Ježíškovy :)


Teď si určitě říkáte, co za čuně tohle mohlo napsat...


Tenhle kousek papíru oslavil právě čtvrtstoletí a nosím ho v peněžence už pěknou řádku let. Ani nevím, kam se poděl zbytek, zůstal mi jen nadpis na kousku vlastnoručně vyrobené rádobyobálky.
Ta písmenka mi připomínají rok, kdy jsem začala chodit do školy a mohla si tak poprvé své přání napsat. Pravda, s hrubkami, ale sama.
Připomínají mi i to, že to bylo přání poslední, protože během následujících pár měsíců přišlo "Ježíškovské procitnutí".
Také mi připomínají poslední Vánoce, které s námi oslavil táta. Další rok pak byl ve znamení rodičovského válčení, podrazů, hádek a ubližování.
Ten papírek mi připomíná, jak se nikdy nesmím chovat.

Přeji všem dětem, aby nikdy nemusely zažít rozchodové rodičovské martyrium. A když už nebude zbytí, aby během rozchodu měli rodiče úctu alespoň k vlastním dětem, když už jí nemají k sobě...

15 komentářů:

  1. no já si na rozvod rodičů díkybohu nepamatuju, ale stejně se máma porát hádá s přítelem, tak jsou hádky pořát=D jinak ten tvuj papírek je teda fakt něco..

    OdpovědětVymazat
  2. ¨TO je hezký, že u tebe tak dlouho vydržel :)

    OdpovědětVymazat
  3. To je síla, že ho pořád ještě máš. Už se těším, až si to kluci napíšou také sami a pak jim to uschovám. Mám aspoň ten z minulého roku, kam to Kuba nalepil. letos právě do schránky nedal nic, jak už jsem psala. K rodičům no comment. Všude stejné. Mí adoptivní rodiče se nerozvedli, ale jejich vztah je děsuplný.

    OdpovědětVymazat
  4. moc pěkný zlato jsem se rozhodla v pondělí vypsat vlastní žebříček narovinu nečtu všechny články jen co mě zaujmou v začátku a dneska je to i poprvé co to takhle pročítám ale tebe pasuju do žebříčku

    OdpovědětVymazat
  5. Taková dopisy má Ježíšek nejraději.

    OdpovědětVymazat
  6. tak toto je jeden z najlepších článkov na téma aké som čítala, aj napriek tomu že je tak krátky, niekedy ale netreba veľa slova aby človek povedal čo chce :) ... super :)

    OdpovědětVymazat
  7. [12]: Děkuji, to by mne opravdu nenapadlo...

    OdpovědětVymazat
  8. nj take veci su vzdy tazke.. je to vystraha nam do zivota ako sa nezachovat ale to pismo mi pripomina jednu pohladnicu co mam odlozenu z dectva tiez som pisala Jeziskovi vzdy sa pousmejem ked si precitam co na nej je a aj to ze som to nikdy nemala

    OdpovědětVymazat
  9. [14]: Někdy je to opravdu )úsměvné číst to, co jsme psali jako děti...

    OdpovědětVymazat

Milí čtenáři, děkuji vám za nakouknutí a komentář :).