Internet zatím jede, tak proč toho nevyužít, že jo? :)
Za barem #27: Proč nám chutná sladké?
aneb
"Čokoláda? Tu já ráda..."
Zadání sedmadvacátého kola najdete na stránkách Mléčného baru
ZDE :).
"Proč ti chutnají sladkosti?"
"Protože jsou dobroučký a slaďoučký" povídá mi můj prvňáček a lehce se u toho zasní.
"No, tak to jsi mi pomohl." Obracím se se stejnou otázkou na svého manžela.
"Přece díky chuťovým pohárkům. A endorfinům."
Pravdu mají oba.
Za to, že to "dobroučké a slaďoučké" vůbec cítím, může spousta malých potvůrek na jazyku, říká se jim chuťové pohárky. Díky nim tak poznám sladké, slané, hořké a kyselé. Díky nim poznám, že mi v restauraci servírují kuře. Éééé, to byl špatný příklad, tenkrát u Vietnamců jsem si nebyla tak úplně jistá, jestli to kuřecí s nudlemi je opravdu píp, a ne haf, mňau, nebo písk...
Aby mi sladké chutnalo, musím mít tyto pohárky v pořádku. Kromě funkčních pohárků potřebuji mít i průchodný nos. Protože ráda vařím, peču a ještě raději jím, je pro mně rýma nebo chřipka v jistém slova smyslu tragédií, v ty dny necítím vůbec nic a protože čich i chuť jsou tytam, nic nejím a hubnu, což zrovna není to, po čem prahnu.
A endorfiny? Kdo by neznal "hormon štěstí", na který se s oblibou vymlouvají konzumenti čokolády...:)