Pozdrav


"Slušnost je pro ženy jako parfém. Kapička stačí, aby celá žena příjemně voněla."
Sacha Guitry

Obchodní řetězec, ve kterém pracuji už téměř osmnáct let, postihlo před rokem ničivé zemětřesení s následnými těžkými otřesy, které trvají doposud. Zemětřesení bylo převážně rázu personálního, kdy byl celorepublikově zredukován počet zaměstnanců o čtvrtinu, možná i třetinu, a mělo a má negativní důsledky jak na zaměstnance, kteří tuto živelnou pohromu přežili, tak na zákazníky. A já bych tento článek chtěla věnovat právě jim. Jak těm, jejichž mluva a chování jsou pro mou duši pohlazením, tak těm, kteří vylezli rovnou odkudsi z Křupanova.

Ale vraťme se k tomu zemětřesení. Jako administrativní pracovník řetězce jsem jeho následky znatelně pocítila i já, kde jsou ty časy, kdy jsem si v klidu mohla dělat svou práci. Nyní dělají všichni všechno (a zákonitě nikdo nic pořádně) a i já, v rámci univerzálního pracovníka, občas zaskočím jinde. Třeba na informacích.

Jsem tvor komunikativní, empatický a ve vyhrocených situacích, kterých se denně nahromadí požehnaně, zachovávám klid, nenechávám se strhávat emocemi a můj flegmatický přístup většinou způsobí, že enormně rozčilení (chcete-li nasraní) zákazníci odchází pouze lehce naštvaní a když se zadaří, tak jen mírně rozladění. Musím ale přiznat, že můj přístup neplatí na každého a pár expertů vytočil do vrtule tak, že jsem se obávala o jejich zdraví, neřku-li rovnou život :).

Abych svůj nucený pobyt na informacích přežila se zdravým rozumem, rozhodla jsem se zpestřit si ho soukromým čtyřdenním průzkumem chování zákazníků, který jsem zaměřila na velice jednoduché téma a tím byl obyčejný "Pozdrav". Metodu jsem opět použila velice složitou a tou je hospodské čárkování. A protože výsledek předčil mé očekávání, nemohu se o něj s vámi nepodělit. Ten, který vám předkládám, je mým druhým exemplářem. První vám ale ukázat nemohu, ten jsem totiž, kromě smajlíků, doplnila i textem, za který by mě bývalý soused, cikán Ferenc, určitě pochválil. Ten totiž můj slovník obohatil jako nikdo a to by možná spousta z vás nemusela rozdýchat :).

A výsledek? Křupani zvítězili, ale bylo to těsně. Polovina národa je naštěstí ještě v pořádku...


Vysvětlivky:

Smajlík se srdíčky - dokonalý zákazník, který mi rozjasní den tak, že zářím ještě hodinu poté a vzpomenu si na něj i doma
Smajlík - zákazník, který pozdraví
Smutňák - zákazník, který vychrlí svůj požadavek a pozdraví, až když jeho tok slov přeruším pozdravem (mé oblíbené :))
Mračoun - zákazník, který nepozdraví ani po mém pozdravu
Mračoun s blesky - Zákazník, ze kterého mi začne tikat oko. Zákazník, kterého bych já, profík a kliďas, čapla za vlasy a třískla mu hlavou o pultík. Ale nemůžu...

38 komentářů:

  1. Výborný nápad. Tendenčně jsem čekala, že se přece jen urodí víc těch slušných. Ale jako vyplnění času na informacích to beru. V tomto čase ti post na informacích a místu, kde musíš "řešit", nezávidím. Ale tuším, že opravdu úsměv tiší a léčí. Jsem v tomto oboru optimistka, i když tato čísla drobně tvrdí opak.

    OdpovědětVymazat
  2. Zajímavý! A koukám, že i extremisti jsou vyrovnaný.

    OdpovědětVymazat
  3. Janinko, tak u mne bys určitě dala aspoň jedno srdíčko. Snažím se být k prodavačkám, pokladním, doplňujícím lidičkám slušná, nemají to přece také lehké. Pokud jdu nakupovat. Jinak nakupuje můj muž a snaží se také být slušný, aspoň to tvrdí. Ono se říká- rohama neprorazíš. Snad jen na hulváty by mohla být trochu ostřejší odezva, ale ti nestojí za ty nervy. Přeji ti jen samé slušné zákazníky a spolupracovníky.

    OdpovědětVymazat
  4. Ani nevíte, Jani, jak jsem ráda,že je to skoro fifty-fifty!!! Přece jenom to s námi není tak strašné, že?

