Giganti, část první


Už odmala jsem ulítávala na všem, co se týkalo dávné historie, co bylo mrtvé, vykopané, mumifikované, obří či vycpané. Matně si pamatuji, že mě v dětství jedna mumie v muzeu tak uchvátila, že jsem se na ní šla podívat během týdne rovnou dvakrát. A tak není divu, že mě nenechala chladnou ani výstava gigantů v liberecké ZOO. A protože nejsem sobec, ráda se s vámi podělím o to, za co jsme, coby čtyřčlenná rodina, zaplatili 600 káčé :). Životní velikost je holt životní velikost a té zkrátka nejde říct ne!

Pozemní lenochod

Miláček davu. Co na tom, že jeho tlama vypadá, jako by právě prodělala vosí nálet.
Jeho drápy o délce 30 cm by se mohly zdát velice nepraktické, v jeho době však byly účinnou zbraní.
Délka 5-6 metrů, váha 2-3 tuny



Gigantopitékus

Můj favorit!
Ve třicátých letech minulého století se jeho ostatky prodávaly v tradičních čínských lékárnách, kde byly vydávány za léčivé dračí zuby.
Je ideálním představitelem dlouho hledaného mýtického Yettiho.
Výška na čtyřech 2,2 metru, ve stoje 3-3,5 metru, váha 500-600 kg




Jeden vtipný detail...


Severoamerický velebobr

Koukají mu zuby z huby. Kvůli jejich délce - 15 cm - si nemohl stavět hráze.
Délka až 2,5 metru, váha 60-100 kg, větší kusy i přes 200 kg



Pásovec

Tohoto kostěje prakticky celého pokrývaly kostěné destičky 1-7 cm silné.
Jeho ostatky bývaly často nalezeny v poloze "na zádech", zřejmě za to mohl pozemní lenochod.
Délka 2,5-3,5 metru, výška 1,2-1,5 metru, hmotnost až 2 tuny, váha krunýře přes 400 kg


Veledaněk

Tohle zvíře byste v lese nepotkali. Díky rozměrům paroží to bylo pro něj místo velice nepraktické.
Výška 2 metry v kohoutku, hmotnost 300-500 kg, rozpětí parohů až 3,6 metru.


Hyena jeskynní

Lidé si jimi zdobili jeskyně. Tedy jejich malbami.
Délka 1,5 metru, výška v kohoutku 85-90 cm, hmotnost 60-100 kg.



A jeden speciální druh na závěr - lovec mamutů.
Výška - prťavec :)


17 komentářů:

  1. Nechtěla bych je za mazlíčky.... možná až na toho bobra, ten má takovej příjemnej xichtík. Na obrázek toho přerostlýho daňka od Zdenka Buriana si pamatuju z přírodopisu

    OdpovědětVymazat
  2. To jsem teda netušil, že už i prachlapi byli plešatí. Což muselo být zejména v době ledové dosti nepříjemné.

    OdpovědětVymazat
  3. Ha, tak úplně přesně tu samou výstavu jsem navštívila a skoro stejné fotky pořídila v srpnu, když jsem byla v Liberci na návštěvě u Iris.

    OdpovědětVymazat
  4. Sama bych na výstavu nemusela, ale pro své děti bych ji asi navštívila, musí to být pro děti úžasný zážitek. .-)

    OdpovědětVymazat
  5. [1]: Mně by se líbila jako mazlík ta opice .

    OdpovědětVymazat
  6. Koukat se na tak velké mumie musí být opravdu zážitek. Připomněla jsi mi zážitek z muzea mumií v Brně, ale ty byly lidské. Díky aspoň za zprostředkování podívané, u nás taková výstava určitě nebude.

    OdpovědětVymazat
  7. Poslední druh byl nezjzaímavější...

    OdpovědětVymazat
  8. No pááni, to je bombastický, asi pojedu na výlet

    OdpovědětVymazat
  9. [6]: Ony to vlastně nejsou mumie, jen modely v   životní velikosti, ale i tak to stálo za to  .

    OdpovědětVymazat
  10. [2]: a má kožich, že by Leoš Mareš puknul závistí...

    OdpovědětVymazat
  11. [6]: Jak může někoho bavit dívat se na mrtvoly? Já jsem teda viděl velkou spoustu mrtvol, ale nijak mne nezaujaly.

    OdpovědětVymazat
  12. [10]: A nebyla by to vůbec žádná škoda...

    OdpovědětVymazat
  13. Potkat bych je nechtěla.Na výstavu se mnou s ostatky-ani náhodou,spálit-vysypat z urny rovnou tam kde jsem se narodila a aby mě voda odnesla třeba do tramtárie..

    OdpovědětVymazat
  14. Ta obří opice to vyhrála na celé čáře. Je rozkošná, na pomuchlování A v závěsu za ní je "kostěj", to je totiž přezdívka našeho šéflékaře. Když ty dva srovnám, pukám smíchy     

    OdpovědětVymazat
  15. [13]: Mám na své ostatky stejný názor , i tobě krásnou první adventní neděli!

    OdpovědětVymazat
  16. Zvlášť ten bobr mě vyděsil!!

    OdpovědětVymazat

Milí čtenáři, děkuji vám za nakouknutí a komentář :).