Je to téměř čtyři roky, kdy jsem začala pracovat na rozsáhlé statistice narození, úmrtí a příčin úmrtí v 19. století. K tomuto tématu jsem zde publikovala dva články, první nesl název Úmrtnost dětí v 19. století, druhý pak Věk a příčiny úmrtí v 19. století. Možná si na texty plné barviček a grafů pamatujete :).
V druhém článku jsem příčiny úmrtí rozdělila na deset nejčastějších (graf č. 1), které jsem doplnila jedenáctou položkou - "ostatní". Tu jsem pak rozvinula v dalším grafu (graf č. 2), i ten však musel obsahovat kolonku "ostatní", protože se jednalo o úmrtí v rámci jednoho či dvou výskytů. A protože některé příčiny úmrtí byly opravdu zajímavé, ať už názvem nebo charakteristikou, slíbila jsem tenkrát, že se jim budu věnovat v některém z dalších genealogických článků. Intenzivně jsem na tom pracovala přes tři roky a dílko je konečně hotovo. Překládám - úplně se mi to vykouřilo z hlavy a vzpomněla jsem si na to až nedávno, kdy jsem byla požádána o souhlas s citací mých závěrů v již výše zmiňovaných článcích :).
Graf č. 1
Graf č. 2
Ale zpátky ke slibu a článku, u kterého jen doufám, že ho uvidíte, protože ten minulý se spoustě blogerům ani neukázal. Kolonka ostatní obsahovala 17 příčin úmrtí, které jsem nemohla pro jejich mizivý výskyt nikam jinam zařadit. Některé byly zcela obyčejné a některé velice zvláštní, nicméně je uvádím všechny, pro klid mé genealogické duše, která má ráda vše v pořádku, brambory v řádku, však to znáte :). A tady jsou:
1) Sražení oudu, výskyt 1x - jednoznačný favorit v mém neviditelném žebříčku příčin úmrtí. Zde bych si dovolila pro odlehčení tématu vložit tehdejší komentář blogera Malkiela:
Jinak jsem si zadal do Googlu termín "sražení oudu", abych vlastně zjistil o co se jedná. Jenže Google se zachoval celkem nevyzpytatelně, jelikož mi vyhodil pouze odkazy na články v nichž se píše o tom, že "Janoušek stojí u soudu za sražení ženy". Google zřejmě usoudil, že Janoušek je asi pěknej oud.
Ale teď vážně, ačkoliv slovo oud vybízí k tomu, aby byla příčina dávána do souvislosti s mužským pohlavním orgánem, nutně tomu tak být nemusí. V té době jsem kdesi v internetových vodách našla, že ve staročeštině slovo "sražení", pokud bylo použito v souvislosti s kostí, znamenalo vymknutí. Mohlo se tedy jednat o smrt následkem úrazu.
2) Umřel na játra, výskyt 2x - pravděpodobně se jednalo o cirhózu jater, ale těžko soudit po 150 letech, co tím chtěl ohledávající lékař říci.
3) Křivice, výskyt 2x - měknutí kostí, strašák 19. století.
4) Kurděje, výskyt 1x - nedostatek vitamínu C, který způsoboal krvácení dásní, zhoršené hojení ran, krvácení z nosu či sníženou imunitu.
5) Zánět vole, výskyt 1x - zřejmě to měl být zánět volete, v dnešní době bychom toto onemocnění nazvali "zánetěm štítné žlázy". To může opravdu v extrémních a neléčených případech způsobit smrt, ovšem v tomto případě netuším, zda tomu tak skutečně bylo a zda v 19. století lékař opravdu tuto nemoc mohl diagnostikovat. Možná se jednalo o nádor.
6) Zážeh, výskyt 2x - a zde jsem v koncích, neboť o existenci této choroby není nikde ani zmínka. Je možné, že se jednalo o těžkou formu úžehu, tedy přehřátí mozku slunečním zářením.
7) Zánět míchy, výskyt 1x - zde mám trochu dilema, zda posmrtně neurazím tehdejšího lékaře, ale hlásit se to musí. Nerada bych jakkoliv znevažovala jeho práci, nicméně pokud u pětiny úmrtí uvedl jako příčinu psotník, nedovedu si dost dobře představit, že by poznal zánět míchy.
8) Zánět materníku, výskyt 1x - zánět dělohy.
