Když jsem byl už hodně omšelej a prořídlej tak, že se ze mně začaly sypat piliny, na který byl můj živej kamarád alergickej, vyhodila mě jeho máma do popelnice. Dostal jsem se na skládku, odkud jsem utekl zlejm PETlahvím a igeliťákům, co se mi snažili vnutit, že když je něco na skládce, už to z ní nesmí pryč. Ale mně se to povedlo. Skrz plot jsem se dostal do lesa, ale vůbec se mi tam nelíbilo a ani ten divnej lesní nárůdek nebyl nadšenej z mojí návštěvy. Protože mám divnou barvu...
No třeba hned při prvním setkání s kapitánem von Hergotem (je něco jako vůdce těch lesních potvor, skládajících se z různých odpadků, kořenů, šišek, žaludů, mechu a tak) mi bylo řečeno, že bych se měl vrátit domů, protože se do lesa s tou mojí růžovou barvou a umělou srstí fakt nehodím. Je pravda, že se na mně všechno lepilo a že jsem byl mezi tou lesní hnědou a zelenou jako růžovej maják, ale já nemůžu za to, že mě vyhodili, mně v teple na poličce bylo docela dobře! Pár těch agresivních potvor mi rasisticky nadávalo, že jsem mazel, růžovka a tak. Pořád si ze mně utahovali.
No a když jsem se z toho lesa po všech možných peripetiích konečně vymotal, dostal jsem se k Procházkům. Lidi, tady, tady se mám teď dobře! Mají mě tu rádi. Chovají si mě tu jako v bavlnce...
A vůbec jim nevadí, že mám divnou barvu...
P.S: Po dosti emočně náročném Tématu Týdne, kdy jsem se už bála napsat cokoliv do komentáře pod některými články, abych nebyla označena za rasistu jen proto, že preferuji černou čokoládu před bílou a že při stolních hrách hraji raději s černými figurkami, než s bílými, si myslím, že trochu odlehčení neuškodí...
Tak s čokoládou a figurkami jsme na tom stejně. Ještě musím podotknout, že u člověče si vždycky beru žluté. Ale nikdy mě nenapadlo dávat si to do souvislosti s rasami
OdpovědětVymazatTaky radši černé figurky a čokoládu tmavě-hnědo světle hnědou alias karamel v mléčné. I když ta je fakt přeslazená.
OdpovědětVymazatJe pravdou, že bílá čokoláda je hnusná, vlastně to ani není čokoláda. Takže též preferuji černou čokoládu a ta barva mi vůbec nevadí.
OdpovědětVymazat[1]: S těmi žlutými figurkami je to podezřelé. Jestli ty náhodou nemáš trochu rasistické sklony, když se orientuješ pouze na jednu barvu figurek a zrovna na tu nejsvětlejší. Jak k tomu přijdou ty ostatní figurky?
OdpovědětVymazatZa tenhle článek děkuju. Po všech těch nesmyslných hádkách, které jsem sic sledovala, ale raději jsem se nevyjadřovala, hodně potěší.
OdpovědětVymazatTo je roztomilá historka, a růžovce (nebo spíš Červeňáčkovi?) přeju hezký pobyt u svých nových páníčků... je to holt mazel.
OdpovědětVymazat[6]: No, on má vlastně takovou hodně divnou starorůžovou barvu... Hořkou čokoládu miluju, oblečení taky nejraději černé (o zeštíhlení se u mně teda moc mluvit nedá ) a den nebo noc, hmmm oboje má něco do sebe...
OdpovědětVymazatpan ruzovka je fesak a evidentne podla prvej fotky aj chutny
OdpovědětVymazat[4]: Budu se jim muset omluvit
OdpovědětVymazatVidíš, já zvažovala, jestli ten článek o králíkách mám doplnit větou, že až budou na talíři, tak bude jedno kterej byl bílej nebo černej.
OdpovědětVymazatČlánek je roztomilý a Matýsek s Růžovkou také. A asi se shodnu s dalšími přede mnou, že bílá čokoláda čokoládou není. Mám ráda hořkou a tmavou a s oblibou nosím černou barvu.
OdpovědětVymazatKompromisně popíjím whisky "Black & White", co má ve znaku dva pejsky.
OdpovědětVymazatNejlepší článek na TT!
OdpovědětVymazatDíky všem za chválu i za vaše černo-bílé a naprosto nerasistické názory !
OdpovědětVymazatChudák malá, naštěstí se pak ale dostal k Procházkům
OdpovědětVymazat[15]:
OdpovědětVymazatNejsem růžovej jsem červenej!
OdpovědětVymazatNa barvě nezáleží, je roztomilej...
OdpovědětVymazat[17]:
OdpovědětVymazat