Vysvědčení, halucinace, léto a tak...


Dnes nebudu komentovat třeťáčkovy dvojky z výtvarné, pracovní a hudební výchovy, díky kterým nemá vyznamenání. Jsem šťastná, že už nemá čtyřicítky horečky, že už nejsem šílená strachy, že je to jen angína a ne mononukleóza a že už Matěj zase vymýšlí kraviny. Že má sílu udržet hřeben a hrát si s mými vlasy (jeho oblíbená kreativní činnost :)) a že si u toho můžu po několika hustěkrutopřísných dnech nalít skleničku vína. Halucinacím s temnými tichými hlasy, kterým není rozumět a vrtulníku poletujícímu v obýváku se už jen smějeme. Těšíme se na skládání Rubikovy kostky, kterou mu pančelka zabavila a na konci školního roku vrátila, na léto a stavění domečku pro skřítky, na prázdniny, které se nám díky nemoci a přestavbě školy prodlouží na tři měsíce. Přiznám se, že já se těším o trochu méně, protože se ze mě v tuto dobu stává kuchařka na plný úvazek, což se s úvazkem pracovním tak trochu tře. Ale to dáme, hlavně, že se máme :).

Ještě pár dní a Matýsek se bezpečně vrátí do zajetých kolejí... :)

49 komentářů:

  1. Jani, hlavně že je kluk v pořádku! Trochu mě překvapily dvojky zrovna z výtvarné výchovy..ale třeba paní učitelka nezná tvůj blog a Matýskovy kreace. Anebo je v osnovách něco povinně nudného a to nemají výtvarníci rádi

    OdpovědětVymazat
  2. Propána, copak to bylo za moribundus že bude mít mládežník hodně!hodně!hodně! dlouhý porázdniny?

    OdpovědětVymazat
  3. Tak to bude dobrý i v té výtvarce. Náš výtvarně nadaný syn (dělá do heraldiky-erby ) měl ve škole většinou dvojku z kreslení, protože krásně kreslil, ale občas to "zkazil" barvami, přílišnou kreativitou, kterou paní učitelka "nebrala". Akademický malíř pan Lubič o synovi řekl, že on sám neumí tak  koně nakreslit  jako ten kluk v 11 letech  a  on pak chodil k němu do výtvarky 5 let i s budoucí manželkou. Ta nyní učí výtvafrku a jazyky.

    OdpovědětVymazat
  4. Víš, důležité je zdraví a komunikace mezi vámi, ta je důležitá.

    OdpovědětVymazat
  5. Je vidět, že se umíte bavit a rozumíte svým zájmům. Ostatní se to naučí chápat taky - časem

    OdpovědětVymazat
  6. Držte se a už jenom užívejte ve zdraví!!! Každá návštěva lékaře, jakéhokoli, v této době, mne utvrzuje, že nejdůležitější je zdraví, jinak jsme v pytli. Z poslání se stala továrna na body.

    OdpovědětVymazat
  7. Těším na další početní kreativitu.

    OdpovědětVymazat
  8. Myslím si, že s tímhle přístupem možná bude s matikou trochu bojovat, ale alespoň to bude legrace.

    OdpovědětVymazat
  9. Vždycky jsem si myslel, že známkovat všechny různé "výchovy" je nesmysl (on je to často nesmysl i v jiných předmětech, ale u "výchov" je to nejvíc do očí bijící). Jenže - jak už dávno věděl sir Isaac - setrvačnost je potvora, není vidět a přece funguje . Tak ať se vám prázdniny vydaří!

    OdpovědětVymazat
  10. Mononukleózu jsem měl a nikomu bych to nepřál, zvlášť když to bylo po mém prvním líbání s holkou v pubertě. Takže hodně zdraví synovi a užijte si krásné prázdniny.

    OdpovědětVymazat
  11. [1]: Tak ten moribundus zvaný angína za to až tak nemůže, když ho sečteš s klasickými prázdninami a připočítáš skoro čtyři týdny navíc, kdy se jim opravuje škola, tak se to tak nějak sejde, no .

    OdpovědětVymazat
  12. Po kom je ten tvůj syn tak originální....

    OdpovědětVymazat
  13. [2]: Růženko, děkuji . Já už se s ní o tom odmítám bavit, trochu mě to unavuje, když vidím, že se nic nezmění. Holt mají svoje tabulky a že x dětí ze třídy nesnáší výtvarku asi nikoho nezajímá.

    OdpovědětVymazat
  14. [3]: Tak ono Matějovi taky občas ujede ta kreativita a není zrovna dvakrát přesný, i tak to ale nechápu. Starší Míša je na gymplu a je z jejich paní profesorky nadšený, ona prý vidí umění ve všem .

    OdpovědětVymazat
  15. [7]: Třeťáček zraje jako víno, myslím, že se všichni máme na co těšit .

    OdpovědětVymazat
  16. [8]: Tak zrovna matematika mu jde skvěle, doufám, že mu to vydrží .