9) Kýla, výskyt 1x - laicky řečeno se jedná o přesun orgánů v břišní dutině oslabenou břištní stěnou do míst, kde nemají co dělat.
10) Revma kloubů, výskyt 1x - zde mám pocit, že do kolonky příčiny úmrtí lékař jen něco napsal. Aby se neřeklo.
11) Absces, výskyt 1x - v tomto
případě nejspíš vážné komplikace u dutiny vyplněné hnisem.
případě nejspíš vážné komplikace u dutiny vyplněné hnisem.
12) Atrofie, výskyt 1x - úbytek tkáně, kde ale, těžko soudit.
13) Zvrdnutí žláz, výkyt 1x - dnes by to mohla být mastitida, tedy zánět prsní žlázy, zřejmě komplikovaný.
14) Prsní nemoc, výskyt 1x - nejspíše se jednalo o nádorové nebo zánětlivé onemocnění.
A tímto je statistika kompletní a já si příště rozmyslím, co a komu budu slibovat, i když si na to stejně už nikdo nepamatuje .
Mne tedy dostal "zážeh". Myslím, že Erich von Däniken by to dal do jasné souvislosti se startem kosmické lodi .
OdpovědětVymazatNo já se teď hlavně musela juknout na to, co to byla hlavnička. A Wikipedie nabídla toto: (také zhoubná katarální horečka, latinsky: coryza gangraenosa bovum) je virové, akutní onemocnění přežvýkavců, zejména skotu a buvolů. Projevuje se fibrinózním zánětem sliznic hlavy, patologickými změnami na očích, případně nervovými příznaky. Nemá obvykle charakter hromadného nakažlivého onemocnění a probíhá spíše sporadicky. Původcem je DNA virus z čeledi Herpesviridae. Vznik choroby, zejména u skotu, je dáván do souvislosti s přenosem viru od infikovaných ovcí, u nichž probíhá infekce bez příznaků. Tak si říkám, jestli šlo o nemoc, kdy se člověk nakazil od zvéřete, nebo ten člověk byl pěkné zvíře
OdpovědětVymazatŽe neštovice byly strašák 19. i předcházejících století je známo. Ale dost mne překvapilo že tam nikde nebyla tuberkulóza, to byla tehdy velmi častá příčina úmrtí. A vysoký podíl mají nehody a sebevraždy, tak při práci na statcích a hospodářství o nehody opravdu nebyla nouze. Za to dost nízká úmrtnost při porodech je docela zajímavá. Dobrá statistická práce!
OdpovědětVymazatZase jeden z tvých nejlepších článků z poslední(i minulé) doby. Zdá se, že studium ti bystří mozek. Příčiny úmrtí - to je bakalářská nebo snad už doktorská dizertace? Máš to pěkně barevně vymakané.
OdpovědětVymazat[3]: Tuberkulosa byla dříve označována jako oubytě čili souchotiny.
OdpovědětVymazat[5]:To ano, ale i tato položka tam není. Nebo su blbá a přehlédla jsem jí?
OdpovědětVymazat[5]: Nejsem, asi tedy patří mezi ostatní...
OdpovědětVymazat[1]: Děkuji ti, zážeh je opravdu taky raritka .
OdpovědětVymazat[2]: Hlavnička taky není vůbec špatná .
OdpovědětVymazat[3]: Vendy, tuberkulóza tam není, protože nepatřila do položek ostatní, graf s tuberkulózou najdeš v článku tady - http://moje-mozkovna.blog.cz/1506/vek-a-priciny-umrti-v-19-stoleti.
OdpovědětVymazat[4]: Teď jsi mě vážně pobavila, Kitty, komentář vypadá naprosto normálně!
OdpovědětVymazat[5]: Taky se jim někdy říkalo "suchá nemoc".
OdpovědětVymazat[7]: Tak mě napadlo ti tam ten graf do tohohle článku přidat, třeba to nebude mást další čtenáře .
OdpovědětVymazat[6]: Nepřehlédla, fakt tam není.
OdpovědětVymazat[13]: Což je fakt divné. Podle mne, by to mohla být třetí nejčastější příčina.
OdpovědětVymazat[10]:Áha ....
OdpovědětVymazatTak to si musím pročíst ještě ty předešlé články. To je skvělý článek
OdpovědětVymazat[17]: Díky moc , taky mám rozepsaný článek o tehdejších nemocích, jedná se mi hlavně ale o ty názvy, protože jedna nemoc jich měla třeba několik a občas v tom mají genealogové hokej .
