Rychle a stručně - zahájena velká a dlouho plánovaná okenní akce "Plísni, chcípni!". Ačkoliv díky abnormální spotřebě Sava na plísně jsem zvládla odhumusit a umýt jen jedno okno, i přes drobné karamboly (puntíkatá odbarvená košile a vypadlá láhev Sava na ulici :)) akci prozatím hodnotím jako úspěšnou. Nevypadla jsem z okna, plíseň zmizela a okno dokonce ukázalo svojí původní bílou barvu. Což nemění nic na tom, že se stejně brzy vyměnit musí, protože jestli přežije zimu a nevypadne (jakože k tomu při mytí nemělo daleko), tak to bude zázrak. Taky jsem si u toho pěkně zacvičila a upřímně můžu říct, že po čtyřech hodinách neustálého lezení na okno a z okna jsem byla dolámaná víc, než když jsem kdysi lezla po skalách. Jestli se někdo pozastavuje nad čtyřmi hodinami u jednoho okna, vysvětlení je prosté, okno je obrovské, dvoudvéřové a odstraňovač plísně sice plíseň zlikviduje, nechá ale fleky na skle, které se dost špatně leští. Za ty prdele, co mi z papuly vylétly, bych se do naší kasičky sprosťáren nedoplatila. Ještě, že jsem si zavřela dveře...
Abych řekla pravdu, nejsem expert přes puntíky a nikdy jsem nic putníkatého nevlastnila. Tedy pokud nepočítám svůj, zřejmě na věky, pubertálně puntíkatý obličej :). Ale tenhle dárek mě opravdu potěšil a první snídaně z něj chutnala skvěle...
Sotva se Matěj vyléčil z angíny, druhý den po dobrání antibiotik se celý osypal. Si myslel, že když ty puntíky schová, že si toho nevšimnu... :)
A takhle to dopadlo, když jsem mu řekla, aby si obléknul punčošky. Moje chyba, špatně zadaný příkaz :)
Puntiky su in :). Spatne zadany kod.., zadajte prosim znovu . Ma snich krasnu ciapocku .
OdpovědětVymazatJé, já mám taky na věky pubertálně puntíkatý obličej :) To jsem ráda, že v tom nejedu sama :)
OdpovědětVymazatJé, další člověk, co papá tu kašičku Já už mám dvě lžičky! A nejraději mám malinovou
OdpovědětVymazatTak, když mi Vendi posílala k náhledu kapitolu připravované povídky a zmínila se, že inspiraci na puntíky brala u tebe, domnívala jsem se, žes zase tvořila. No dobře, tak jednou výjimečně ne, Ale dárek je pěkný, já puntíky moc rád. Ovšem tvá tvorba nepřesně vymezeného pokynu a jeho volná realizace nemá chybu, ten tvůj velechlap je prostě úžasný. Už se ti Vendi zmínila, že kromě Minervy/Janinky si zahrají i tví mužští? (vyjma manžela, toho bych tam fakt nezdůvodnila)
OdpovědětVymazatděkuji za komentář u rozhovoru na kulíškách a o přání puntíky jsou pěkná věc vlastně i tečka je malý puntík
OdpovědětVymazatOpravdové puntíky má jenom beruška.
OdpovědětVymazatPáni, já koukám - jak už Claire naznačila - trošku jsem si tvůj puntíkatý hrneček vypůjčila do kapitolky připravované povídky
OdpovědětVymazatTak akci "plísni chcípni" přeji dlouhou životnost a ať se heslo vyplní. Snídaně musela určitě chutnat dobře, taky puntíky doma příliš nemáme (vlastně jen na pár polštářích v obýváku), ale líbí se mi...Matěj s punčocháčema na hlavě nemá chybu, velmi mi připomíná Lukáše, taky si tepláky a vše navlíká na hlavu
OdpovědětVymazat[1]: No, já spíš zkoušela, jestli si ty punčošky už umí obléknout. Umí, ale trochu jinak .
OdpovědětVymazatVzpomínám si na akci - plísni chcípni, kterou jsme provozovali v práci. Před deseti lety se na nás přišla podívat Vltava a krom toho, že vyplavila olejárnu (do té doby prý ekologickou) a zanechala po všech budovách v okolí černou olejovou rysku, prolila celou provozovnu vodou a blátíčkem. Blátíčko se pak po opadnutí vody uklidilo, vše se umylo, ale černé plísňové puntíky se objevovaly s neúprosnou pravidelností. Savo bylo denně v pohotovosti.
OdpovědětVymazat[10]: To muselo být taky prima, myslím, že naše plíseň je proti těm po povodních máslíčko...
OdpovědětVymazatMoji milí, po dlouhém a pečlivém zvažování jsem se rozhodla, že týdenní rekapitulace zruším. Jsem s volným časem trochu na štíru a tyhle "povinné" články mě poslední dobou velmi svazovaly. A já svazování nerada . Ale občas do placu něco hodím .
OdpovědětVymazatJani, tvůj kouzelně humorný přístup ke všemu nepřestanu obdivovat. Matějíček je pěkný číslo! a myslím, že kluci budou celí(á) maminka.
OdpovědětVymazat[12]: Místo týdeníčku zkus občasníček. Je to taky dobré! A vůbec, že jsi s týdeníčkem vydržela tak dlouho, je obdivuhodné - i když se mi zdá, že jsi měla inspirace hodně a žádná hluchá místa jsem tam neviděla. Ale je fakt, že pravidelně sedat k počítači a datlit to, co se stalo, je docela únavné.
OdpovědětVymazat[13]: Děkuji ti, doufám, že kluci nebudou po mamince .
OdpovědětVymazat[14]: Já spíš chci blog věnovat tvoření a občas ho proložit nějakým tím psaním ze života, to mi asi bude vyhovovat nejvíc .
OdpovědětVymazatŽe mizí plíseň, no k tomu už jsem se vyjádřila minule , ale že mizí týdeníček, to je věčná škoda, i když tě (já se svým věčným mlčením) chápu. Mám tvůj humor "mocmoc" ráda a tak budu čekat aspoň na ty občasníčky.
OdpovědětVymazatJééé, děkuji moc , ono to bylo opravdu nějaké náročné a takové svazující, jako že "sakra, je pondělí, já musím". A to já nerada .
OdpovědětVymazat