Letáček

Za barem #36: Propagace virtuálního baru

aneb

"Vlastnoruční výroba :)"

Zadání šestatřicátého kola soutěže najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

U plnění tohoto úkolu jsem se opravdu bavila. Jako první mě napadlo odkaz načmárat rtěnkou na zrcadlo v našem výtahu. Jenže... nemám rtěnku. Takže jsem skončila u televize a Playstationu 3. Vše, co je na fotografii, je vytvořeno mnou za částečného použití hotových komponentů ze hry Little Big Planet 2. Za kvalitu obrázku se omlouvám, televizní obrazovka se fotí docela obtížně...:)

Zbývá jen vytisknout a zítra, až půjdeme městem, to lípneme na lampu na hlavní třídě...:)

Milí mí hosté...

Za barem #37: Poezie pro čekající hosty

aneb

"Proč k nám nikdo nechodí??" :)

Zadání sedmatřicátého kola soutěže najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Inspirací k básničce mi byl pořad Prostřeno, neboť chování některých účastníků soutěže mě opravdu neskutečně fascinuje...

Moji milí hosté...

Hosté pozvaní mí milí,

malou máte u mně chvíli,

než pupíky si nacpete.

No... tak si něco přečtete?

Něco o slušném chování,

co trapasům snad zabrání,

když během mého vaření

vy podlehnete šmejdění...

Mým příbytkem se projděte

a když smítko přec najdete,

vědu z toho nedělejte,

panáka si v klidu dejte...

V mdlobách nechcete- li skončit,

nezkoušejte prst svůj smočit,

nahoře v prachu na skříni,

na úklid denní jsme líní...

Dle libosti se koukejte,

po zeptání i sahejte

na věcičky, jež zdobí byt.

Jen používat prosím cit...

A ještě jednu věc vězte...

Do skříní mých mi nelezte!

Jak tohle moje očka zří,

začne to ve mně pěkně vřít...

Haló, už volám vás po sté,

kdepak jste, mí milí hosté?

Čeká tu kachna na zelí!
Přátelé, kam jste zmizeli???

Piškotová partie

Ještě nás od internetu neodstřihli, tak tvoříme a soutěžíme a moc nás to baví!

:)

Za barem #34: Šachové figurky ze sušenek

aneb

"Jsou piškoty sušenky?"

Zadání čtyřiatřicátého kola soutěže najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Při vymýšlení, z čeho že vlastně ty figurky udělám, se mi málem zavařila mozkovna. A když bývám bezradná, vždy je tu spolehnutí na prvorozeného nebo drahou polovičku. Tentokrát radil ten druhý. A protože nemám páru, jak ve skutečnosti mají vypadat šachové figurky, nechala jsem to čistě na své fantazii.

Jo, a jsou jenom dvě, páč nám došly piškoty.

Tvoření s dětmi - To je věž...

Za barem #33: Hrad z kostek cukru

aneb

"Se mi to trochu nepovedlo, no..."

Zadání třiatřicátého kola soutěže najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Staví se to skoro samo, je to jako LEGO, jen to nemá ty čudlíky a tak to není vůbec stabilní. Zářným příkladem je obrázek číslo dvě, kdy se jedná o moje "dílo" a v porovnání s prvním obrázkem mého prvňáčka (kterému dávám pět bodů z pěti) se červenám studem. To totiž jedna paní zase chtěla machrovat a dokázat, že z cukru jde postavit velestavba do výšky. No, možná jo, ale mně tedy ne, protože to vypadá jako vykotlaný zub... 

