Veselé příhody z rekonstrukce...

Poslední měsíc mám pocit, že se moje ruce transformovaly. Jedna do podoby koštěte a druhá se nápadně svými funkcemi podobá šroubováku, kterému zdatně sekundují kladivo s kličkou...

V téhle chvíli jsem alergická na jakýkoliv zvuk, který se podobá řezání, zatloukání či vrtání a na vše, co tyto zvuky vyluzuje. Husí kůže mi naskakuje, když se v mojí blízkosti objeví cokoliv, co vypadá jako hřebík, šroub, čep, případně piliny a suť. Ovšem nejhorší emoce, kterých jsem schopná, a to myšlenky na vraždu, nastávají, vidím-li majitele firmy, která nám měla kompletně zrekonstruovat naše bydlení ještě před naším nastěhováním.

Vy, kteří si tipujete, že moje vražedné myšlenky neplynou z žádné skryté duševní poruchy, nýbrž z toho, že majitelé firmy jsou debilové, máte pravdu. Na rekonstrukci, která by měla za normálních okolností trvat měsíc, jsme jim dali měsíce téměř dva. A to byla chyba. Času dost, lážo plážo, byť se jim stálo stále za zadkem, výsledek byl takový, že po ujištění, že můžeme dát výpověď ze starého bytu a v daný termín se nastěhovat, to dopadlo tak, že v den stěhování stihli ti kutilové zprovoznit WC a fungovala pouze voda z hlavice ze sprchového koutu a elektřina z jedné zásuvky, kterýžto stav takhle setrval několik dní. V celém bytě nebyly zárubně ani dveře, dřez zprovoznit nedokázali, protože by si museli vypilovat do vyříznuté desky malinký otvor, umyvadlo neuměli osadit, protože takový typ ještě neviděli a sprchový kout? Po sešroubování rámu nám bylo řečeno, že máme vadný kus a že se tam nevejdou skla a ať set jdeme reklamovat. Nejsem nijak cimprlich, byla jsem zvyklá na svíčky, kadibuku a mýt se v lavoru, ale tohle bylo i na mě moc, obzvláště, když jsme začali zjišťovat další nedostatky - na jednom místě propadlá plovoučka, na některých místech vymalováno tak, že by to snad i náš Matýsek zvládl lépe plus jako bonus rozmlácený domovní telefon. Lišty u podlah přivrtané ohromnými šrouby a jako bonbonek, to se nedá slovy popsat, to se musí vidět...

...hadičky a trubky koukající zpod sprchového panelu...

Když jsem tohle uviděla, vydala jsem zákaz sahat na cokoliv, co má spojitost s instalatérstvím a objednala si na vlastní náklady instalatéra jiného. Sice to trvalo tři dny, než nám to tu dal do kupy, ale... Umyvadlo i dřez funguje bez problémů, ta prasárna na obrázku je přesekaná o dvacet čísel výše a začištěná kachličkami tak, že byste nic nepoznali. A sprchová zástěna? Samozřejmě, že to vadný kus nebyl - ti dva debilové totiž ten rám smontovali a přivrtali jinak a jinými šrouby, než bylo v návodu a proto jim tam nesedělo nic tak, jak mělo... A o něco později nám pan instalatér opravil i odpadní trubku u pračky, kterou seřízli tak špatně, že jsme měli v koupelně při prvním praní malou potopu. Ale jen malinkou, protože jsem měla jisté podezření na kvalitu jejich práce a raději si první ždímání hlídala.

Můj drahý nazval ty dva Patem a Matem. Což si myslím, že nebylo tak úplně fér, protože to byla urážka těch dvou kutilů - tedy, samozřejmě těch loutkových :). To ovšem ti dva živí nemohli nějak rozchodit, tedy alespoň ten mohutnější a agresivnější z nich, který začal plácat cosi o drzosti a vrcholu arogance. No jistě, každý by byl v klidu, kdyby se měl druhý den stěhovat a v bytě by nebyl záchod, odpady, voda ani elektřina. To jenom Procházkovi vyšilujou :). Nebudete tomu věřit, ale tak to vážně vyznělo. A když jsme upozorňovali na nedostatky, dozvěděla jsem se vskutku zajímavou věc - za všechno si můžeme vlastně sami - neměli jsme projekt (manžela detailně propočítané nákresy se nepočítají), nastěhovali jsme se před dokončením a hlavně, máme jiný vkus - lišty připevněné velkými šrouby, které z nich vyčuhují, jsou totiž normální a oni nemůžou za to, že pan Procházka má odlišný vkus. A propadlá podlaha? Prý jsme si neobjednali vylití podlahy a že je podklad křivý, za to taky, jak jinak, nemůžou. To oni totiž nepoznají, oni jen pokládají...

Víte co? Když to tak po sobě čtu, jsem zralá na panáka.