Kromě bankovek snad na světě neexistuje více podvržených děl, než jsou fotografie a videa týkající se paranormálních jevů. Jednou z obětí, která takovému podvodu naletěla, je i autor legendárního geniálního detektiva Sherlocka Holmese, sir Arthur Conan Doyle. Představte si, že tohoto věhlasného spisovatele doběhly dvě cácorky...
Na počátku 20. století žily v severní Anglii dvě sestřenice, desetiletá Frances a šestnáctiletá Elsie. Jako ostatní děti byly velmi hravé, jejich nejoblíbenějším místem bylo údolí u vesnice Cottingley. Nalezly tam vše, po čem romantické duše pubertálních dívek touží, šumící stromy, říčku, malý vodopád, voňavé louky, létající skřítky, tančící víly...
Létající skřítky? Tančící víly? Pchá! Jedna z největších kachen století...
Rodiče samozřejmě děvčatům nevěřili ani slovo, ta se cítila ukřivděná a na důkaz pravdivosti svého tvrzení si jednoho letního červencového dne půjčila fotoaparát a ony létající a tančící potvůrky vyfotografovala. Jaké pak bylo překvapení otce Elsie, když se na fotografii, kterou vyvolal, objevila Frances s pěti malými vílami:
Děvčatům však i přesto nevěřil, neboť si byl dobře vědom, že jeho dcera, jež navštěvovala uměleckou školu, je velmi nadaná a navíc chodila vypomáhat do fotoateliéru, tudíž se mohla přiučit nějakým kouskům. O pár měsíců později vzniká další fotografie, je na ní Elsie a skřítek:
Na fotografie by se nejspíše zapomnělo, kdyby maminka Elsie o dva roky později nenavštívila přednášku, na níž se mluvilo o vílách. Svěřuje se přednášejícímu o problémech s děvčaty a jejich fotografiemi. Ty se dostávají k okultistovi E. L. Gardnerovi a jeden z největších fotografických skandálů v dějinách lidstva je na světě. Experti na fotografie potvrzují, že obrázky nejsou zfalšovány. Odborná veřejnost i obyčejní lidé jsou zmatení. Mohla by dvě děvčata obelstít odborníky? O případu se doslechne sir Arthur Conan Doyle a po spatření oněch fotografií je nadšen. Společně s Gardnerem přesvědčuje dívky, aby se pokusily o další fotografie, aby umlčely nevěřící. Děvčata se dlouho přemlouvat nenechala a zanedlouho byly na světě další fotografie:
O něco později připravuje sir Doyle článek o vílách do vánočního čísla magazínu Strand. U svého článku otiskne snímky pořízené děvčaty a považuje to za hmatatelný důkaz toho, že víly a skřítkové opravdu existují. Po vánočním čísle se doslova zaprášilo a rozšíření fotografií po celé Británii způsobilo poprask a nekonečnou diskusi, zda jsou nadpřirozené bytosti na nich skutečné, nebo zfalšované.
Svět tahaly dívky, později paní a postarší dámy, za nos přes šedesát let. Ještě v sedmdesátých letech zapíraly a mlžily. Zlom nastal v roce 1981, kdy se přiznaly, že fotografie byly podvrh. Víly a skřítka vytvořily překreslením obrázků z dětské knihy, obrázky poté připevnily k jehlicím na klobouky a zapíchly do země, nebo jinak naaranžovaly před objektiv. Na otázku, proč tak dlouho tajily pravdu, odpověděly, že jim bylo líto pánů Gardnera a Doyla. To, co bylo původně myšleno jako žert, se zvrhlo a ony nechtěly ty vážené osobnosti před celou Anglií zesměšnit...
A co vy? Oklamala by vás děvčata svými plochými, na jehlách připevněnými, bytostmi?
Obrázky jsou použity z oficiálních stránek města Cottingley.
Jo, tak o tomhle už jsem slyšela... No, mně osobně to nikdy zrovna pravý nepřišlo, ale tak asi na to měla vliv i jiná doba, no...
OdpovědětVymazatTenkrát to asi působilo věrohodně ...
OdpovědětVymazatJak se znám, nevěřil bych jim, dokud by mi neukázaly skutečný exemplář.
OdpovědětVymazatnevím, ale mně to připadá jako špatně udělaná fotomontáž hned na první pohled
OdpovědětVymazatDnes už by sestrám asi neuvěřily ani malé děti. Všichni víme, jaká kouzla se dají pomocí počítačů dělat, ale tehdy byla jiná doba, fotografie nebyly tak zaostřené a na některých jsou ty víly opravdu rozkošné.
OdpovědětVymazatDnes to vidím. I když ta poslední fotka je hodně dobrá.
OdpovědětVymazat[3]: Tak vílu jsem ještě nepotkala, tak nemůžu soudit, nicméně odpornější mi rozhodně od pohledu příjde ten skřítek...
OdpovědětVymazatNás by to samozřejmě neoklamalo. Je třeba se na to ovšem podívat pohledem lidí určité doby a určitého věku. Moje 85letá matka například věří všemu co je psáno v novinách. Asi proto, že většinu svého aktivního života prožila v době, kdy se v novinách psala jen pravda. Sice nacistická nebo komunistická a poněkud okleštěná, ale přece jen pravda. Co bylo v novinách psáno, to bylo dáno.
OdpovědětVymazatJe to přesně dobou, ve které byly fotografie pořízeny, i když některé z nich jsou jasná fotomontáž. Snad ten skřítek je tak trošku realistický. Podvody a falza jak vidno, byly i v dobách před 100 lety. A to, že se nechal napálit i Doyle? Kvalita tisku, která v té době byla, způsobila, že se setřely určité detaily a víly se staly skutečností.
OdpovědětVymazat[8]: Jak říkává jeden politik, v médiích je pravdivá pouze jedna zpráva, a to datum...
OdpovědětVymazatSice se dnes považujeme za chytřejší než byli lidé dřív, ale stejně sedáme podvodníkům na lep. Jen se podívejte kolik důvěřivců si koupí biolampu Zepter, supervysavač za 70 tisíc, magnetickou kuličku do pračky, která sama pere, nebo přístrojky na rušení geopatogenních zón. Jsme vlastně úplně stejně naivní jako byli lidé kdysi, jen té rádoby vědecké omáčky musíme dostat trochu víc. Stránky společnosti Sysifos jsou toho krásným důkazem.
OdpovědětVymazat[11]: Nejsme chytřejší, jen máme takové výdobytky technologie, které lidé dříve neměli. A protože je neměli, bylo snadnější obalamutit, je pravda, že na nás, o sto let později, je třeba nasadit vyšší kalibr blamáže...
OdpovědětVymazat