Už dva týdny je prvňák doma a doléčuje se z angíny. Docela dobře mu hrabe, protože venku nebyl ani nepamatuju, a tak mi doma pořád dokolečka zní:
"Dědečku, dědečku, kóóóledááá,
dejte mi voříšek, nééébo dvááá.
Nedáte-li voříšek, provrtám vám kožíšek,
dědečku, dědečku, kóóóledááá..."
A když to není tohle, tak mi na všechno odpovídá "Áno, milá Jáno".
Včera přišel z koupelny a že prý tam jsou "nějaký hmyzáci, co strašně rychle jezdí ťap ťap ťap ťap tam a pak zase ťap ťap ťap ťap sem". V zájmu dobrého duševního zdraví mírumilovných jedinců nebudu popisovat, jak rybenky dopadly. On se asi vážně zcvoknul, normálně by přilítnul a ječel strachy jako hysterka...
A dneska přišel s tím, "co jako dělaj v kuchyni ti dva hadi".
"Ježíši, jaký hadi??" a v duchu hledám něco, čím je chytit a lituju, že jsem nečetla žádnou příručku, jak se takoví hadi chytají.
"No přece na tom plechu" a tlemí se u toho jako blázen.
"To je štrůdl! Padej!"
A když otevřu lednici, najdu tam jeho autíčko, co mění v teple barvu na žlutou a když se dá do lednice, zčervená.
Já už nemůžu. Hrabe mi taky. Když mi něco chce říct a je to evidentní kravina, zacpu si uši a přidám "bla bla bla bla bla". A když začne zpívat "Dědečku, dědečku, kóóóledááá", začnu:
"Dědečku dědečku kóóóledááá,
dejte mi bonbónek, nééébóóó dvááá,
nedáte-li bonbónek, přiletí k vám ufounek,
dědečku, dědečku, kóóóledááá...
Bože, dej mi přežít ještě tenhle týden!
Přeji ti silné nervy!
OdpovědětVymazatVydrž!! Nic jiného poradit nemůžu a nic jiného Ti ani nezbývá. Jo dětičky. Kdysi jsme byli v Janově na běžkách a můj syn do noci pronesl: "Tady někdo je, tady někdo chodí". Vylítla jsem a říkám: "Kdo tu chodí, Jiříčku?" "Myši tu choděj, myši tu jsou" a spal dál. Do rána jsem nezmhouřila oko, bydleli jsme v podkroví, všechno vrzalo a já slyšela taky chodit myši. Ráno jsem se chlapce ptala, kde viděl ty myši. Podíval se na mně jako na dementa a ptal se" Jaký myši, mami?" Spal, něco se mu zdálo a mluvil ze spaní, tedy i odpovídal ze spaní. Já tehdy trávila zbytek noci v bdělém stavu.
OdpovědětVymazatCizí děti mě vždy pobaví. Ale zároveň chápu, že se mám na co těšit. Syn si začíná ze mě taky utahovat. Prvňák bude za rok a půl. Doma je dva dny a zítra pomaže do školky. Nedá se to vydržet. Aspoň čtyři hodiny bude doma jen jeden, který je nemocný od neděle a tudíž jsme doma zavření. Včera chtěl zapnout dvd a já seděla a ovladačem vysunula dvd, zastrčila nové a pak jsme jen seděla a nic. Prostě jsem nějak vypadla z programu. Úplně mimoň. Kluci seděli a hleděli na modrou obrazovku. Já asi taky. Za pár minut se Kuba ozval a patřičným tonem oznámil: Jak dlouho se tady budeme dívat na "no disc"?! Smála jsem se jako blázen asi pět minut.
OdpovědětVymazatA s tím autem v lednici, to je dobrý nápad. my to měníme zodpovědně v kelímkách s horkou a studenou vodou. Pak to ale u nás vypadá jako v bazénu. Tohle je lepší nápad
OdpovědětVymazat[2]:[3]: Taky dobrý, ach ty dětičky...
OdpovědětVymazatajaaaj, sak su tie deticky roztomilunke to musi byt hyperaktivny chlapec.. skus mu kupit puzzle tisicovku, ze ak to da dohromady uvidi zlate "prasatko"
OdpovědětVymazat[6]: On není hyperaktivní, on je normální, jen mu leze to domácí vězení na mozek...
OdpovědětVymazatSe štrůdlem jsi mi dokonale připoměla mého staršího synka. Podobně se baví od malička
OdpovědětVymazat[8]: Jééé, to znám
OdpovědětVymazat