Domácí čokoládové pralinky - čokolístečky

Za barem #32: Jak si vyrobit čokoládové pralinky?

aneb

"Jak z mála udělat moc :)"

Zadání dvaatřicátého kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Pro toho, kdo má doma silikonovou formu na čokoládu nebo na led, je tato záležitost hračka. Kdo ji nemá, bohatě postačí nějaké šikovné platíčko od prázdné bonboniéry. Na dno jednotlivých formiček jsem nalila trochu čokoládové polevy a čokoládou jsem vymazala i boky, aby výsledek byl jednolitý a ne rozkouskovaný, polevu jsem použila hořkou a bílou. Po zatuhnutí (v ledničce to trvá asi pět minut) jsem doprostřed formičky dala kousek marcipánu a zalila až po okraj polevou. Já to s ní trochu přepískla, takže okraje mých lístků jsou poněkud nevzhledné. Opět jsem nechala chvíli v lednici a voilá, za patnáct minut hotovo a může se baštit :).

Mléčný bar

Za barem #29: Omalovánka - Mléčný bar

aneb

"Kreslení = tejrání :)"

Zadání devětadvacátého kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Tvoření s dětmi - Papírové palačinky :D

Za barem #30: Palačinky z papíru

aneb

"Kdo si dá?"

Zadání třicátého kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Je libo obyčejnou palačinku s jahodovou marmeládou nebo skládanou palačinku s ovocem a vanilkovým krémem, ozdobenou šlehačkou a sypanou strouhanou čokoládou? :)

Mlska

Za barem #31: Dvoubarevný puding

aneb

"Když tě honí mlsná..."

Zadání jednatřicátého kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Tak jednoduché a přitom tak dobré - na dno jsem naskládala na plátky nakrájené nektarinky, zalila polovinou vanilkového pudingu. Na něj položila kolečka banánů a zalila druhou polovinou pudingu, do kterého jsem přidala trochu holandského kakaa. Nakonec jsem, aby to byla ještě větší kalorická bomba, posypala vršek strouhanou čokoládou.

Dobrou chuť přeji :).

Tradiční české cukrovinky

Za barem #28: Výrobci tradičních českých cukrovinek

aneb

"Není nad to z pekáče dlabat horké koláče :)"

Zadání osmadvacátého kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Z lízátek a bonbonků jsem už vyrostla, dnes, pokud mě honí mlsná, sáhnu po dobré čokoládě nebo sladkém pečivu. Protože se mezi cukrovinky právě sladké pečivo řadí, budou v seznamu jeho výrobci zastoupeni hojnou měrou :).

P.S: Tento úkol byl docela porod, protože zase až tak moc tradičních českých cukrovinek není...

1.

ERBEN spol. s.r.o.

Miletín

Náměstí K. J. Erbena

Tato rodinná firma, do jejíhož rodu patřil i Karel Jaromír Erben, se zabývá výrobou Erbenových Miletínských modlitbiček již od roku 1820.

Miletínská modlitbička - perníková cukrovinka plněná krémem, polévaná cukrovou polevou a ozdobená mandlí.

2.

Cukrářství Laušman

Miletín

Náměstí K. J. Erbena

Tradiční konkurent Erbenových modlitbiček, vyrábí je od roku 1902 pod názvem "Miletínské modlitbičky".

Dobroučký, slaďoučký :)

Internet zatím jede, tak proč toho nevyužít, že jo? :)

Za barem #27: Proč nám chutná sladké?

aneb

"Čokoláda? Tu já ráda..."

Zadání sedmadvacátého kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

"Proč ti chutnají sladkosti?"

"Protože jsou dobroučký a slaďoučký" povídá mi můj prvňáček a lehce se u toho zasní. 

"No, tak to jsi mi pomohl." Obracím se se stejnou otázkou na svého manžela.

"Přece díky chuťovým pohárkům. A endorfinům."

Pravdu mají oba.

Za to, že to "dobroučké a slaďoučké" vůbec cítím, může spousta malých potvůrek na jazyku, říká se jim chuťové pohárky. Díky nim tak poznám sladké, slané, hořké a kyselé. Díky nim poznám, že mi v restauraci servírují kuře. Éééé, to byl špatný příklad, tenkrát u Vietnamců jsem si nebyla tak úplně jistá, jestli to kuřecí s nudlemi je opravdu píp, a ne haf, mňau, nebo písk...

