Retardovaný orangutan


Nedávno ke mně přišel můj prvňák, jestli se dokážu chvíli nehýbat, že by si mě nutně potřeboval namalovat. A jestli tedy může. Jako správná máma, snažící se podpořit talent svého dítěte, jsem souhlasila a na deset minut znehybněla. Prvorozený namaloval svoje dílo, ukázal mi ho a já obrázek pochválila, i když můj výsledný dojem byl, že se koukám na pralesní opici a ne na svou podobiznu. No, vlastně... to se nevylučuje, že?

Tou svou čmáraninou mě nakazil a já mu nerozumně jeho péči oplatila. Ač mi bylo do vínku dáno mnoho talentů, ten na malování mezi nimi nebyl. Takže portrét "namalovaný" mnou dopadl tak, že sedmiletému dítěti na obrázku bylo minimálně pětadvacet a za povedený by se dal považovat pouze tehdy, kdyby ho namaloval retardovaný orangutan...

Když přišel manžel domů, prvňáček mu hrdě ukazoval svoje dílko. Má drahá polovička po chvíli provokativního sjíždění pohledem ze mě na obrázek a naopak, se škodolibou radostí konstatovala, že se mu to docela povedlo. Pak mu synek ukázal další dílo. To moje.
Muž nadšeně povídal: "Jéé, to se vážně povedlo!"
Já mu skromně odporovala: " Vždyť je to hrozný, vypadá na tom, jako kdyby mu bylo pětadvacet a vůbec si není podobnej..."
Manžel se na mě podíval a znechuceným tónem řekl: "Ježíši, co bys po něm chtěla, vždyť je mu teprve sedm!!"
"Ale... to jsem malovala já" pípla jsem tiše.
"Aha, no jo, jé, tak to... ehm..." a zmizel mi raději rychle z očí.

Tím mě vyvedl z mé malovací iluze a totálně zabil a pohřbil moje naděje, že třeba ještě někdy namaluju něco, co se bude podobat skutečnosti (i když mě synek solidárně přesvědčoval, že se mi to hróóózně moc povedlo), nebo že navštívím kurz "malování pravou mozkovou hemisférou", o kterém jsem už nějakou dobu uvažovala. V mém případě by to totiž evidentně byla ztráta času a výsledek by byl asi takový, jako kdyby se někdo snažil naučit prase lítat...

P.S: V zájmu zachování přízně mých čtenářů jsem se rozhodla své dílo zde nezveřejnit. Vaše duševní zdraví je mi přednější :)

17 komentářů:

  1. Retardovaný jako já... Koukni se mi na blog a usuď zda jsem retardovaná jako on...

    OdpovědětVymazat
  2. Hoď to sem a nebuď labuť :) Jinak výbornej článek, pobavila jsem se :)

    OdpovědětVymazat
  3. Škoda, že jsi sem ten obrázek nedala Ale jinak skvělý   

    OdpovědětVymazat
  4. Nééé, já chci obrázek. Člověka to potěší, když slyší o cizím neštěstí.

    OdpovědětVymazat
  5. proto raději kreslím jen abstraktní obrázky Mám také pár obrázků, jak podle syna vypadám já Já nejradši kreslím tátu. Beru to jako malou pomstu za všechna manželská příkoří Dětem se ale příšera líbí

    OdpovědětVymazat
  6. mrkni na www.poznavat.cz a staň se fanouškem na FB...díky

    OdpovědětVymazat
  7. Ale já bych to dílo vidět chtěl       Já taky malovat neumím Možná Vám nejde malování, ale píšete nádherně Nikdo nemůže umět všechno.

    OdpovědětVymazat
  8. ...dobrý Já taky neumím malovat, cca od čtyř do dvanácti jsem malovala jen samý princezny a bárbíny a pak už nci až doteď. A teď taky nic. Moje babička má neskutečnej talent na malování a já nic. A pak, že se to prej dědí hlavně ob-generaci...

    OdpovědětVymazat
  9. Krásně napsané To "stáří" by mohlo být způsobeno přílišnou tvrdostí tužky..

    OdpovědětVymazat
  10. Proto jsem již v mládí pořídil fotoaparát ...

    OdpovědětVymazat
  11. Pětihvězdičkové sebeshození... A vtipně napsaný článek.

    OdpovědětVymazat
  12. [2]:[3]:[4]: Škodolibky , ani nápad, stačí, že jsem ze sebe trdlo udělala článkem, navíc ani nevím, kde ten obrázek je.

    OdpovědětVymazat
  13. Děkuju Nejsou ty fotky moc velký? Mně se to nechce zmenšovat, ale možná bych  měla...

    OdpovědětVymazat
  14. Pověz, pověz milá Janinko, jaké talenty ti byly do vínku dány? Já jsem zvědavé stvoření!

    OdpovědětVymazat
  15. [14]: Ale tak, znáš to milé malé, taková všehochuť, co dělá asi tak ženská na rodičovské dovolené - patlám dorty, občas něco posypu korálkama, hraju Playstationa, stavím si z Lega a tááák...

    OdpovědětVymazat

Milí čtenáři, děkuji vám za nakouknutí a komentář :).