    OdpovědětVymazat
  5. Na prodavačky jsem slušná, většinou je to vzájemné, vůbec jim nezávidím, obzvláště v tomhle čase. Ale někteří zákazníci mě dokáží tak vytočit, že se klidně ozvu, muž mě varuje, že si koleduju a v ten moment, dělá, že se neznáme   

    OdpovědětVymazat
  6. Hezký průzkum)) A když se takto chovají dospěláci, co máme čekat od dětí, že?

    OdpovědětVymazat
  7. Janinko, děkuji. Sice, pravda, já bych ráda viděla i ten druhý lísteček, za který bys dostala pochvalu od cikána Ference, protože jsem milovnice vulgarit, ale i tento pro udělání si obrázku o nás lidech, plní svůj úkol.

    OdpovědětVymazat
  8. Jo, jo. Z obchodu a i teď z hospody to moc dobře znám....

    OdpovědětVymazat
  9. [1]: Taky jsem byla překvapená, jak jsou v rovnováze .

    OdpovědětVymazat
  10. [2]: S tím úsměvem máš pravdu, já se tam usmívám prakticky celou směnu a nejen kvůli zákazníkům, taky kvůli sobě, abych se tam nezbláznila.

    OdpovědětVymazat
  11. [3]: Růženko, děkuji ti . S těma rohama to slyším poprvé a moc se mi to líbí, asi to někdy na zákazníky použiji .

    OdpovědětVymazat
  12. [4]: Já bych právě řekla, že je to doslova alarmující, když polovina národa neumí pozdravit...

    OdpovědětVymazat
  13. [5]: Taky jsem myslela, že jich bude mnohem více, myslím, že tohle není obrázek, jaký bychom si mohli dát za rámeček...

    OdpovědětVymazat
  14. [6]: No, právě, že někdy úplně ne .

    OdpovědětVymazat
  15. [8]: Moc ti děkuji za superúža komentář a není vůbec zač, ty milovnice vulgarit, určitě si ten lísteček dokážeš se svou fantazií představit .

    OdpovědětVymazat
  16. [18]:To teda. Já dneska zdravila snad i v autobuse. ...

    OdpovědětVymazat
  17. To je úžasný! No jo, třeba to za rok dopadne přesně obráceně. Buď slušní lidé vymírají, nebo ne.

    OdpovědětVymazat
  18. [19]: To ne. Ale už jsem byla poctěna pozdravy jako "Pozdrav Pán Bůh", "Má úcta" a "Uctivá poklona" .

    OdpovědětVymazat
  19. [21]: Pevně věřím, že za rok už tam nebudu . A nemám pocit, že se to bude v dobré obracet, tendenčně to jde s námi ke dnu...

    OdpovědětVymazat
  20. Mračoun s blesky někteří lidi jsou fakt na zabití

    OdpovědětVymazat
  21. To je teda parádní nápad! Dokud je to jakštakš v rovnováze, tak si myslím, že dobrý:) ...pozitivní zpráva, že zlo ještě tak úplně nevítězí!:))))) Díky za ni;)

    OdpovědětVymazat
  22. Lidi zapomínají na to základní - slušnost - přitom obyčejný pozdrav (stejně jako úsměv) nikoho nezabije, nebolí a může udělat tak moc... když jsem běhala s letáky, tak jsem měla taky takovou "hru" - slušně jsem zdravila, jako každý vychovaný člověk - dobrý den a když někdo ani nekvákl - ani nepřikývl, nic - tak jsme s úsměvem pokrčila rameny a odvětila: Nebo taky ne :) Ovšem tvá statistika je tedy něco -díky bohu, že nevychovanci vyhráli jen o jeden bod! příště to bude lepší - věřím tomu (jo, i přes svůj věk jsem nepoučitelně blbá )

    OdpovědětVymazat
  23. [28]: Já tedy nevím, mně to zase přijde jako docela dost blbý výsledek, když polovina národa neumí pozdravit .

    OdpovědětVymazat
  24. [29]: Jéé, děkuju, to "Nebo taky ne" budu používat!

    OdpovědětVymazat
  25. [31]: Podle mě je to zase zcela přirozené. Taky všichni nemůžeme být chytří, krásní a vyrůstat v úžasných rodinách, kde nás naučí patřičnému chování;) Ten opak tu prostě vždycky bude. Ale je dobře, dokud nepřerůstá;))

    OdpovědětVymazat
  26. [34]: Milá Otavínko, teď už jo!

    OdpovědětVymazat
  27. V té nejhorší kategorii jsou jen 3, to je povzbudivé.

    OdpovědětVymazat
  28. [37]: Ono to není ani tak náročné, když si to člověk moc nepřipouští. Ale pořád bych tam asi taky být nemohla .

    OdpovědětVymazat

Milí čtenáři, děkuji vám za nakouknutí a komentář :).