    OdpovědětVymazat
  17. [9]: Děkujeme ti, myslím, že to bude už jenom dobré .

    OdpovědětVymazat
  18. [10]: Děkujeme ti , švagr měl mono taky, takže vím, že to není nic, po čem bychom nějak zvlášť toužili.

    OdpovědětVymazat
  19. [12]:No jó, tak oprava školy ještě navrch, tak to potom jó....

    OdpovědětVymazat
  20. [11]: To my víme . Mám štěstí na pediatra, zubařku i na svou obvodní lékařku, dala bych za ně ruku do ohně. Myslím, že u nás na severu je to docela v pohodě, problém občas mívám spíš u specialistů, ale je to jen o lidech a o jejich přístupu.

    OdpovědětVymazat
  21. [13]: Po mně určitě ne! Já jenom falšovala maminky podpis .

    OdpovědětVymazat
  22. [22]: Dokážeš si to představit, čtvrt roku prázdnin? Já bych se vůbec nezlobila .

    OdpovědětVymazat
  23. [5]: A když se to nenaučí, je nám to asi šumák, už dávno mi nezáleží na tom, co si kdo o nás myslí . Díky za milý komentář!

    OdpovědětVymazat
  24. [25]: my jsme mívali takhle dlouhé prázdniny v Praze když byly spartakiády. Protože se ve vybraných školách musely třídy upravit jako nocležny pro cvičence. A jelikož naše škola byla nejbližší ke Strahovu tak vždy v ní bydleli a my tím měli prázdniny značně prodloužené....

    OdpovědětVymazat
  25. Hele, a víš že si nějak matně pamatuju, že za docházku do ZDŠ jsme je neměli? A ty co si pamatuju jsem už byla na učňáku a zrovna na praxi tudíž jsme měli v krámě teplo neb jsme spadali do budovy pod velmi důležitou státní instituci jako byla Výpočetní služba ve Vodičkový. A kancelářský nemohli mrznout...

    OdpovědětVymazat
  26. [27]: No jo, v té naší zadeli nikdy nic takového nebylo , ale byli jsme šťastní i za ty dva měsíce, i když to vždycky strašně rychle uteklo.

    OdpovědětVymazat
  27. [28]:[29]: Pamatuji si je jednou nebo dvakrát, myslím, že to byl vždycky tak týden nebo dva, ale byla jsem fakt malá, tak si to pamatuji jen matně. Jen vím, že jsme byli šťastní, že můžeme být pořád venku na sáňkách .

    OdpovědětVymazat
  28. Zlobivé děti, to je známka jejich zdraví. Stihl se vyzdravit v pravý čas, tak krásné prázdniny, užívejte si     

    OdpovědětVymazat
  29. Hlavně být na prázdniny zdráv...

    OdpovědětVymazat
  30. Ali Čaja z Paláca24. června 2019 v 21:53

    Poznám ten pocit, keď sa dieťa vystrábi z choroby. Ten kameň ktorý padne počuť určite na druhom konci sveta. Samozrejme, bolietsky a choroby patria k životu, ale ak by neboli boli by sme spokojnejšie.

    OdpovědětVymazat
  31. [32]: Ty bys byla dobrá pančelka!

    OdpovědětVymazat
  32. [34]: To se nám snad podařilo, děkujeme!

    OdpovědětVymazat
  33. [35]: Úplně mi mluvíš z duše! Ještě mě napadlo - vůbec nedokážu pochopit mámy, které mají takhle nemocné dítě, dál chodí do práce, jen ho nechají hlídat babičkou. Nedovedu si představit, že svěřím takové dítě, které potřebuje především mámu, někomu jinému...

    OdpovědětVymazat
  34. Dvojka z výtvarné výchovy? To snad není možné.

    OdpovědětVymazat
  35. [40]: Možné to je a ve větší míře, než by si jeden myslel. Na známkách z "výchov" sice nezáleží, ale motivace k tomu, aby dítě takový předmět nenáviděl, je to veliká.

    OdpovědětVymazat
  36. Ty naše poklady nás nikdy nepřestanou překvapovat svou houževnatostí a odolností, ale jsou chvíle, kdy si i ta nejsilnější máma připadá jak hromádka neštěstí - zvládl to, kulíšek jeden! ♥

    OdpovědětVymazat
  37. [42]: Zvládl, už řádí jako sto čertů, takže zvládl!

    OdpovědětVymazat
  38. Také se moc těším na prázdniny :). Sice je budu mít v červenci nadupané, ale srpen bude klidový :)

    OdpovědětVymazat
  39. [44]: No jo, co už s tím naděláme, učitelský systém je holt učitelský systém . Přeji ti krásné prázdniny!

    OdpovědětVymazat
  40. [46]: No jo, šichta kuchařky mi právě začíná A moc děkuji!

    OdpovědětVymazat

Milí čtenáři, děkuji vám za nakouknutí a komentář :).