Zdravím tě, Tyvíškdo z druhého patra!
Bude to brzy rok, co jsem pro tebe vytvořila krásný virtuální dopis, který jsem s láskou pojmenovala "Ty stará teroristko, mám tě u (_I_)!". A tak mě napadlo, že jsem tě dlouho zanedbávala a že bych to měla napravit a zase ti něco pěkného napsat. To abys věděla, že pořád žiju. Jejda, slyším něco jako "chcípni, ty svině?" Ach, to jen ty dokážeš být tak něžná!
Že se toho ale za tu dobu změnilo, viď? Trošku jsi nám bourala na kole. A místo, aby ses pořádně praštila do hlavy, aby se ti rozsvítilo a ty jsi přestala dělat naschvály a skopičiny, sis musela nelogicky zlámat obě ruce a klíční kost. Máš ty rozum? Taky k nám do rodiny přibylo další dítko. To nám pořád nemůžeš odpustit a leží ti to v žaludku jako kostka sádla.
Než jsme synka počali, pořídili jsme si novou postel, protože ta stará při našich dospěláckých hrách vrzala a tobě to, stejně jako spousta ostatního, vadilo. Ale já se na tebe překvapivě nezlobím. Díky tvému řádění jsme začali objevovat v našem bytě zákoutí, o kterých by nás nikdy nenapadlo, že i tam se dá "hrát" a postupem času jsme zjistili, že nám vlastně ta postel ani nechybí. Ale věz, že to dalo hodně práce najít doma vhodné a hlavně "tiché" místo. Pohovka v obýváku pokaždé zakřupe, parkety vržou i pod kobercem a dřevěné patro v pokoji jakbysmet. Parapet na okně je moc vysoko, deska na kuchyňské lince ještě není tak úplně přidělaná, vana klouže a pračka taky není úplně nejstabilnější. Ale nakonec jsme to zvládli a pár místeček přeci jen objevili.
Ještě něco je ale jinak. Kromě tvého "bebíčka" a našeho miminka jsem se změnila i já. Pravděpodobně na to měl velký vliv příchod nového človíčka do naší domácnosti. Díky němu jsem tam uvnitř (ne tam uvnitř, TAM UVNITŘ! ) dozrála. Svět okolo sebe vnímám mnohem pozitivněji, moje myšlení teď více, než kdy jindy, ovládá ironie a humor, někdy až černý. Představ si, ale to jsi asi, díky svému netopýřímu sluchu, už poznala, já si užívám mytí nádobí! Už s ním nezacházím jako s porcelánovou panenkou, aby nedej Bože cinklo a ty jsi mi to dala vyžrat i s úroky. Také důkladně a RÁDA vysávám a vytírám. Nebojím se, že v kuchyni rozklepnu vajíčko o hrníček a ty na mě začneš do stropu mlátit smetákem. A maso! S jakou chutí teď naklepávám řízky, má drahá, tomu bys asi nevěřila! Neupozorňuji své návštěvy na tebe, neprosím je, ať se naučí levitovat, neb slyšíš každý krok. Taky jsem zjistila, že okna, o kterých jsem si myslela, že v zimě nejdou zavřít, zavřít jdou, jen se s nima musí řádně třísknout. Ale to už asi taky víš...
No a náš milostný život? Je lepší, než kdy dříve, už nehysterčím, že linka bouchá, parkety skřípou a gauč křupe. Jsem prostě šťastná. A co ty?
Tvá sousedka, která tě má na háku.
P.S: Abych nezapomněla, ta nová postel už vrže taky. Teď je sice dospělákům nedostupná, protože ji okupuje mrňous, ale těš se, až nebude...
Dobrý!
OdpovědětVymazatÁáá, Janinka opět v ráži. Ale tentokrát naladěná na správné vlně. Ne na té fňukavé jako dříve, ale nad věcí.
OdpovědětVymazatuzivas si to na plno, ano len jej to daj vyzrat ak by si to precitala tak by sa jej isto vlasy na hlave zjezili od zlosti, ze ju mas na haku
OdpovědětVymazatNo ale doufám že máte doma aspoň koberce na těch parketách a v kuchyni nemáte debilní dlažbu nebo plovoučku. Tohle jsem totiž v jednom paneláku zažil. Všude jen plovoučky a dlažba a že existuje něco jako kročejová izolace z minerální vlny ti pitomci co bydleli nad tím bytem, kde jsem byl na podnájmu rozhodně neznali. Už jsem i majitelům toho našeho bytu naznačoval že by se to dalo zkusit s reproduktorama na stropě zespoda dobře izolovanýma. Myslím, že by se tak možná dali postupně vychovávat. A to už naštěstí měli děti větší. Jinak by to bylo na kompletní další izolační strop (samozřejmě ovšem s těma reproduktorama v něm přilepenýma přímo na ten pevný strop, aby si taky trošku užili). Docela tu sousedku pod váma chápu. Akorát už asi na pořádnou protiakci nemá energii.
OdpovědětVymazatJujda, nechtěl bych být ta sousedka či soused. Takovéhle psaní dostat, tak se přestěhuju
OdpovědětVymazatNo, tak snad abych to uvedla na pravou míru , ten kdo chodil už na můj starý blog, který byl založený právě natruc sousedům pod a nad námi, číst nemusí, protože ví, o co kráčí...
OdpovědětVymazatÁch, takové pěkné zasmání navečer
OdpovědětVymazatNo nemáte to lehký. Tady už fakt pomůžou jen ty izolační stropy a zděná izolovaná jádra.
OdpovědětVymazatČlověk stárne pozitivní a zdrsňuje
OdpovědětVymazatDíky za vaše komentáře .
OdpovědětVymazatTak ty ses povedla Tenhle článek, mě naprosto rozsekal Jsem ráda, že lidi jako ty ještě existujou Jinak congrat k prckovi
OdpovědětVymazatMoc mne potěšilo, že jsem svým článkem takhle pomohl Ačkoli pravý dík patří panu hudebnímu skladateli, já jen vytvořil článek s ukázkami.
OdpovědětVymazatJá právě chodila na tvůj blog ještě předtím, takže vím...
OdpovědětVymazat[13]: Děkuju za podporu, jako bys mi mluvila z duše. Kdo nezažije, prostě neví...
OdpovědětVymazatjeejda tak to ti nezávidím takovou sousedku taky si an nu pěně zadup a zatřískej at si to užije pořádně... ale pozor at to sní nepráskne
OdpovědětVymazat[16]: I kdepak, na naschvály já nejsem, to je ponižující. Jen se chovám jako normální člověk, ne jako utlačovaná myška .
OdpovědětVymazat[6]: Edit - v týdnu jsem ona slůvka u básničky již vymazala, je nám teď hezky a tak nechci, aby mi exsousedé strašili na mých stránkách v jakékoliv formě .
OdpovědětVymazatTak to i u nás našim dětem v poslední době začala docela dost vrzat postel a tak jsme se rozhodli, že to vyřešíme tím klasickým způsobem a to tak, že jsme jim prostě pořídili úplně nové postele z této stránky a vyřešili jsme to cobydup... Ale povím vám, takový výběr postele Vám dokáze opravdu zavařit hlavu, jen co je pravda :-) Tak se mějte hezky a pište dál, jde vám to.
OdpovědětVymazatDěkuji za milý komentář :).
Vymazat