Když mi maminka minulý rok přinesla lískáče, přesně jsem věděla, co vyrobím ze sklenice, která ořechy ukrývala. Na její "A tu skleničku chci vrátit!" jsem nevychovaně a drze reagovala "Na to zapomeň, je boží!"
Když se minulý týden schylovalo k finální fázi mého výrobku, shodou okolností u toho byl i můj drahý rodič...
"Hele, to je přece ta moje sklenice!"
"Ne, to jsi se asi spletla, není!"
"No to teda je, naval!"
"Ne, není!"
"Jano!"
"Neříkej mi Jano!"
"Jano!"
"No tak je. A co? Jsem ti přece minulej rok říkala, že ti ji nevrátím, ne?"
A jak jsem řekla, tak bylo. Nakonec se ukázalo, že maminka má doma ještě jednu, tu samou, nicméně neopomněla suše dodat, že jestli mi ještě někdy přinese ořechy, tak v téhle to tedy rozhodně nebude. Tvrdě vybojovanou sklenici jsem tedy mohla v klidu dokončit...
Ve dne je úplně obyčejná...
Když má ale plnit svůj účel, je strašácká!
Díky svíčce vypadá z každého úhlu jinak, jednou ve věži svítí okno, podruhé vedle hradu hoří strom. A to se mi moc líbí.
Velká část "lucerny" obsahuje dýně. A já když slyším dýně, vzpomenu si na slova tchyně a svině (prapodivná asociace!) a na básničku "Jak se z dýně stala svině", kterou jsem kdysivávejc vyplodila. A protože si myslím, že se k téhle lucerně docela hodí, ačkoliv to nemám ve zvyku, s dovolením ji vám, čtenářům, předkládám ještě jednou :-).
Jak se z dýně stala svině
Řeší problém mladá dýně.
Její oranžová tchyně
hubou mele jako v mlýně
kolo - hlučně, pořád, líně.
Z domku naší mladé dýně
uječený zní hlas tchyně.
Prolezlá je celá červy,
nic nedělá, ruce v klíně,
dýnštinou však vládne plynně.
Stará mladé drásá nervy.
Vydržela dlouho dýně
žvanění té svojí tchyně.
Během doby se však z dýně
chladnokrevná stala svině.
"Nechci pokoj mít až v hlíně!"
zařvala. Šla do kuchyně.
Odhodlaná, plná vervy,
udělala ze své tchyně,
protivné a hloupé dýně,
polívečku do konzervy...
i když druhu hokaido
OdpovědětVymazatSuper básnička)) Asi vystihuje rodinnou situaci, že?
OdpovědětVymazatTa hrozivá lampa je krásná,
OdpovědětVymazatNa mládí je krásné to, že je člověk schopen celý rok si pamatovat, co chce udělat. Já už si nepamatuju ani to, co jsem chtěl udělat před pěti minutama.
OdpovědětVymazat...takovou sklenici bych také nevrátila, naštěstí mám podobnou doma. Líbí se mi její transformace na lucernu Hezký zbyteček října. ahoj Zuzana
OdpovědětVymazatNo smekám! Nápad hodný mistra tvé invence. Taková krásná lucernička si opravdu pochvalu zaslouží a když svítí tak to je opravdu skvěle vypadající dílko. Básnička mě tedy hodně rozesmála, i když tak trochu tuším ten hořký podtón který se váže k tvé rodinné situaci.
OdpovědětVymazat[1]: Nikdy!
OdpovědětVymazatJani, ten skleničkový svícen je úžasný (opět se projevila tvoje fantazie a zlatý pacinky), ale ta báseň to úplně rozsekala.
OdpovědětVymazatTak teď mi Jani řekni, co mám obdivovat víc. Svícen, doprovodný text, báseň? Unešená jsem ze všeho, ale hlavně z tebe, protože ty na co sáhneš, to dotáhneš k naprostý dokonalosti. Jsi borka! A kdybys náhodou někdy potřebovala ještě jednu sklenici, tak ti klidně jednu bez ořechů pošlu - mám ji totiž taky asi doma
OdpovědětVymazat[8]:[9]: Holky, moc vám děkuju . Původně jsem chtěla mít v článku jen text a lucernu, ale já prostě když slyším slovo dýně... Musela jsem tam tu básničku dát, i když jsem si úplně nebyla jistá, jestli ten článek nebude na vkus čtenářů moc dlouhý, ne-li dokonce přeplácaný. Ale co, jednou se to zkusit musí .
OdpovědětVymazatA zase stejná otázka, kam na ty skvělé nápady chodíš? Já naštěstí nemám tchýni,ale tchýňku, nebo spíš babku
OdpovědětVymazat[11]: Ani ti nejvim!
OdpovědětVymazatRozhovor s drahým rodičem pobavil, některé věci je potřeba si tvrdě vybojovat. Třeba exkluzivní sklenici od ořechů.
OdpovědětVymazatTak ta je krásná, ta se ti povedla
OdpovědětVymazat[13]: Tak tak. Když musíš, tak prostě musíš .
OdpovědětVymazatHm, přímo halloweenská básnička, strašidelná-jsi šikula Jani!
OdpovědětVymazatúžasne krásna! :) Naozaj sa ti podarila a má svoj aj účel. :) Si šikovná!
OdpovědětVymazat[16]: Mockrát ti děkuji!
OdpovědětVymazatLucerna je parádní, ale ta básnička úplně super
OdpovědětVymazatVe dne je úplně obyčejná, ale v noci se v ní dějí věci! Je to krása.
OdpovědětVymazatDobrá - nečíst Janinky články v pracovní době... no to půjde blbě, když jsem v ní takřka nonstop, ale dobře... číst, jen když jsem sama! Se tady na mě koukaj, jak kdyby mi šibalo! Jako včera v čekárně u doktora, když jsem se tlemila u knížky. No můžu já za to, že tam lidi sedí jako bubáci? No nemůžu!
OdpovědětVymazatTo je opravdu moc krásné. Chudák maminka, nedivím, že ji chtěla vrátit. Holý nerozum, přinést v tom někomu ořechy
OdpovědětVymazat[19]: Mockrát děkuji!
OdpovědětVymazat[22]: Mockrát děkuji, také jsem jí říkala, že nemá rozum nosit mi takovou sklenici!
OdpovědětVymazatNo co taky s línou tchýní, která se má k práci jako lačnej k sraní. A navíc prudí, prudí, prudí...
OdpovědětVymazat[25]: Že jo! A díky!
OdpovědětVymazatJsou suprácké! A supr básnička
OdpovědětVymazat[27]: Děkuju!
OdpovědětVymazat