Poslední týden jsem byla chvílemi zralá na infarkt, skoro jsem nespala a tak jsem se v zájmu zachování dobrého duševního zdraví dnes večer rozhodla tento týden završit prolitím hrdla. Tedy svého hrdla a dobrým vínem, protože to je jediné, co na nervy v takovýchto situacích uznávám :).
Už jsem si myslela, že jsme se těch sajrajtokoků zbavili a že konečně "podle plánu" navštívíme paní na hlídání a malý si na ní začne pomalu zvykat. Jenže si to s celou parádou přifrčela laryngitida, přizvala kámošku horečku a náš drobek týden zápasil s devětatřicítkou. Že se mu udělalo lépe jsem poznala podle toho, že mu to zase začalo pálit a jeho koniny nabraly obvyklý směr - jakou jsem měla radost, když pěnovou střelou z pistole zasáhl vypínač světla a místo, aby si vylezl na židli a zhasl ho rukou, namířil na něj pistolí znova a stejným způsobem i zhasl! A když večer ve vaně, kdy zahlásil, že chce čůrat, a kdy během vteřiny, než jsem stačila zareagovat, jako nočník použil svůj kyblík na hraní, bylo mi ještě lépe! Moje radost ovšem neměla mít dlouhého trvání, neboť náš drobek rád zkouší mé nervy. Korunu všemu nasadil, když jsem ho z té vany vyndávala a na břiše měl tři ohromné pupeny, které tam před koupáním neměl. Chtělo se mi ječet, brečet, vraždit a v myšlenkách jsem ho viděla na infekčním. To přece není normální!!! Chvíli mě v tom nechal máchat a pak mi vesele zahlásil, že si tam jenom přicucával velkou injekční stříkačku, co má ve vaně na hraní... Ještě se mi někdo diví, že jsem měla nutkavou potřebu se prolít? :)
A protože jsem měla dnes večer naplánováno vařit salát do skleniček a odmítala jsem cokoliv měřit a hledat v receptech, spatlala jsem ho po paměti bez váhy jak jsem uznala za vhodné a musím uznat, že je ještě mňamóznější, než podle přesného receptu, který jsem na blog kdysi dávala. Asi proto, že jsem to přepískla s mrkví a rajským protlakem, což je ostatně dost dobře poznat na obrázcích - ten vybledlý je podle receptu, druhý s protlakem "vodvoka" :)...
3 kg polních okurek
2 kg cibule
1 kg mrkve
2 lžičky soli
Na zálivku:
1/2 skleničky oleje
1/2 skleničky octa
1 skleničku cukru
2 lžičky Vegety
1 velký rajský protlak
půl lžičky pepře
Zeleninu nakrájejte nebo nastrouhejte na jemné plátky, promíchejte se solí a nechte dvě hodinky odstát. Šťávu, kterou zelenina pustí, nalijte do většího hrnce, přidejte olej, ocet, cukr, vegetu, rajský protlak a pepř dle chuti. Promíchejte a přiveďte k varu, přidejte zeleninu a na mírném ohni duste, dokud nebude mrkev měkká.
Směsí plňte nahřáté skleničky, zavíčkujte a nechte stát do vychladnutí dnem vzhůru, kdo je zvyklý sterilovat, patnáct minut bude stačit. Dobrou chuť! :)
To mi připomělo jeden kreslený vtip od Kantorka, kdy před doktorem stojí flekatý chlap, doktor listuje v knihách a pacient povídá:
OdpovědětVymazatChytrý hoch. Z toho jednou něco bude! A přesné recepty bývají někdy na nic. Je vidět, že ti to vínko šlo pěkně k duhu a s lehkou rukou si udělala salátek jedna báseň
OdpovědětVymazatJaninko tvůj recept proti infarktu, který jediný uznáváš, by stál za patentování! Ani nevíš, co lidí by ho používalo takřka denně. Škoda, že se nedá používat po celý den!
OdpovědětVymazatMňamka je hamka. Nebo hamka je mňamka? Zeptám se Spongeboba.
OdpovědětVymazatNo, infarkt jsem málem dostala já ráno. Email hlásil Tvůj nový článek s názvem Infarkt. A když jsem na něj najela - stránka nenalezena. A už se to v té mé hlavince honilo - kdo ho dostal, proč ho dostal, je v pohodě... Tak teď už jsem klidná:)
OdpovědětVymazat[1]:
OdpovědětVymazatTen salátek vypadá výborně! Díky za tip.
OdpovědětVymazat[1]: No jistě:) Díky za připomenutí.
OdpovědětVymazatPotřebě "prolití" se vážně divit nelze - malej tě pěkně potrápil! salát do sklenice? No tak to slyším prvně wow - vytisknu to mamce a uvidíme :) klasickou čalamádu děláme ob rok, tak bychom mohli zkusit i tohle - díky, Jani
OdpovědětVymazat[6]: No jo, odhadlas to dobře, když slejzaly (neštovice) z Juli, nejspíš se jim ještě nechtělo domů a hupsly na Máťu.
OdpovědětVymazatSalát vypadá vskutku mňamózně. Asi se taky pustím do výroby, jenom nemám tušení, kdy na to najdu čas
OdpovědětVymazatMě se na tom nejvíc líbí ty kytky..ale i tak to bude velká mňamka. Co se týče tvýho malýho šikulína, úplně tě chápu, někdy jsou to přímo mrtvičný stavy, co, když pominou přináší pocit takřka dokonalého chvilkového štěstí, že nejhorší naše prognózy se nekonají. Dokud tedy zase nepřijde na pořad jiná hrůza...
OdpovědětVymazatParáda jako obyčejně. Sajrajtokoci ať se na hlavu stavějí!
OdpovědětVymazat[7]: Děkuji . Vykuk, to on opravdu je .
OdpovědětVymazat