Matějova samomluva cestou ze školy nemívá pokaždé příčinu v tom, že bych jeho veletoky myšlenek ventilované hlasivkami do éteru ignorovala. Někdy to bývá prostě jen proto, že mi dojdou slova. Jako tuhle minulý týden...
"Mami, začal jsem rychle běhat. Dneska jsem běžel tak rychle, že jsem úplně všechny předběhl! A víš jak jsem to dokázal? Představoval jsem si, že za mnou běží sériový vrah!"
tak to by mě asi taky došla slova...
OdpovědětVymazatChlapec nechce být evidentně zaskočený žádným životním problémem!
OdpovědětVymazatJá si představoval v dětství při závodech, že mne honí divočák... holt pokrok se nedá zasfavit
OdpovědětVymazatTak teď jsem se zasmál nahlas... Super.
OdpovědětVymazatTo je ale dobrá motivace!
OdpovědětVymazatJá si zase v dětství představovala, že po mně jdou policajti. Kluk je šikovný, zřejmě ho v životě nic moc nezaskočí.
OdpovědětVymazatTvoje postřehy a hlavně jednání potomka mne bezpečně rozesměje. Vždycky si vzpomenu na hefty našich synů. Tedy hlavně toho prostředního, kterému to zůstalo dodnes. To je dobře, že má takovou fantazii ten tvůj synátor, inspirace je potřebná. Doufám, že si zapisuješ ty jeho výšplechty, mne hrozně mrzí, že jsem to nedělala. Zatím si je pamatuji, ale ne všechny.
OdpovědětVymazatJá jsem si vystačil v mládí s hladovou šelmou.
OdpovědětVymazatPřesně takto funguje vnější motivace.
OdpovědětVymazatZlatej klučina
OdpovědětVymazatTeď jsem se od srdce zasmála!
OdpovědětVymazatVy se doma určitě ani chvilku nenudíte
OdpovědětVymazatMiluju dětskou fantazii, kterou umí vnést do reality. Funguje jim to, protože tomu prostě v ten moment věří - to je bezva. Mít vrahouna v patách, asi bych taky popoběhla.
OdpovědětVymazatMá fantazii po Tobě...
OdpovědětVymazatTak to je vtipný obrázek
OdpovědětVymazatMně by asi také došla, ... ale fantazii, to má. :o)
OdpovědětVymazatS tím nápadem se dá pracovat: Když můžou na slavných atletických závodech najímat v zájmu lepších dosažených výkonů tzv. vodiče, jistě by dokázali zaplatit i slušného sériového vraha .
OdpovědětVymazat[1]: No, vítej v klubu .
OdpovědětVymazat[3]: To je skoro to samé!
OdpovědětVymazat[2]: Trénuje na to už od mala .
OdpovědětVymazat[5]: Docela jo, no .
OdpovědětVymazat[4]: Díky, to jsem moc ráda!
OdpovědětVymazat[6]: Tak to je hodně podobné, jen obě dvě varianty stojí každá na jiné straně zákona .
OdpovědětVymazat[7]: Tomu jsem, Růženko, moc ráda! Zapisuji si vše poctivě, myslím, že se mi to jednou bude hodit, až budou mí kluci žasnout nad svými dětmi, budou vědět, po kom to mají .
OdpovědětVymazat[10]: Děkuji!
OdpovědětVymazat[9]: To jo, v tomhle případě dokonale .
OdpovědětVymazat[8]: Princip bude podobný .
OdpovědětVymazat[11]: To opravdu ne .
OdpovědětVymazat[12]: To jsem opravdu moc ráda!
OdpovědětVymazat[14]: Občas si říkám, jestli to není na škodu .
OdpovědětVymazat[13]: Vrahoun není černej, jen má kuklu, neasi!
OdpovědětVymazat[16]: Moc děkuji!
OdpovědětVymazat[15]: Děkuji!
