Hurá, jsou tu Vánoce, jdeme konat dobro!


Ačkoliv by se mohlo zdát, že mi regulérně hráblo, není tomu tak. Jen bych se s vámi ráda podělila o situaci, ze které jsem byla na rozpacích a u které cítím potřebu ji změnit, i když nevím, jestli je to úplně v mých silách. 

To si vám takhle nastane prosinec a člověk začne mít nutkavou potřebu dělat dobré skutky. Po jejich vykonání se mu kolem srdce rozlije teplo a světe, posaď se ze mě na zadek. 

V domově jsem si takových předvánočních návalů štědrosti užila víc než dost a bez mučení přiznávám, že jsem byla ráda, když jsem koncem roku trefila domů. Kouzelník, dětská hudební a taneční vystoupení, tvoření s dětmi, návštěva dětí ze školy s rozdáváním cupcakes z cukrárny a ozdob z květinářství, patnáct dobrovolníků, kteří najednou chtějí naslouchat seniorům (z nichž nyní zbyli jen dva - ale díky za ně!), operní zpěvačky s klavírem, harfa, saxofon, lesní roh, Ježíškova vnoučata a kvadrilion vlastnoručně vyrobených přání z několika základních škol jako bonus. Jako vážně? 

Víte, když to má člověk takhle z první ruky, nemůže ho netrknout, že takový způsob štědrosti není úplně tou správnou cestou. Ne že by to bylo vyloženě špatně, senioři děti a vystoupení všeobecně milují, stejně tak jim udělají nesmírnou radost dárečky, ale i na ně je toho v tak malém časovém období moc. A tak ty z vás, kteří se před vánočními svátky zapojujete do nějaké formy štědrosti, prosím, zda byste nepopřemýšleli o tom, že byste to samé mohli dělat i jinak. Třeba jindy. Nebo v menších dávkách a častěji. Nebo tak nějak :). Vždyť je během roku tolik krásných příležitostí, kdy udělat někomu radost - školními dětmi vyrobená přání se nemusí dávat nutně jen k Vánocům, Valentýn, jaro, Velikonoce, MDŽ nebo jen tak pro radost je taky skvělá varianta. Školky i školy si se seniory mohou zazpívat nebo něco vytvořit taky kdykoliv během roku. Místo vánočního cukroví můžete upéct něco dobrého k našemu pobytu na zahradě a klidně si přisednout. Dárek můžete zabalit kdykoliv, narozeniny má během roku spousta lidí a nemusíte čekat až na Vánoce...  

A abyste si nemysleli, že jsem škarohlíd, co si neváží dobrých skutků, nechám vás pokochat se (nejen) přáníčkovou nádherou, kterou byli naši klienti na Vánoce obdarováni :).

Graffiti v Hannoveru


Mé rozčarování z letní návštěvy Hannoveru jste tu už zřejmě zaznamenali. Ale abych městu tak úplně nekřivdila, jedna věc, která tam, kromě historických památek pod haldou odpadků, stála za to, bylo tohle graffiti. A pak rychle do auta a ujíždět pryč, co nám pneumatiky stačí!

Drobečky pro radost


Pro milejší den.
Pro pobavení.
Jako omluva.
Z lásky.
Pro štěstí.
Jen tak.
Od dětí.

Pro mě :).

Dort Grogu


Po dlouhé době pro vás mám další dortopatlací článek, který je unikátní v tom, že v naší domácnosti jednomu členovi skončilo období "cet" a začalo období "sát". Slyšela jsem, že taková padesátka je prý veliká změna, která s člověkem pořádně zamává, a tak jsem s napětím čekala, že ráno po oslavě potkám v našem bytě potulující se kulhající zelené monstrum poseté fialovými bradavicemi s pěti očima a dvanácti chapadly. Hledala jsem slizkou cestičku, zvuk smrtelného chroptění nebo alespoň hnilobný zápach, který by mě k němu dovedl, a hele, ono nic. Tak vám tu místo povídání o tom, jak jsem potkala u nás doma monstrum, jako náplast ukážu alespoň pár dortových obrázků :).

Tentokrát to vyhrála naše nová nejoblíbenější postava ze Star Wars - Grogu, někdy nesprávně nazývaný Baby Yoda.