Aby mi sladké chutnalo, musím mít tyto pohárky v pořádku. Kromě funkčních pohárků potřebuji mít i průchodný nos. Protože ráda vařím, peču a ještě raději jím, je pro mně rýma nebo chřipka v jistém slova smyslu tragédií, v ty dny necítím vůbec nic a protože čich i chuť jsou tytam, nic nejím a hubnu, což zrovna není to, po čem prahnu.

A endorfiny? Kdo by neznal "hormon štěstí", na který se s oblibou vymlouvají konzumenti čokolády...:)

Offline

Moji milí blogoví pisálkové,

nebudu chodit kolem horké kaše, věc se má takhle - od pondělí nejspíš budu pár týdnů, možná měsíců offline.

Už nějakou dobu máme doma problémy s internetovým připojením, vaše články čtu natřikrát, pokud se mi (v lepším případě) vůbec stránky načtou. Když nám došla trpělivost po nekonečných reklamacích a když jsme došli k závěru, že v této firmě neví levá ruka, co dělá ta pravá a přesun peněz za jejich "služby" od nás k nim je skoro to samé, jako bychom ty bankovkové papírky házeli z okna, vypověděli jsme poskytovateli smlouvu. A než se tu zavede kabelové připojení od nového dodavatele, budu pravděpodobně offline. Ale je tu ještě naděje, že moje nepřítomnost nebude mít takový dramatický průběh, protože kdykoliv mi spadl internet, připojila jsem se přes nějakého trumbelína tady někde v okolí, který nemá připojení zabezpečené. Jo, já vím, nedělá se to, ale může si za to sám :D. Tedy spíše sama, protože se nejspíš jedná o internet nějaké firmy, na čemž nic nemění fakt, že jsem jí za její neprozíravost neskutečně vděčná, protože i její "Velmi špatný" signál funguje rychlostí blesku oproti tomu našemu s označením "Vynikající".

Tak to bylo jen malé vysvětlení pro ty, kterým by moje nepřítomnost třeba vrtala hlavou a dělala vrásky na čele, což bych opravdu nerada :).

Pac a pusu, Janinka.

Lízátko? Ledolízátko!

Za barem #26: Jak si vyrobit doma lízátko?

aneb

"Ledolízátko do každé rodiny"

Zadání šestadvacátého kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Moje lízátko je směs z vymačkaného a následně vydlabaného pomeranče, kterou jsem pak nalila do formiček na nanuky a nechala zmrazit. Kdo nemá formičky, může klidně použít plastové kelímky na panáky. A kdo nemá pomeranče, může si ledolízátko udělat z čehokoliv. Třeba z mrkve :D.

Náš zvěřinec

Za barem #25: Hostina pro domácí mazlíčky

aneb

"Ještě, že ty kostky máme :)"

Zadání pětadvacátého kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Tak jsme nakrmili to naše zvířectvo...

Zbourali ho, šupáci!

Za barem #24: Mléčné bary ve vašem okolí

aneb

"Nikdy se nevrátí pohádka mládí :o)"

Zadání dvacátého čtvrtého kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Byla to obluda, oranžové monstrum uprostřed náměstí, ale... Přirostla mi k srdci a když staré Tesco, dříve Ještěd, v Liberci bourali, chtělo se mi brečet. Teď je tam superhyperultraextramoderní hybrid, který zcela centrum města změnil. Já vím, pokrok nejde zastavit. Ale stejně nezapomenu na to ohromné hračkářství a ostatní velká oddělení, kde si člověk vybral dle libosti. Stejně jako nezapomenu na mléčný bar, který tam kdysi za mého dětství býval. Na vynikající koktejly, dortíky a chlebíčky, které jsem si pomalu vychutnávala, protože v naší rodině takové hody nebyly na denním pořádku a vždy byly "za něco". Nejvíce mi ale utkvěla v paměti speciální "pobočka" mléčného baru v přízemí, což v překladu znamená stroj na výrobu zmrzliny. Byla vanilková a za malý příplatek vám ji polili čokoládou a posypali griliášem.