OdpovědětVymazat[17]: Teď ještě zbývá dořešit otázku, jak zařídit, aby sériový vrah s okovy na nohou a rukou rychle běhal. Přeci jen, sériový vrah, který by tam byl inkognito, by asi neměl ten správný efekt .
OdpovědětVymazatMatěj je šikulka, jeho veletok myšlenek nemá chybu Musím pochválit další super obrázek
OdpovědětVymazat[24]: Jednou jsem syna přistihla při čtení pod dekou, s baterkou. Moc se divil, jak jsem to uhodla, že má pod dekou baterku a knížku (byl velký čtenář od malička). Jen jsem mu sdělila, že jsem to tak ve světničce podkrovní také dělala, aby dole neviděli, že ještě svítím.
OdpovědětVymazatTo sú presne tie mile detske hlášky, ktoré si tak rada zapisujem. Dospelého. človeka by toto nikdy nenapadlo . Milujem tie nevinne tvaricky a potom vety ktorymi nas zabijú 😂😂😂. Som rada že aj ty to dokumentujes ze nie som jediná 😊
OdpovědětVymazatA nepaří tohle mezi nepovolený doping
OdpovědětVymazat[35]: Vyřídím a moc děkuji!
OdpovědětVymazat[36]: Taky dobrý!
OdpovědětVymazat[37]: Přesně! Úplně mě tím odboural!
OdpovědětVymazat[38]: Když to není vidět, tak to vlastně neexistuje, ne?
OdpovědětVymazatJejda mane, co na to říct ? Kolik je synovi? Ale je pravda, že když běžím, tak si představuji, že vedle mě běží nějaký super rychlý známý běžec a nebo že utíkám od nějakého nebezpečí.
OdpovědětVymazatCo mu asi vrtalo hlavou, když se motivial sériovým vrahem?
OdpovědětVymazat[44]: motivoval...
OdpovědětVymazatJá to pořád tvrdím, u vás nuda nehrozí.
OdpovědětVymazatJá bych asi ztuhl strachem a ani se nepohnul .
OdpovědětVymazat[44]: Věříš, že vůbec netuším?
OdpovědětVymazat[43]: Bude mu devět, holt, doba se mění .
OdpovědětVymazat[46]: To tedy ne .
OdpovědětVymazat[47]: To by ale bylo asi naposledy, co bys ztuhl strachem!
OdpovědětVymazatTo je představa ... aneb kdo uteče, ten vyhraje. Sice je to zajímavá motivace, a splnilo to účel.
OdpovědětVymazat[52]: Moc ti děkuji, mě zase ty obrázky baví vymýšlet .
OdpovědětVymazatTo je ale výborná motivace. Ale vůbec mě to nepřekvapuje, moje dítě také neustále perlí všelijaké podivnosti.
OdpovědětVymazatTo je samozřejmě nejlepší motivace. Něco jako když zvedneš zadek a jdeš nakoupit, protože máš hlad a doma fakt vůbec, ale vůbec nic není.
OdpovědětVymazat[54]: A zapisuješ si ty perly? Já jo, jednou se to může hodit .
OdpovědětVymazat[56]:
OdpovědětVymazat[56]: Z poslední doby:
OdpovědětVymazat[56]: Já jak si píšu deník, tak se snažím do toho narvat co nejvíc, někdy to vážně stojí za to a někdy toho je zase tak moc, že prostě vypouštím .
OdpovědětVymazat[55]: Tak to mi něco hodně připomíná!
OdpovědětVymazat[58]: Taky dobrý! U nás to byl rozhovor s babičkou:
OdpovědětVymazatJo, taková představa by mě taky postavila na nohy.. A možná i dovedla k nečekaným výkonům...
OdpovědětVymazat[62]: Taky si myslím, že bych nezůstala tak úplně v lážo plážo tempu .
OdpovědětVymazatTak motivace je polovina úspěchu, né-li více, že jo ovšem kde se v dětské/pubertální představivosti vezme tohle?
OdpovědětVymazat[64]: Prý Karle!
OdpovědětVymazat