OdpovědětVymazat[15]: Skoro jo, byla to čtvrtá, ale klidně se mohla dělit o třetí příčku se sešlostí věkem .
OdpovědětVymazatJaninko, jsi hračička <3 Děkuji za statistiku. Taky občas nahlížím do matrik, ale neumím číst německý sanskrt, a některý farář psal jako prase a tak jsem vyzjistila málo a není to ani zajímavé a tak mne fascinuje, když někdo umí pátrat a navíc z toho udělat takovou pěknou statistiku. Rozuměla by sis s mým partnerem, ten také pořád něco hází do tabulek - mimochodem, Štír
OdpovědětVymazatKurdeje
OdpovědětVymazatMně překvapily ty kudeje... To totiž musí být totální ne jenom nějaký dílčí nedostatek vitamínů C aby vypuklykudeje.... Podvyziva byla v devatenáctém století pochopitelně běžná, ale kudeje překvapily...
OdpovědětVymazat[20]: Děkuju!
OdpovědětVymazat[21]: Tak mě to ani nepřekvapilo, protože to byl pouze jeden výskyt z asi 2300 úmrtí. Možná se jednalo o žebráka nebo osamělého starého člověka, který zemřel na následky této nemoci v kombinaci s nějakou jinou chorobou.
OdpovědětVymazatZajímavé. Psoník jsem musel dohledávat. Taky jsem odešel se skvělým poznáním, že je dobré si první přečíst POŘÁDNĚ text a až potom studovat grafy. Přišlo mi to divné, že by děti měly tak často mrtvici.
OdpovědětVymazat[25]: Psotník je u nás doma i v práci docela profláklej, používám ho dost často ve smyslu "Já z vás dostanu jednou psotník!"
OdpovědětVymazatTen komentář mě vážně pobavil.
OdpovědětVymazat[27]: Máš moje svolení .
OdpovědětVymazatTa statistika je super a muselo to dát hodně práce.
OdpovědětVymazat[29]: Děkuji ti, to opravdu dalo . Ale když to jednoho baví, tak to tak nebere .
OdpovědětVymazatPřímo vědecké pojednání, jen mi tam chybí Janinko pohlavní nemoce, copak na ty nikdy nikdo neumřel? Nejsou statisticky dokázané? Vždyť vykřičené domy se datují hodně hodně do staletí...
OdpovědětVymazat[31]: V tom uváděném období ne, skutečně v zápisech nic takového nebylo, i když to vyloučit úplně nemůžu. Ale mnou zkoumané byly zapadlé vesničky, kudy neprojížděli tou dobou žádní vojáci a nejspíše tam ani neměli žádné poběhlice. Prostě vzorná oblast .
OdpovědětVymazatParádní statistika. Já jsem četla u prvního a třetího babiččina dítěte příčinu úmrtí v 5 měsících -průjem. úplavice. Pokud vím, muselo to dítě vyhladovět, protože zelená stolička znamenala, že má málo potravy. Bylo to v r. 1905 a 1909, takže v té době hodně dětí umíralo.
OdpovědětVymazatTak ještě jednou, třeba to přidání komentáře tentokrát klapne .
OdpovědětVymazat[35]: ...o to víc...
OdpovědětVymazatTý jo, jsem nějaká opožděná, tenhle článek mi unikl, o víc jsem se pobavila nad komentáři...
OdpovědětVymazat[35]: Mně občas taky unikne článek, ale vesměs proto, že se mi prostě v odběrech nezobrazí. Poslední dobou to dost zlobí stejně jako komentáře.
OdpovědětVymazatPáni - ono z toho vlastně mrazí, ale stejnou měrou je to neskutečně zajímavé :)
OdpovědětVymazat[38]: To jo. Asi můžeme být rádi, že žijeme v době, v jaké žijeme .
OdpovědětVymazatTo je zajímavé, jako metlou byly nemoci, které se dnes takřka nevyskytují, např. neštovice a tuberkulóza.
OdpovědětVymazat[40]: Psotník jsou křeče všeho možného původu, dalo se pod to ale v té době schovat cokoliv, takže zápisy v matrikách nelze ohledně této příčiny brát příliš vážně.
OdpovědětVymazat