Prázdninově obrázkově


Počátkem léta jsem dostala nápad, že bych mohla dětem ukázat, kde jsem jako dítě každý rok trávila prázdniny. A jak mě to tak napadlo, tak se taky stalo. Jako neřidič bez auta to bylo trochu komplikovanější, ale nakonec jsme těch 554 kilometrů a 14 hodin cesty zvládli bez újmy. A tak jsem mohla klukům dopřát netradiční prázdniny v lehce bojových podmínkách na místě, kde se posledních třicet let zastavil čas, kde narazíte na souseda max. jednou za týden (letos jsem nepotkala nikoho), kde je voda pokladem a kde to krásně voní senem a obilím. Je to místo, kde si nemusíte hlídat čisté nehty ani pověst a směle můžete stavět bunkr, patlat blátový dort, chytat žáby, máchat si nohy v žabinci a jíst kradenou mladou kukuřici.

Ách jo, stejská se mi už teď.

Cesta, která tě vždycky dovede tam, kam má...











Nezbytné vybavení vesničana...



"Mrak" zvaný nasírací...
(na vesnici zkrátka nevíte, že je nějaké zatmění a tak se klidně můžete vztekat do aleluja, že vám ten krásný úplněk na jinak čisté obloze kazí mrak, který nehodlá odcestovat... :))





Náš blátový dort


Desítky let stará malůvka - Ještěd





Zlodějka kukuřice :)






První smaženice z lišek









30 komentářů:

  1. Tak přesně takové prázdniny jak jsi hned v úvodu popsala jsem zažívala já u nás na chalupě. Lesy, louky, voda, parta dětí, výpravy do lesa i na políčka místních, s lískovým prutem na ryby, do lesa na houby a jahody či borůvky .... prostě ráj, který jsem měla jako pražský dítě každý rok na celé dva měsíce od čtyř let do dospívání každoročně k dispozici. Taky jsme vlastně byli skoro na samotě, předposlední stavení ve vsi a pak už jen lesy a lesy.

    OdpovědětVymazat
  2. Tak tomu říkám prázdniny jak mají být, děti byly určitě nadšené. Fotky jsou nádherné....

    OdpovědětVymazat
  3. Parádní foto - procházka vzpomínkami na dětství. Určitě si to synové užily, moc hezké fotografie.

    OdpovědětVymazat
  4. Úžasné!!! Škoda, že už se prázdniny chýlí ke konci, co?

    OdpovědětVymazat
  5. Drobný polní pych je vždycky vzrušující.

    OdpovědětVymazat
  6. [1]: Úplně stejně jsem to měla takhle i já, od dětství až do dospívání, každý rok - paráda .

    OdpovědětVymazat
  7. Nemusela jsem ani jezdit na chalupu, celé léto jsem, lítala po zahradách-naši měli 3, po polích, po lese, který tady máme  ze dvou stran, jen kousek vyjít. S kluky jsme jezdili k babičce, tam sice les nebyl nablízku, ale jinak venkov se vším všudy. Na takové prázdniny se vzpomíná, že? Měli jste to parádní, krásné fotky, zvířata.

    OdpovědětVymazat
  8. Tak to je krásná pestrá směsice prázdninových obrázků. Takhle by to mělo o prázdninách být.

    OdpovědětVymazat
  9. Taková místa jsou čím dál vzácnější. Fotka "žába v žabinci" se mi líbí velmi, je to moc povedený obrázek, jen bych si asi ještě trošku pohrál s výřezem. No a lišky spustily Pavlovův reflex. A to jsem po večeři!

    OdpovědětVymazat
  10. Jani, tak to byl určitě velký zážitek i pro kluky a pro Tebe nostalgická vzpomínka. Nádherné fotky a část prázdnin, na kterou budete všichni určitě vzpomínat   

    OdpovědětVymazat
  11. [7]: Mít chalupu, taky bych nikam nejezdila . A jo, bylo tam vážně krásně .

    OdpovědětVymazat
  12. Panejooo!! Překrásné fotografie, vychází z nich radostná energie Jde vidět, že si léto skvěle užíváš, což je dobře.

    OdpovědětVymazat
  13. Prázdniny jak mají být a kdysi byly. Akorát jsi o generaci kvalitnější. Ještě pár dní a budou klukům vařit jiní. Vydrž!

    OdpovědětVymazat
  14. Jo jo, letní pohodička. Tak to má být... Fotky jsou fajn, nejvíce se mi líbí samozřejmě štěňátka a žabky.

    OdpovědětVymazat
  15. Já budu šílený sobec, ale chyběla jsi mi na blogu

    OdpovědětVymazat
  16. [18]: Nejsi sobec, zahřálo to u srdíčka, děkuju . Měla jsem smutné období, to proto. Nebyla ani chuť, ani nálada.

    OdpovědětVymazat
  17. Ta smaženice! Úplně se mi sbíhají sliny!

    OdpovědětVymazat
  18. No to je božíí Pejsci, kočičák, srnky, divočáci, žabky i šnek a i když tamní kraj tolik neznám a své dětství jsem trávila jinde a jindy, tak jsem se díky těmto fotkám ponořila o pár let zpět... Zrovna včera mě tak napadlo, když jsem procházela kolem jedné rodiny a měla z toho hezký pocit, jestli je to proto, že se těším na tu svou, až ji jednou založím, nebo proto, že bych se chtěla vrátit a dítětem ještě chvíli být... :)

    OdpovědětVymazat
  19. [20]: A co teprve kdybys viděla, jak tam ve vedlejším výběhu běhali králíci, krůty a husy!

    OdpovědětVymazat
  20. [22]: Trochu jako cestování v čase... v tomhle případě uskutečnitelné   

    OdpovědětVymazat
  21. Janinko, tam muselo být úžasně. Vidím ten klid, vůni vodu, šumění stromů, zvuky zvířeny a idylku. Nádherné počasí a opravdu super záběry, třeba na tu žabku v tůni, ale i skvostné západy slunce, a už ta první fotka dýchá pohodou...

    OdpovědětVymazat
  22. [23]: Moc děkuji, až se mi z tvého komentáře zastesklo ještě víc. Budu tam muset jezdit častěji, než jednou za deset let .

    OdpovědětVymazat
  23. [25]: Vidíš, máš motivaci

    OdpovědětVymazat
  24. Hned ta první fotka mě totálně dostala, paráda

    OdpovědětVymazat
  25. [27]: Moc děkuji, říkám si to samé .

    OdpovědětVymazat
  26. Jak jsou všichni ještě spokojení, ale co teď, když už je po?

    OdpovědětVymazat
  27. [29]: Děkuji , pořád v nás ten krásný pocit přetrvává, a když se náhodou začne vytrácet, stačí se podívat znovu na ty obrázky .

    OdpovědětVymazat

Milí čtenáři, děkuji vám za nakouknutí a komentář :).