Tajemství


Když jsem včera přišla pro Matýska do školky, hnal se ke mně s lišáckým úsměvem.

"Maminko, chceš vidět, co mám schovaný v bačkoře?"

Moje "Jasně!" znělo v souladu s očekáváním složeného obrázku, případně plátkové žvýkačky vykšeftované za kdovíco. Koule by na to měl.

"Tak koukej!" a sundá z nohy přezůvku.

Koukám. Bačkora ukrývá obsah, který bych tam nehledala ani ve snu.


"CO TO JE?" byla velice blbá reakce. Já moc dobře věděla, co to je, ale proč je to zrovna v bačkoře?

"To jsem našel ve třídě v rohu, tak jsem si to vzal. Ale neměl jsem kapsy, tak jsem si to schoval do bačkory. Kdybych si to totiž dal do punčocháčů, tak by mě to tlačilo do pinďoura."

"AHA. A nebolelo tě to?"

"No, docela jo."

"Už aby bylo jaro a mohl jsi nosit tepláky s kapsama."

A tím se dostávám k jádru věci. Udržet tajemství. To dítě dokázalo několik hodin chodit s bačkorou narvanou šutry, knoflíky a korálkem, aniž by píplo. A to i přes to, že ho to bolelo. Existuje možnost, že se taková vlastnost dědí? Tedy, nemyslím tím rvaní si bordelu do bačkor, ale udržení onoho tajemství? Kdysi jsem vám tu vyprávěla o mém prapradědovi Matějovi. Jeho žena, má praprababička Verunka, mu říkala "Matýsku", což mi přijde velice legrační, protože zaměstnáním byl Matěj horník. Horník Matýsek :). Krom hornictví se věnoval koncem 19. století nelegálnímu šíření letáků, neb to byl také anarchista. Což o to, jazyk za zuby držet uměl. Ale k jeho smůle nikdy nedokázal při četnických prohlídkách skrýt letáky tak, aby je strážci zákona nenašli, což mělo vždy za následek vyhoštění z vesnice. Verunka byla velice trpělivá a věrná žena, která musela mít Matěje opravdu ráda, protože málokterá manželka by snesla každoroční stěhování z místa na místo. Když se jí jednou při další šťáře četník zeptal "Proč od toho chlapa neodejdete? Vždyť vám dělá jenom problémy!", tak mu Verunka odpověděla "Protože je to můj manžel!".

Tak to byl prapraděd Matěj, buřič. Celý náš Matýsek. A nebyl v naší rodině jediným, kdo nesouhlasil s režimem a dokázal se mu vzpírat. Třeba takový polovičákův praděd Václav, ten byl zase po válce členem odboje a jedné nejmenované ilegální organizace. Byl odsouzen na osm let za velezradu, k trestu propadnutí veškerého jmění a ztrátě čestných občanských práv. Tenhle praděd však tajemství u výslechu neudržel. Ale koule měl i tak. Jako náš Matěj.

31 komentářů:

  1. Trpěl a držel tajemství za zuby několik hodin, je to hrdina.

    OdpovědětVymazat
  2. Tajemství některá je nutno udržet, jinak život převrátí. To dítě se "formuje" od dětství a bude se mu to určitě v životě hodit.

    OdpovědětVymazat
  3. To je kulihrášek. Já bych to nevydržela, tolik nepohodlí. Dobrovolně bych se pokladu zbavila. Je vidět, že má Matýsek v genech sílu po předcích. Toho hned tak něco nezlomí a to je dobře. Bačkůrkové zocelení

    OdpovědětVymazat
  4. Tak to je dočista kabrňák, ale zase lepší v bačkoře než na pinďourkovi      Bude to asi pěkný filuta...

    OdpovědětVymazat
  5. Ježíš, tos mě zase pobavila!

    OdpovědětVymazat
  6. Koule jsou základ! A já jdu najít kapesník, neb slzím smíchy. Matěj je nezmar a možná i dílem proto, že po prapradědečkovi podělil zdrobnělinu. Není Matěj Matýsek? Je! A to už o lecčems vypovídá. Geny se zapřít nedají

    OdpovědětVymazat
  7. Moc pěkná historka i kontext. Gregor Mendel by zajásal!

    OdpovědětVymazat
  8. Bez tajemství by byl živit fádní.

    OdpovědětVymazat
  9. To je ale krásný poklad :). Musel pro něj hodně znamenat, když kvůli němu tak trpěl.

    OdpovědětVymazat
  10. Tajemstvi jsou nejen slafka slr obcas i tvrda a tlacivs a udrxet je da jednomu fusku😊

    OdpovědětVymazat
  11. Děti jsou nádherné a čisté dušičky a tvůj Matýsek je navíc hrdina. Vždyt' musel trpět, jako by měl na noze "španělskou botu".

    OdpovědětVymazat
  12. Dětské nápady a fantazie nezná mezí.   

    OdpovědětVymazat
  13. Matýsek je borec. Bude se mu to za pár let hodit.

    OdpovědětVymazat
  14. Jani, já se u tebe nikdy nenudím, ty vždycky dokážeš všechno tak barvitě popsat a vylíčit, že mě až mrzí, že jsem u toho nebyla přímo .

    OdpovědětVymazat
  15. Jo Janinko děti a zvláště kluci mají v dětství super hlášky! Pamatuju si také na "skvosty" co můj syn vymýšlel. Ostatně jeho slovní zásoba a úžasná fantazie se mu hodí setsakra v dospělosti!

    OdpovědětVymazat
  16. [19]: Taky si myslím, že se mu to bude do budoucna hodit .

    OdpovědětVymazat
  17. [21]: Taky jsem chvíli nebyla schopná slova .

    OdpovědětVymazat
  18. To je dokonalý! Z něho by byl fakt dobrý partyzán!

    OdpovědětVymazat
  19. Pro Matýska to musel být hodně veliký a důležitý poklad. V těch bačkorkách asi chudinka dost trpěl, ale když měl takový poklad, tak to se nedá nic dělat

    OdpovědětVymazat
  20. [23]: No vidíš, to mi připomíná jednu rodinnou partyzánskou historku. Asi o ní taky jednou napíšu .

    OdpovědětVymazat
  21. [25]: Partyzánských historek není nikdy dost!!

    OdpovědětVymazat
  22. Aby se pak Matěj neradikalizoval

    OdpovědětVymazat
  23. [28]: Ale tak horší to může být vždycky, raději počítám ale s tou mírnější variantou .

    OdpovědětVymazat
  24. Myslím si, že máš doma druhého odvážlivca, ktorý sa vždy postaví na stranu tých slabších a bude za nich bojovať :). Má na to gule, ako si napísala a musím ti povedať, že som sa tak trošku pobavila nad jeho detskou reakciou, čo by bolo, keby to mal na inom mieste než v papučkách. :) Deti sú zlaté, doma ste mali hrdinov, aj keď nedocenených štátom (myslím) a teraz máš doma ďalšieho malého hrdinu... :) je zlatučký a len nech mu táto dobrá vlastnosť "udržať tajomstvo" vydrží až na veky vekou ... pre správne priateľstvo je základ udržať akékoľvek tajomstvo, ktoré v ňom vznikne :).

    OdpovědětVymazat
  25. [30]: Děkuji ti , jsem za takového minihrdinu opravdu moc ráda!

    OdpovědětVymazat

Milí čtenáři, děkuji vám za nakouknutí a komentář :).