Dodnes se mi o tom stánku zdá...

Retro fotografie

Za barem #23: Retro fotografie

aneb

"Malinká Janinka podruhé, tentokrát s dortíkem"

Zadání dvaadvacátého kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Narozeniny druhé...

Romantická večeře?

Za barem #21: Romantika při svíčkách

aneb

"Dámy, svěřte program chlapovi, budete opravdu překvapené :D"

Zadání jednadvacátého kola najdete na stránkách Mléčného Baru ZDE :).

S tímto úkolem jsem se vydala pro radu ke svému manželovi, který má k jídlu velmi vřelý vztah a tak jsem si myslela, že by mi mohl pomoci. Pomohl. Jenže jsem zjistila, že jsem se asi zeptala toho nepravého, protože on romantickou večeři pro zamilované charakterizoval ve dvou bodech takto:

Za prvé - je jedno, co je k jídlu, důležitý je styl obsluhování - obsluha na sobě musí mít zástěrku typickou pro hostesku či služebnou. Podotýkám, JENOM ZÁSTĚRKU. No, možná ještě boty. Jen doufám, že tou "obsluhou" myslel partnerku, která pokrm s láskou připravila a ne cizí ženštinu zvanou číšnice.

No a za druhé - jak jsem se už zmínila, není důležité, co se konzumuje, ale jaký název pokrm má. Čím perverznější, tím lepší. Manželova fantazie je bezbřehá, jediný slušný výraz, který z něj vypadl a který tu můžu publikovat, byl dezert "Horká vášeň". Ostatní mušličky a spol. a jejich přídavná jména si můžete domyslet sami.

Tak jak se vám líbí vize romantické večeře pro zamilované à la Procházka? :D

Sušenkový košík :)

Za barem #20: Dárkový koš

aneb

"Plný dobrot košíček potěší mlsný jazýček"

Zadání dvacátého kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Zeleninka versus struhadlo

Za barem #17: Omalovánka - Zelenina

aneb

"A máš to spočítaný!"

Zadání sedmnáctého kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Nápad můj, realizace prvňáček Míša :). Kdyby jste to nepoznali, jedná se o mrkev, co je poměrně v šoku z pohledu na struhadlo... (za kvalitu obrázku se omlouvám, ale Míša ještě moc neumí "rejt" tužkou :))

Barevný salát

Za barem #18: Zeleninový salát

aneb

"Čínská mňamka"

Zadání osmnáctého kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Salát jsem smíchala z nastrouhaných ředkviček, natrhaného ledového salátu a z nakrájených rajčat, okurek a cibule, poměr zeleniny si každý upraví sám dle chuti. Specialitu zakápnutí salátu polosladkou nebo sladkou sójovou omáčkou zavedl manžel před pěti lety v Řecku, když nám zbylá nakrájená zelenina podávaná ke grilovanému masíčku začala lézt samotná krkem .

Zeleninové Janinkovské sushi

Za barem #19: Japonské Sushi

aneb

"Z nouze ctnost"

Zadání devatenáctého kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Možná budu trochu za exota, ale... protože se naprosto překvapivě u nás doma nenachází rýže Nishiki, mořská řasa Nori, křen Wasabi, rýžový ocet, okurka Kappa ani sójová omáčka Kikkoman :D, rozhodla jsem si sushi barbarsky počeštit a vyrobila ho ze surovin, která mám právě v lednici...

Domeček je z ledového salátu a náplní je žervé sýr, do kterého jsem přidala na jemno nakrájenou cibulku a ředkvičku. Při balení jsem doprostřed dala malá cherry rajčátka. A milovníci sushi si mě teď klidně ukamenujte. Howgh!