Počátkem léta jsem dostala nápad, že bych mohla dětem ukázat, kde jsem jako dítě každý rok trávila prázdniny. A jak mě to tak napadlo, tak se taky stalo. Jako neřidič bez auta to bylo trochu komplikovanější, ale nakonec jsme těch 554 kilometrů a 14 hodin cesty zvládli bez újmy. A tak jsem mohla klukům dopřát netradiční prázdniny v lehce bojových podmínkách na místě, kde se posledních třicet let zastavil čas, kde narazíte na souseda max. jednou za týden (letos jsem nepotkala nikoho), kde je voda pokladem a kde to krásně voní senem a obilím. Je to místo, kde si nemusíte hlídat čisté nehty ani pověst a směle můžete stavět bunkr, patlat blátový dort, chytat žáby, máchat si nohy v žabinci a jíst kradenou mladou kukuřici.
Ách jo, stejská se mi už teď.
Cesta, která tě vždycky dovede tam, kam má...
Nezbytné vybavení vesničana...
"Mrak" zvaný nasírací...
(na vesnici zkrátka nevíte, že je nějaké zatmění a tak se klidně můžete vztekat do aleluja, že vám ten krásný úplněk na jinak čisté obloze kazí mrak, který nehodlá odcestovat... :))
Náš blátový dort
Desítky let stará malůvka - Ještěd
Zlodějka kukuřice :)
První smaženice z lišek
Tak přesně takové prázdniny jak jsi hned v úvodu popsala jsem zažívala já u nás na chalupě. Lesy, louky, voda, parta dětí, výpravy do lesa i na políčka místních, s lískovým prutem na ryby, do lesa na houby a jahody či borůvky .... prostě ráj, který jsem měla jako pražský dítě každý rok na celé dva měsíce od čtyř let do dospívání každoročně k dispozici. Taky jsme vlastně byli skoro na samotě, předposlední stavení ve vsi a pak už jen lesy a lesy.
OdpovědětVymazatTak tomu říkám prázdniny jak mají být, děti byly určitě nadšené. Fotky jsou nádherné....
OdpovědětVymazatParádní foto - procházka vzpomínkami na dětství. Určitě si to synové užily, moc hezké fotografie.
OdpovědětVymazatÚžasné!!! Škoda, že už se prázdniny chýlí ke konci, co?
OdpovědětVymazatDrobný polní pych je vždycky vzrušující.
OdpovědětVymazat[1]: Úplně stejně jsem to měla takhle i já, od dětství až do dospívání, každý rok - paráda .
OdpovědětVymazatNemusela jsem ani jezdit na chalupu, celé léto jsem, lítala po zahradách-naši měli 3, po polích, po lese, který tady máme ze dvou stran, jen kousek vyjít. S kluky jsme jezdili k babičce, tam sice les nebyl nablízku, ale jinak venkov se vším všudy. Na takové prázdniny se vzpomíná, že? Měli jste to parádní, krásné fotky, zvířata.
OdpovědětVymazatKrásné.
OdpovědětVymazatTak to je krásná pestrá směsice prázdninových obrázků. Takhle by to mělo o prázdninách být.
OdpovědětVymazatTaková místa jsou čím dál vzácnější. Fotka "žába v žabinci" se mi líbí velmi, je to moc povedený obrázek, jen bych si asi ještě trošku pohrál s výřezem. No a lišky spustily Pavlovův reflex. A to jsem po večeři!
OdpovědětVymazatJani, tak to byl určitě velký zážitek i pro kluky a pro Tebe nostalgická vzpomínka. Nádherné fotky a část prázdnin, na kterou budete všichni určitě vzpomínat
OdpovědětVymazat[7]: Mít chalupu, taky bych nikam nejezdila . A jo, bylo tam vážně krásně .
OdpovědětVymazatPanejooo!! Překrásné fotografie, vychází z nich radostná energie Jde vidět, že si léto skvěle užíváš, což je dobře.
OdpovědětVymazat[13]: Moc děkuji!
OdpovědětVymazatPrázdniny jak mají být a kdysi byly. Akorát jsi o generaci kvalitnější. Ještě pár dní a budou klukům vařit jiní. Vydrž!
OdpovědětVymazatJo jo, letní pohodička. Tak to má být... Fotky jsou fajn, nejvíce se mi líbí samozřejmě štěňátka a žabky.
OdpovědětVymazat[15]: Vydržím, neboj!
OdpovědětVymazatJá budu šílený sobec, ale chyběla jsi mi na blogu
OdpovědětVymazat[18]: Nejsi sobec, zahřálo to u srdíčka, děkuju . Měla jsem smutné období, to proto. Nebyla ani chuť, ani nálada.
OdpovědětVymazatTa smaženice! Úplně se mi sbíhají sliny!
OdpovědětVymazatNo to je božíí Pejsci, kočičák, srnky, divočáci, žabky i šnek a i když tamní kraj tolik neznám a své dětství jsem trávila jinde a jindy, tak jsem se díky těmto fotkám ponořila o pár let zpět... Zrovna včera mě tak napadlo, když jsem procházela kolem jedné rodiny a měla z toho hezký pocit, jestli je to proto, že se těším na tu svou, až ji jednou založím, nebo proto, že bych se chtěla vrátit a dítětem ještě chvíli být... :)
OdpovědětVymazat[20]: A co teprve kdybys viděla, jak tam ve vedlejším výběhu běhali králíci, krůty a husy!
OdpovědětVymazat[22]: Trochu jako cestování v čase... v tomhle případě uskutečnitelné
OdpovědětVymazatJaninko, tam muselo být úžasně. Vidím ten klid, vůni vodu, šumění stromů, zvuky zvířeny a idylku. Nádherné počasí a opravdu super záběry, třeba na tu žabku v tůni, ale i skvostné západy slunce, a už ta první fotka dýchá pohodou...
OdpovědětVymazat[23]: Moc děkuji, až se mi z tvého komentáře zastesklo ještě víc. Budu tam muset jezdit častěji, než jednou za deset let .
OdpovědětVymazat[25]: Vidíš, máš motivaci
OdpovědětVymazatHned ta první fotka mě totálně dostala, paráda
OdpovědětVymazat[27]: Moc děkuji, říkám si to samé .
OdpovědětVymazatJak jsou všichni ještě spokojení, ale co teď, když už je po?
OdpovědětVymazat[29]: Děkuji , pořád v nás ten krásný pocit přetrvává, a když se náhodou začne vytrácet, stačí se podívat znovu na ty obrázky .
OdpovědětVymazat