2. Milá príhoda...teda pod týmto titulom som rozhodne nečakala prvý čitateľský výkon synčeka na svoj vek je veľmi šikovný.

    OdpovědětVymazat
  3. To je fakt rozkošný, s dětmi je někdy sranda :) Umět ale číst ve třech a půl letech, to je tedy něco Šikovný!

    OdpovědětVymazat
  4. tak to mas velmi sikovneho synka ten bude vsetranne vzdelany..

    OdpovědětVymazat
  5. Teda takhle brzo číst? To buď hrdá mamka

    OdpovědětVymazat
  6. Haha, tak první písmenka né ve slabikáři, ale na obalu od dámských potřeb

    OdpovědětVymazat
  7. [5]: agrrr, buď ráda, že tvoje matka nezná kondomy, možná bys tady teď nepsala.

    OdpovědětVymazat
  8. Hezká příhoda. S dětmi se člověk nenudí a o podobné příhody není nouze.

    OdpovědětVymazat
  9. [1]:[6]:[8]:- Tak tak, Ano, s dětičkami se člověk opravdu nikdy nenudí a o překvapení není nouze...

    OdpovědětVymazat
  10. Chytré dítě, věru! Já si ve třech a půl letech maximálně vložky strkala do kalhotek, protože to tak dělávala maminka, ale abych četla? Ano omylem.

    OdpovědětVymazat
  11. Janinko, tvůj synek je moc chytré dítko, číst ve třech a půl letech není obvyklé. Některé děti v tomto věku neumí ještě pořádně ani vyslovovat všechna písmenka. Sama jsem dlouho zápasila s "R". Doufám, žes mu začala nechávat na záchodě čtivější literaturu.   

    OdpovědětVymazat
  12. Jak se dostal ke čtení? A že mu to závidím, já si mohla začít až v těch sedmi (a rodiče s úlevou opustili můj pokoj)

    OdpovědětVymazat
  13. [14]: Naučil se to sám. Jen se mě vždycky zeptal, co to je za písmeno nebo za číslo, popřípadě, jak se to čte dohromady. A už to bylo...

    OdpovědětVymazat
  14. Mam stejneho syna. uci se za pochodu mestem. Jen se tak vzdy zeptal, co je to za cislo, co je to za pismeno ... A ja pak zasla, kdyz mi jednou rekl, "Mami, tam je zakaz, delas chybu" ... Od te doby vim, ze ustalene tvary pozna. jen nikdy nevim, ktery to zrovna je a jestli uz se posunul dal takze jsem stale v uzasu Od dvou a pul let umi scitat a taky se to naucil nejak sam nedavno byl na netu a ja slysela, jak rika trikrat tri je devet ... Koukam a on hraje hru, kde je nasobilka ... Aspon ho nebudu muset jendou drilovat. Kdy se to vlastne uci? Ve treti tride? On pujde do skoly az prespristi rok. Pokud ho vezmou Ale jako kazde inteligentni dite ma sve mouchy. Uz jsem si o nich cetla i clanky, abych se nebala, ze je mimon

    OdpovědětVymazat
  15. Šmarjá, tohle je skoro strašidelný.

    OdpovědětVymazat
  16. [16]: Tak to je skutečně inteligentní dítko . To je náhodou super, když tohle děti všechno umí. Protože když slyším maminky, jak to některým dětem nejde a ony jsou z toho nešťastné, jsem vážně ráda... Myslím, že násobení se vskutku učí ve třetí třídě, taky jsem byla překvapená, když mi tohle začal dělat. Ale jinak je normální jako ostatní děti, někdy na zabití...

    OdpovědětVymazat
  17. To už je tak dávno, když moje děti byly malé...teď už mě překvapují vnoučátka . Ale taky mám jednu příhodu s tím mým nejstarším ( 33 )- v pěti letech mu zemřela prababička a on pod vlivem toho smutku napsal knížečku - Život je žal. Fakt, knížečku, i to sešil nití! Tak to mám schované.

    OdpovědětVymazat
  18. Moc jsem se u toho nasmála, úžasný dítě

    OdpovědětVymazat
  19. [19]: My ze záchodového čtiva přesedlali na komiksy, takže teď mi synek dělá sešity a knížečky s komiksovými příběhy. A všechno poctivě lepí a šije... Koukám, že dětičky jsou skoro všechny stejné...

    OdpovědětVymazat
  20. Jste můj člověk.^^ Agatha Christie je taky opravdu skvělá.<3 A její Ercil Poirot.♥

    OdpovědětVymazat
  21. my měli taky geniálního syna... ve 3 letech četl nápisy v metru a lidi kolem koukali jako vejři

    OdpovědětVymazat

Milí čtenáři, děkuji vám za nakouknutí a komentář :).