Milí mí hosté...

Za barem #37: Poezie pro čekající hosty

aneb

"Proč k nám nikdo nechodí??" :)

Zadání sedmatřicátého kola soutěže najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Inspirací k básničce mi byl pořad Prostřeno, neboť chování některých účastníků soutěže mě opravdu neskutečně fascinuje...

Moji milí hosté...

Hosté pozvaní mí milí,

malou máte u mně chvíli,

než pupíky si nacpete.

No... tak si něco přečtete?

Něco o slušném chování,

co trapasům snad zabrání,

když během mého vaření

vy podlehnete šmejdění...

Mým příbytkem se projděte

a když smítko přec najdete,

vědu z toho nedělejte,

panáka si v klidu dejte...

V mdlobách nechcete- li skončit,

nezkoušejte prst svůj smočit,

nahoře v prachu na skříni,

na úklid denní jsme líní...

Dle libosti se koukejte,

po zeptání i sahejte

na věcičky, jež zdobí byt.

Jen používat prosím cit...

A ještě jednu věc vězte...

Do skříní mých mi nelezte!

Jak tohle moje očka zří,

začne to ve mně pěkně vřít...

Haló, už volám vás po sté,

kdepak jste, mí milí hosté?

Čeká tu kachna na zelí!
Přátelé, kam jste zmizeli???